dnes je 8.9.2024

Input:

Účtová skupina 52 - Osobní náklady

20.8.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 67 minut

8.3.2.3
Účtová skupina 52 – Osobní náklady

Ing. Blanka Jindrová

V této skupině se účtují mzdové náklady na zaměstnance včetně příjmů společníků a členů obchodních společností ze závislé činnosti, odměny členům orgánů korporací, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (zákonné i ostatní) a sociální náklady zákonné i ostatní včetně sociálních nákladů fyzické osoby, která vede účetnictví.

521 – Mzdové náklady

Na účtu se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky.

Příjmy ze závislé činnosti

1/ Příjmy ze závislé činnosti

Do mzdových nákladů patří: mzdy a náhrady mzdy na základě pracovního a obdobného poměru, mzdy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy, odstupné, částky, které organizace refundují jiným organizacím k úhradě mzdy uvolněným pracovníkům.

Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele hlavní a vedlejší pracovní poměr (mzdové nároky se v tomto případě sčítají) nebo vedlejší pracovní poměr u jiného zaměstnavatele (každý z nich je samostatným základem daně).

Základní pojmy a úprava mzdových nároků zaměstnanců je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP). Zákon o daních z příjmů upravuje pouze daň příjmů ze závislé činnosti, vybírání a placení daní, prokazování nezdanitelných částek, náležitosti mzdového listu pro účely daně z příjmu apod.

Sazba daně z příjmů pro fyzické osoby je 15 % a někteří zaměstnanci platí dále solidární daň, která se podle § 16a ZDP zvyšuje o dalších 7 %.

Solidární daň

2/ Solidární daň

Pro výpočet "solidární daně" se použije stejný výpočet jako pro zálohu (§ 38ha ZDP).

Zvýšená 23% sazba daně z příjmů se uplatňuje pouze na tu část příjmů, která přesahuje roční limit:

  • Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 byl limit ročních příjmů stanoven na 48násobek průměrné měsíční mzdy. Vyšším odvodům podléhal daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2023 na 40.324 Kč. Podnikatel (zaměstnanec), který měl za rok 2023 hrubý příjem například 2.200.000 Kč, odvedl z 1.935.552 Kč (48 x 40.324) 15 % daň a ze zbylých 264.448 Kč odvedl 23 % daň 60.824 Kč.

  • Daň z příjmů fyzických osob za rok 2024 je následující: Pro rok 2024 byla průměrná mzda stanovena na 43.967 Kč, limit byl však snížen na 36násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 1.582.812 Kč. Podnikatel (zaměstnanec), který má za rok 2024 hrubý příjem například 2.200.000 Kč, odvede z 1.582.812 Kč (36 x 42.967) 15 % daň = 237.422 Kč a ze zbylých 617.188 Kč odvede 23 % daň = 142.150 Kč.

Oproti solidární dani je kromě jiného způsobu výpočtu a vyšší sazby významným rozdílem také to, že se do příjmů počítají všechny zdanitelné příjmy, tj. i příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní daňové příjmy. Solidární daň se uplatňovala pouze na příjmy fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnání) a samostatně výdělečné činnosti (podnikání).

Příklad

Podrobné vysvětlení a výpočet sociálního a zdravotního pojištění je u účtu 524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění.

Pro účely výpočtů v dalších příkladech platí pro rok 2024:

Sociální pojištění:  
– zaměstnanec 7,1 %
– zaměstnavatel 24,8 %
Zdravotní pojištění:  
– zaměstnanec 4,5 %
– zaměstnavatel 9 %

Účtování mezd

Č. op. Text MD D
1. Zúčtování hrubých mezd zaměstnanců 521 331
2. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 521.5 331, 366
3. Sociální pojištění    
  – zaměstnanec 7,1 % 331 336/1
  – zaměstnavatel 24,8 % 524/1 336/1
4. Sociální pojištění    
  – zaměstnanec 4,5 % 331 336/2
  – zaměstnavatel 9 % 524/2 336/2
5. Záloha na daň z příjmů 331 342
6. Výpis z běžného účtu    
  – úhrada sociální pojištění 336/1 221
  – úhrada zdravotní pojištění 336/2 221
  – úhrada daně z příjmů 342 221
  – výplata mzdy 331 221

Od roku 2024 došlo k řadě změn, které ovlivňují výpočet čisté mzdy. Stručný přehled změn:

  • Daň z příjmů – sazba daně z příjmů je 15 %. Kromě toho existuje ještě další daňové pásmo ve výši 23 %, které platí pro osoby s vyššími příjmy.

  • Změna limitu pro vyšší sazbu daně – na rozdíl od limitu pro rok 2023, který činil 48násobek průměrné mzdy, se v roce 2024 jedná pouze o 36násobek průměrné mzdy. Konkrétně jde o částku 131.901 Kč měsíčně, což odpovídá ročnímu příjmu ve výši 1.582.812 Kč. To znamená, že odvody na daních ve výši 23 % se týkají i lidí s nižšími příjmy (s menším základem daně).

  • Odvody na sociální pojištění – v roce 2023 bylo zaměstnancům z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění ve výši 6,5 %, ale v roce 2024 se zvýšilo na 7,1 %. Důvodem je navýšení sazby pro odvod nemocenského pojištění, a to konkrétně o 0,6 %.

  • Zrušení slevy na studenta – od roku 2024 již není možné uplatnit slevu na studenta, která dříve činila 4.020 Kč ročně (tedy 335 Kč měsíčně).

  • Zrušení školkovného – nově byla zrušena také sleva na dani, kterou si mohli uplatnit rodiče dětí navštěvujících předškolní zařízení (tzv. sleva na umístění dítěte). Není tedy možné odečítat z daní náklady na školku do výše minimální mzdy.

  • Omezení slevy na manžela/manželku – nárok na slevu na manžela/manželku bez vlastních příjmů do 68.000 Kč ročně mají od roku 2024 pouze rodiny s dítětem mladším 3 let.

  • Zrušení některých odečtů – v roce 2024 již nemohou poplatníci odečíst zaplacené příspěvky odborům ani úhrady za zkoušky.

  • Změna výše minimální mzdy – v roce 2024 se jedná o částku 18.900 Kč.

Daň z příjmů se snižuje prostřednictvím slev na dani, což může znamenat v měsíční výplatě, ale také na konci zdaňovacího období snížení odvodu daně z příjmů.

