Předchozí část článku
Za absolventa se považuje zaměstnanec vstupující do
zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho
odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) dvou
let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské
dovolené (srov.
§ 229 odst. 2
ZP).
Studiem (přípravou) se rozumí studium na
středních školách, konzervatořích, vyšších odborných a vysokých školách.
Odbornou praxi zabezpečují absolventům uvedených typů škol v přiměřeném
rozsahu zaměstnavatelé. Jejím cílem je získání praktických zkušeností a
dovedností potřebných pro výkon práce. Sama odborná praxe se však již považuje
za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Jak bylo výše uvedeno, nezapočítává se do doby odborné
praxe doba mateřské dovolené, která přísluší zaměstnankyni v délce 28 týdnů, a
pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí, v délce 37 týdnů. Nezapočítává se
ani doba rodičovské dovolené, kterou může čerpat matka dítěte (po skončení
mateřské dovolené) i otec (od narození dítěte) do doby, kdy dítě dosáhne věku
tří let.
Z hlediska odměňování obsahuje právní úprava
odchylku týkající se zaměstnanců ve věku od 18 do 21 let, kteří vstupují poprvé
do pracovního poměru. Jejich odměna za vykonanou práci může činit po dobu 6
měsíců od vzniku pracovního poměru pouze 90 % minimální mzdy, případně zaručené
mzdy podle náročnosti vykonávané práce (srov. nař. vl. č. 567/2006 Sb., § 4).
Uvedené opatření je odůvodňováno snahou motivovat potencionální zaměstnavatele
k přijímání absolventů. Dalším důvodem jsou i možné počáteční problémy spojené
s adaptací v novém zaměstnání a získáváním základní praxe.
Na skupinu absolventů škol se intenzivněji zaměřuje
také právní úprava zaměstnanosti. Pokud jsou osoby ve věku do 25 let
evidovány jako uchazeči o zaměstnání, jsou jim povinny úřady práce při
zprostředkování zaměstnání věnovat zvýšenou péči. Do této kategorie lze zařadit
(kromě mladistvých po skončení povinné školní docházky, kteří již nepokračují v
přípravě na povolání) absolventy středních škol a neúspěšné studenty
škol vysokých, kterým se nepodařilo studium dokončit. Zvláštní kategorii
uchazečů o zaměstnání představují také absolventi vysokých škol po dobu dvou
let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.
Zvýšená péče o uvedené kategorie osob spočívá v
povinnosti úřadu práce nabídnout těmto uchazečům vypracování
individuálního akčního plánu směřujícího ke zvýšení možnosti jejich
uplatnění na trhu práce. Obsahem uvedeného plánu je zejména stanovení postupu a
časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření koncipovaných v zájmu
pracovního uplatnění těchto uchazečů o zaměstnání v souladu s jejich dosaženou
kvalifikací, možnostmi a schopnostmi. Uchazeč je povinen při vypracování
individuálního akčního plánu poskytnout součinnost a plnit podmínky v něm
stanovené. Jestliže tyto podmínky bez vážných důvodů neplní, vyřadí jej úřad
práce z evidence.
Absolventi škol (středních i vysokých) nemají již
automaticky nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti. Ten je nyní i
pro ně podmíněn splněním obecné podmínky, že vykonávali v posledních 3 letech
před jejich zařazením do evidence zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti, v délce alespoň 12 měsíců. Doba soustavné
přípravy na budoucí povolání se pro účely požadované podmínky jako doba
náhradní započítává v rozsahu maximálně 6 měsíců.
S absolventy škol lze v současné době sjednávat
zkušební dobu i pracovní poměr na dobu určitou za stejných podmínek jako s
ostatními zaměstnanci.
Za mladistvé jsou považováni zaměstnanci mladší 18
let (§ 350 ZP). Toto
hledisko platí v oblasti pracovněprávních vztahů bez ohledu na to, zda např.
podle občanskoprávních předpisů již dosáhli zletilosti uzavřením sňatku.
V pracovněprávních vztazích vzniká způsobilost k
právním úkonům dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však
nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni ukončení
povinné školní docházky.
Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky
pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců
též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek (srov.
§ 243 ZP). Právní úprava
zabezpečuje intenzivnější ochranu mladistvých v oblasti pracovněprávních
vztahů následujícím způsobem:
zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze
pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a
poskytují jim při práci zvýšenou péči;
zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby
mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovně-lékařské péče před
vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci a dále pravidelně
podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Při ukládání pracovních úkolů
mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným
zařízením pracovnělékařské péče.
délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí u zaměstnanců
mladších 18 let překročit 30 hodin týdně a délka směny v jednotlivých
dnech nesmí přesáhnout 6 hodin (což musí být respektováno např. i při
prázdninových brigádách). Vykonává-li mladistvý zaměstnanec práci ve více
pracovněprávních vztazích, nesmí délka stanovené týdenní pracovní doby ve svém
souhrnu přesáhnout 30 hodin.
zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé prací přesčas a
prací v noci (s výjimkou zaměstnanců starších 16 let, kteří mohou vykonávat
noční práci nepřesahující jednu hodinu, je-li to třeba pro jejich výchovu k
povolání, a pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, pokud je takový dohled
pro ochranu mladistvých nezbytný);
mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi při těžbě
nerostů nebo při ražení tunelů a štol a dále ani pracemi, které se zřetelem k
anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jsou pro ně nepřiměřené,
nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Práce a pracoviště zakázané mladistvým
jsou uvedeny ve vyhl. č. 288/2003 Sb.
zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé ani pracemi, při
nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo při jejichž výkonu by
mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných
osob;
přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut
musí být mladistvým zaměstnancům poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách
nepřetržité práce;
nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého
zaměstnance méně než 48 hodin;
s mladistvými nelze platně uzavřít dohodu o odpovědnosti
k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.
Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých
zaměstnanců, kteří jsou u něho zaměstnáni. Seznam musí obsahovat jméno a
příjmení, datum narození a druh práce, kterou zaměstnanec vykonává (srov.
§ 246 odst. 5
ZP).
Z hlediska odměňování stanoví právní předpisy
výjimku, podle níž může odměna za práci vykonávanou mladistvým činit pouze
80 % minimální mzdy, případně zaručené mzdy stanovené podle náročnosti
vykonávané práce a u mladistvého, který je plně invalidní a nepobírá invalidní
důchod, pouze 50 % (srov. nař. vl. č. 567/2006 Sb., § 4)
Na rozdíl od úpravy obsažené v předcházejícím zákoníku
práce zaměstnavatel již nyní není povinen žádat o vyjádření zákonného
zástupce mladistvého k uzavření pracovní smlouvy ani mu nemusí oznamovat
rozvázání pracovního poměru s mladistvým.
Nahoru2.1 Studenti a učni
Studentem se pro tuto část článku rozumí student vysoké
školy a žák střední školy; žákem střední školy je i učeň. Vysokou školou a
střední školou se rozumí taková škola, která podle příslušných školských
předpisů poskytuje středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Za studenta je
považován pro následující výklad jen student, který nestuduje formou studia při
zaměstnání, ale při studiu vykonává zaměstnání.
Nahoru2.1.1 Nemocenské pojištění
Studenti jsou z důvodu studia účastni nemocenského
pojištění. Je-li ze zaměstnání také nemocensky pojištěn, je tedy souběžně
pojištěn jak za zaměstnání, tak jako student. Z nemocenského pojištění studentů
náleží pouze peněžitá pomoc v mateřství (dále jen PPM) za podmínek
platných pro zaměstnance, s těmito odchylkami:
studium musí být přerušeno nebo ukončeno;
PPM náleží nejdříve od začátku šestého týdne před očekávaným
dnem porodu (nelze si určovat poskytování PPM v rozmezí 6-8 týdnů);
neukončila-li nebo nepřerušila-li studentka studium k začátku 6.
týdne před očekávaným dnem porodu, doba od začátku 6. týdne se jí započte do
doby 28 nebo 37 týdnů poskytování PPM, jako kdyby PPM dostávala;
výše PPM činí za kalendářní den jednu třicetinu výše
rodičovského příspěvku, tj. v roce 2007 částka 253 Kč za den (to platí i pro
učně).
