Zamezení dvojího zdanění - smlouva s Ruskem

Zamezení dvojího zdanění - smlouva s Ruskem

Ing. Pavel Kyselák

 NahoruPrávní úprava

Protokol ke smlouvě

Tato smlouva byla doplněna a aktualizována Protokolem, který vstoupil v platnost dne 17. dubna 2009 a byl publikován ve Sbírce předpisů ČR v částce 24 pod číslem 56/2009 Sb. m. s. Jednotlivá ustanovení Protokolu se začala provádět od 1. ledna 2010, a to podle článku XI. Protokol tedy tvoří nedílnou součást smlouvy.

Pokyny MF

K uplatňování této mezinárodní smlouvy vydalo Ministerstvo financí ČR pokyn, který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 1/2/1999 (pořadové číslo 22) pod č.j. 251/92 624/1998, a dále sdělení k problematice "stavenišť", podle kterého se příslušné úřady dohodly, že ustanovení smlouvy ve třetím odstavci v čl. 5 - Stálá provozovna bude interpretováno v tom smyslu, že počítání lhůty pro vznik stálé provozovny u takovýchto akcí, které byly zahájeny před 1. lednem 1998, začíná dnem 1. ledna 1998 (Finanční zpravodaj č. 12/1998, č.j. 251/83 524/1998).

Uplatnění "srážky"

Zmíněný pokyn k uplatňování smlouvy mimo jiné uvádí techniku a způsob aplikace smlouvy u vybraných příjmů za situace, kdy daňový rezident ČR dosahuje příjmů ze zdrojů na území Ruska. Podle čl. 10 - Dividendy, 11 - Úroky a 12 - Licenční poplatky smlouvy mají osoby, které jsou daňovými rezidenty jednoho smluvního státu, nárok na snížení daně vybírané srážkou ve druhém smluvním státě.

Pro uplatnění snížení (či osvobození od daně) musí české právnické a fyzické osoby předložit v Rusku formuláře spolu s potvrzením o daňovém rezidentství.

 NahoruPrávnická osoba

Podle ruské daňové legislativy musí český daňový rezident (skutečný vlastník příjmů, které jsou mu vypláceny ze zdrojů na území Ruska), pokud jde o právnickou osobu, předložit příslušným úřadům Ruské federace žádost o částečnou, popř. úplnou refundaci daně. Žádost se předkládá na vyplněném formuláři 1011 DT (Claim for a refund of tax withheld in Russia on income - except dividends/interest) a 1012 DT (Claim for a refund of tax withheld in Russia on dividends/interest).

Česká PO (skutečný vlastník příjmů, které jsou vypláceny ze zdrojů na území Ruska) může výjimečně požádat příslušné úřady Ruské federace, aby srážka daně u zdroje nebyla provedena, a to v případě, že jde o pravidelné příjmy, které jsou stejného druhu jako příjmy, jež v souladu se smlouvou nepodléhají v Ruské federaci zdanění. Žádost o udělení této výjimky se předkládá na vyplněném formuláři 1013 DT (Claim for an exemption of passive incomes sourced in Russia before the payment is made). Formuláře jsou vydány dvojjazyčně v ruském a anglickém jazyce. Místně příslušný finanční úřad potvrdí údaje přímo na cizojazyčném formuláři.

Formuláře

Uvedené formuláře je možné získat na adrese: State Tax Service of Russia, Department of International Taxation, K-381, Neglinnaya str. 23, 103381, Moscow, Russian Federation.

Postup

Žádost opatřená otiskem úředního razítka a podpisem příslušného českého finančního úřadu musí být příslušnému ruskému správci daně předložena nejpozději do jednoho roku od data, kdy byla provedena srážka daně. Na žádosti předložené po uplynutí této lhůty nebude ruský správce daně brát zřetel.