Slevy na dani pro zdaňovací období 2024

Sleva na poplatníka 30.840 Kč
Sleva na dítě:  
1. dítě 15.204 Kč
2. dítě 22.320 Kč
3. a každé další dítě 27.840 Kč
Sleva na dítě – držitele průkazu ZTP:  
1. dítě 30.408 Kč
2. dítě 44.640 Kč
3. a každé další dítě 55.680 Kč
Sleva na invaliditu:  
Invalidita I. a II. stupně 2.520 Kč
Invalidita III. stupně 5.040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P 16.140 Kč
Sleva na manžela/manželku 24.840 Kč
Sleva na manžela/manželku – držitele průkazu ZTP/P 49.680 Kč
Sleva na zastavenou exekuci až 450 Kč

Výpočet čisté mzdy

Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Hrubá mzda 50.000
Sociální pojištění:  
– zaměstnanec 7,1 % 3.550
– zaměstnavatel 24,8 % 12.400
Zdravotní pojištění:  
– zaměstnanec 4,5 % 2.250
– zaměstnavatel 9 % 4.500
Daň z příjmů 15 % 7.500
Sleva na poplatníka 2.570
Záloha na daň z příjmů 4.930
Čistá mzda (50.000 – 3.550 – 2.250 – 4.930) 39.270

 

Sociální pojištění  
– zaměstnanec 7,1 % 3.550
– zaměstnavatel 24,8 % 12.400
Celkem 15.950

 

Zdravotní pojištění  
Zdravotní pojištění:  
– zaměstnanec 4,5 % 2.250
– zaměstnavatel 9 % 4.500
Celkem 6.750

 
 

Náklady zaměstnavatele  
Hrubá mzda 50.000
Sociální pojištění 12.400
Zdravotní pojištění 4.500
Celkem 66.900

 

Příklad – Výpočet a zaúčtování mzdy

Zaměstnanec pobírá měsíční hrubou mzdu 50.000 Kč, současně obdržel odměnu z fondu odměn 10.000 Kč, užívá k soukromým účelům osobní automobil v PC včetně DPH 600.000 Kč, má 2 děti. Dále uplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru 15.000 Kč.

Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani:

Základ pro výpočet daně z příjmů 66.000 MD Dal
Mzda 50.000 521 331
Odměna 10.000 427 331
1 % z PC automobilu 6.000    
Pojištění zaměstnavatel:      
– sociální 24,8 % 16.368 524/1 336/1
– zdravotní 9 % 5.940 524/2 336/2
Hrubá mzda 60.000    
Pojištění zaměstnanec:      
– sociální 7,1 % 4.686 331 336/1
– zdravotní 4, 5 % 2.970 331 336/2
Daň z příjmů 15 % 9.900    
Sleva na poplatníka 2.570    
Daňové zvýhodnění na děti 3.127    
Záloha na daň z příjmů po zvýhodnění a slevách 4.203 331 342
Čistá mzda (60.000 – 4.686 – 2.970 – 4.203) 48.141    
Výpis z BÚ :      
– úhrada sociálního pojištění 21.054 336/1 221
– úhrada zdravotního pojištění 8.910 336/2 221
– úhrada zálohy na daň z příjmů 4.203 342 221
– úhrada čisté mzdy 48.141 331 221

Roční zúčtování

Roční hrubá mzda   792.000
  Zaměstnanec Zaměstnavatel
Sociální pojištění 51.480 198.416
Zdravotní pojištění 35.640 71.280
Nemocenské pojištění 4.752
     
Základ daně   792.000
Nezdanitelná část základu daně (úroky)   15.000
Snížený základ daně   777.000
Daň   118.550
Slevy na dani   30.840
Daň po uplatnění slev   48.186
Daňový bonus   0
     
Zaplacené zálohy na daň z příjmů   50.436
Přeplatek   2.250
     
Roční čistá mzda   577.692

Naturální příjem

3/ Naturální příjem

O naturálním příjmu vyjádřeném v penězích se účtuje analogicky jako o peněžním příjmu. Některá nepeněžní plnění se ale neúčtují do nákladů; vstupují pouze do ZDP fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6 odst. 3 a 6 ZDP).

Účtování naturálního příjmu

Č. op. Text Částka (v Kč) MD D
1. Naturální příjem v ceně obvyklé včetně DPH 10.220 521 331
2. Předpis pojištění sraženého zaměstnanci
– sociální pojištění 7,1  % 726 331 336/1
– zdravotní pojištění 4,5 % 460 331 336/2
3. Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti
– základ daně: 10.220 Kč, zaokrouhleno 10.300 Kč,
– záloha na daň z příjmů 15 %: 1.545 Kč,
– záloha po slevě na poplatníka: (1.545 – 2.570) ... 0 Kč
0 331 342
4. Předpis pojištění hrazeného zaměstnavatelem:
– sociální pojištění 24,8 % 2.535 524/1 336/1
– zdravotní pojištění 9 % 920 524/2 336/2
5. Předání naturálního plnění
– výše naturální mzdy
10.220 331
– zboží 8.446 604
– DPH 1.774 343
– úbytek zásob 7.000 504 132

Plátci mezd musí vést evidenci o výplatách na mzdových listech: poplatníkovo jméno, rodné číslo, bydliště jména a RČ osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých odčitatelných částek ze základu daně s uvedením důvodu jejich uznání. Každý měsíc: počet dnů výkonu práce, úhrn zúčtovaných mezd, výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka, základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou, nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňové zálohy, zdanitelnou mzdu pro výpočet daňové zálohy, výši sražené zálohy na daň.

Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

4/ Náhrada mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele.

V případě nemoci, která trvá více než 14 dní má zaměstnanec nárok na nemocenskou (dávka vyplácená státem), pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa).

a) Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad.

b) Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.

c) Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336/2 a 524/2

Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

5/ Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají k provedení práce opakující se povahy nebo k provedení práce jednorázové povahy, a to buď se zaměstnanci, kteří jsou již u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo se zaměstnanci cizími. Musí se jednat o práci, kterou nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci běžné pracovní doby a provedení práce v rámci pracovního poměru by bylo neúčelné a nehospodárné.

Pro dohody platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 112,50 korun za hodinu. Na dohody se ale nevztahuje výše minimální mzdy.

