K 1. lednu 2008 je na základě zákona č. 261/2007
Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, novelizován zákon č. 117/1995 Sb., o
státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon).
Uvedená novelizace přinese následující změny:
1. Do rozhodného příjmu pro účely státní sociální
podpory se nebude započítávat příjem přijatý v rámci plnění vyživovací
povinnosti v případech, že jde o výživné poskytované v rozhodném období z
příjmů osoby, které se pro stanovení rozhodného příjmu považuje za osobu
společně posuzovanou s osobou, která toto výživné přijala. Tato úprava se
vztahuje také na příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo na
obdobné plnění poskytované ze zahraničí, včetně náhrady takového příjmu. Tím se
zamezí tomu, aby při stanovení rozhodného příjmu se některá z částek
nezapočítávala dvakrát - jednou jako příjem osoby, která plní vyživovací
povinnost, a současně jako příjem osoby, která toto výživné přijala (§ 5 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona).
2. Upravuje se výčet příjmů započitatelných do
rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory poskytovaných za službu v
zahraničí vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky
mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České
republiky (§ 5 odst. 1 písm. b) bod 11
zákona).
3. Zjišťuje-li se okruh společně posuzovaných
osob - rodiny, při nároku na přídavek na dítě, sociální příplatek a
rodičovský příspěvek, nemůže být žádná z osob posuzována jako oprávněná osoba
nebo společně posuzovaná osoba ve více rodinách. Zjišťuje-li se okruh společně
posuzovaných osob při nároku na příspěvek na bydlení, může být jako oprávněná
osoba nebo jako společně posuzovaná osoba povinna také osoba, která je současně
posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná osoba pro účely přídavku
na dítě nebo sociálního příspěvku (§ 7
odst. 1 a 3 a násl. 6 zákona).
4. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené
dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního
minima rodiny a koeficientu 2,40 (§
17 zákona).
5. Výše přídavku na dítě činí za kalendářní
měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku:
do 6 let | 500 Kč |
od 6 do 15 let | 610 Kč |
od 15 do 26 let | 700 Kč |
(§ 18 zákona).
6. Pro nárok na sociální příplatek nesmí být
rozhodný příjem vyšší než dvojnásobek částky životního minima rodiny (§ 20 odst. 1 zákona).
7. Pro výpočet výše sociálního příplatku se částka
životního minima rodiny násobí koeficientem 2,00 (§ 21 odst. 1 zákona).
8. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který
po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je
nejmladší v rodině. Výše rodičovského příspěvku je stanovena ve třech výměrách,
a to:
ve zvýšené výměře | 11 400 Kč, |
v základní výměře | 7 600 Kč, |
ve snížené výměře | 3 800 Kč, |
podle stanovených podmínek a v závislosti na rozhodnutí rodiče
(§ 30 odst. 1 a
§ 32 odst. 1 zákona).
9. Rodičovský příspěvek ve výši 11 400 Kč měsíčně náleží
rodiči do dvou let věku dítěte, jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc
v mateřství (peněžitou pomoc) ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu
porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek a
nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v
němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života (31
týdnů života, pokud se narodily zároveň dvě nebo více dětí), zvolil pobírání
rodičovského příspěvku ve výši 11 400 Kč. Pro uvedený nárok musí rodič splňovat
současně obě podmínky (§ 30 odst. 1 písm.
a) zákona).
10. Jestliže rodič nesplnil některou z podmínek zaručující nárok ve
výši 11 400 Kč měsíčně, náleží mu rodičovský příspěvek do 21 měsíců věku dítěte
ve výši 7 600 Kč měsíčně. Po uplynutí 21 měsíců přichází v úvahu dvě
možnosti. Rodič se může rozhodnout nejpozději do konce kalendářního měsíce, v
němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců života,
že bude pobírat rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte ve výši 7 600 Kč
měsíčně. Tuto volbu však může provést, jen jestliže rodiči vznikl nárok na
peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc, nemocenské poskytované v
souvislosti s porodem) z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok
na rodičovský příspěvek; výše uvedených dávek nemocenského pojištění je v tomto
případě nerozhodná. Pro uvedený nárok musí být splněny opět obě podmínky
(§ 30 odst. 1 písm. b) a
c) zákona).
11. V případě, že rodič neprovedl volbu nároku na rodičovský
příspěvek nebo neměl nárok na uvedené dávky nemocenského pojištění, nastává
druhá možnost. Podle ní náleží rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč
měsíčně, a to od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v
němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte (§ 30 odst. 1 písm. d) zákona).
12. Specifická úprava platí pro případy, kdy v rodině je dítě, které
je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. V
těchto případech náleží rodičovský příspěvek nejméně v částce 7 600 Kč měsíčně,
a to i v případě, že toto dítě není nejmladším dítětem v rodině, pokud by
rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině jinak náležel jen v částce 3
800 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek náleží až do dosažení 7 let věku dítěte
dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého
(§ 30 odst. 1 písm. e) a
odst. 4 zákona).
13. Nárok na rodičovský příspěvek v částce 11 400 Kč měsíčně do dvou
let věku dítěte a v částce 7 600 Kč měsíčně do tří let věku dítěte je podmíněn
nárokem na dávky nemocenského pojištění poskytované v souvislosti s mateřstvím.
Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek v částce 11 400 Kč měsíčně, je
podmínkou, že rodič má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou
pomoc. Ve druhém případě lze nárok na rodičovský příspěvek v částce 7 600 Kč
měsíčně do tří let dítěte získat, jestliže rodič získal nárok nejen na obě
uvedené dávky, ale také na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem
(§ 30 odst. 1 písm. a) a
c) zákona).
14. Nárok na rodičovský příspěvek má nejen žena, ale také muž.
Přitom poskytování peněžité pomoci podle
§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
je nárok muže omezen (má jej v zásadě za stanovených podmínek jen osamělý muž).
Proto, aby nebyl omezován nárok muže na rodičovský příspěvek o možnost provést
volbu nároku na tuto dávku, která je podmíněna vznikem nároku na peněžitou
pomoc, je stanoveno, že se podmínka nároku na peněžitou pomoc považuje za
splněnou, jestliže muži nevznikl nárok na ni jen proto, že nesplnil podmínky
uvedené v
§ 12a odst. 1 a 2 zákona (§ 30 odst. 5 zákona).
15. Volbu nároku na rodičovský příspěvek lze provést jen
jednou, a to rodičem, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek.
Tato volba nemůže být už v budoucnu…