Příklad č. 1
Studentka třetího ročníku vysoké školy je těhotná, očekávaný den
porodu připadá na čtvrtek 26. července 2007, začátek šestého týdne před tímto
dnem připadá na čtvrtek 14. června. Je vdaná. V pondělí 18. června skládala
zkoušku, studium proto přerušila až od 19. června 2007.
Studentka splňuje podmínky nároku na PPM. V posledních dvou letech
před porodem je účastna nemocenského pojištění po dobu aspoň 270 kalendářních
dnů. PPM náleží až od 19. 6. 2007. PPM by náležela od 14. 6. po dobu 28 týdnů,
bude však vyplácena jen po dobu 27 týdnů a dvou dnů. Za 5 kalendářních dnů, tj.
za 14. až 18. 6., PPM nenáleží, ale tato doba se započte do celkové doby 28
týdnů poskytování PPM.
PPM bude náležet ve výši 253 Kč za den, za červen bude vyplaceno 3
036 Kč (12 x 253 Kč).
Pojistné
Studenti z důvodu studia nejsou poplatníky (plátci)
pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Platí pojistné pouze ze
započitatelných příjmů zúčtovaných jim ze zaměstnání.
Učni
Z odměn učňů za produktivní práci, které náleží za
práci v období odborné praxe, se pojistné na sociální a zdravotní pojištění
neplatí. Jsou to příjmy z důvodu studia, studenti nejsou v okruhu
poplatníků (plátců) pojistného. Z těchto odměn se proto nevypočítává PPM;
ostatní dávky z nemocenského pojištění učňům nenáleží.
Studenti a zaměstnání
U studenta, který při studiu vykonává zaměstnání, se
při posuzování tohoto zaměstnání z hlediska jeho účasti na nemocenském
pojištění a plnění povinností jeho zaměstnavatelem nepřihlíží k tomu, že je
zároveň studentem.
Ze zaměstnání vykonávaného pouze v období školních
prázdnin, které založilo účast na nemocenském pojištění, náleží jen
nemocenské (nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny a PPM). Ochranná lhůta
končí dnem, v němž končí prázdniny, pokud neuplynula již dříve. Nemocenské
náleží jen do skončení prázdnin a poté jen v případě, že pracovní neschopnost
brání studentovi chodit do školy.
Příklad č. 2
Student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na
období od 1. do 24. 8. na 150 hodin. V tomto období je 18 pracovních dnů,
pracuje 8 hodin denně, podmínku pro uzavření této dohody splňuje. Od pondělí
27. 8. uzavřel s týmž zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu do 31. 8. 2007.
Dosud u tohoto zaměstnavatele nepracoval (nebo pracoval před rokem o
prázdninách).
Student není účasten nemocenského pojištění ani z dohody o
provedení práce, ani z pracovního poměru. Činnost v pracovním poměru je
příležitostným zaměstnáním, poněvadž netrvala a ani neměla trvat déle než 7
kalendářních dnů.
Z odměny z dohody o provedení práce a ze mzdy z pracovního poměru
se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 3
Student uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od 1. do 31. 7.
2007. Do zaměstnání nastoupil v pondělí 2. července. V období od 16. do 18. 7.
musel ošetřovat své roční dítě. Od 3. srpna do 14. září byl uznán práce
neschopným.
Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny nemá. Nárok na
nemocenské má z ochranné lhůty za předpokladu, že po skončení pracovního poměru
nevstoupil do jiného zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském
pojištění.
Nemocenské bude náležet do 31. srpna (do konce školních prázdnin)
za předpokladu, že mu pracovní neschopnost nebránila nastoupit 3. září do
školy. Pokud nemohl nastoupit do školy, náleží nemocenské až do dne, v němž mu
pracovní neschopnost nebránila v návštěvě školy, nejpozději do 14. září.