Příplatky

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodáři) mají od roku 2024 právo na některé příplatky za práci např.:

  1. Práce ve svátek: Dohodáři mají příplatek nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku nebo placené náhradní volno. Směnu ve svátek přitom může dohodář dostat jen výjimečné z vážných důvodů.
  2. Práce v noci: Dohodářům, kteří odpracovali určitou dobu mezi 22. až 6. hodinou náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  3. Práci v sobotu a neděli: Dohodářům náleží příplatek v minimální výši 10 % průměrného hodinového výdělku.
  4. Práci ve ztíženém pracovním prostředí: Dohodářúm náleží příplatek v minimální výši 10 % minimální hodinové mzdy za každý jeden zatěžující vliv.

Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách, a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem, jinak ji musí dohodáři proplatit.

Dohody o provedení práce (DPP)

a/ Dohody o provedení práce (DPP)

Na DPP nemůže zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Pokud odpracuje zaměstnanec hodiny nad rámec limitu, měl by být zvolen jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.

Pokud u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele:

1/ nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě, atd. zdaňuje se příjem zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí zaměstnavatel, a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a sraženou daň z příjmů (na základě potvrzení zaměstnavatele) odečte v tomto přiznání.

Pokud zaměstnanec tento postupu využije dobrovolně, musí do daňového přiznání zahrnout příjmy z dohod o provedení práce plynoucích od všech zaměstnavatelů.

2/ nepřesáhne odměna na základě DDP v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč, a pokud zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k uplatňování nezdanitelných částek základu daně § 38d odst. 4 a § 38k odst. 7 ZDP (slev na dani a daňového zvýhodnění na poplatníka, vyživované dítě atd.), na příslušné měsíce nemůže být prohlášení podepsáno u jiného zaměstnavatele, zaměstnavatel jej zúčtuje jako srážkovou daň.

Daň z příjmů u dohod o provedení práce (DPP):

Podmínky uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů Způsob zdanění
Zaměstnavatel Zaměstnanec
1/ zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení Srazí a odvede ze základu daně zálohu na daň z příjmů – srážková daň. Základem je příjem z DPP + popř. základ daně z hlavního pracovního poměru, pokud ho zaměstnanec má. Nic dále nezdaňuje.
2/ zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení    
– příjem v kalendářním měsíci nepřesáhl 10.000 Kč
Srazí a odvede srážkovou daň z příjmů ve výši 15 % z DPP. Nic dále nezdaňuje.
– příjem v kalendářním měsíci přesáhl 10.000 Kč
Srazí a odvede zálohovou daň z příjmů ve výši 15 % z DPP. Může požádat o provedení ročního zúčtování daně nebo musí podat daňové přiznání.

Pokud je měsíční odměna z DPP menší než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s různými zaměstnavateli a celkový příjem z nich přesahuje 10.000 Kč.

V takovém případě si ale musí zaměstnanec platit sám zdravotní pojištění v minimální výši v roce 2024 – 2.552 Kč měsíčně.

Příklad

Pan Novotný má 3 dohody o provedení práce:

1/ Ve firmě A vykonává práce v rozsahu 100 hodin v kalendářním měsíci. Dohodnutá hodinová sazba je 800 Kč. Celkem za rok je to 80.000 Kč. Měsíčně 80.000/12 = 6.667 Kč.

Pan Novotný ani firma A neplatí sociální a zdravotní pojištění.

2/ Ve firmě B odpracuje za rok 150 hodin, zde má sjednanou odměnu 7.000 Kč měsíčně.

Pan Novotný ani firma B neplatí sociální a zdravotní pojištění.

3/ Ve firmě C odpracuje za rok 200 hodin, zde má sjednanou odměnu 4.000 Kč měsíčně.

Pan Novotný ani firma C neplatí sociální a zdravotní pojištění.

Protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřesahuje odměna 10.000 Kč, nemusí pan Novotný ani žádná z firem odvádět sociální ani zdravotní pojištění. V celkovém úhrnu na základě 3 DPP odpracuje pan Novotný 450 hodin za rok, což je v pořádku, protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřekročil limit 300 hodin ročně.

Pan Novotný si platí minimální zdravotní pojištění sám, sociální pojištění platit nemusí (ale doba práce na DPP ani odměny z těchto dohod se mu nezapočítávají pro výpočet důchodu).

Příklad

Odměna do 10.000 Kč, zaměstnanec podepsal u zaměstnance prohlášení.

Hrubá mzda 9.999
Základ daně 10.000
SP a ZP zaměstnanec 0
SP a ZP zaměstnavatel 0
Daň z příjmů 1.500
Sleva na poplatníka 2.570
Záloha na daň z příjmů 0
Čistá mzda 9.999

Odměna nad 10.000 Kč, zaměstnanec podepsal u zaměstnance prohlášení.

Hrubá mzda 10.001
Základ daně 10.100
SP a ZP zaměstnanec (7,1 + 4,5) 1.160
SP a ZP zaměstnavatel (24,8 + 9) 3.380
Daň z příjmů 1.515
Sleva na poplatníka 2.570
Záloha na daň z příjmů 0
Čistá mzda: 10.001 – 1.160 8.841

Od roku 2024 mají zaměstnanci s DPP nárok na placenou dovolenou. Podmínky jsou stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.

Pokud odvádí zaměstnavatel z DPP sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vzniká zaměstnanci také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou příjmy nižší a k odvodu nedochází, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.

Evidence dohod

Nově musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody České správě SZ proto, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Pokud mají zaměstnanci více zaměstnavatelů, vydělají si přes limit 10.000 Kč a neplatí tak sociální, zdravotní pojištění ani daň. Zaměstnanec musí při podpisu dohody vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na DPP ještě u jiného zaměstnavatele.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

b/ Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Dohoda o pracovní činnosti se sjednává písemně a musí obsahovat:

  • dobu, na kterou se uzavírá,

  • vymezení úkolu nebo činnosti,

  • výši sjednané odměny,

  • rozsah práce.

Rozsah práce zaměstnance v rámci DPČ nesmí v průměru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celé období trvání smlouvy, max. 52 týdnů). I v případě, že se stejným zaměstnavatelem uzavře zaměstnanec více DPČ, součet prací za všechny sjednané dohody nesmí v 1 kalendářním roce tento limit překročit. Běžná týdenní pracovní doba je 40 hodin, tj. DPČ max. 20 hodin.

