Ing. Antonín Daněk
Základní informace o zdravotním pojištění zaměstnanců naleznete ve stejnojmenném článku, kde je též rozebrána například problematika zrušení maximálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění.
OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh (je-li to její povinností) a případného doplatku pojistného. Výjimkou je v tomto směru činnost v režimu paušální daně.
NahoruRozhodné období
Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je jeden kalendářní měsíc. Pokud OSVČ provozuje samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.
NahoruVyměřovací základ
Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, případně i s potřebou dodržet při placení pojistného minimální vyměřovací základ (viz dále).
U spolupracující osoby se za "příjem" po odpočtu výdajů považuje její podíl na daňovém základu.
NahoruTermíny
OSVČ platí zálohu na pojistné na příslušný kalendářní měsíc (není-li od povinnosti placení této zálohy zákonem osvobozena) nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
NahoruHlavní/vedlejší
V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností je při souběhu zaměstnání s podnikáním důležité, zda je pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Která činnost bude hlavním zdrojem příjmů, o tom si rozhoduje sám pojištěnec podle reálných, resp. očekávaných příjmů a výdajů (daňového základu v rámci samostatné výdělečné činnosti).
NahoruHlavní zdroj příjmů
Minimálním ročním vyměřovacím základem OSVČ je dvanáctinásobek z 50 % průměrné mzdy, což je pro rok 2024 částka 263 802 Kč (12 x 21 983,50).
Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2024 samostatnou výdělečnou činnost činí 2 968 Kč (43 967 x 0,5 x 0,135 – po zaokrouhlení).
Zálohu alespoň 2 968 Kč platí od ledna 2024 také ty OSVČ, které podnikaly v roce 2023 a platily zálohy nižší než 2 968 Kč.
Částka 43 967 Kč představuje výši průměrné mzdy pro rok 2024, vycházející ze všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za rok 2022 (40 638 Kč) vynásobeného přepočítacím koeficientem 1,0819 pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
NahoruZahájení podnikání
Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení alespoň minimální zálohy 2 968 Kč i za tento měsíc.
Úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti (2024) platit i vyšší zálohu než 2 968 Kč.
NahoruVedlejší zdroj příjmů
Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2024 odváděno pojistné nejméně z měsíčního minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc.
Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti – daňového základu – za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled.
Nemá-li OSVČ povinnost podat daňové přiznání, je doplatek pojistného splatný do 8 dnů po povinnosti podat Přehled (viz dále), tedy nejpozději dne 16. 4. 2024. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.
NahoruOSVČ, za kterou platí pojistné stát
Zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2024 a je-li současně osobou, za kterou platí pojistné stát (§ 7 odst. 1 ZVZP), není povinna platit v roce 2024 zálohy na pojistné a pojistné doplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém podá (případně měla podat) Přehled za rok 2024 (tedy v roce 2025).
Vykáže-li však tato osoba za rozhodné období kalendářního roku 2024 kladný daňový základ, bude v roce 2025 již zálohy platit, a to od měsíce podání Přehledu.
NahoruPostup OSVČ při podávání Přehledu o výši daňového základu zdravotní pojišťovně za rok 2023
Pro podání Přehledu za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
- -
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024;
- -
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do1. 8. 2024.
Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Podle § 136 odst. 2 DŘ, daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2024 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2023 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2023), podává Přehled oběma zdravotním pojišťovnám.
Jestliže dojde ke změně údajů o příjmech a výdajích OSVČ (v daňovém základu), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně formou opravného Přehledu do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.
NahoruSankce
Pokud OSVČ podá Přehled opožděně, případně jej nedodá, může zdravotní pojišťovna za toto porušení zákona uložit pokutu. Jestliže není Přehled podán vůbec, má zdravotní pojišťovna poměrně značné legislativní nástroje k uplatnění svých zákonných nároků, kdy může OSVČ například stanovit pravděpodobnou výši pojistného a uložit již zmíněnou pokutu (až 50 000 Kč), přičemž těmito opatřeními není dotčen nárok zdravotní pojišťovny na reálnou výši dlužného pojistného včetně příslušenství. Neuhrazené pravomocné a vykonatelné pohledávky se pak stávají předmětem vymáhání.
NahoruRoční vyúčtování záloh pojistného
Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2023 provedené až do 8. 1. 2024 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:
-
doplatky pojistného za rok 2022, případně za dřívější období,
-
platby penále či pokut,
-
platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2023 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Formou vzorových příkladů uvádíme správný postup OSVČ při výpočtu výše pojistného za rozhodné období kalendářního roku 2023.
OSVČ vykázala za rok 2023 příjmy ve výši 932 510 Kč a současně uplatnila paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, daňový základ tedy činí 559 506 Kč. Pravidelně platila minimální zálohy ve výši 2 722 Kč. Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x daňový základ, tedy
P = 0,135 x 0,5 x 559 506 = 37 767 Kč, kde
P = výše pojistného za rok 2022
0,135 = sazba pojistného
0,5 = 50 % daňového základu
Na zálohách bylo zaplaceno celkem 32 664 Kč (12 x 2 722). Doplatek činí 5 103 Kč (37 767 – 32 664).
OSVČ podnikající po celý kalendářní rok 2023, zaplatila za leden až červenec měsíční zálohy ve výši 2 722 Kč. Dne 1. 8. 2023 nastoupila do zaměstnání s hrubým měsíčním příjmem 26 000 Kč (hlavní zdroj příjmů).
