Zálohy na daň z příjmů FO a možnosti optimalizace
Ing. Jan Ambrož
NahoruÚvod
Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou v praxi nejdůležitější dvě informace: jaká je výše daně za kalendářní rok a zda musí hradit zálohy na daň z příjmů. Odpověď na otázku týkající se záloh rozebíráme v tomto textu.
Nevěnujeme se pravidelným měsíčním zálohám, které je povinen srazit a odvést plátce podle § 38h ZDP, tj. zaměstnavatel u příjmů ze závislé činnosti, neboť tato problematika je podrobně vysvětlena v článku Zálohy na daň z příjmů FO ze závislé činnosti.
NahoruPrávní úprava
Výši záloh a související procesní pravidla nalezneme nejen v daňovém řádu (například § 174 DŘ), ale též v zákoně o daních z příjmů v § 38a ZDP. Především pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zde uvedeny zásadní výjimky.
NahoruVýklad
V první kapitole si vysvětlíme obecné principy a ve druhé výhody pro fyzické osoby při souběhu s dílčím daňovým základem ze závislé činnosti a další náměty na optimalizaci. Text doplňujeme ve třetí části o problematiku paušálního režimu, vliv aktuálních "nových" lhůt pro podání daňových přiznání za rok 2020 a krátkou informaci o opatřeních kvůli koronavirové pandemii.
Nahoru1. Principy
Po nezbytném teoretickém úvodu si rozebereme, jak se zálohy určí (1.1) a kdy se musí hradit (1.2), výjimky uvádíme v části 1.3.
Pro fyzické osoby je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, za který platí daně. Ale může jim vzniknout povinnost hradit čtvrtletní nebo pololetní zálohy na daň z příjmů, které se následně započtou na zjištěnou daňovou povinnost. U poplatníků s příjmy ze závislé činnosti se samozřejmě zohlední úhrn jejich měsíčních záloh.
Předpokládejme, že panu Nováčkovi vznikne za rok 2021 z dílčích základů daně § 7, § 8 a § 9 ZDP daňová povinnost ve výši 220 000 Kč. Pokud evidujeme jím zaplacené zálohy ve výši 120 000 Kč, doplatek na dani je 100 000 Kč.
NahoruDaňové přiznání
Jak zjistíme doplatek/přeplatek na dani? Samozřejmě prostřednictvím řádně podaného daňového přiznání, případně v rámci tzv. ročního zúčtování záloh.
NahoruDaňový řád
Podle § 174 odst. 3 DŘ platí jasné pravidlo, protože po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popřípadě vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně.
NahoruSrážková daň
Doplníme si, že v případech, kdy je plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění, a to podle § 38d odst. 1 ZDP v ustanovení věnovanému dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň).
NahoruZajištění daně
Za zálohy bychom mohli teoreticky považovat i částky související se zajištěním daně podle § 38e odst. 10 zákona o daních z příjmů, neboť se započítají na daňovou povinnost, je-li podáno daňové přiznání.
NahoruInsolvence
Samozřejmě se zohledňují i specifika u insolvencí. Například podle § 38gb ZDP se daň vyměřená na základě podání daňového přiznání podle odstavce § 38gb odst. 1 ZDP považuje za zálohu na daň po vyměření daně.
Nahoru1.1 Jak se stanoví zálohy?
Nahlédneme do § 38a zákona o daních z příjmů, do ustanovení, které se ve většině případů týkají fyzických i právnických osob (výjimky pro FO rozebereme ve druhé kapitole).
Výši záloh odvodíme podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů z tzv. poslední známé daňové povinnosti ("PDp"). Jde o hodnotu vypočtenou poplatníkem v platně podaném daňovém přiznání za bezprostředně předcházející zdaňovací období.
Pan Nováček z úvodního příkladu deklaroval poslední známou daňovou povinnost ve výši 220 000 Kč, skutečně není rozhodné, jaký je doplatek na dani.
NahoruVýše záloh
V následující tabulce uvádíme kritéria pro stanovení záloh.
Konkrétní částka zálohy se zjistí z poslední známé daňové povinnosti a zaokrouhlí se na celé stovky korun nahoru.
Novelou k 1. 1. 2021 bylo formálně zpřesněno, že součástí poslední známé povinnosti není daň ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou podle § 16a ZDP.
Nahoru1.2 Jak se zálohy hradí
Zálohy má poplatník povinnost hradit v tzv. zálohovém období, kterým rozumíme období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
Pan Nováček bude mít zákonný termín pro podání daňového přiznání za rok 2021 klasický v první lhůtě 1. dubna 2022. Obdobně tomu bude i za kalendářní rok 2022, proto jeho nové zálohové období je 2. 4. 2022 až 1. 4. 2023. A víme, že musí hradit čtvrtletní zálohy, čtyřikrát 55 000 Kč.