Povinnost platit pojištění závisí na tom, jaký je hrubý měsíční příjem. Částka se vypočítá jako jedna desetina (předpokládané) průměrné mzdy pro daný rok. V roce 2024 (stejně jako 2023) je to do 4.000 Kč. Pokud je částka překročena, odvádí se Pojistné na SZ a ZP. Prohlášení k dani z příjmů lze mít na jeden konkrétní měsíc nebo období podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Tedy ve stejný měsíc nemůže být prohlášení podepsáno u více zaměstnavatelů, ale např. na první čtvrtletí lze mít prohlášení podepsáno u jednoho zaměstnavatele a na zbytek roku u jiného.

Důležitý rozdíl mezi DPP a DPČ spočívá v tom, že DPČ omezuje maximální počet odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele na 20 hodin týdně (polovina klasické pracovní doby). V praxi se 20 hodin průměruje za celou dobu trvání DPČ, která může být uzavřena nejdéle na 52 týdnů. To znamená, že některé týdny může zaměstnanec odpracovat 40 hodin, ale musí být dodržen celkový průměr za dobu trvání smlouvy. Narozdíl od DPP, kde může počet odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele přesáhnout 300 hodin ročně.

Zaměstnanec podepsal prohlášení.

Hrubá mzda 3.999
Základ daně 4.000
SP a ZP zaměstnanec 0
SP a ZP zaměstnavatel 0
Daň z příjmů 600
Sleva na poplatníka 2.570
Záloha na dan z příjmů 0
Čistá mzda 3.999

Zaměstnanec podepsal prohlášení.

Hrubá mzda 4.001
Základ daně 4.100
SP a ZP zaměstnanec (7,1 + 4,5) 464
Doplatek ZP do minima 2.012
SP a ZP zaměstnavatel (24,8 + 9) 1.352
Daň z příjmů 615
Sleva na poplatníka 2.570
Záloha na dan z příjmů 0
Čistá mzda (4.001 – 2.478) 1.523

Další operace související s výpočtem a výplatou mzdy

6/ Další operace související s výpočtem a výplatou mzdy

a/ Srážky ze mzdy

Č.op. Text MD D
1. Srážka ze mzdy (např. exekuce, srážka na základě dohody) 331 379
2. Odvod 379 221

Srážky, které zaměstnavatel provádí ze mzdy, snižují čistou mzdu zaměstnance a zaměstnavatel musí sráženou částku odvést instituci nebo osobě, které patří.

b/ Náhrada za škodu způsobenou zaměstnancem (manko, škoda)

Č.op. Text MD D
1. Předpis náhrady škody 335 648, 668
2. Úhrada škody zaměstnancem na účet 221 335
3. Úhrada škody srážkou z čisté mzdy 331 335

c/ Odstupné

Č.op. Text MD D
1. Předpis odstupného 521 333
2. Úhrada odstupného zaměstnanci na jeho účet 333 221

Nárok na odstupné má zaměstnanec, který dostal výpověď nebo ukončil pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným,
d) nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci.

Výše odstupného v roce 2024 v případě důvodů § 52 písm. a) až c) ZP záleží na délce zaměstnání u zaměstnavatele:

  Pracovní poměr Výše odstupného
1. trval méně než rok jednonásobek jeho průměrného výdělku
2. trval jeden až dva roky dvojnásobek jeho průměrného výdělku
3. trval déle než dva roky trojnásobek jeho průměrného výdělku
4. pokud se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 ZP součet trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v řádcích 1, 2, 3

Rozhodným obdobím pro výpočet odstupného je předchozí kalendářní čtvrtletí (výjimkou je využívání konta pracovní doby). Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské.

Výše odstupného v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedených v § 52 písm. d) ZP:

  • pracovní úraz,

  • onemocnění nemocí z povolání,

  • pro ohrožení nemocí z povolání,

  • dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice

je nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku.

Z odstupného se odvádí daň z příjmu. Odvody pojistného se provádějí pouze, pokud zaměstnavatel vyplácí odstupné v jiném než zákonem stanoveném případě (např. na základě kolektivní smlouvy). Pokud na odstupné vznikl zákonný nárok, odvody pojistného se neprovádějí dokonce ani v případě, že zaměstnavatel částku odstupného navýšil nad povinné minimum.

d/ Dotace na mzdu z úřadu práce

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené pro uchazeče o zaměstnání je poskytován v souladu s ustanovením § 113 zákona č. 435/2004 Sb. (zákona o zaměstnanosti) na částečnou úhradu nákladů na mzdu, kterého zaměstnavatel přijme z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP ČR. Příspěvek je proplácen na základě písemné dohody, uzavřené s ÚP ČR.

Č.op. Text MD D
1. Předpis nároku na dotaci 378 346
2. Potvrzení poskytnutí dotace 346 648
3. Přijetí dotace 221 378

Pro poskytnutí dotace je rozhodující okamžik, kdy je schvalování dotace v takové fázi, kdy její poskytnutí je nezpochybnitelné.

e/ Zaměstnanecké benefity

Součástí hrubé mzdy mohou být i některé výhody (benefity), které:

a) nejsou podle § 6 odst. 7 a 9 ZDP osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob,

b) jsou podle § 6 odst. 7 a 9 ZDP osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Podrobnější vysvětlení je u účtů 527 – Zákonné sociální náklady a 528 – Ostatní sociální náklady.

Základní operace

Č. op. Text MD D
1. Sociální náklady, které jsou daňově účinným nákladem zaměstnavatele 527 321, 325
2. Sociální náklady, které nejsou daňově účinným nákladem zaměstnavatele 528 321, 325
3. Poskytnutí příspěvku na stravování 213 211, 221, 321
4. Čerpání sociálního fondu na plnění ve prospěch zaměstnance (např. úhrada rekreací, kulturních nebo sportovních aktivit) 427 325
5. Přímé čerpání 427 211, 221
6. Poskytnutí návratné zápůjčky zaměstnanci ze sociálního fondu
  • převod příslušné finanční částky

  • pohledávka za zaměstnancem zápůjčky


427
335

221
427

Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

7/ Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

Podle § 200 ZP má zaměstnavatel za povinnost poskytnout svým zaměstnancům pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu), a to k výkonu:

  • veřejných funkcí,

  • občanských povinností a

  • jiných úkonů v obecném zájmu.

Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech zaměstnanci nepřísluší [s výjimkami uvedenými v § 203 odst. 2 písm. a), c), d) a e) ZP].