Pokud vyměřovací základ OSVČ za rozhodné období kalendářního roku 2023 nepřesáhne poměrnou část minimální výše 141 134 Kč (7 x 20 162), nebude OSVČ provádět žádný doplatek, pojistné již bylo uhrazeno prostřednictvím sedmi zaplacených záloh ve výši 2 722 Kč. Přesáhne-li vyměřovací základ za rok 2023 hodnotu 141 134 Kč, provede OSVČ doplatek pojistného v návaznosti na výši daňového základu.
Pan Nový měl v roce 2023 příjmy podle § 7 ZDP a současně měl příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (nemovitost není zapsána v obchodním majetku). Ke dni 26. 9. 2023 odešel pan Nový do starobního důchodu a k tomuto datu i ukončil svoji podnikatelskou činnost. Nadále měl pouze příjmy z nájmu nebytových prostor.
Na tuto osobu se vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné za měsíce leden až září 2023, vykazované příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Jestliže pan Nový ukončil k 26. 9. 2023 samostatnou výdělečnou činnost, přičemž měl nadále pouze příjmy z nájmu, nevztahovala se na něj od října 2023 povinnost platit ve zdravotním pojištění zálohy na pojistné a zařazením do "státní" kategorie měl (a nadále má) tento pojištěnec současně vyřešen svůj pojistný vztah. Pojistné za rok 2023 bude odvedeno v souladu se zákonem, kdy za měsíce leden až září 2023 musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pan Nový měl oznámit a dokladovat zdravotní pojišťovně přiznání starobního důchodu.
Poživatel některého z důchodů, jakož i další vyjmenované osoby (viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát.
Tyto OSVČ:
-
nemusejí při placení pojistného dodržet minimální vyměřovací základ,
-
při výpočtu výše pojistného vycházejí z dosaženého daňového základu,
-
nejsou v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti povinny platit zálohy na pojistné,
-
doplácejí pojistné jednorázově v zákonem stanovené lhůtě,
-
v dalším kalendářním roce zálohy na pojistné platí za předpokladu, že v předcházejícím roce vykážou ve své podnikatelské činnosti kladný výsledek – daňový základ,
-
nemusejí platit zálohy v minimální výši.
Poživatelka starobního důchodu (přiznán v roce 2022) začala podnikat dne 20. 1. 2023 s příjmy 127 590 Kč a výdaji 85 542 Kč za celý rok 2023. Daňový základ tak činí 42 048 Kč.
Pojistné za rok 2023: 0,135 x 0,5 x 42 048 = 2 839 Kč
Doplatek pojistného za rok 2023 činí 2 839 Kč. Tento doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2023, tedy v roce 2024.
Nová výše zálohy v roce 2024 se vypočte následovně: Z = 2 839/12 = 237 Kč, kde
12 = počet měsíců výkonu podnikatelské činnosti v roce 2023
OSVČ zahájila svoji podnikatelskou činnost dne 5. 12. 2023 a za tento měsíc (tedy de facto za kalendářní rok 2023) dosáhla daňového základu 195 938 Kč. Za měsíc prosinec zaplatila zálohu 2 722 Kč, celkové pojistné pak představuje částku 13 226 Kč [0,135 x 0,5 x 195 938 ]. Doplatek tedy činí 10 504 Kč.
Nemoc OSVČ
OSVČ platila od ledna 2023 minimální zálohy 2 722 Kč. Dne 20. 9. 2023 utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti byla do 14. 12. 2023. V takovém případě je zapotřebí vycházet především z následujících aspektů.
Za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou (nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních předpisů), není povinností platit zálohy – pro zdravotní pojišťovnu je nutno dodat doklad o pracovní neschopnosti. V tomto případě tedy nebylo povinností OSVČ platit zálohy za měsíce říjen a listopad 2023.
V těchto dvou měsících nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část deseti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2023 – podmínkou uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ (dokládá se při podání Přehledu potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení).
NahoruPlatby "nových" záloh
Nová výše zálohy se platí od příslušného kalendářního měsíce roku 2024, ve kterém OSVČ podá zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2023.
To znamená, že pokud OSVČ podá Přehled například v únoru 2024, platí novou výši zálohy od tohoto měsíce, kdy posledním dnem lhůty pro zaplacení této nové zálohy je 8. březen 2024, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2024 zálohy na pojistné nejméně v částce 2 968 Kč.
Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:
-
provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce (tj. od měsíce, ve kterém je podán Přehled) placeny zálohy v nové výši – pokud ke změně dochází,
-
samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.
Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku takové skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále (viz Zdravotní pojištění zaměstnanců).
V následujících příkladech si blíže rozvedeme problematiku placení záloh s ohledem na skutečnost, zda se na OSVČ povinnost placení alespoň minimálních záloh vztahuje či nikoliv.
NahoruPovinnost platit minimální zálohy
Nejprve si uvedeme příklady OSVČ, která je povinna platit alespoň minimální zálohy (samostatná výdělečná činnost je při souběhu se zaměstnáním hlavním, případně jediným, zdrojem příjmů).
OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) po celý kalendářní rok 2023, za který vykázala daňový základ 273 965. Po celý rok 2023 platila minimální zálohy 2 722 Kč.
…
