Vypořádací podíl společníka společnosti s ručením omezeným

Vypořádací podíl společníka společnosti s ručením omezeným

Ing. Pavla Strakošová

Popis operace

Důvodů pro odchod společníka ze společnosti s ručením omezeným může být celá řada, a to ať na straně společníka nebo na straně společnosti, resp. zbývajících společníků. Musí jít vždy o případy, které korespondují s literou zákona. Ideální pro zúčastněné osoby je vzájemná dohoda o odchodu společníka ze společnosti. Pak lze z toho plynoucí zánik účasti společníka ve společnosti řešit dvěma základními způsoby.

Prvním z nich je převod podílu (úplatně i neúplatně) na zbývající společníky nebo na třetí osobu. ZOK stanoví odlišné podmínky podle toho, zda je podíl převáděn na jiného, avšak stávajícího společníka nebo na osobu, která doposud společníkem není; tady je vhodné upozornit na možnost problémů, které mohou společnosti i zbývajícím společníkům výměnou společníka (zvlášť jde-li o významnější podíl) vzniknout. Proto je vhodné společenskou smlouvou podmínit převod podílu společníka souhlasem valné hromady. V případě převodu podílu jde o soukromou aktivitu společníka, která se společnosti přímo, tj. z hlediska vypořádání se s tímto společníkem, nedotýká. Dopad do účetnictví společnosti je pouze ve změně analytické evidence k základnímu kapitálu.

Druhý případ zániku účasti některým z důvodů uvedených v ZOK je již přímým vztahem společníka a společnosti. V tomto případě má společnost povinnost vyplatit společníkovi při zániku jeho účasti vypořádací podíl.

Nejrozšířenější je dohoda společníků o ukončení účasti společníka, s tím, že musí být v písemné podobě s úředně ověřenými podpisy všech společníků.

Nelze-li řešit odchod společníka převodem podílu nebo dohodou, nastupují další zákonné důvody, kterými se může jedna nebo druhá strana domáhat zrušení účasti společníka ve společnosti.

Nově byla zákonem dána možnost jednostranného vystoupení společníka ze společnosti, a to v případě, že v s. r. o. dojde:

• ke změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo

• k prodloužení trvání společnosti (pokud společnost byla založen na dobu určitou),

pokud společník hlasoval na valné hromadě proti této změně.

Také hlasování proti příplatkové povinnosti, může být důvodem jednostranného vystoupení společníka. Společenská smlouva však může možnost jednostranného vystoupení ze společnosti vyloučit.

Ze strany společnosti přichází v úvahu vyloučení společníka valnou hromadou, tj. vůlí zbývajících společníků. Jde zejména o případy nesplnění vkladové povinnosti na vytvoření nebo zvýšení základního kapitálu či úhrady příplatku mimo základní kapitál (pokud ovšem společník nehlasoval na valné hromadě proti této povinnosti). To, že vylučovaný společník hlasovací právo nevykonává, není třeba zdůrazňovat. Kolik hlasů je k vyloučení třeba, to je nutno zakotvit ve společenské smlouvě, protože ZOK se k tomuto případu nevyjadřuje.

Další možností zrušení účasti společníka, i většinového společníka, ve společnosti (nejde-li o jediného společníka) je domáhání se ukončení účasti soudem. O zrušení účasti soudem může požádat jak společník (nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval), tak také společnost (porušuje-li společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti, přitom byl vyzván k jejich splnění a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn).

Ve všech případech zániku účasti společníka je společník povinen odevzdat kmenového listu společnosti, byly-li vydány.

Vedle těchto případů zániku účasti společníka, většinou se odvíjejících od vůle společníka nebo společnosti, může být příčinou zániku účasti úmrtí společníka, ale také finanční problémy společníka (exekuce, insolvenční řízení), které mohou mít dopad na zrušení jeho účasti ve společnosti. Jde o případy, které nemusí být ojedinělé. Finanční problémy společníka tak mohou mít i neblahé důsledky pro samotnou společnost, v níž má účast. Neboť ta musí v případech, kdy nelze zpeněžit podíl společníka jiným způsobem (např. dražbou), ukončit účast společníka a vyplatit mu vypořádací podíl. Bez ohledu na to, má-li dostatek volných zdrojů a finanční prostředky k proplacení.

Jedná se o případy:

• zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka,

• zrušení konkursu proto, že je majetek společníka zcela nedostačující,

• pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu,

• právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu,

• pravomocné rozhodnutí o zastavení exekuce, není-li obchodní podíl převoditelný.

U jednočlenné společnosti vedou tyto případy obvykle k zániku společnosti.