NahoruSplatnost záloh
Je vždy k patnáctému dni posledního kalendářního měsíce daného období, čtvrtletí nebo pololetí.
Proto musí pan Nováček uhradit zálohy 15. 6. 2022, 15. 9. 2022, 15. 12. 2022 a 15. 3. 2023 (v článku neřešíme případy, kdy zákonný termín připadá na sobotu, neděli nebo svátek, není-li uvedeno v textu jinak).
Pokud by termín byl například v neděli, lhůta se o den posune atd. Nezapomeňme, že při zpracování daňového přiznání za kalendářní rok 2021 "uznáme" panu Nováčkovi jen zálohy uhrazené v tomto roce, nikoliv zálohu zaplacenou, byť povinně, v březnu 2022.
Samozřejmě shodná pravidla platí pro lhůty podání daňového přiznání za rok 2020 a navazující zálohové období 2021/2022.
NahoruDodatečné daňové přiznání
Výši záloh ovlivní situace, kdy bylo podáno dodatečné daňové přiznání, jestliže došlo ke změně poslední známé daňové povinnosti, kterou si opět poplatník sám vypočetl, aplikuje se "...od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) daňového přiznání..." podle § 38a odst. 1 ZDP.
Podle § 38a odst. 7 ZDP platí výhodné ustanovení, neboť při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy "...do té doby splatné nemění.".
Jestliže bylo daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, stanovíme zálohy s platností od následujícího dne po dni jeho podání.
Doplňující procesní pravidlo obsahuje § 174 odst. 4 DŘ, podle kterého v případech, kdy změna tzv. periodicity nebo též výše záloh závisí na zjištěné poslední známé dani, určíme účinnost této změny poslední známé daně následujícím měsícem po právní moci rozhodnutí o stanovení daně.
Nahoru1.3 Specifika pro fyzické osoby
Poslední známá daňová povinnost odráží daň zjištěnou ze základu daně, který se může skládat z pěti různých dílčích základů daně. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu.
NahoruZálohy se neplatí...
Smysl záloh je zřejmý, vychází se z předpokladu, že poplatník vykáže v daném zdaňovací období kladný základ daně a daňové zatížení je rozloženo, resp. správa daní vyžaduje zálohy na budoucí daňovou povinnost.
Tomu neodpovídají příjmy podle § 10 ZDP, tj. ostatní příjmy.
Pan Kovář vykáže za rok 2021 poslední známou daňovou povinnost ve výši 50 000 Kč, který vychází z dílčího základu daně z pronájmu podle § 9 ZDP (28 000 Kč) a z ostatních příjmů (22 000 Kč). Proto pan Kováře nemusí hradit zálohy podle ustanovení § 38a odst. 1 ZDP.
To znamená, že máme při splnění této podmínky právo "přepočítat" výši poslední známé daňové povinnosti pro účely stanovení záloh.
NahoruDalší výjimky
Zálohy nehradí zůstavitel podle § 38a odst. 2 písm. c) ZDP. Také poplatník, který ukončil činnost, anebo u něj zanikl zdroj jeho zdanitelných příjmů, neplatí zálohy podle § 38a odst. 8 ZDP, a to od následující splátky po dni, kdy došlo k předmětným skutečnostem.
Pan Malý měl za rok 2020 poslední známou daňovou povinnost 60 000 Kč, která souvisela s jeho příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP. Měl by hradit pololetní zálohy. První v červnu uhradil, druhou splatnou 15. 12. 2021 nemá povinnost platit, pokud například předmět pronájmu v červnu prodá.
V těchto případech doporučujeme informovat správce daně, aby si "opravil" údaje, zde v programu uložené předpisy záloh pana Malého.
NahoruČást zdaňovacího období
Jestliže je zjištěna poslední známá daňová povinnost za část zdaňovacího období, základnu pro výpočet záloh musíme podle ustanovení § 38a odst. 6 ZDP přepočítat. To se však týká pouze právnických osob!
Pan Nový zahájil podnikání 1. 4. 2021 a jeho poslední známá daňová povinnost za "rok 2021" je 27 000 Kč. Myslí si správně, že zálohy hradit nemusí. Jeho povinnost není provést zmíněný přepočet, na základě kterého by základna byla vyšší, 36 000 Kč, a vznikla by mu povinnost platit čtvrtletní zálohy.
Nahoru2. Optimalizace
Pro mnohé může být milým překvapením, že výši a periodicitu záloh lze…
