Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 a vliv na zákon o daních z příjmů

2017.5.1

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 a vliv na zákon o daních z příjmů

Ing. Ivan Macháček

 NahoruMINIMÁLNÍ MZDA A ZARUČENÁ MZDA V ZÁKONÍKU PRÁCE

Minimální mzda je podle znění § 111 ZP nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu se zněním § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením.

 NahoruMINIMÁLNÍ MZDA V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Zákon o daních z příjmů vychází pouze z ustanovení o minimální mzdě a v § 21g ZDP definuje, že minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy:

a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a

b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, která se odvolávají na výši minimální mzdy.

 Nahoru1. Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Od daně z příjmů je podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Z výše uvedeného znění ustanovení ZDP a s přihlédnutím k vymezení minimální mzdy pro účely daně z příjmů v § 21g ZDP vyplývá, že pro kalendářní rok 2017 se vychází z minimální mzdy platné k 1. 1. 2017, tj. z částky 11 000 Kč a za kalendářní rok 2017 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 11 000 Kč x 36 = 396 000 Kč.

Vývoj výše důchodů nebo penzí osvobozených od daně z příjmů

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů, a to důchod starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, a dále sirotčí důchod. Protože zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, tak se do limitu pro osvobození od daně z příjmů počítá nejen starobní důchod, ale i invalidní a vdovský (vdovecký) důchod. Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Připomínáme, že Ústavní soud svým nálezem čj. Pl. ÚS 18/15 ze dne 28. 6. 2016, zveřejněný pod číslem 271/2016 Sbírky zákonů, zrušil znění § 4 odst. 3 ZDP, které stanovilo, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí ve smyslu § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč.

 Nahoru2. Osvobození náhrady při darování a odběru krve a jejích složek

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.

Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Tento zákon v § 32 odst. 2 stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy.

Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2017 je dle § 4 odst. 1 písm. j) ZDP osvobozena náhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů ve výši 11 000 Kč x 0,05 = 550 Kč.

 Nahoru3. Podmínka výše příjmu pro uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle znění § 35c ZDP v roce 2017 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:

• slevy na dani,

• daňového bonusu,

• nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.

V § 35c odst. 4 ZDP je však uvedena omezující podmínka pro výplatu daňového bonusu. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pro rok 2017 je tento limit minimální výše příjmů stanoven ve výši 11 000 Kč x 6 = 66 000 Kč.

Minimální výše příjmů podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP pro uplatnění daňového bonusu:

Je nutno si uvědomit, že se jedná o příjmy a nikoliv o základ daně.