2.7.36
§ 36 ZDPH Základ daně
Ing. Hana Straková, Ing. Olga Hochmannová
Úplné znění
Ustanovení související
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 13 ZDPH – Dodání zboží
-
§ 14 ZDPH – Poskytnutí služby
-
§ 16 ZDPH – Pořízení zboží z jiného členského státu
-
§ 20a, § 21 ZDPH
-
Oddíl 3 – Náležitosti daňových dokladů
-
§ 37 ZDPH – Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby
-
§ 37a ZDPH – Základ daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění
-
§ 38 ZDPH – Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží
-
§ 39 ZDPH – Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku
-
§ 40 ZDPH – Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu
-
§ 41 ZDPH – Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně
-
§ 42 ZDPH – Oprava základu daně
-
§ 43 ZDPH – Oprava výše daně
Vztah k dalším předpisům
Směrnice Rady 2006/112 ES
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Komentář:
V uvedeném paragrafu jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně obecně a stanovení základu daně ve specifických vyjmenovaných případech.
K § 36 odst. 1 ZDPH
V odstavci 1 je obecně vymezen základ daně jako vše, co plátce jako úplatu ("protiplnění") obdržel nebo má obdržet, včetně částky spotřební daně, a to bez daně, za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno nebo od třetí osoby.
K § 36 odst. 2 ZDPH
V odstavci 2 je stanoven základ daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Základem daně je částka přijaté úplaty snížená o daň. Toto ustanovení navazuje na ustanovení § 20a zákona o DPH, které se týká vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění.
K § 36 odst. 3 ZDPH
V odstavci 3 jsou uvedeny jednotlivé položky, které také musí být zahrnuty do základu daně.
Do základu daně vstupují
-
jiné daně, poplatky, nebo jiná obdobná peněžitá plnění,
-
vedlejší výdaje účtované osobě, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno,
-
při poskytnutí služby i materiál a služby, pokud přímo souvisejí s poskytovanou službou
-
při poskytnutí stavebních a montážních prací týkající se výstavby nebo změny dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou stavby i materiál, stroje a zařízení a konstrukce, které se do stavby jako její součást zabudují nebo zamontují.
K § 36 odst. 4 ZDPH
V odstavci 4 jsou definovány vedlejší výdaje, kterými jsou pro účely základu daně například náklady na přepravu, pojištění, balení apod.
Podle tohoto ustanovení by se měly výdaje na přepravu, balení a další vedlejší výdaje související s dodáním zboží zahrnovat do základu daně za toto zboží a zdaňovat tedy spolu se zbožím sazbou daně platnou pro zboží.
K § 36 odst. 5 ZDPH
Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se zaokrouhluje celková úplata na celou korunu při platbě v hotovosti, částka vzniklá zaokrouhlením se do základu daně nezahrnuje.
K § 36 odst. 6 ZDPH
V odstavci 6 jsou uvedeny konkrétní zvláštní případy, kdy se základ daně stanoví jiným způsobem, než jak je uvedeno v obecném ustanovení § 36 odst. 1.
U zboží
Při použití zboží pro účely, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce, například pro soukromě užití, užití zaměstnanců podle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5, vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 13 odst. 4 písm. c), při vložení nepeněžitého vkladu ve zboží, při přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 ZDPH se základ daně stanoví v návaznosti na způsob nabytí zboží. U zboží,
-
které plátce nabyl úplatně, je základem daně pořizovací cena zboží snížená o hodnotu jeho opotřebení ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
-
které plátce nabyl bezúplatně nebo vyrobil, je základem daně cena obdobného zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
-
pokud není možné základ daně určit podle výše uvedených postupů, je základem daně výše celkových nákladů vynaložených k okamžiku dodání zboží.
U služeb
Při poskytnutí služby pro účely, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomických činností podle § 14 odst. 3 písm. a) a § 14 odst. 4, vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku podle § 14 odst. 3 písm. c), se základ daně stanoví jako výše celkových nákladů bez daně vynaložených na toto poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Úplata formou nepeněžitého plnění
Je-li za dodání zboží nebo poskytnutí služby poskytnuta úplata zcela formou nepeněžitého plnění, je základem daně cena obvyklá bez daně za toto dodání nebo poskytnutí ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
Úplata zčásti formou nepeněžitého plnění
Je-li za dodání zboží nebo poskytnutí služby poskytnuta úplata zčásti formou nepeněžitého plnění a zčásti v peněžních prostředcích, je základem daně cena obvyklá tohoto zdanitelného plnění ke dni jeho uskutečnění nebo částka přijatých peněžních prostředků, a to ta částka, která je vyšší.
