8.3.2.6.3
Účet 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv
Ing. Blanka Jindrová
Daňové aspekty
Nejsou-li rezervy upravené zákonem o rezervách, patří mezi rezervy, jejichž tvorba a čerpání není daňově uznatelným nákladem z hlediska daně z příjmů.
Účetní aspekty
Účetní jednotka by měla tvořit rezervy na všechna rizika a ztráty, která jsou jí známa při účetní závěrce. Jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo nákladů podle § 26 ZoÚ:
-
u nichž je znám účel,
-
je pravděpodobné, že nastanou,
-
avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou.
K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.
Rezervy na rizika a ztráty účetní jednotky tvoří v okamžiku, kdy jsou jim známy rizika nebo ztráty, které mohou v budoucnosti nastat v souvislosti s ekonomickou činností účetní jednotky. Rezervy se tedy tvoří pro jednotlivé, individuálně určené případy vzniku závazků současných (budoucích dluhů) a nákladů, tj., není možné vytvářet obecné neidentifikovatelné rezervy, např. na podnikatelská rizika. Rozhodnutí o tvorbě na výši rezervy je nutné posoudit podle známých současných skutečností, na základě již uskutečněných účetních případů či skutečností z předchozích let, o kterých se sice neúčtovalo, ale na jejichž základě se dají odvodit budoucí případy a následný vznik závazku či nákladu, např. rezervy na záruční opravy výrobků se váží k počtu prodaných výrobků.
Mezi ostatní daňově neuznatelné rezervy patří např.:
-
rezerva na daň z příjmů,
-
rezerva na nevyčerpanou dovolenou,
-
rezerva na garanční opravy,
-
rezerva na soudní spory,
-
smluvní pokuty a penále,
-
rezerva na důchody a jiné závazky,
-
rezerva na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.
Podle § 57 PVZÚ se tvorba rezerv účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek a převádějí se do následujícího účetního období.
Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
Tvorba a zúčtování ostatních rezerv (jejich změna stavu) ovlivňuje pouze výsledek hospodaření účetní jednotky a nemá dopad na základ daně z příjmů. Tvorba rezervy tedy není daňově účinnou, a naopak zvýšení výsledku hospodaření vzniklé v důsledku zúčtování těchto rezerv (snížením nákladů) nepovede ke zvýšení základu daně.
Jsou dvě možnosti, jakým způsobem mohou být ostatní rezervy z předchozího účetního období proúčtovány v dalším účetním období:
-
rezervy vytvořené v předchozím roce rozpustit a vytvořit nové na základě nových propočtů nebo
-
pouze zkontrolovat, do jaké míry odpovídá výše rezerv výsledku inventarizace a udělat korekci na úroveň nové hodnoty (správnější způsob vzhledem k obratům na účtech).
Dodatečné informace o rezervách by měly být zveřejňovány ve formě poznámek k účetním výkazům, v příloze k účetní závěrce a měly by obsahovat podrobný rozpis účelu rezervy a dále informace o tom:
-
z jakého základu byla jejich výše vypočtena,
-
jaká metoda odhadu byla použita,
-
jaké faktory ovlivňují dobu, kdy bude rezerva čerpána,
-
případy možných budoucích výdajů mohou nastat, kdy rezerva v účetnictví zachycena nebyla (např. pro nemožnost spolehlivého stanovení její výše).
Zaniká-li účetní jednotka bez likvidace a vkládá majetek, ke kterému byla rezerva vytvořena, musí být rezerva zúčtována na stranu D nákladů, pokud příslušný zákon, projekt sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny nestanoví jinak.
Schéma účtování tvorby a čerpání rezerv
Z jiného pohledu je možné se dívat na rezervy jako zdroje vlastním podobné, protože v podstatě představují zadrženou část zisku a v momentě jejich vykázání v rozvaze ještě nepředstavují konkrétní dluh například vůči dodavateli. Tomu odpovídá také jejich zařazení v rozvaze na začátku dlouhodobých dluhů.
Nahoru554/1 – Rezerva na záruční opravy
554/1 – Rezerva na záruční opravy
Účetní jednotka může být podle smluv zavázána k bezplatným záručním opravám. Náklady na tyto opravy jsou zakalkulovány v ceně výrobku.
