Soukromé podnikání v současné době a jeho stručný vývoj od roku 1989

2016.1314.10

Soukromé podnikání v současné době a jeho stručný vývoj od roku 1989

Ing. Ivan Macháček

Seznam použitých zkratek:

ZDP = zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

NOZ = zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

ZOK = zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

ŽZ = zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

ObchZ = zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

 NahoruMOŽNOSTI PODNIKÁNÍ FYZICKÉ OSOBY V SOUČASNÉ DOBĚ

 Nahoru1. Podnikání jako osoba samostatně výdělečná činná

Jde o formy podnikání ve smyslu znění § 7 ZDP. Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 ZDP, je

1. příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
2. příjem ze živnostenského podnikání,
3. příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,
4. podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále 

1. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
2. příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
3. příjem z výkonu nezávislého povolání.

 Nahoru2. Podnikání formou založení obchodní společnosti

2.1. Veřejná obchodní společnost (§§ 95 až 117 ZOK)

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se zúčastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníkem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Společník může za podmínek určených ve společenské smlouvě a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky v.o.s. rovným dílem.

Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud však zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost.

2.2. Komanditní společnost (§§ 118 až 131 ZOK)

Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí neomezeně (komplementář). Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich.

Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše určené částky (tzv. komanditní suma), uvede se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. V tomto případě se část zisku, která připadla společnosti, po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum. Ztrátu v tomto případě uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění.

2.3. Společnost s ručením omezeným (§§ 132 až 242 ZOK)

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Určí-li to společenská smlouva, zřizuje se dozorčí rada.Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír.

Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou.

2.4. Akciová společnost (§§ 243 až 551 ZOK)

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách, pokud však vede akciová společnost podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele; to platí obdobně pro zaknihované akcie. Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. Stanovy akciové společnosti mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek.

Vnitřní struktura akciové společnosti může být dualistická anebo monistická. Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický. Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém monistický.

Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu.

 Nahoru3. Podnikání formou rodinného závodu

§§ 700 až 707 NOZ

Za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Rodinný závod není  právnickou osobou. Jde o zákonnou úpravu dělení odpovědnosti a příjmů ze společné práce v rodině mezi jejími členy.

Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení, se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu. Pokud jsou zúčastněnými členy na rodinném závodu manželé, použije se na úpravu jejich vzájemných vztahů přednostně ustanovení o manželském majetkovém právu.

 Nahoru4. Podnikání prostřednictvím svěřenského fondu

§§ 1448 až 1474 NOZ

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří tento majetek svěřenskému správci k určitému účelu, a to na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž tento majetek může být vyčleněn i k podnikatelským účelům. Svěřenský fond může založit jak fyzická, tak právnická osoba. Tato osoba je zakladatelem svěřenského fondu. Může se jednat o jakýkoliv majetek vložený do svěřenského fondu – movité, nemovité, nehmotné věci.

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel. Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu.

 Nahoru5. Podnikání formou sdružení společníků ve společnosti

§§ 2716 až 2746 NOZ

Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Společnost není právní osobnost ve smyslu znění § 15 odst. 1 NOZ. Společnost mohou tvořit dvě nebo více osob, a to jak fyzických, tak právnických. Osoby tvořící společnost jsou spojeny vzájemným závazkem přičinit se osobně o dosažení sjednaného účelu. Vkládá-li společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. Zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle, nebo o příkazu.

U vkladů společníků rozlišujeme společný majetek společníků a individuální majetek jednotlivých společníků. Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání – tento individuální majetek jednotlivých společníků zůstává ve vlastnictví příslušného společníka, ale ostatní společníci sdružení ve společnosti jej mohou bezplatně požívat.

O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu. Správce vede řádně účty a přehled o majetkových poměrech společnosti; společníkům podává pravidelně vyúčtování majetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku, anebo ztráty.

Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Ujednají-li si společníci něco jiného, nelze to namítnout vůči třetí osobě, která jedná v dobré víře.

Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však…