 NahoruFyzické osoby

České fyzické osoby, které mají podle smlouvy nárok na snížení, popř. osvobození od daně vybírané srážkou v Ruské federaci, předkládají při uplatnění tohoto nároku žádost příslušnému ruskému správci daně, do jehož kompetence spadá místo, odkud je příjem vyplácen.

Postup

Žádost se vyhotovuje ve třech výtiscích a musí být potvrzena místně příslušným českým finančním úřadem. Následně se dva výtisky předloží správci daně v Rusku. Po prověření, zda je předložená žádost v souladu s ustanoveními mezinárodní daňové smlouvy, potvrdí ruský správce daně oba výtisky a vrátí je žadateli. Žadatel předloží jeden z výtisků podniku, organizaci či fyzické osobě, která je zaregistrována jako podnikatel, jenž mu v Rusku vyplácí příjem. Na základě toho bude česká FO částečně, popř. úplně osvobozena od daně vybírané srážkou v Ruské federaci. Formulář žádosti lze získat na výše uvedené adrese.

Poznámka

Vzhledem k datu vydání uvedeného pokynu mohlo dojít ke změnám. Je proto nutné si aktuální postupy ověřit přímo u ruské daňové správy či prostřednictvím svého smluvního partnera.

Postup v ČR

Na tomto místě je důležité upozornit, že v opačném případě, kdy daňový rezident Ruska bude dosahovat uvedených příjmů ze zdrojů na území ČR, bude plátce daně aplikovat ustanovení smlouvy automaticky, neboť u nás nebyl refundační systém dosud zaveden.

Pokyn D-286 a informace GFŘ

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k prokázání daňové rezidence u fyzických a právnických osob pro účely stanovení srážkové daně dle ZDP, ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to pod č. j. 50098/12-3130-11042. Dle této informace v případech, kdy je poplatník daňovým rezidentem smluvního státu, je povinen tuto skutečnost prokázat, a to např. platným průkazem totožnosti, případně čestným prohlášením. V případech, kdy poplatník uplatňuje výhody, které plynou ze smluv o zamezení dvojímu zdanění, případně jiných právních předpisů, prokazuje tuto skutečnost postupem podle Pokynu D–286 Ministerstva financí. Tento pokyn byl publikován ve Finančním zpravodaji č. 10/1/2005 ze dne 13. října 2005. MF vydalo také Sdělení k praktické aplikaci pokynu č. D-286 ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR ve Finančním zpravodaji č. 3/2/2006 pod č.j. 15/32 567/2006-153.

 NahoruStruktura smlouvy

Obsah a členění smlouvy vychází z modelové smlouvy OECD (Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj), jejímž členem je ČR od roku 1995. Výhrady České republiky k některým článkům vzorové smlouvy OECD byly publikovány ve Finančním zpravodaji č. 4/1996 pod č. j. 251/15 082/96 a zároveň byly uplatněny i ve smlouvě s Ruskem.

Smlouvu s Ruskem lze pak podle jednotlivých článků rozdělit takto:

1. úvodní a definiční články (čl. 1 - 5),
2. jednotlivé druhy příjmů (čl. 6 - 22 vč. čl. 9),
3. metody vyloučení dvojího zdanění (čl. 23),
4. závěrečné články (čl. 24 - 29).

 NahoruOsoby, na které se smlouva vztahuje

V článku 1 je uvedena množina osob, na které se smlouva vztahuje. Jde tedy o právnické a fyzické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v ČR, v Rusku nebo v obou státech. Kritéria bydliště nebo sídla lze v tomto případě označit za jedny z hlavních znaků pro určení, kde je konkrétní osoba daňovým rezidentem.

 NahoruKritérium daňového rezidentství

V případě, že příslušná osoba nesplní podmínku daňového rezidentství v ČR ani v Rusku, nevztahují se na ni, až na výjimky (například v čl. 26 - Výměna informací), ustanovení této smlouvy.

