Zaměstnaná osoba, která se rozhodla současně i
podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To tedy znamená,
že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna přihlásit
se u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech
svých činností. S účinností od 1. srpna 2006 lze u osob podnikajících na
základě živnostenského oprávnění splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím
Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských
úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační
formulář.
Souběh činností a zaměstnání jako hlavní zdroj
příjmů
Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je
podnikání jejím hlavním zdrojem příjmů, platí v roce 2007 měsíční zálohy
na pojistné v minimální zákonné výši 1 360 Kč (od ledna 2007), a to i v
případě, že vykazuje ztrátu, nikoli zisk.
Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní
pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého
zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším
zdrojem příjmů. Výrazné zvýhodnění těchto podnikajících osob přinesla
novela zákona platná od 1. 5. 1995. Tyto osoby již nemusejí platit měsíční
zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění mohou jednorázově
doplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok, a
to na základě Přehledu o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích. Osoba
podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud
tato osoba předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8
dnů po podání daňového přiznání by pro ni znamenalo neúměrnou finanční zátěž,
může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a
rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné
osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání doplatit.
Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění si
předvedeme na následujících dvou příkladech:
Příklad č. 1
Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 6. 2007.
Předpokládejme, že za rok 2007 dosáhl zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji
62 000 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2007 neplatil a do 8 dnů po podání
daňového přiznání za rok 2007 bude povinen odvést příslušné zdravotní
pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:
62 000 x 0,5 x
0,135 = 4 185 Kč, kde:
62 000 = rozdíl mezi příjmy a výdaji
0,5 = 50 %
příjmů po odpočtu výdajů (v roce 2007)
0,135 = 13,5 % sazby pojistného.
Příklad č. 2
Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat taktéž od 1. 6. 2007.
Předpokládáme jeho zisk (neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok 2007 ve
výši 152 000 Kč. Pravidelně platil měsíční zálohy ve výši 600 Kč, na zálohách
tedy zaplatil za období červen - prosinec 2007 částku 4 200 Kč (7 x 600). Do 8
dnů po podání daňového přiznání za rok 2007 bude povinen zaplatit zdravotní
pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:
celkové pojistné činí 152
000 x 0,5 x 0,135 = 10 260 Kč.
Na zálohách bylo zaplaceno 4 200 Kč. Tento
zaměstnanec, který současně podniká, bude povinen zaplatit v zákonem stanovené
osmidenní lhůtě po podání daňového přiznání za rok 2007 doplatek pojistného ve
výši 10 260 - 4 200 = 6 060 korun.
NahoruSouběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance,
který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální
mzdy. Pokud je za této situace samostatná výdělečná činnost vedlejším
zdrojem příjmů a zaměstnanec z této své podnikatelské činnosti neplatí
(minimální) zálohy na pojistné, musí být v zaměstnání pojistné odváděno alespoň
z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), od 1. 1. 2007 tedy nejméně
z částky 8 000 Kč. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby
bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo
kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem,
neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní
pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit
porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby
samostatně výdělečně činné. Naopak pokud takový pojištěnec odvádí ve své
samostatné výdělečné činnosti měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální
výši (tj. od ledna 2007 nejméně v částce 1 360 Kč), nemusí být v zaměstnání
dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečné výše
příjmu.
Příklad č. 3
Příjem zaměstnance v zaměstnání činí 5 000 Kč a tento zaměstnanec
je současně osobou samostatně výdělečně činnou. V takovém případě si musí
pojištěnec z hlediska plnění jeho zákonných povinností při placení pojistného
vybrat některou z těchto variant:
buď pověří zaměstnavatele doplatkem pojistného do minimálního
vyměřovacího základu a ve své samostatné výdělečné činnosti pak nebude muset
platit zálohy na pojistné, nebo
v zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné
výše příjmu a zaměstnanec pak bude muset platit zálohy na pojistné alespoň v
minimální povinné výši, což zaměstnavateli potvrdí například čestným
prohlášením.
„Střídání“ zaměstnání se samostatnou výdělečnou
činností
V rámci kalendářního roku mohou nastat situace, kdy je
pojištěnec po část roku zaměstnancem a po část roku osobou samostatně
výdělečně činnou.
Příklad č. 4
Pojištěnec začal podnikat v dubnu 2007 a platil minimální zálohy 1
360 Kč. Současně nastoupil od 1. 6. 2007 do zaměstnání s pravidelným měsíčním
…
