dnes je 21.12.2024

Input:

Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a zdravotní pojištění

31.5.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2016.11.2
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále ZDP), považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez něj, funkční požitek apod. Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

  • mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností (podmínky platné u dohod jsou popsány v dalším textu),

  • nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění (bez ohledu na jejich výši) zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,

  • mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Společníci a jednatelé do 31.12.2007

Ustanovení § 5 písm. a) ZVZP bod 4, zákona č. 48/1997 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2007, určovalo podmínky, za kterých se pro účely zdravotního pojištění považovaly uvedené osoby za zaměstnance v pracovním poměru. Tuto podmínku splňovali společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným (a komanditisté komanditní společnosti), jestliže nebyli v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávali pro ni práci, za kterou byli touto společností odměňováni. Nutnou podmínkou byla skutečnost, že zúčtovaný příjem musel svojí výší zakládat účast na nemocenském pojištění. Touto rozhodnou částkou bylo 400 Kč. To znamená, že byl-li společníkovi nebo jednateli s.r.o. zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce příjem alespoň 400 Kč, považovala se taková osoba ve zdravotním pojištění v příslušném kalendářním měsíci za zaměstnance, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývaly (přihlášení této osoby u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, případné respektování povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu aj.). Tyto podmínky však platily do 31. 12. 2007.

Společníci a jednatelé od 1. 1. 2008

S účinností od 1. 1. 2008 (tedy i v roce 2016) nejsou tyto osoby vyjmenovány mezi výjimkami, tedy mezi osobami, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s.r.o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 2 500 Kč nehraje v tomto případě roli, tato "rozhodná" částka se týká pouze osob – zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., v bodech 4. – 6., kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti (viz dále).

Pracovněprávní vztah není sjednán

V rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska výše příjmu společníka nebo jednatele s.r.o. v úvahu následující alternativy:

1) Zúčtovaný příjem je nižší než 9 900 Kč

V tomto případě musí s.r.o. dbát na skutečnost, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

a) minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.):

  • - s.r.o. odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
  • - pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu také v případě, kdy je společník nebo jednatel s.r.o. současně OSVČ a platí v roce 2016 měsíční zálohy nejméně v částce 1 823 Kč, což doloží čestným prohlášením.

b) minimální vyměřovací základ musí být dodržen (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.):

  • - s.r.o. zabezpečí v roce 2016 v příslušném měsíci odvod pojistného v částce 1 337 Kč.

Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů mezi minimální mzdou 9 900 Kč a zúčtovanou odměnou uhradí (prostřednictvím s.r.o.) společník nebo jednatel společnosti. Pouze v případě, kdyby byla výše odměny nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 ZP), přešla by povinnost úhrady celé částky tohoto doplatku na s.r.o.

2) Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 9 900 Kč

Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.

Výkon práce pro společnost na základě pracovněprávního vztahu

V tomto případě se společník nebo jednatel s.r.o. na základě výše uvedeného považují ve zdravotním pojištění za "klasického" zaměstnance s tím, že:

  • - je-li v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností považováno zaměstnání za hlavní zdroj příjmů, nemusejí být v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny zálohy na pojistné a pojistné se v podnikání odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečných
Nahrávám...
Nahrávám...