Daňové rezidentství PO či FO z ČR potvrzují místně příslušné finanční úřady na tiskopisu MFin 5232 "Potvrzení o daňovém domicilu". Toto potvrzení vydávají české finanční úřady po zaplacení správního poplatku ve výši 100 Kč a jeho předložením v Rusku vzniká nárok na uplatnění úlev a osvobození podle smlouvy.

Pokud na druhé straně osoba z Ruska předloží českému plátci daně daňový domicil, kterým ruský daňový úřad potvrzuje daňové rezidentství této osoby v Rusku, jde o nepochybný důkaz [současně se splněním podmínek uvedených pod písmeny b) a c) v čl. 1 Pokynu D-286] vedoucí k tomu, aby plátce daně vůči tomuto daňovému nerezidentovi ve vazbě na tuzemské zákony automaticky aplikoval i ustanovení smlouvy.

 NahoruDaně, na které se smlouva vztahuje

Jak už říká sám název smlouvy, smlouva se prioritně vztahuje na daně z příjmu a z majetku. Ve třetím odstavci článku 2 - Daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou konkrétně uvedeny názvy těch druhů daní, které platily v době uzavírání smlouvy.

Na možnou situaci, kdy jeden ze smluvních států změní název, strukturu apod. druhů daní, pamatuje čtvrtý odstavec čl. 2, který říká, že v těchto případech se nebude smlouva měnit, ale bude platit i nadále. S dovětkem, že příslušné úřady (rozumí se podle čl. 3 smlouvy v případě Ruska ministerstvo financí nebo jeho zmocněný zástupce a v případě ČR ministr financí nebo jeho zmocněný zástupce), si tyto podstatné změny vzájemně sdělí.

 NahoruVšeobecné definice

První odstavec článku 3 - Všeobecné definice definuje některé termíny, které jsou ve smlouvě běžně použity. Pochopitelně, že nevyčerpává definice všech termínů ve smlouvě, což řeší tzv. "zbytkovou" metodou druhý odstavec, který říká, že u výrazů, které nejsou definovány v předchozím odstavci, se bude vycházet z právního výkladu toho státu, který bude smlouvu aplikovat, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

 NahoruMezinárodní doprava

V odstavci 1 písm. h) je definován výraz "mezinárodní doprava", označující jakoukoli dopravu lodí, člunem nebo letadlem provozovanou daňovým rezidentem jednoho smluvního státu, kromě případů, kdy jsou loď, člun nebo letadlo provozovány pouze mezi místy v druhém smluvním státě. Na tuto definici potom navazuje čl. 8 - Příjmy z lodní a letecké dopravy, který uvádí právo na zdanění zisků z provozování lodí, člunů nebo letadel v mezinárodní dopravě.

Pro aplikaci této definice a aplikaci podle čl. 8 musí být splněny podmínky:

1. Dopravu musí provozovat český daňový rezident nebo ruský daňový rezident.
2. Doprava bude vedena mezi místy v obou státech. Například půjde o leteckou linku, kterou provozují ČSA na lince Praha - Moskva. V případě, že by tato společnost provozovala linku na trase mezi dvěma ruskými městy, nešlo by o mezinárodní dopravu podle této definice, a tudíž i při zdanění příjmu z této linky by se nepostupovalo podle čl. 8.

 NahoruRezident

Článek 4 - Rezident uvádí problematiku daňového rezidentství, na kterou se potom vztahuje tzv. neomezená daňová povinnost z celosvětových příjmů v příslušném smluvním státě.

Smlouva nezasahuje do vnitrostátních zákonů obou smluvních států, které stanovují podmínky, za nichž je určitá osoba daňově posuzována jako daňový rezident (v ČR § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 ZDP).

Tento článek však řeší konflikt event. dvojího daňového rezidentství podle domácích legislativ. Při určování daňového rezidentství nastává nejsložitější situace u fyzických osob. Proto smlouva uvádí další postupná kritéria, pomocí nichž se určí daňové rezidentství (stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklé zdržování, státní občanství). Jestliže daňové rezidentství FO nelze jednoznačně určit ani za pomoci těchto kritérií, určí je smluvní strany (viz příslušný úřad) na základě vzájemné dohody.