Zanikne-li společníkovi účast ve společnosti některým z výše uvedených způsobů, vzniká mu nárok na vypořádací podíl. Nejde-li ovšem o případy převodu podílu, prodeje podílu v dražbě nebo úmrtí společníka, kdy může přejít podíl na právního nástupce, pokud to společenská smlouva nevyloučí. Není-li tomu tak, má právní nástupce (dědic) právo na vypořádací podíl.

Změnou proti pravidlům před rokem 2014 je to, že podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se považuje za uvolněný podíl. Společnost se už nestává jeho vlastníkem, nýbrž je podle ZOK zmocněncem, který musí určitým způsobem, který vyplývá ze zákona, s uvolněným podílem naložit. Takto budou postupovat i obchodní korporaci vzniklé před 1. 1. 2014, bez ohledu na to, zda se přizpůsobily ZOK jako celku.

Rozhodující pro naložení s uvolněným podílem a stanovení výše vypořádacího podílu je skutečnost, zda podíl je či není volně převoditelný. Podle ZOK je převoditelnost podílu omezená a také podle dříve platného obchodního zákoníku nebyla volná převoditelnost vůbec připuštěna. Tzn., že možnost volné převoditelnosti musí jednoznačně vyplývat ze společenské smlouvy a společníci by měli velmi pečlivě vážit případná úskalí, pokud by chtěli volné nakládání s podílem do společenské smlouvy uvést. Dá se však předpokládat, že i nadále budou převažovat případy omezené převoditelnosti podílu (např. souhlasem valné hromady).

V případech, kdy převod nebo přechod podílu je omezený nebo zcela vyloučený, se použijí obdobná pravidla, jako platila v době do nabytí účinnosti ZOK. S tím, že při stanovení výše vypořádacího podílu je dána mnohem větší volnost. Odlišnosti proti ZOK je však nutno uvést ve společenské smlouvě, jinak se postupuje podle zákona.

V případě, že volný převod podílu není povolen, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti.

Nově je zákonem také určeno, že pokud se reálná hodnota majetku společnosti podstatně liší od jeho ocenění v účetnictví, vychází se při určení výše vypořádacího podílu z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrce. To je odlišnost proti dřívějším pravidlům, kdy zjištění výše vypořádacího podílu z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce muselo být určeno společenskou smlouvou.

Od roku 2021 není možná dohoda o výši vypořádacího podílu mezi společností a společníkem.

Výše vypořádacího podílu odcházejícího společníka se obvykle určuje v poměrné výši podílu odcházejícího společníka na základním kapitálu, kdy základnou je vlastní kapitál, případně reálná hodnota majetku snížená o dluhy. Společenská smlouva může opět určit jiný poměr pro určení výše vypořádacího podílu.

Jiná situace týkající se vypořádacího podílu je v případě volně převoditelného podílu, což u dříve založených obchodních korporací nehrozí a dá se očekávat, že i u nově vzniklých po 1. 1. 2014 bude tato možnost omezená.

V tomto případě se společnost stává zmocněncem (nikoliv vlastníkem uvolněného podílu, jak tomu bylo do konce roku 2013). Jako zmocněnec je povinna prodat uvolněný podíl za přiměřenou cenu v co nejkratší lhůtě, kterou je zákonem stanovená doba 3 měsíců, přičemž předkupní právo mají zbývající společníci. Výše vypořádacího podílu je v tomto případě závislá na výtěžku z prodeje po odečtení nákladů s prodejem spojených a započtení případných pohledávek vůči společníkovi. Následně, nejpozději do 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty, by mělo dojít k vyplacení vypořádacího podílu odcházejícímu společníkovi, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

A protože je v těchto případech nebezpečí, že náhled na přiměřenost ceny bude zcela jiný z pohledu zbývajících společníků, kteří chtějí např. uplatnit své předkupní právo, a z pohledu odcházejícího společníka, je vhodné vyloučit takovýto postup společenskou smlouvou a to tak, že se apriori vyloučí nebo omezí volná převoditelnost podílu.

Zákon již také neřeší splacení vkladu odcházejícího společníka. Není-li splacen, započte se na případné plnění plynoucí z vypořádacího podílu.

Nezvládne-li se prodej podílu do 3 měsíců, řeší se vypořádání standardním výše uvedeným a dříve používaným způsobem, tzn., že základnou pro výpočet vypořádacího podílu je vlastní kapitál společnosti.

Protože společnost není v žádném případě vlastníkem uvolněného podílu, musí se s ním co nejrychleji vypořádat, a to nejpozději do 1 měsíce od vyplacení vypořádacího podílu. A to tak, že nedojde-li k prodeji uvolněného podíl, převede se buď minimálně ve výši vypořádacího podílu na ostatní společníky, nebo se o vklad odcházejícího společníka sníží základní kapitál. Dá se předpokládat, že vypořádací podíl společníka zjištěný z vlastního kapitálu nebo z reálné hodnoty majetku snížené o dluhy společnosti, bude odlišný od výše vkladu společníka. Pak případný rozdíl mezi vypořádacím podílem a výší vkladu společníka je nutno zúčtovat proti ostatním složkám vlastního kapitálu.