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
Ze započitatelných příjmů dosažených v zaměstnání,
které založilo účast na nemocenském pojištění, musí být placeno pojistné na
sociální a zdravotní pojištění. V sociálním pojištění neplatí pro studenty
jako zaměstnance v placení pojistného žádná výjimka.
Ve zdravotním pojištění jsou studenti v okruhu
osob, za které je plátcem pojistného i stát. Student musí doložit
zaměstnavateli, že je studentem, bude-li požadovat výjimku. Pro osoby, za
které je plátcem pojistného i stát, tedy i pro studenty, platí tyto
výjimky:
neplatí pro ně minimální vyměřovací základ ve výši minimální
mzdy;
do vyměřovacího základu se nezahrnuje poměrná část z minimální
mzdy v případě, že by měly neplacené volno.
Za studenta se považuje osoba jen do 26 let
věku.
Výdělečná činnost i mimo prázdniny
Student, který vykonává zaměstnání zakládající účast na
nemocenském pojištění, je účasten v této době nemocenského pojištění souběžně
jako student i jako zaměstnanec.
Příklad č. 4
Studentka vysoké školy (denního studia) je od druhého ročníku
zaměstnána v pracovním poměru. Ve čtvrtém ročníku otěhotněla, šest týdnů před
očekávaným dnem porodu přerušila studium. Studentka má nárok na PPM:
V obou systémech pojištění (studentů i zaměstnanců) splňuje
podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních
dvou letech před porodem.
Pokud by tato studentka měla před nástupem na mateřskou dovolenou
rizikové těhotenství, měla by nárok ze zaměstnání na nemocenské, i kdyby
studium nepřerušila. Z nemocenského pojištění ze zaměstnání má nárok i na
podporu při ošetřování člena rodiny.
Za studenta, který je souběžně se studiem zaměstnán a
ze zaměstnání je účasten nemocenského pojištění, je zaměstnavatel povinen vést
evidenční list důchodového pojištění. To platí i v případě zaměstnání,
které bylo uzavřeno jen na dobu školních prázdnin.
Po skončení studia student vstoupí do zaměstnání nebo
začne podnikat nebo se stane uchazečem o zaměstnání nebo zůstane v domácnosti
(pečuje o dítě, odjede do ciziny, má dovolenou apod.).
Účast na nemocenském pojištění studentů končí posledním
dnem ročníku (semestru, bloku); pokud by vysoká škola stanovila, že ročník
končí vykonáním závěrečné zkoušky, končí účast na nemocenském pojištění
studentů tímto dnem. Vstupem do trvalého zaměstnání zakládajícího účast na
nemocenském pojištění končí účast na nemocenském pojištění studentů.
Příklad č. 5
Studentka maturovala 5. června. Ročník končí 31. srpna. Je
těhotná. Pokud:
nevstoupí do trvalého zaměstnání zakládajícího účast na
nemocenském pojištění, trvá jí nemocenské pojištění studentů do 31. srpna. Od
1. září běží ochranná lhůta 6 měsíců (do konce února). Nárok na PPM uplatní u
školy.
vstoupí do zaměstnání jen na dobu školních prázdnin (nikoliv
do trvalého zaměstnání), účast na nemocenském pojištění studentů končí 31.
srpna, od 1. září běží ochranná lhůta. Nárok na PPM uplatní u školy.
vstoupí do trvalého zaměstnání, například od 2. července.
Účast na nemocenském pojištění studentů končí dnem 1. července. Nárok na PPM
uplatní absolventka u svého zaměstnavatele.
bude uchazečkou o zaměstnání, zůstává nadále studentkou do
konce školních prázdnin. Uchazeči o zaměstnání nejsou účastni nemocenského
pojištění. V tomto případě se u absolventky postupuje stejně jako v případě
uvedeném v písmenu a).
Je třeba rozlišovat podmínky nezaopatřenosti dítěte pro
účely poskytování státních dávek, důchodové pojištění a zdravotního pojištění,
a podmínky účasti na nemocenském pojištění. Tak například nezaopatřeným dítětem
je student jen do 26 roků věku, v nemocenském pojištění věková hranice není
stanovena. Pokud by student souběžně se studiem byl zaměstnán nebo by byl OSVČ
a v červnu by maturoval, končí jeho nemocenské pojištění studenta 31. srpna,
nezaopatřeným dítětem je do 30. června.