O refundaci mzdy hovoříme také v případě § 43a ZP, tj. v případě dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, opět na základě dohody uzavřené mezi oběma zaměstnavateli. Podle odst. 5 výše uvedeného paragrafu poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady, zaměstnavatel, který zaměstnance k druhému zaměstnavateli dočasně přidělil. Za náklady, které takto vynaložil, může uplatňovat od zaměstnavatele, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen, úplatu (jinou úplatu podle § 43a odst. 2 ZP požadovat nesmí).

Pro účely daně z příjmů je úhrada refundace mzdových nákladů výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmu, tj. daňově účinným nákladem.

Č. op. Text MD DAL
1. Zúčtování hrubých mezd zaměstnanců 521 331
2. Sociální pojištění    
  – zaměstnanec 7,1 % 331 336/1
  – zaměstnavatel 24,8 % 524/1 336/1
3. Sociální pojištění    
  – zaměstnanec 4,5 % 331 336/2
  – zaměstnavatel 9 % 524/2 336/2
4. Záloha na daň z příjmů 331 342
5. Nárok na refundaci mzdy, SP a ZP zaměstnance od dočasného zaměstnavatele 315 648

Účet 522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti

522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti

Zde se účtují jen příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, kterými jsou příjmy za práci členů družstev, společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby. Tyto osoby mají pro účely ZDP statut zaměstnance a zúčtování jejich příjmů je obdobné jako účtování mezd na účtu 521, pouze s tím rozdílem, že závazek účetní jednotky při výplatě se zachycuje na účtu 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti.

Na účet 522 se účtují veškeré požitky ze závislé činnosti v hrubé výši. Do nákladů mohou být zahrnuty také nepeněžní (naturální) plnění, jsou-li součástí odměny, a pokud s její výplatou společník souhlasí. Nepeněžní plnění se účtuje v cenách obvyklých, které uznává ZDP.

Výše odměny může být buď určena společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím příslušného orgánu obchodní korporace, nebo být i předmětem smlouvy mezi členem orgánu korporací. Pokud by výše úplaty nebyla stanovena ani dojednána nebo ji valná hromada neurčila, je možno přiznat obvyklou úplatu. Pokud není stanoveno jinak, má člen orgánu nárok na obvyklou úplatu za zařizování záležitostí obchodní korporace nezávisle na výsledku hospodaření.

Současně může být členům statutárních orgánů přiznán podíl na zisku (tantiéma), která je stanovena usnesením valné hromady z disponibilního zisku.

Společníkům obchodních společností a členům družstva mohou být poskytovány různé výhody, které patří do oblasti pracovních a sociálních podmínek. U společnosti se může jednat o daňově uznatelné náklady (většinou účtované na účet 527 – Zákonné sociální náklady), u společníků a členů mohou být tyto příjmy osvobozené od daně z příjmů. Pokud nebudou tyto výhody (tzv. zaměstnanecké benefity) stanovené ve smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiném předpisu v limitu stanoveném ZDP, jedná se o nepeněžní plnění, které podléhá dani z příjmů u společníka. Obdobně to platí i v případě, pokud jim bude místo nepeněžního plnění poskytnut peněžní příspěvek (příspěvek na rekreaci, kdy si zaměstnanec sám zakoupí cestu u cestovní kanceláře a nechá si ji proplatit zaměstnavatelem apod.).

Dalším podobným plněním je použití služebních motorových vozidel pro soukromé účely. O částku ve výši 1% vstupní ceny motorového vozidla (popř. více vozidel) se zvýší za každý, i započatý, kalendářní měsíc daňový základ daného společníka, člena družstva – mimoúčetně.

Č. op. Text MD D
1. Příjmy společníků (družstevníků) za práci pro společnost bez ohledu na to, zda jsou pravidelné a nepravidelné a pouze s ohledem jejich přiznanou výši 522 366
2. Podíl na zisku po schválení řádné účetní závěrky:
a) společnost s ručením omezeným 431 364
b) komanditní společnost (komanditisté) 431 364
3. Zúčtování sociálního pojištění
a) náklady společnosti 24,8  % 524.1 336.1
b) srážka společníkovi 7,1 % 366 336.1
4. Zúčtování zdravotního pojištění
a) náklady společnosti 9 % 524.2 336.2
b) srážka u společníka 4,5 % 366 336.2
5. Daň z příjmů v s. r. o.  
a) z příjmu podle § 38h odst. 2 ZDP 366 342
b) z podílu na zisku ~ 15 %
[podle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP]
364 342
6. Daň z příjmů v komanditní společnosti  
a) z příjmu komanditistů 366 342
b) z podílu na zisku (jako s. r. o. 15 %) 364 342
7. Srážky z příjmu (spoření apod.) 366 379

Účet 522 – Jednatelé společností

Jednatelé společností

Funkci jednatele nelze vykonávat na základě pracovněprávního poměru, ale pouze v obchodně závazkovém vztahu. ZOK smlouvu o výkonu funkce upravuje v § 59 a násl. ZOK, tedy v obecné úpravě pro členy orgánů všech obchodních korporací. Příjem je ale považován za příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Odměna za výkon funkce jednatele jako člena statutárního orgánu samotného je daňově uznatelným výdajem.

Odměna za výkon funkce jednatele vždy podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Odvodu pojistného na sociální zabezpečení podléhá jen v případě, pokud se jedná o příjem 4.000 Kč měsíčně (§ 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Účet 523 – Odměny členům orgánů obchodních korporací

523 – Odměny členům orgánů obchodních korporací

Odměny členů statutárních orgánů jsou daňově uznatelným nákladem společnosti při splnění obecných podmínek daných § 24 odst. 1 ZDP.

Vztah mezi společností a členem statutárního či jiného orgánu společnosti při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o smlouvě o příkazní smlouvě § 2430 – 2444 OZ (uzavírána je smlouva o výkonu funkce), pokud ze smlouvy o výkonu funkce (byla-li uzavřena) či zákona o obchodních korporacích nevyplývá jiné určení práv a povinností.

Na účtu 523 jsou zachyceny také odměny členů dozorčí rady u společnosti s ručením omezeným, pokud na základě společenské smlouvy si společnost dozorčí radu dobrovolně zřídí.

Pro společníky, kteří jsou členy statutárních orgánů, se užívá účet 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti. Pokud se jedná o cizího člena statutárního orgánu, užívá se např. účet 379 – Jiné dluhy.

