Od 1. ledna 2007 dochází k řadě změn v oblasti
veřejného zdravotního pojištění. Podstatné změny měl přinést nový zákon o
nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., jehož účinnost však byla Poslaneckou
sněmovnou odložena. Uvedeme proto jen stručný výčet změn, kterých se odklad
týká, a kde naopak k odkladu účinnosti nedošlo. Další podstatné změny přináší
nový zákoník práce se souvisejícími zákony. Úpravy jsou ve stanovení
vyměřovacích základů plátců pojistného a v okruhu osob, za které je plátcem
pojistného stát.
Dne 1. ledna 2007 měl nabýt účinnosti zákon č. 187/2006
Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Dne 12.
prosince 2006 odsouhlasila Poslanecká sněmovna senátní návrh, který pro většinu
ustanovení těchto zákonů posouvá účinnost o jeden rok.
V textu této kapitoly uvedeme změnu významnou pro
pojistné na zdravotní pojištění, u níž nedošlo k odkladu, a dále uvedeme
souhrn změn, které byly připraveny, ale účinnost je odložena o rok.
1.1 Penalizace
Penále se snižuje na polovinu současného stavu. Za
každý den prodlení je dlužník povinen hradit penále ve výši 0,05 % z
dlužné částky. Podle přechodného ustanovení se pak penalizace platná doposud
(aktuálně 0,1% z dlužné částky) řídí předpisy účinnými před 1. lednem 2007.
1.2 Odklad účinnosti
U většiny změn, které měly přímý nebo nepřímý dopad na
odvod pojistného na zdravotní pojištění, došlo k odložení účinnosti. Pro
přehlednost uvádíme stručný výčet odložených ustanovení:
Okruh pojištěnců považovaných za zaměstnance
Výčet osob, které jsou považovány za zaměstnance
pro účely veřejného zdravotního pojištění, platí v podobě platné do 31.
prosince 2006 (s výjimkou kosmetických změn souvisejících se změnami, které
přinesly jiné zákony). Znamená to, že nedojde k významné změně u dvou skupin,
které se pro stručnost označme zkráceně jako členové družstev a
společníci společností s ručením omezeným. Platí u nich dosavadní úprava
a zdravotní pojištění nebude vázáno na důchodové pojištění. V úpravě platné od
1. ledna 2007 se také neprojeví pojem smluvní zaměstnanec.
Vznik, zánik a přerušení pojištění
Účast na nemocenském pojištění vzniká a zaniká za
stejných podmínek jako dosud. To znamená, že se nezvedá hranice pro výši příjmu
pro vznik účasti. Také nebude od ledna 2006 zaveden institut přerušení
pojištění, kdy by pracovník dlouhodobě nevykonávající práci ve
vyjmenovaných případech nebyl považován za zaměstnance.
Autorské příjmy
Z významnějších změn, které měly mít od ledna 2007
dopad na zdravotní pojištění, dochází k odložení změny u pojetí autorských
příjmů. Nadále se bude platit pojistné na zdravotní pojištění z příjmů
zdaňovaných zvláštní sazbou daně a naopak důchodové pojištění vznikne až po
prohlášení o soustavnosti příjmů.
Samotný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přináší
některé instituty, které mají dopad na postupy ve zdravotním pojištění.
Největší dopad však má sjednocení postupu při stanovení vyměřovacího
základu, které přináší zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Postupně tedy probereme tyto
změny:
vyměřovací základ zaměstnance,
překážky na straně zaměstnance,
konkurenční doložka.
V dalších institutech zákoníku práce, které mají vliv
na zdravotní pojištění, zůstává zachován dosavadní postup nebo dochází jen k
nepatrnému posunu (příklad: úprava rodičovské dovolené pro případ placení
pojistného státem, úprava důležitých osobních překážek podle
§ 191 zákoníku práce pro nedodržení minimálního
vyměřovacího základu zaměstnance apod.).
2.1 Vyměřovací základ zaměstnance
Vyměřovací základ zaměstnance je od 1. ledna 2007
shodně upraven pro odvod pojistného na zdravotní pojištění i pro odvod
pojistného na sociální zabezpečení. Oproti předchozí úpravě dochází k
výraznému zjednodušení znění, které by nemělo dávat velký prostor pro výkladové
rozdíly mezi jednotlivými ministerstvy. Základem je fakt, že vyměřovacím
základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně
osvobozeny.
