Zdaňovací období 2006 je již druhým rokem, kdy mohou
manželé, kteří vyživují děti, použít metody společného zdanění, která podstatně
snižuje jejich daňovou povinnost. Zákon o daních z přííjmů v
§ 13a stanoví, že manželé, kteří vyživovali alespoň
jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohou uplatnit společné zdanění.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku
vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní
nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné
zdanění, tj. dne 31. prosince 2006. To znamená, že manželé mohou společné
zdanění uplatnit, pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti
vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Společné zdanění mohou
manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou
předmětem daně z příjmů. Např. manželka je v domácnosti, protože se stará o
nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že
mají zúžené společné jmění manželů, a i v případě, že nemají stejné
bydliště. Zákon o daních z příjmů takové podmínky nestanoví. Společné
zdanění však nemůže uplatnit druh a družka.
Kdy nelze uplatnit společné zdanění? Zákon o
daních z příjmů v
§ 13a odst. 4 zákona o daních z příjmů
stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže
alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období:
má povinnost stanovit minimální základ daně podle
§ 7c,
má stanovenou daň paušální částkou podle
§ 7a,
uplatňuje slevu na dani podle
§ 35a nebo
35b (sleva na dani z titulu investiční
pobídky), nebo
uplatňuje způsob výpočtu daně podle
§ 13 nebo
14 (rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více
zdaňovacích období),
má povinnost uplatnit postup uvedený v
§ 38gb (postup pro poplatníka,
který je v konkursu).
Minimální základ daně podle
§ 7c zákona se vztahuje na poplatníky s
příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. a), b) nebo
c), tj. s příjmy ze
zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, s příjmy ze živnosti a s
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Pro zdaňovací období 2006
činí 112 950 Kč, pokud poplatník provozoval uvedenou činnost po celé zdaňovací
období.
Příklad č. 1
Manželka má příjmy ze závislé činnosti, manžel je starobní
důchodce a společně pečují o dítě studující na vysoké škole. Otázkou je, zda
mohou použít
§ 13a za zdaňovací období 2006.
Manželé mohou postupovat podle
§ 13a zákona i v případě, kdy jeden z nich je starobní
důchodce.
Příklad č. 2
Manželé vyživují nezletilé dítě, manžel má příjmy ze závislé
činnosti. Manželka je spolupracující osobou se zletilou dcerou, která na matku
rozděluje příjmy a výdaje podle
§ 13 zákona. Mohou manželé společné
zdanění uplatnit?
Manželé společné zdanění uplatnit nemohou. Manželka uplatňuje
způsob výpočtu daně podle
§ 13 zákona.
Příklad č. 3
Manželé vyživují nezletilé dítě, manžel má příjmy z podnikání,
kde rozděluje příjmy a výdaje podle
§ 13 zákona na zletilého syna. Mohou
manželé společné zdanění uplatnit?
Manželé společné zdanění uplatnit nemohou. Manžel uplatňuje způsob
výpočtu daně podle
§ 13 zákona.
Příklad č. 4
Manžel má příjem podle
§ 6. Manželka je v domácnosti, pečuje o
dítě a měla pouze příjem podle
§ 7 ve výši 3 000 Kč za celý rok. Otázkou
je, zda mohou manželé uplatnit společné zdanění, pokud má manželka příjem ve
výši 3 000 Kč a podle
§ 38g nepřesáhne částku 15 000 Kč a zda ho
nemusí ho uvádět do daňového přiznání nebo naopak ho do daňového přiznání uvést
musí a poté je povinna uplatnit minimální základu daně, čímž by manželé metodu
společného zdanění uplatnit nemohli.
Společné zdanění manželé uplatnit mohou. Na manželku, která má
příjmy z podnikatelské činnosti ve výši 3 000 Kč (vycházím z předpokladu, že se
jedná o příjmy hrubé, nikoli o rozdíl mezi příjmy a výdaji), se minimální
základ daně v souladu s
§ 7c odst. 4 písm. i) zákona o
daních z přííjmů nevztahuje. Vzhledem však k tomu, že společné zdanění musí
každý z manželů uplatnit ve svém daňovém přiznání, nevztahuje se na manželku
ani
§ 38g, tzn., že manželka, která musí podat
daňové přiznání, je povinna do příjmů podle
§ 7 zákona uvést částku 3 000 Kč, ke které
uplatní příslušné výdaje (např. i paušální částkou z dosažených příjmů).
NahoruVýpočet společného základu daně manželů
Společným základem daně je součet dílčích základů daně
podle
§ 6 až 10 u obou manželů.
Dílčí základy daně podle
§ 6 až 10 každého z manželů se upraví podle
§ 5 a
23. Společný základ daně se sníží o
nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 za oba manžele. Nezdanitelné části
základu daně podle
§ 15 může uplatnit i ten z manželů, který
před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně
osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně, jestliže jinak splňuje
podmínky stanovené pro jejich uplatnění.
Za zdaňovací období 206 se jedná o tyto nezdanitelné
částky:
poskytnuté dary,
odpočet úroků ze stavebního spoření a hypotečního úvěru,
pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
pojistné na soukromé životní pojištění.
Příklad č. 5
Mladí manželé pečují o dvě malé děti. Manžel má příjem jak ze
závislé činnosti, tak i z pronájmu domu, který zdědil po otci. Manželka
pečující o děti nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti. Otázkou je, jak
si manželé vypočtou své daně při uplatnění metody společného zdanění.
Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně
podle
§ 6 až 10 upravených podle
§ 5 a
23 u obou manželů. Manželka uvede do
přílohy č. 5 daňového přiznání k dani z příjmů u všech dílčích základů daně
(podle
§ 6 až 10 zákona o daních z příjmů) nulu. Manžel uvede do
dílčího základu daně podle
§ 6 a
§ 9 zákona příslušné příjmy, tj. příjmy ze závislé činnosti
a příjmy z pronájmu za rok 2006.
Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné
nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 zákona.
Následně se sečtou základy daně obou manželů (v tomto případě
pouze základ daně manžela, tvořený příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu) a
dále se sečtou nezdanitelné částky podle
§ 15 u obou manželů. Rozdíl mezi součtem
základů daně obou manželů sníženým o nezdanitelné částky…