Č. op. Text MD D
1. Odměna člena statutárního orgánu 523 379, 366
2. Záloha na daň z příjmů z odměny 379, 366 342
3. Srážka zdravotního pojištění 379, 366 336
4. Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 524 336
5. Přiznání podílu na zisku (tantiéma) 431 379, 366
6. Záloha na daň ze závislé činnosti 379, 366 342

Účet 524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění

524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění

Na tomto účtu se zachycuje zákonné sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Součástí nákladů účtovaných na účtu 524 je také pojistné vztahující se k náhradě mzdy poskytované zaměstnancům z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele.

Sociální pojištění

1/ Sociální pojištění

OSVČ, zaměstnavatel, zaměstnanec v roce 2024

Sociální pojištění se skládá ze 3 složek – nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za zaměstnance se platí všechny 3 složky, u OSVČ je platba nemocenského pojištění dobrovolná.

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 24,8 % z hrubé mzdy, z toho:

  • 2,1 % na nemocenské pojištění,

  • 21,5 % na důchodové pojištění,

  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnanec platí 7,1 % z hrubé mzdy v následující výši:

  • 0,6 % na nemocenské pojištění,

  • 6,5 % na důchodové pojištění.

OSVČ platí 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho:

  • 28 % na důchodové pojištění a

  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

OSVČ se může dobrovolně účastnit i nemocenského pojištění, pak navíc platí 2,7 % z vyměřovacího základu.

Maximální vyměřovací roční základ pro sociální pojištění v roce 2024 je 2.110.416 Kč. Může k tomu dojít kdykoliv během roku, dále se již zálohy na sociální pojištění neplatí. Výše záloh, které musí zaměstnanci i OSVČ měsíčně uhradit, se odvíjí také od minimální mzdy.

Od 1. ledna 2024 minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí 21.983,50 Kč a minimální záloha na pojistné 2.968 Kč.

Od měsíce ledna 2024, je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ roku 2024 pro

  • hlavní činnost 13.191 Kč,

  • vedlejší činnost 4.837 Kč,

  • hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 10.992 Kč.

Záloha na pojistné z tohoto minimálního měsíčního vyměřovacího základu činí pro

  • hlavní činnost 3.852 Kč,

  • vedlejší činnost 1.413 Kč,

  • hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 3.210 Kč.

 

Zdravotní pojištění

2/ Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění 2024:

  • zaměstnanec 4,5 %,

  • zaměstnavatel 9 % z hrubé mzdy.

OSVČ odvádí 13,5 % z vyměřovacího základu. Osoby bez zdanitelných příjmů musí zaplatit v roce 2024 minimální měsíční pojistné ve výši 2.551,50 Kč (13,5 % z minimální mzdy, z částky 18.900 Kč pro rok 2024). Za osoby, za které stát hradí pojistné na zdravotní pojištění (děti, studenti, důchodci,...), odvádí v roce 2024 částku 2.085 Kč (vyměřovací základ 15.440 Kč).

Pro OSVČ je minimální vyměřovací základ dvanáctinásobek 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2024 činí průměrná měsíční mzda 43.967 Kč. Od 1. ledna 2024 tedy minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí 21.983,50 Kč a minimální záloha na pojistné 2.968 Kč.

Platby na pojištění se týkají osob pracujících na hlavní právní poměr, ale zálohy za zdravotní pojištění musí platit i lidé, kteří si vydělají nižší částky, než je zákonem stanovená minimální mzda. Jedná se třeba o osoby pracující na zkrácený úvazek či osoby bez zdanitelných příjmů (studenti, rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, důchodci,...).

Z daňového hlediska je pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem daňově uznatelné, jen pokud bylo zúčtováno do nákladů (účet 524) a zaplaceno nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. U poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok tedy do 31. ledna roku následujícího. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle ZDP nebo zvláštního předpisu daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na SP a ZP částkami, o které se zvýší výsledek hospodaření, nebudou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání.

Pojistné zaplacené po uvedeném termínu je daňovým výdajem až toho zdaňovacího období, ve kterém bylo zaplaceno, pokud však již neovlivnilo základ daně v předcházejících zdaňovacích obdobích.

Účtování

Č. op. Text MD D
1. Zúčtování hrubých mezd zaměstnanců 521 331
2. Příjmy společníků obchodní korporace za práci pro obchodní korporaci 522 366
Pojistné na sociální zabezpečení
3. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 521 331, 366
4. Sociální pojištění u zaměstnanců
a) pojistné hrazené zaměstnancem 7,1 % 331 336.1
b) pojistné 24,8 % hrazené zaměstnavatelem 524.1 336.1
5. Sociální pojištění u společníků 
a) pojistné hrazené společníkem 7,1 % 366 336.1
b) pojistné 24,8 % hrazené zaměstnavatelem 524.1 336.1
Všeobecné zdravotní pojištění
6. Zdravotní pojištění u zaměstnanců
a) pojistné hrazené zaměstnancem 4,5 % 331 336.2
b) pojistné 9 % hrazené zaměstnavatelem 524.2 336.2
7. Zdravotní pojištění u společníků
a) pojistné hrazené společníkem 4,5 % 366 336.2
b) pojistné 9 % hrazené zaměstnavatelem 524.2 336.2
8. Úhrada pojistného na sociální zabezpečení 336.1 221
9. Úhrada pojistného na zdravotní pojištění 336.2 221

Náhrady mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

3/ Náhrady mzdy a nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele.

a) Předpis náhrady mzdy do výše stanovené v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, který je dále osvobozen i od povinnosti odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznávaný náklad.

b) Předpis náhrady mzdy nad výši stanovenou v § 192 ZP: 521 / 331

Jedná se o příjem zaměstnance, který podléhá odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti a dále též odvodu na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele jde o daňově uznatelný náklad, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5, tzn., že pravidla pro výplatu vyšších náhrad jsou upravena v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě.

c) Snížení odvodu sociálního pojištění: např. 336 /2 a 524/2

Zaměstnavatel snižuje částku k úhradě pojistného za zaměstnance o 1/2 vyplacených náhrad mezd [viz bod a)]. Zaměstnavatel odvede pouze rozdíl mezi původně vypočteným sociálním pojištěním (MD 524 / Dal 336) a 1/2 vyplacených náhrad mezd za nemoc zaměstnance (MD 336 / Dal 524), tj. pouze zůstatek na straně Dal účtu 336.