Nahoru2.3 Zdravotní pojištění
Po vykonání závěrečné zkoušky se student nadále
považuje za studenta za jiných podmínek pro zdravotní pojištění než pro
nemocenské pojištění. Zdravotní pojištění navazuje na zákon o státní sociální
podpoře, na definici nezaopatřeného dítěte.
Studentem může být pouze osoba ve věku do 26
let. U absolventů vysokých škol se za nezaopatřené dítě považuje student v
tom měsíci, v němž vykonal závěrečnou zkoušku, a ještě i následujícím měsíci,
pokud v něm nevykonával po celý měsíc výdělečnou činnost.
Příklad č. 6
Student vysoké školy složil závěrečnou zkoušku 25. května; v tomto
dnu byl naposledy podle školských předpisů studentem. Nezaopatřeným dítětem je
vždy ještě v květnu. V červnu bude nezaopatřeným dítětem, pokud nebyl v tomto
měsíci zaměstnán, nebo do zaměstnání nastoupil až po 1. červnu.
Absolvent, který začne podnikat, je OSVČ. Do osmi
dnů od zahájení činnosti se musí přihlásit u ČSSZ a u zdravotní pojišťovny
jako OSVČ. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné. Ochranná lhůta z
nemocenského pojištění studentů zanikne vznikem nároku na dávku z nemocenského
pojištění OSVČ. OSVČ, která se přihlásí k nemocenskému pojištění do osmi dnů
ode dne zahájení činnosti, je pojištěna ode dne zahájení činnosti (tedy i
zpětně) a nárok na nemocenské vzniká dnem vzniku pracovní neschopnosti.
Podmínkou nároku na PPM z nemocenského pojištění OSVČ je účast na nemocenském
pojištění OSVČ po dobu aspoň 180 dnů.
Příklad č. 7
Studentka složila maturitu 31. května. Byla těhotná. Od 1. června
začala podnikat.
K nemocenskému pojištění OSVČ se nepřihlásila.
Očekávaný den porodu připadá:
na 10. října. Má nárok na PPM z ochranné lhůty z
nemocenského pojištění studentů. Žádost o PPM uplatní ve škole.
na 20. ledna. Porodila 21. ledna. Ochranná lhůta z
nemocenského pojištění studentů trvá do 29. 2. Má nárok na PPM z nemocenského
pojištění studentů.
K nemocenskému pojištění OSVČ se přihlásila 5. června
zpětně od 1. června. Pojistné řádně platí. Očekávaný den porodu připadá:
na 10. října. Má nárok na PPM z ochranné lhůty
nemocenského pojištění studentů. Nemocenské pojištění OSVČ netrvalo aspoň 180
dnů.
na 20. ledna. Má nárok na PPM jen z nemocenského pojištění
OSVČ. Žádost podá na OSSZ.
Pro mladistvé neplatí v sociálním a zdravotním
pojištění žádná výjimka.
Nahoru3.1 Studenti a učni
Zejména mezi studentkami jsou poměrně populární letní
zahraniční brigády formou domácích pomocnic k dětem (tzv. au-pair). Z pohledu
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), je obecně považován za
zdanitelný příjem i nepeněžní příjem za tuto domácí výpomoc v podobě ubytování
a stravy. Pravidlem je, že tyto pomocnice v zahraničních domácnostech dále
dostávají určité kapesné pro svou další osobní potřebu.
Pro usnadnění praxe, kdy je značně problematické jednak
pro poplatníky tyto příjmy jednoznačně vyčíslit a jednak také pro správce daně
jejich výši jakkoli reálně prověřit, najdeme v
§ 3 odst. 4 písm. e)
ZDP ustanovení o tom, že předmětem daně z příjmů není: příjem plynoucí
daňovému rezidentu ČR, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, a to za
stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních,
kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair).
To navazuje na dokument Rady Evropy č. 068 o umisťování
…