Tichá společnost z právního, účetního a daňového pohledu

2016.2526.4

Tichá společnost z právního, účetního a daňového pohledu

Ing. Jiří Vychopeň

Do konce roku 2013 docházelo ke vzniku tichého společenství na základě uzavření smlouvy o tichém společenství podle § 673 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (uvedený zákon byl v rámci rekodifikace soukromého práva s účinností od 1. 1. 2014 zrušen).

 NahoruSMLOUVA O TICHÉ SPOLEČNOSTI

Od 1. 1. 2014 vzniká tichá společnost na základě uzavření smlouvy o tiché společnosti podle § 2747 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník" nebo "NOZ") mezi podnikatelem a tichým společníkem. Právní úprava tiché společnosti v občanském zákoníku se ale vyznačuje některými výkladovými nejasnostmi, jak bude dále uvedeno.

Podle § 2747 občanského zákoníku se smlouvou o tiché společnosti:

• tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a

• podnikatel zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.

Tichému společníkovi dává tento smluvní vztah možnost zhodnotit majetek investovaný do tiché společnosti bez toho, že by se musel povinně osobně účastnit na podnikání smluvního partnera (podnikatele).

Tichá společnost může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele.

Ve smlouvě o tiché společnosti by kromě běžných náležitostí smlouvy (označení smluvních stran apod.) měl být uveden závazek tichého společníka k poskytnutí vkladu a dále by smlouva měla obsahovat:

• určení předmětu a hodnoty vkladu,

• určení podílu tichého společníka na výsledku hospodaření podnikatele a

• doba trvání tiché společnosti.

Na rozdíl od dřívější právní úpravy smlouvy o tichém společenství, kdy podle ustanovení § 673 odst. 2 ObchZ tato smlouva musela mít písemnou formu, není u smlouvy o tiché společnosti v občanském zákoníku již vyžadována písemná forma (v praxi je ale písemné vyhotovení smlouvy o tiché společnosti běžné). Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále "zákon o obchodních korporacích" nebo "ZOK"), je v případě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti k uzavření smlouvy o tiché společnosti třeba souhlasu valné hromady, v případě družstva schvaluje smlouvu o tiché společnosti členská schůze (ve všech uvedených případech je v příslušných ustanoveních uvedeného zákona chybně používán dřívější pojem "tiché společenství").

 NahoruVZNIK TICHÉ SPOLEČNOSTI

Uzavřením smlouvy o tiché společnosti nevzniká žádný nový právní subjekt (nejedná se o obchodní společnost podle zákona o obchodních korporacích). Tichou společnost je také třeba odlišit od společnosti podle § 2716 a násl. NOZ (dříve sdružení bez právní subjektivity), která je jiným závazkovým vztahem vzniklým také na základě uzavření smlouvy o společnosti.

Podle § 2716 společnost vzniká, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci.

Tichá společnost se nezapisuje do obchodního rejstříku ani do jiného veřejného rejstříku a nevyžaduje ani registraci u správce daně.

 NahoruTICHÝ SPOLEČNÍK

Jak již bylo uvedeno, účast tichého společníka v tiché společnosti není podnikáním, ale ve své podstatě jde pouze o svěření vkladu jinému podnikateli k tomu, aby ho užil pro své podnikání. Tichý společník se nijak nepodílí na rozhodování o obchodních a dalších záležitostech podnikatele, se kterým uzavřel smlouvu o tiché společnosti.

Podle § 420 NOZ se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (podle ustanovení § 421 odst. 2 NOZ se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona).

Tichým společníkem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba, přičemž se může jednat i o osobu, která je také podnikatelem. Nic nebrání ani tomu, aby se jedna osoba stala tichým společníkem více podnikatelů, a to na základě samostatných smluv o tiché společnosti.

I v případě tiché společnosti platí, že ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání je zavázán jen podnikatel. Pokud je ale jméno tichého společníka obsaženo ve jménu, popřípadě v obchodní firmě podnikatele, s nímž tichý společník uzavřel smlouvu o tiché společnosti, pak podle ustanovení § 2750 odst. 2 NOZ ručí tichý společník za dluhy tohoto podnikatele. Podle ustanovení § 2750 odst. 3 NOZ dále platí, že pokud tichý společník prohlásí osobě, s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají oba společně, ručí tichý společník za dluhy podnikatele vyplývající z uzavřené smlouvy.

Podle ustanovení § 2749 odst. 1 NOZ má tichý společník právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele.

 NahoruOBCHODNÍ DOKLADY A ÚČETNÍ ZÁZNAMY

Účetním záznamem se podle § 4 odst. 10 ZoÚ, zákona č. 563/1991 Sb, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ"), rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Podle uvedeného zákona jsou podnikatelé, kteří jsou účetními jednotkami, povinni vést účetnictví jako soustavu průkazných účetních záznamů, přičemž každá skutečnost týkající se vedení účetnictví musí být účetní jednotkou zaznamenána výhradně účetními záznamy; účetní jednotky při tom mohou používat technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení.

Účetními záznamy jsou zejména účetní doklady (viz § 11 ZoÚ), účetní zápisy (viz § 12 ZoÚ) a účetní knihy (viz § 13 ZoÚ), dále pak např. odpisové plány (viz § 28 odst. 6 ZoÚ) a inventurní soupisy (viz § 30 odst. 7 ZoÚ). Podle § 33 ZoÚ mohou mít účetní záznamy listinnou, technickou nebo smíšenou formu.

S výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku je spojena řada výkladových nejasností, zejména:

• není jasné, co se v uvedeném ustanovení rozumí "obchodními doklady",

• není jasné, do jakých "účetních záznamů" podnikatele je podle uvedeného ustanovení oprávněn tichý společník nahlížet v případě, kdy uzavřel smlouvu o tiché společnosti s podnikatelem, který v souladu s platným právním stavem nevede účetnictví (naprostá většina podnikatelů, kteří jsou fyzickými osobami, není podle současného právního stavu povinna vést účetnictví).

V § 2749 odst. 1 NOZ je také stanoveno, že se nepřihlíží k ujednání, které právo tichého společníka nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů podnikatele omezuje nebo vylučuje, pokud tichý společník osvědčí rozumný důvod domnívat se, že obchodní doklady a účetní záznamy nejsou podnikatelem vedeny správně nebo poctivě.

Podle ustanovení § 2749 odst. 2 NOZ podnikatel vydá tichému společníkovi stejnopis účetní závěrky bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení a případném schválení, je-li vyžadováno; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Není však jasné, jak má podle tohoto ustanovení postupovat podnikatel, který nevede účetnictví.

 NahoruVKLAD TICHÉHO SPOLEČNÍKA

Předmětem vkladu tichého společníka může být určitá peněžitá částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná pro podnikání.

Podle § 2748 NOZ tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti nebo mu s ním umožní nakládat.

Je-li předmětem vkladu tichého společníka nemovitá věc, nabývá k ní podnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo. Je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.

 NahoruPeněžitý vklad tichého společníka

Peněžitý vklad tichého společníka nemá žádný daňový dopad u tichého společníka ani u podnikatele. Z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") se u tichého společníka nejedná o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmu a u podnikatele není přijatý vklad tichého společníka předmětem daně. Také z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH") není peněžitý vklad tichého společníka předmětem daně.

Z účetního hlediska vzniká tichému společníkovi současně s peněžitým vkladem, který pro tichého společníka představuje dlouhodobý finanční majetek, pohledávka za podnikatelem, zatímco podnikateli vzniká současně s přijatým peněžitým vkladem, který je v účetnictví podnikatele veden jako krátkodobý finanční majetek, dluh vůči tichému společníkovi (zpravidla se jedná o dlouhodobý dluh).

Podle bodu 3.3.8. Českého účetního standardu pro podnikatele se dluhy vyplývající z tichého společenství vykazují v účetnictví podnikatele v položce "C.I.9.3. Jiné závazky", respektive "C.II.8.7. Jiné závazky". V uvedeném účetním standardu je dále stanoveno, že vklady tichých společníků vedou podnikatelé ve svém účetnictví na příslušném účtu účtové skupiny 47 – Dlouhodobé závazky.

 NahoruNepeněžitý vklad

Nepeněžitý vklad tichého společníka není vždy daňově neutrální. Záleží na tom, jaký majetek je předmětem tohoto vkladu.

 NahoruHmotný movitý majetek

Je-li předmětem vkladu tichého společníka movitý hmotný majetek, který má tichý společník zařazen v obchodním majetku pro účely daní z příjmů a daňově jej odpisuje, postupuje se při dalším odpisování tohoto hmotného majetku pro účely daní z příjmů následovně:

U tichého společníka lze podle ustanovení § 26 odst. 7 písm. a) ZDP bodu 1. uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém dochází ke vkladu movitého hmotného majetku, odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo 32 ZDP, a to pokud byl tento hmotný majetek evidován u poplatníka na počátku zdaňovacího období.

Po dobu trvání smlouvy o tiché společnosti tichý společník vložený movitý hmotný majetek neodpisuje, neboť po jeho vkladu již není u tohoto hmotného majetku odpisovatelem ve smyslu § 28 odst. 1 ZDP (tichý společník pozbývá vlastnická práva k vloženému movitému hmotnému majetku a vlastnická práva k tomuto majetku nabývá podnikatel, se kterým tichý společník uzavřel smlouvu o tiché společnosti); přitom zůstatkovou cenu vloženého movitého hmotného majetku nemůže tichý společník uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

U podnikatele, který nabyl vlastnická práva k vloženému movitému hmotnému majetku, lze podle ustanovení § 26 odst. 7 písm. b) ZDP uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém podnikatel hmotný movitý majetek nabyl vkladem tichého společníka, odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo 32 ZDP, a to pokud bude u podnikatele tento hmotný majetek evidován na konci zdaňovacího období.

Podle ustanovení § 30 odst. 10 písm. c) ZDP podnikatel u movitého hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku, pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem, a to ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník, a při zachování způsobu odpisování.

Po ukončení smlouvy o tiché společnosti a vrácení movitého hmotného majetku tichému společníkovi pokračuje podle § 30 odst. 10 písm. d) ZDP tichý společník v odpisování hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku.

Pokud je předmětem nepeněžitého vkladu tichého společníka hmotný movitý majetek, který není součástí jeho obchodního majetku, pak se pro účely odpisování tohoto vloženého majetku u podnikatele tento majetek ocení obvyklou cenou zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.