2022.14.3
Zdravotní pojištění - OSVČ v České republice a v Evropské unii
Ing. Antonín Daněk
V tomto pojednání se jak z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky, tak u osob bydlících v jiných státech zaměříme na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti v České republice i v rámci "evropského" prostoru.
Členství České republiky v Evropské unii výrazně zlepšuje podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budeme v dalším textu používat pojem "členský stát".
Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států za účelem výkonu podnikatelské činnosti, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.
NahoruPrávní úprava
Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni tyto základní právní předpisy:
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012.
3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (u všech předpisů budeme používat pojen "Nařízení").
S účinností od 1. 4. 2012 se tato Nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.
Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou nadále upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo.
Podívejme se nyní blíže na výkon samostatné výdělečné činnosti v nejrůznějších situacích.
NahoruOSVČ s trvalým pobytem v České republice
Jednou z možností řešení pojistného vztahu osoby s trvalým pobytem na území České republiky je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to buď "standardním" způsobem, tedy komunikací se zdravotní pojišťovnou, správou sociálního zabezpečení a finančním úřadem, nebo výkonem činnosti v režimu paušální daně.
Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je samostatná výdělečná činnost pojištěnce jeho jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být při souběhu příjmů buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V činnosti zvolené jako hlavní musí být (mimo výjimky) dodržen minimální vyměřovací základ, což je zajištěno v zaměstnání odvodem pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) nebo u OSVČ placením alespoň minimálních záloh.
NahoruOSVČ z členského státu činná v České republice
Podle Nařízení se vychází z principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti. Pokud disponuje občan z členského státu oprávněním k provozování samostatné výdělečné činnosti v České republice, postupuje se primárně v duchu Nařízení (zemí pojištění je ČR), z hlediska plnění zákonných povinností pak v souladu s českou legislativou platnou ve zdravotním pojištění. Zvolené české zdravotní pojišťovně oznamuje osoba v zákonné osmidenní lhůtě zahájení samostatné výdělečné činnosti, přičemž současně předkládá živnostenský list nebo jinou úřední listinu, na základě které vykonává samostatnou výdělečnou činnost a dále překládá doklad o přihlášení k registraci jako daňový subjekt u příslušného správce daně. Tato OSVČ plní všechny povinnosti plátce pojistného. Přihlášením se tak OSVČ stává plátcem pojistného do českého systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení záloh na pojistné a případného doplatku včetně plnění ostatních zákonných povinností (např. každoroční podávání Přehledu). Pojištění lze ukončit ke dni následujícímu po dni oznámení této skutečnosti zdravotní pojišťovně včetně odevzdání českého Evropského průkazu zdravotního pojištění (kartičky zdravotní pojišťovny).
NahoruOSVČ ze "třetí země" podnikající v České republice
Tato osoba se nestává účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění a řešením její situace pro účel potřeby krytí finančních nákladů na zdravotní péči (hrazené služby) je v případě nemoci nebo úrazu sjednání komerčního zdravotního pojištění.
NahoruČeská OSVČ činná v členském státě
Při činnosti podnikatele s trvalým pobytem na území České republiky v členském státě přicházejí v úvahu především tři následující varianty.
NahoruA) Podnikání v členském státě jako jediná činnost
Jestliže občan České republiky vykonává samostatnou výdělečnou činnost (jako jedinou) na území členského státu, pak platí, že je pojištěn ve státě, na jehož území tuto činnost vykonává.
Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem zahájení podnikání v některém z členských států, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy začne v dané zemi vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (anebo také zaměstnání). V případě potřeby může do doby zahájení podnikání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě EPZP – Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – mezinárodní zkratka EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.
Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v daném státě samostatnou výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém je výdělečně činný, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EPZP, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EPZP. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností Nařízení (tj. v členském státě), odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.
Po ukončení výdělečné činnosti v tomto státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění.
Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti v členském státě, jsou dle Nařízení systémem země, ve které živitel pracuje, kryti i jeho nezaopatření rodinní příslušníci. To také znamená, že tyto osoby, navázané svým pojištěním na živitele, si nemohou vybrat, ve které zemi a případně ve kterých systémech (zdravotního, nemocenského, důchodového a jiného pojištění) chtějí být pojištěny.
Státem pojištění je tedy stát, ve kterém český občan vyvíjí svoji činnost jako OSVČ. Z hlediska nároku na zdravotní péči (hrazené služby) v České republice platí v této situaci, že pojištěnec je držitelem Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného mu institucí provádějící zdravotní pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti. V takovém případě má pojištěnec primárně nárok na plnou péči ve státě, ve kterém mu byl průkaz vystaven, v České republice pak má během svého pobytu nárok na nezbytnou péči. Avšak prostřednictvím formuláře S 1 zaregistruje česká zdravotní pojišťovna tuto osobu (včetně jeho případných nezaopatřených rodinných příslušníků) jako cizího pojištěnce. Všechny osoby pak budou mít v České republice nárok na plnou péči na základě žlutého průkazu pojištěnce, vystaveného výpomocnou českou zdravotní pojišťovnou.
Jak rozlišit vyslání a činnosti souběžně vykonávané ve dvou nebo více státech? U vyslání se jedná o činnost, která je jednorázově vykonávána po určitou dobu. U souběžně (nebo střídavě) vykonávané…