Účet 525 – Ostatní sociální pojištění

525 – Ostatní sociální pojištění

Účet se užívá v souvislosti s placením penzijního připojištění se státním příspěvkem a životním a důchodovým pojištěním placeným zaměstnavatelem za zaměstnance.

Pro účtování penzijního připojištění se státním příspěvkem a životního nebo důchodového pojištění je možné použít pro jejich zaúčtování do nákladů i následující účty:

  • 527 – Zákonné sociální náklady – pro částky v rámci ZDP stanoveném režimu § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 5 – jako daňově uznatelný náklad.

  • 528 – Ostatní sociální náklady – pro částky mimo režim stanovený § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bodu 5 – jako daňově neuznaný náklad.

U zaměstnance se poskytnuté příspěvky, pokud jsou pro něho zdanitelnou částkou společně s jiným příjmem ze závislé činnosti, neúčetně zachycují jako základ daně v měsíčním zúčtování hrubé mzdy.

Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a platby na soukromé životní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance se nezahrnují do vyměřovacích základů pro ZP a SP v případě, že se jedná o osvobozený příjem zaměstnance [tj. jejich výše nepřekračuje spolu s příspěvkem na dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče limit stanovený § 6 odst. 9 písm. m) ZDP do úhrnné výše 50.000 Kč ročně]. V opačném případě do vyměřovacích základů vstupují.

Příklad

Č. op. Text MD D
1. Hrubá mzda zaměstnance 521 331
2. Penzijní připojištění zaměstnance může být:
- účtováno na
- účtováno na
- čerpání sociálního fondu
525.2
527
427
379
379
379
3. Záloha na daň z příjmů zaměstnance z hrubé mzdy 331 342
4. Sociální a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci 331 336
5. Úhrada z běžného účtu
- penzijní připojištění placené za zaměstnance
- sražená záloha na daň z příjmů
- sociální a zdravotní pojištění

379
342
336
221


Účet 526 – Sociální náklady individuálního podnikatele

526 – Sociální náklady individuálního podnikatele

Účtují se zde předpisy závazků z pojistného u podnikatelů – fyzických osob, popř. za spolupracující osoby podnikatele. Nepatří sem pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance, pokud by byli u podnikatele v pracovním poměru.

Patří sem také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny.

Č.op. Text MD D
1. Zaúčtování pojistného na sociální zabezpečení a veřejného zdravotní pojištění u OSVČ i spolupracující osoby (povinná výše i připojištění) 526 336,
379
2. Úhrada pojištění a připojištění 379, 336 221

Účet 527 – Zákonné sociální náklady

527 – Zákonné sociální náklady

Účet užívají účetní jednotky, které uhrazují zaměstnancům další náklady na zlepšení pracovních a sociálních podmínek, které jsou daňově uznatelné v plné výši nebo v rámci limitu stanoveného ZDP či dalšími právními předpisy (§ 24 odst. 2 ZDP).

Některé účetní případy v oblasti sociálních nákladů jsou někdy zachycovány i na jiných nákladových účtech. Příkladem jsou např. ochranné pomůcky, pracovní oblečení, nápoje a další (účty 501 – Spotřeba materiálu, 518 – Ostatní služby nebo 548 – Ostatní provozní náklady).

Produkt spoření na stáří

1/ Produkt spoření na stáří

Až do konce roku 2023 bylo možné využít odčitatelné položky od základu daně z příjmů, které se týkaly penzijního a životního pojištění, takto:

  • za zdaňovací období bylo možné odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24.000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření za splnění zákonných podmínek,

  • za zdaňovací období bylo možné také odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění za splnění zákonných podmínek v celkovém úhrnu nejvýše 24.000 Kč.

Od roku 2024 dochází k velké změně v ZDP a nově je možné uplatnit jako odčitatelnou položku příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48.000 Kč zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří, které se rozšířily o takzvané dlouhodobé investiční produkty (DIP).

Podle § 15a ZDP se produktem spoření na stáří pro účely daní z příjmů rozumí:

  1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
  3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
  4. soukromé životní pojištění,
  5. dlouhodobý investiční produkt.

Penzijní připojištění

A/ Penzijní připojištění

Minimální částka, kterou je nutné si ukládat pro nárok na státní příspěvek, stoupla na 500 Kč měsíčně z dosavadních 300 Kč a dále stoupla i maximální částka, k níž lze příspěvek získat: na 1.700 Kč měsíčně z dosavadních 1.000 Kč (bez ohledu na to, zda si ji platí zaměstnanec nebo ji za něho hradí zaměstnavatel).

Měsíční úložka Státní příspěvek od 1. 7. 2024 Státní příspěvek do 30. 6. 2024
300 Kč 0 Kč 90 Kč
400 Kč 0 Kč 110 Kč
500 Kč 100 Kč 130 Kč
600 Kč 120 Kč 150 Kč
700 Kč 140 Kč 170 Kč
800 Kč 160 Kč 190 Kč
900 Kč 180 Kč 210 Kč
1.000 Kč 200 Kč 230 Kč
1.100 Kč 220 Kč 230 Kč

atd. až do částky 1.700 Kč

1.600 Kč 320 Kč 230 Kč
1.700 a více Kč 340 Kč 230 Kč

Zvyšování příspěvku je postupné a při částce 1.700 Kč a více činí maximální příspěvek státu 340 Kč. Tento limit pro maximální státní příspěvek platí až od 1. 7. 2024.

Příspěvek musí být u instituce penzijního pojištění, která je poskytovatelem finančních služeb oprávněným k provozování penzijního pojištění (podrobnější vysvětlení je v § 15a ZDP).

Vysvětlení daňových dopadů

Rok 2023

Za rok 2023 musel poplatník spořit 3.000 Kč měsíčně, aby splnil podmínku pro maximální odečet = 12 měsíců x 3.000 Kč = 36.000 Kč a odečet je možný až nad částku 12.000 Kč, tj. mohl si odečíst od základu daně 24.000 Kč.

Rok 2024

Pokud by v roce 2024 spořil poplatník dále 3.000 Kč x 12 = 36.000 Kč, mohl by využít odpočet až nad částku 1.700 Kč x 12 = 20.400 Kč, tj. jen 15.600 Kč. Aby mohl poplatník uplatnit maximální odpočet 48.000 Kč, musel by naspořit 1.700 Kč x 12 = 20.400 Kč + 48.000 Kč = celkem 68.400 Kč. K částce 1.700 Kč by obdržel dále od státu příspěvek každý měsíc ve výši 340 Kč.