Potvrzení FÚ

Potvrzení (osvědčení) o tom, že příslušná osoba je daňovým rezidentem ČR, vydávají výlučně české finanční úřady.

Pro získání potvrzení je nutné, aby poplatník doložil veškeré náležitosti, které se stanovením daňového rezidentství souvisí [potvrzení o pobytu v ČR, o bydlišti v ČR (tzv. stálý byt), délce pobytu v ČR, pobytu v ČR s celou rodinou, pracovní smlouvu s tuzemským subjektem, další ekonomické aktivity v ČR, potvrzení o tom, že děti navštěvují příslušné školy a veškeré další podobné důkazy vedoucí ke stanovení daňového rezidentství v ČR] - viz též Nerezident daňový.

 NahoruDruhy příjmů

Jednotlivé druhy příjmů, o kterých se smlouva zmiňuje, lze podle článků rozdělit takto:

1. příjmy z přímého podnikání v zahraničí (články 5, 7, 8);
2. příjmy z movitého a nemovitého majetku (články 6 a 13);
3. příjmy z kapitálového majetku (články 10 - 12);
4. příjmy fyzických osob (články 14 - 20);
5. ostatní příjmy (čl. 21).

 NahoruStálá provozovna

V článku 5 - Stálá provozovna je definována jako trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost. Druhý odstavec uvádí příkladný výčet situací, které přicházejí v úvahu u tohoto pojmu.

Počítačové zařízení, jako například server, může zakládat vznik stálé provozovny. Při posuzování jejího vzniku by se uplatnily obecně stejné zásady jako v případě klasických stálých provozoven. Na druhé straně však software a elektronická data (i internetové stránky, které jsou kombinací obou) nejsou hmotným majetkem, a tudíž nemohou mít jako takové umístění, které by tvořilo místo činnosti ve smyslu definice stálé provozovny v čl. 5 modelové smlouvy o zamezení dvojího zdanění OECD.

Fyzická osoba

Ustanovení § 22 ZDP přímo neuvádí příjmy, které dosahuje na území ČR fyzická osoba – daňový nerezident ("živnostník"). Za předpokladu, že jeho činnost prováděná na území ČR naplňuje definici stálé provozovny (stálé základny), lze takto dosahované příjmy daňově posuzovat jako příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území ČR.

 NahoruStaveniště a služby

U staveniště je podle třetího odstavce čl. 5 časový prostor pro vznik stálé provozovny prodloužen na 12 měsíců.

Česká firma provádí na území Ruska jako generální dodavatel výstavbu pivovaru včetně zajištění dodávky technologického zařízení. Stavební práce zajišťuje subdodavatelsky prostřednictvím ruských stavebních firem s tím, že celková délka výstavby potrvá déle než 12 měsíců.

Z hlediska ustanovení třetího odstavce čl. 5 - Stálá provozovna smlouvy s Ruskem vzniká české firmě na území Ruska stálá provozovna, a ruská smluvní strana má tedy právo na zdanění příjmů české firmy, které souvisí s činností této stálé provozovny. Období, po která subdodavatelé v daném případě pracují na staveništi, je považováno také za období, které generální dodavatel strávil na stavebním projektu.

Další daňové povinnosti českého generálního dodavatele z titulu stálé provozovny na území Ruska vyplývají z ruských daňových zákonů.

Pokud by se české firmy podílely na výstavbě plynovodu či ropovodu na území Ruska, v případě překročení dvanáctiměsíčního časového testu vzniká i v těchto případech tzv. liniových (postupujících) staveb stálá provozovna.

Ve třetím odstavci čl. 5 - Stálá provozovna je také uvedena problematika spojeného dozoru, a to v návaznosti na staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt.