Závěr k vypořádacímu podílu je, že podle ZOK jde:

• buď o výtěžek z prodeje podílu po odečtení nákladů spojených s prodejem a započtení případných pohledávek vůči společníkovi (neomezený převod),

• nebo o podíl společníka na vlastním kapitálu, jenž se zjišťuje z účetnictví, případně z reálné hodnoty majetku společnosti snížené o výši jejích dluhů, event. o podíl společníka určený jiným způsobem v souladu se společenskou smlouvou (omezený nebo vyloučený převod).

Účetní řešení:

V účetnictví společnosti je třeba řešit vypořádací podíl v souladu se ZOK, kdy podle ZOK společnost s ručením omezeným nenabývá vlastnické právo k uvolněnému podílu. Z toho plyne, že pro účtování vypořádacího podílu nelze použít účet vlastních obchodních podílů v účt. sk. 25 a také nelze vykazovat uvolněný podíl, který není vypořádán k datu účetní závěrky, v pasivní rozvahové položce A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (položka přechodně snižující základní kapitál). V tomto případě je obecně doporučován postup s využitím účtu jiných pohledávek účt. sk. 37, jež nahradí účet vlastních obchodních podílů. Pokud uvolněný podíl bude odkupovat jiný společník, lze použít účet ostatních pohledávek za společníky v účt. sk. 35. Prakticky v obou případech půjde o pohledávku vůči potenciálnímu společníkovi související s vypořádáním uvolněného podílu. K vyrovnání dojde po zaplacení uvolněného podílu novým společníkem nebo snížením základního kapitálu. Závazek vůči společníkovi plynoucí z vypořádacího podílu lze řešit účtem jiných dluhů ve stejné účt. sk. 37. Variantou může být i účet ostatních dluhů vůči společníkům v účt. sk. 36, i když je to diskutabilní, neboť zánikem účasti ve společnosti jde už o bývalého společníka. Důležité je to, že vypořádací podíl se u vyplácející společnosti už neřeší výsledkově, jak tomu bylo do konce roku 2013. Ideální je doplnit rozvahové účetní řešení podrozvahovou evidencí podmíněných pohledávek (vůči novému společníkovi, nedojde-li ke snížení základního kapitálu) a podmíněných závazků (vůči bývalému, tj. odcházejícímu společníkovi).

Nesmíme ještě zapomenout, že tím, kdo nese odpovědnost za zdanění vypořádacího podílu, jak bude uvedeno dále, je společnost. Přičemž předpis srážkové daně se zachytí jako snížení závazku vůči odcházejícímu společníkovi, jenž se změní na závazek vůči finanční správě.

U společníka se vypořádací podíl, na který má společník nárok, zúčtuje jako pohledávka prostřednictvím účt. sk. 37 proti výnosům z dlouhodobého finančního majetku v účt. sk. 66, a to v čisté výši (po odečtení srážkové daně zúčtované vyplácející společností). Dalším krokem je snížení dlouhodobého finančního majetku v účt. sk. 06 proti ostatním finančním nákladům účt. sk. 56.

Souvztažnosti:

Společnost

Společník

Analytické účty:

Společnost s r. o. by měla vést analytiku podle jednotlivých společníků, a to k účtům 355, 365, 378, 379 a 411. Pokud byly vydány kmenové listy, je nutno vést jejich seznam a označit ty, jež se váží k vypořádacímu podílu. Případně je vhodné vést podrozvahovou evidenci podmíněných pohledávek (vůči novému společníkovi) a podmíněných závazků (vůči bývalému, tj. odcházejícímu společníkovi).

Společník, má-li účasti ve více společnostech, by měl vést analytické účty k účtům 061, 062 nebo 063. U nákladových a výnosových účtů souvisejících s úhradou vypořádacího podílu je nutno otevřít AÚ nedaňové.

Účetní doklady:

Účetní případy se účtují na základě VÚD a bankovních výpisů. VÚD účtující o pohledávkách a závazcích v souvislosti s vypořádacím podílem musí být zúčtovány v souladu se společenskou smlouvou, doloženy rozhodnutím valné hromady, příp. smlouvami o prodeji uvolněného podílu, příp. znaleckým posudkem dokládajícím reálnou hodnotu majetku sníženou o dluhy. Eventuální snížení ZK o vklad odcházejícího společníka lze účtovat až na základě výpisu z OR.