Výdaje za práci externích zahraničních pracovnic - judikát

2016.20.10

Výdaje za práci externích zahraničních pracovnic – judikát

Ing. Jiří Šperl

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 3 Afs 221/2015 - 46, ze dne 8. června 2016, publikovaného na www.nssoud.cz.

 NahoruZ kasační stížnosti

Stěžovatelé zejména nesouhlasí s názorem, že se jim nepodařilo prokázat příjem zdanitelného plnění – pracovní výkony zajišťované společností DS, s.r.o. Odkazují přitom na výslech svědkyně Z., která měla potvrdit, že externí pracovnice byly zapojeny také do činností souvisejících s praním prádla. Uvádějí, že tato svědkyně měla o externích zahraničních pracovnicích povědomí a dokonce je dozorovala. Upozorňují přitom, že nikdy netvrdili, že by výpomoc externích pracovnic měla rozsah plnohodnotné pracovní směny. Jednalo se totiž o výpomoc v odpoledních hodinách a o víkendech – tedy v době, kdy bylo jejich setkání s kmenovými zaměstnanci vyloučeno. Externí pracovnice prováděly dle stěžovatelů veškerou činnost spojenou s praním prádla, včetně závěrečného úklidu.

V další části kasační stížnosti upozorňují stěžovatelé, že za sjednanou pracovní sílu platil žalobce a) společnosti DS, s.r.o., paušální měsíční částku, přičemž nebylo podstatné, jaký rozsah prací smluvené pracovnice odvedou. Odkazují na judikaturu civilních soudů a dovozují, že odměnu za smluvenou pracovní sílu byl žalobce a) povinen uhradit i v případě, kdy by žádná práce odvedena nebyla. Platby společnosti DS, s.r.o., proto považují za uznatelné.

Stěžovatelé také namítají, že správní orgány měly přihlédnout k informacím zjištěným při výslechu svědků H., Š. a U. v průběhu řízení s žalobkyní b). Dle stěžovatelů se jedná o zjištění zásadní, neboť je v nich upřesněna doba, kdy externí pracovnice v prádelně pracovaly, a proč se s nimi nemohly setkat kmenové zaměstnankyně stěžovatele.

Nakonec stěžovatelé upozorňují na výpověď svědka F., který mimo jiné uvedl, že prádelna stěžovatele byla v provozu i mimo obvyklou pracovní dobu a jazyk pracovnic ne vždy připomínal češtinu. I z tohoto vyjádření stěžovatelé dovozují, že přítomnost externích pracovnic byla potvrzena a podařilo se proto prokázat zdanitelné plnění.

 NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Kasační stížnost se zamítá.

 NahoruZ odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu

Platí, že ne každý uplatněný výdaj může obstát jako výdaj daňově uznatelný. V daném případě tedy bylo na stěžovatelích, aby především prokázali, že paušálně vyplácená částka za dodávky pracovní síly byla vynaložena na reálně poskytnutou službu, která zároveň směřuje k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Zdejší soud považuje za vhodné shrnout, že dle kmenových zaměstnankyň (I. H., D. P. a S. Z.) prádelna fungovala na jednu směnu pět dní v týdnu, směny začínaly v 5:45 h a končily ve 14:15 h. Dle uvedených zaměstnankyň byla ve velmi omezeném rozsahu poskytována i externí výpomoc, a to především v "šijárně", za účasti česky mluvících pracovníků. Důležité je rovněž sdělení svědkyň, že nebyla-li práce na jedné směně dokončena, dokončili jí kmenoví zaměstnanci následující den. Na rozdělané práci přitom v mezidobí nikdo nepracoval. Stěžovatelé se v kasační stížnosti vracejí především k výpovědi S. Z., vedoucí prádelny. Z jejího výslechu dovozují, že zmiňovaná zaměstnankyně o externích pracovnících věděla a dokonce je dozorovala, což má potvrzovat verzi, že se sporný obchodní případ opravdu stal. Pravda je, že uvedená svědkyně skutečně o nějaké externí výpomoci věděla, nicméně uvedla, že se jednalo o uklízečky, které v případě potřeby prádlo protřepaly, převezly, ale pračky neobsluhovaly.

V průběhu správního řízení se stěžovatelé odvolávali také na výpovědi svědků P. H., L. U. a R. Š., kteří měli potvrdit, že v prádelně pravidelně pracovali externí pracovníci zajišťovaní společností DS, s.r.o. Při hodnocení těchto výpovědí ovšem nelze přehlížet, že žádný z uvedených svědků v prádelně nepracoval a její chod prakticky neznal, respektive mohl získat jen velmi…