Úplata virtuálním aktivem
Při dodání zboží nebo poskytnutí služby, kdy je úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem, je základem daně cena obvyklá tohoto dodání nebo poskytnutí ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Cena obvyklá je definována v § 36 odst. 15 ZDPH.
K § 36 odst. 7 a 8 ZDPH
Odst. 7 a 8 stanoví pravidla pro určení základu daně u plnění hrazeného víceúčelovým poukazem.
Podle odst. 7 je základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu vše, co bylo nebo má být uhrazeno za víceúčelový poukaz příjemcem plnění nebo třetí osobou, a to bez daně za toto plnění.
Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci, snížená o daň.
Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úhrady za zdanitelné plnění, je podle odst. 8 základem daně součet částky dle odst. 7 a zbylé části úplaty podle odst. 1.
K § 36 odst. 9 ZDPH
V odstavci 9 je stanoven postup určení základu daně, kdy je dodáváno plnění zahrnující dodání zboží nebo poskytnutí služeb s různými sazbami daně – v takovém případě má plátce povinnost rozdělit celkový základ daně na dílčí základy podle poměru cen obvyklých na celkové ceně za celé plnění. Za předpokladu, že bude uskutečněno plnění, za které bude stanovena jedna cena, která však zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, nebo plnění osvobozená od daně, je nutné stanovit základ daně pro jednotlivá plnění v poměrné výši cen určených podle zákona o oceňování. Celková cena se považuje za částku obsahující daň.
K § 36 odst. 10 ZDPH
Pokud je při oceňování majetku a určování základu daně (viz odst. 9) požadován posudek od více znalců, použije se cena z posudku, ve kterém je stanovena cena nejvyšší. I tato cena je rovněž považována za cenu včetně daně.
K § 36 odst. 11 ZDPH
V odstavci 11 je uveden způsob stanovení základu daně u zdanitelného plnění podle § 21 odst. 8 ZDPH (poskytovaného po dobu delší než 12 kalendářních měsíců). Základ daně připadající na příslušný kalendářní rok se stanoví kvalifikovaným odhadem.
K § 36 odst. 12 ZDPH
Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou určeny pro sběratelské účely a jsou prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány a nominální hodnotou, která je považována za cenu včetně daně. Pokud je prodejní cena nižší než nominální hodnota, je základ daně nulový.
K § 36 odst. 13 ZDPH
V odstavci 13 je uveden způsob stanovení základu daně při vypořádání obalového konta. Základ daně se vypočítá z peněžní částky, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato částka je považována za částku včetně daně, a to i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon nestanoví jinak.
Za předpokladu, že plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu společně se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň.
Pokud tato částka však není známa, je základem daně cena zjištěná podle zákona o oceňování vratného obalu stejného druhu.
Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, ze kterého se zjistí daň, se vypočítá jako součin rozdílu mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného kalendářního roku, případně během jinak stanoveného účetního období a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci ve stejném období vráceny, a částky platné pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím.
Za předpokladu, že plátce obdrží více obalů, než dodal, to znamená, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům bude nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu, které se plátci vrátily zpět (vše ve stejném sledovaném období), bude základ daně záporný a na dokladu o použití budou základ daně a daň uvedeny se záporným znaménkem. Stejně tak bude základ daně a daň zahrnuty i v daňovém přiznání.
K § 36 odst. 14 ZDPH
Do základu daně se nezahrnuje úhrada výdajů zaplacených za jinou osobu, tedy jménem a na účet jiné osoby, za podmínky, že nebyl uplatněn odpočet daně, částka nepřevýší uhrazené výdaje.
Toto ustanovení řeší problematiku "přeúčtování" zboží a služeb.
Uvedený princip lze použít u všech plnění, tedy i u osvobozených plnění od daně, pokud jejich poskytování není nějakým způsobem omezeno, jako např. v případě nákupu a prodeje zdravotnických služeb (lázeňská péče) u subjektů, které nejsou zdravotnickým zařízením, neboť osvobození od daně lze uplatnit jen u zdravotních služeb poskytovaných poskytovatelem zdravotních služeb ve smyslu § 58 odst. 1 zákona.
U přeúčtování pojistného, lze v případě, že není součástí základu daně za zboží jako vedlejší výdaj podle ustanovení § 36 odst. 4, uplatnit vždy osvobození od daně, neboť poskytování pojišťovacích činností není nijak omezeno na omezený okruh poskytovatelů.
K § 36 odst. 15 ZDPH
Obvyklou cenou se rozumí částka, kterou by za zboží nebo službu musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku.
Pokud nelze tuto obvyklou cenu zjistit, je obvyklou cenou
-
v případě zboží částka, která není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží nebo cena, která odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud kupní cenu nelze určit
-
v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.
Tato definice obvyklé ceny…