Výše rezervy se stanovuje podle typu výrobku, jeho spolehlivosti, délky období, po kterou se vyrábí, způsobu užití výrobku apod. Při výpočtu se vychází z objemu prodeje tohoto výrobku v předchozím období a doby, na kterou se záruka poskytuje. Podle toho je stanoven i počet účetních období, na které je rezerva tvořena. V případě, že je na výrobky poskytována záruka jeden rok, měla by být pečlivě provedena inventarizace zůstatku rezervy v následujícím období, aby se rozpustila částka rezervy vztahující se k výrobkům, u kterých již skončila záruční lhůta.
Příklad
Společnost NOVELA se zabývá prodejem svých výrobků. Na prodávané výrobky se vztahuje tříletá záruční doba. Společnost se rozhodla tvořit na záruční opravy rezervu.
Tvorba rezervy se promítá jako zvýšení účetních nákladů. Daňově je neuznatelná, snižuje jen účetní zisk.
V průběhu záruční lhůty vznikají náklady spojené s bezplatnými opravami, jako jsou např. mzdy, cestovné, spotřeba materiálu. Tyto náklady jsou daňově uznatelnými, nemají však ekvivalent v tržbách a společnost je zákazníkovi nemůže vyfakturovat. Na tyto náklady bude čerpat rezervu, kterou si vytvořila.
Společnost má ze zkušeností předchozích let vypočten průměr oprav 5 % z tržby prodeje v předchozím roce. Rezervu musí tvořit na 3 roky.
Např. v roce 2024 vynaložené náklady na záruční opravy jsou daňově uznatelné v částce 30.000 Kč. Tvorba rezerv 103.000 (70.000 + 18.000 + 15.000) je daňově neuznatelná a rozpuštění rezerv je nedaňový výnos 56.500 Kč. Vliv na účetní hospodářský výsledek je – ztráta 103.000 – 56.000 = 47.000 a náklady na opravy 30.000 = 70.000 ztráta.
Vliv na daň z příjmů jen náklady 30.000 Kč.
Nahoru554/2 – Rezerva na nevyčerpanou dovolenou
554/2 – Rezerva na nevyčerpanou dovolenou
Podle § 218 ZP mají zaměstnanci právo na dovolenou, pokud dovolená, na kterou vzniklo právo v jednom kalendářním roce, nebude vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Dovolená tak může být v určitých případech čerpána až ve třetím nebo čtvrtém roce.
Podle stanoviska GFŘ má být náhrada mzdy za dovolenou účtována do nákladů zaměstnavatele až v roce, ve kterém bude dovolená (za běžné nebo předcházející období) čerpána, tedy kdy vznikne zaměstnanci právo na výplatu náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.
Nárok na náhradu mzdy za dovolenou vzniklou v daném roce, avšak v tomto roce nevyčerpanou, nelze účtovat do nákladů prostřednictvím daňově účinné pasivní dohadné položky. Pro účtování nevyčerpaného nároku na náhradu mzdy za dovolenou je možné využít rezervu, která se však vyloučí ze základu daně.
Jedinou výjimkou, kdy bude o náhradě mzdy za nevyčerpanou dovolenou účtováno formou dohadné položky v souladu s účetními předpisy, je případ, kdy zaměstnanci vznikne nárok na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou, která bude proplacena v následujícím účetním období, protože je prokazatelné, že zaměstnanec skončí pracovní poměr.
To vyplývá i z účetních předpisů – Český účetní standard č. 017 – Zúčtovací vztahy. Ten v odstavci 3.11.7. uvádí, že na příslušném účtu vykazovaném v položkách B. II.8. Dohadné účty pasivní nebo B. III.10. Dohadné účty pasivní se účtuje i o náhradě mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikne zaměstnanci nárok podle zákoníku práce, bude-li proplacena v příštím účetním období.
Příklad
Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům dovolenou v trvání čtyř týdnů v kalendářním roce. V roce 2022 jeho zaměstnanci nevyčerpali dovolenou, za kterou jim přísluší náhrada mzdy v předem vypočtené celkové výši 250.000 Kč. U žádného zaměstnance se nepředpokládá, že v následujícím období dojde k náhradě mzdy za nevyčerpanou dovolenou, např. z důvodu skončení pracovního poměru daného zaměstnance. Skutečná náhrada mzdy za dovolenou roku 2023 za rok 2022 bude činit 300.000 Kč.
Daňovým nákladem v roce 2023 je náhrada za dovolenou v částce 300.000 Kč. V účetním výsledku se promítne náklad na proplacení dovolené 300.000 Kč a rozpuštění rezervy 250.000 Kč, tj. ztráta jenom – 50.000 Kč.
…