Vzhledem ke specifickému přístupu České republiky k problematice dozoru smlouva s Ruskem částečně zužuje prostor pro zdanění příjmů na území státu zdroje. Podle přístupu České republiky je dozor automaticky pokryt ustanovením čl. 5 odstavec 3 pouze v případě, jestliže je dozor vykonáván generálním dodavatelem stavby.

Dozor je jinak v dalších případech pokryt jen v těch případech, pokud je ve smlouvě výslovně uveden. V ostatních případech, kdy je dozor vykonáván jiným podnikem, než je hlavní dodavatel stavby, a není výslovně ve smlouvě v čl. 5 odstavec 3 uveden, podléhá zdaňování příjmů z těchto činností automaticky pravidlům, která se uplatňují u tzv. "službových" stálých provozoven.

Tato varianta vzhledem k výše uvedenému speciálnímu ustanovení smlouvy s Ruskem však nepřichází v úvahu, a tudíž se i u dozoru spojeného se staveništěm uplatňuje časový test v délce 12 měsíců.

V případě, že instalační projekt nesouvisí se stavebnictvím (instalace nového stroje apod.), podléhá zdaňování těchto příjmů pravidlům uplatňovaným u jiných služeb než služeb stavebně-montážního charakteru.

Jestliže by podobnou montáž stroje na území ČR prováděla ruská společnost, pro vznik stálé provozovny umístěné na území ČR by se v daném případě uplatňoval šestiměsíční časový test zároveň se splněním definice stálé provozovny podle smlouvy.

Více viz Sdělení k aktualizaci OECD vzorové smlouvy o zamezení dvojího zdanění z roku 2002, Finanční zpravodaj č. 1/1/2003, č.j. 494/1 173/2003.

 NahoruOstatní služby

Ve druhém článku Protokolu byla smlouva s Ruskem z hlediska výrazu "stálá provozovna" doplněna o tzv. "službovou" stálou provozovnu, pokud tato činnost trvá na území smluvního státu po jedno nebo více období, která přesahují v úhrnu 6 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. Další informace ke "službové" stálé provozovně uvádí pokyn GFŘ D-22 k § 22.

 NahoruOznamovací povinnost

K výše uvedeným typům stálých provozoven je nutné připomenout, že uzavře-li zejména tuzemská osoba "staveništní" či "službový" kontrakt s ruskými daňovými rezidenty, má povinnost tuto skutečnost oznámit svému místně příslušnému správci daně dle ustanovení § 38t odst. 2 ZDP .

 NahoruZajištění daně

Na rozdíl od daňových rezidentů členských států EU a daňových rezidentů států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, se v případě příjmů daňových rezidentů Ruska ze zdrojů na území ČR uplatňuje event. povinnost zajištění daně podle § 38e ZDP, a to u zdanitelných příjmů (podle tuzemského zákona i podle smlouvy s Ruskem), z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Česká firma provádí úhradu za dodané zboží ruské firmě. V daném případě příjem z dodávky zboží nepodléhá v ČR zdanění, z čehož plyne, že české firmě nevzniká povinnost zajištění daně.

Je-li to ale příjem, který je prokazatelně součástí příjmů stálé provozovny ruské firmy umístěné v ČR, potom jde o zdanitelný příjem v České republice a plátce daně má povinnost 10% zajištění daně.

Je tedy velmi důležité rozpoznat, zda jde o příjem stálé provozovny zahraniční firmy či o příjem zahraniční firmy, která nemá (ani ji na území ČR nevznikne) stálou provozovnou.

 NahoruPodmínky vzniku stálé provozovny

Odstavec 4 v článku V – Stálá provozovna uvádí situace, za kterých i při splnění trvalého místa (například kanceláře) nebo zařízení k výkonu činnosti daňovému nerezidentovi stálá provozovna na území druhého státu nevzniká.