Od tohoto základního faktu jsou stanoveny jen nepatrné
odchylky oproti daním z příjmů. Těmito odchylkami jsou příjmy, které nejsou
zúčtovány, a příjmy, které jsou vyjmenovány jako výjimky, které se nezahrnují
do vyměřovacího základu.
Do vyměřovacího základu se zahrnuje pouze příjem, který
je tzv. zúčtován. Pojem zúčtovaný příjem je definován takto: zúčtovaným příjmem
se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována
jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě
poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Tato definice nabízí
jednoduchý výklad: rozdílně se pro účely daní a pro účely zdravotního pojištění
mohou posuzovat pouze takové příjmy, které se pro daňové účely stanovují z
nepeněžního plnění a pro daňové účely se stanovuje tzv. cena
obvyklá.
Oproti daním tak může být odlišně stanovena účetní
hodnota např. u:
částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za
kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro
služební i soukromé účely,
náklady na dopravu zaměstnance do zaměstnání,
opční příjmy,
naturální příjmy apod.
Zákon stanoví také výjimky, u nichž se pojistné neplatí
v žádném případě. Jde o tyto příjmy:
náhrada škody podle zákoníku práce,
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na
základě zvláštních právních předpisů. (Pozn.: Je rozšířen výčet jednotlivých
plnění, která se poskytují v souvislosti se skončením zaměstnání. Vždy ale musí
platit, že toto plnění samostatně upravuje jiný zákon (např. zákoník práce).
Znamená to, že plnění, které není nazváno v souladu s výjimkami, je zahrnuto do
vyměřovacího základu, přestože má charakter odstupného a dalšího
plnění.)
věrnostní přídavek horníků,
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích
návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo
souvislost s výkonem zaměstnání,
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí
jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru,
ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění
poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a
důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. (Pozn.:
Mělo by jít jen o výjimečné případy takového plnění - podmínku důvodu
poskytnutí po skončení zaměstnání nesplňuje např. odměna při odchodu do
důchodu.)
2.2 Překážky na straně zaměstnance
Zákoník práce upravuje překážky na straně zaměstnance v
§ 191 až 206. Zaměstnanci, kteří postupují podle
§ 191 zákoníku práce (důležité osobní překážky na straně
zaměstnance), nemusí ve dnech tohoto volna dodržet minimální vyměřovací základ
zaměstnance - v souladu s
§ 3 odst. 9 písm. c)
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Jde např.
o nepřítomnost zaměstnance dočasně neschopného nebo o ošetřování člena
domácnosti. Stejně jako podle dřívější úpravy není nutná podmínka, aby současně
byla vyplácena nemocenská dávka (nebo podle nynější úpravy i náhrada mzdy).
Za důležité překážky na straně zaměstnance je
považována i mateřská a rodičovská dovolená. Nadále však platí, že stát nehradí
pojistné za muže na rodičovské dovolené - podle
§ 7 odst. 1 písm. d) zákona č.
48/1997 Sb. Při krátkodobém čerpání rodičovské dovolené mužem (do 30 dní) to
nevadí, protože se nepřerušuje nemocenské pojištění. Při dlouhodobější
rodičovské dovolené muže by stát platil pojistné pouze v případě, že by muž
současně pobíral rodičovský příspěvek.
Nově jsou zákoníkem práce vyjmenovány jiné úkony v
obecném zájmu (§ 203). Dříve byly tyto úkony vyjmenovány
v doprovodných normách a v mnoha případech byly upraveny odlišně. V řadě
případů nyní nově nenáleží za úkony v obecném zájmu náhrada mzdy, což znamená
mimo jiné to, že zaměstnanci bude navyšováno pojistné za období pracovního
volna bez náhrady příjmů. K této změně dojde např. u lektorů, kteří budou
postupovat podle
§ 203 písm. g), nebo táborových vedoucích podle
§ 203 písm. i), ale stejně tak i při odborářském
školení podle
§ 203 písm. c) apod.
2.3 Konkurenční doložka
Konkurenční doložku nově upravuje
§ 310 zákoníku práce. Úprava je obdobná jako u
§ 29a dříve platného zákoníku práce. Zaměstnanci, který
dodrží podmínky podle konkurenční doložky, náleží peněžité vyrovnání.
Jde o plnění, které se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na
zdravotní pojištění (odvádělo se i dříve) i pro sociální zabezpečení. Bývalý
zaměstnanec, kterému je vypláceno peněžité vyrovnání a z něj je hrazeno
pojistné na zdravotní pojištění, však nemusí mít tímto splněny všechny
povinnosti vůči zdravotní…