Příklad

Rok 2023

Poplatník DZP ze závislé činnosti má uzavřenou od roku 2022 smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a pravidelně hradil do konce roku 2023 měsíčně příspěvek na penzijní spoření ve výši 3.000 Kč. Za rok 2023 uplatnil odpočet od základu DZP podle § 15 odst. 5 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 v maximální výši 3.000 x 12 měsíců = 36.000, maximálně mohl uplatnit odečet v daňovém přiznání 24.000 Kč.

Rok 2024

Aby mohl poplatník v roce 2024 uplatnit maximální výši odpočtu od základu daně ve výši 48.000 Kč na penzijní připojištění (nemá uzavřenou žádnou další smlouvu) musí v roce 2024 uhradit příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši:

  1. za období leden – červen 2024 (4.000 Kč + 1.000 Kč) × 6 měsíců = 30.000 Kč
  2. za období červenec – prosinec (4.000 Kč + 1.700 Kč) × 6 měsíců = 34.200 Kč

Celkem 64.200 Kč.

Zvýšená částka pojistného, ke které je možné získat maximální příspěvek od státu je až od 1. 7. 2024.

Částky 1.000 Kč a 1.700 Kč jsou částky, od kterých obdrží poplatník v měsících leden až červen a červenec až prosinec 2024 maximální státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření. Od státu obdrží příspěvek 6 měsíců x 230 Kč + 6 měsíců x 340 = celkem 3.420 Kč.

Za rok 2024 musí poplatník uhradit celkovou výši příspěvků na své doplňkové penzijní spoření 64.200 Kč. Za této podmínky může uplatnit v daňovém přiznání k DZP fyzických osob za rok 2024 maximální možný odpočet od základu daně ve výši 48.000 Kč. [Rozdíl 64.200 Kč – 48.000 Kč = 16.200 Kč představuje souhrn limitní výše, od které náleží maximální státní příspěvek (1.000 Kč x 6 měsíců + 1.700 Kč × 6 měsíců = 16.200 Kč).]

Soukromé životní pojištění

B/ Soukromé životní pojištění

Soukromým životním pojištěním se pro účely ZDP rozumí:

  • pojištění pro případ dožití,

  • pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti,

  • a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,

které

  • je sjednáno s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie.

Pojistná částka musí činit nejméně

  1. 40.000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
  2. 70.000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

V případě soukromého životního pojištění, kdy se nemusí příspěvky (pojistné) platit pravidelně každé zdaňovací období, ale jednorázově na celou pojistnou dobu, tedy i na několik zdaňovacích období dopředu, se pro účely odpočtu od základu daně tento příspěvek rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období spadající do pojistné doby, a to s přesností na dny. Tak bude příspěvek na soukromé životní pojištění zohledněn v těch zdaňovacích obdobích, do kterých patří (i když je zaplacen jednorázově a pokrývá pojištění na celou pojistnou dobu), a zároveň bude moci poplatník využít limit 48 tis. Kč za každé zdaňovací období, ve kterém běží pojistná doba, zvlášť.

Příspěvky zaměstnavatele

Daňová výhoda příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění zaměstnance či další produkty spoření na stáří je až do výše 50.000 Kč ročně za všechny produkty u 1 zaměstnance. V tomto případě se zaměstnanci nic nepřičítá k DZP ze závislé činnosti, ani příspěvek nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění [§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP]. Pokud by zaměstnavatel přispíval více až nad celkovou částku 50.000 Kč, bude částka nad 50.000 Kč zdanitelným příjmem včetně sociálního a zdravotního pojištění.

U zaměstnavatele se jedná v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 5 o daňově účinný výdaj bez jakéhokoliv limitu, pokud je sjednán jako pracovně právní nárok zaměstnance.

Pokud mění zaměstnanec v průběhu roku zaměstnavatele, může limitní částku 50.000 Kč vyplatit jako osvobozený příjem každý z nich. A pokud má zaměstnanec zaměstnavatelů v průběhu roku současně více, každý z nich může tuto částku na důchodové spoření poukázat.

Doba trvání pracovněprávního vztahu v daném kalendářním roce není podstatná pro uplatnění této daňové výhody.

Pokud je poplatník společníkem popř. jednatelem více společností s ručením omezeným a každá mu vyplácí mzdu za práci pro společnost, může každá společnost ročně přispět na výše uvedený druh pojištění do limitu 50.000 Kč ročně bez daňových dopadů. U společnosti s ručením omezeným se jedná o daňový náklad, u společníka či jednatele nevznikají žádné dopady do zdanění a odvodů pojistného.

Příklad

Rok 2023

Poplatník má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijní spoření od roku 2022 a pravidelně hradil do konce roku 2023 měsíčně příspěvek na penzijní spoření ve výši 3.000 Kč. Za rok 2023 uplatnil odpočet od základu DZP podle § 15 odst. 5 ZDP = 24.000 Kč (12 měsíců x 3.000 = 36.000 Kč – 12.000 Kč = 24.000 Kč).

Další smlouvu má od roku 2022 uzavřenou na soukromé životní pojištění a pravidelně hradil do konce roku 2023 měsíčně pojistné na životní pojištění ve výši 2.000 Kč. Za rok 2023 tak uplatnil odpočet od základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP = 24.000 Kč.

2024

Aby mohl poplatník v roce 2024 uplatnit maximální výši odpočtu od základu daně ve výši 48.000 Kč za oba daňově podporované produkty, může například:

a) u penzijního spoření v roce 2024 v souladu se zněním smlouvy hradit příspěvek ve výši 3.000 Kč. V tomto případě může uplatnit za tento produkt spoření za rok 2024 např.:

  • za období leden – červen (3.000 Kč – 1.000 Kč) × 6 měsíců = 12.000 Kč

  • za období červenec – prosinec (3.000 Kč – 1.700 Kč) × 6 měsíců = 7.800 Kč

Celkem si může za rok 2024 uplatnit za penzijní spoření odpočet od základu daně 19.800 Kč.

b) aby mohl poplatník uplatnit v daňovém přiznání k

Nahrávám...
Nahrávám...