Jestliže podnik má ve druhém státě kancelář jen za účelem nákupu zboží (vývozní aktivita) nebo místo má charakter jen přípravný nebo pomocný (mapování trhu, zjišťování poptávky, reklama pro svůj podnik apod.).

Vlastnosti přípravného nebo pomocného charakteru naplňují zejména tzv. obchodní reprezentace otevírané zahraničními subjekty v ČR.

V případě, že činnost reprezentace spočívá například i v napomáhání dovozním aktivitám mateřské firmy do ČR (zprostředkování obchodů, vyřizování reklamací apod.), potom už jde o překročení činností přípravného a pomocného charakteru kanceláře, a jde tedy o stálou provozovnu.

 NahoruZávislý agent

Odstavec 5 uvádí speciální okolnost, kdy je činnost závislého zástupce (agenta) ve druhém státě považována za stálou provozovnu. Tato situace nastává v případě, kdy společnost jednoho státu dá plnou moc (oprávnění) osobě ve druhém státě k jednání jménem společnosti, k uzavírání hospodářských smluv jejím jménem a k celkovému zastupování.

Pokud nejde o činnosti uvedené v odstavci čtvrtém, vzniká zahraniční osobě ve druhém státě stálá provozovna.

Jestliže naproti tomu společnost jednoho státu jedná ve druhém státě prostřednictvím nezávislého zástupce (například makléře, který zprostředkovává obchody cenných papírů i jiným společnostem, není tedy závislý jen na této jedné společnosti a jedná tak v rámci své řádné činnosti), stálá provozovna společnosti ve druhém státě nevzniká.

Význam sedmého odstavce spočívá ve vzájemné deklaraci, že jen na základě skutečnosti, že společnost jednoho státu založí (či má) ve druhém státě dceřinou společnost, nevznikne společnosti jednoho státu stálá provozovna ve druhém smluvním státě.

 NahoruZisky podniků

Článek 7 - Zisky podniků upravuje zejména zdaňování stálých provozoven. Právo na zdanění zisků podniků jednoho smluvního státu na území druhého státu vzniká vesměs podle tohoto článku v případě, že zisky jsou na území druhého státu dosahovány prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna.

Při zdanění stálé provozovny lze vycházet jen z těch zisků, které lze stálé provozovně přičítat, přičemž je uplatňován princip nezávislosti. Znamená to, že u zdanění stálé provozovny se vychází z obdobných podmínek nezávislého podniku při styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

Při zdaňování stálých provozoven je obvyklý i odečet tzv. správních výloh vedení podniku v souvislosti s řízením stálé provozovny v zahraničí. Tento postup je uveden i v tuzemském Pokynu GFŘ D-22 k § 22. Další zásadou uvedenou v čl. 7 je ujednání o tom, že zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. Účelem tohoto ustanovení je jasně stanovit, že jednou použitá metoda rozvržení zisků by se neměla měnit pouze proto, že v určitém roce nějaká jiná metoda vytvoří příznivější výsledky.

Jedním z účelů smlouvy o zamezení dvojího zdanění je dát podniku jednoho smluvního státu určitý stupeň jistoty, pokud jde o daňový režim, který bude přiznán jeho stálé provozovně umístěné ve druhém smluvním státě.

 NahoruMezinárodní doprava

V případě, že je dopravní činností české nebo ruské firmy naplněna definice mezinárodní dopravy, jak je uvedena v čl. 3, potom se zisky z této přepravy zdaňují pouze ve státě, kde je provozovatel dopravy daňovým rezidentem, což vyplývá z prvního odstavce článku 8 - Příjmy z lodní a letecké dopravy.

Toto právo na zdanění pouze v jednom smluvním státě souvisí s pragmatickými problémy a značnou administrativní obtížností při ev. rozdělování dosaženého zisku.

 NahoruPříjmy z movitého a nemovitého majetku

Právo na zdaňování…