Redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího
základu se od 1. ledna 2007 zvyšují z 510 Kč na 550 Kč a ze 730 Kč na
790 Kč. Nové redukční hranice platí nejen pro případy, kdy nárok na
dávku nemocenského pojištění vznikne v roce 2007, ale i pro případy, kdy nárok
na dávku vznikl v roce 2006 a trvá i v roce 2007.
Organizace, které provádějí nemocenské pojištění svých
zaměstnanců, musí přepočítat výši dávek vyplácených k 1. 1. 2007, u nichž
vypočtený denní vyměřovací základ před redukcí byl vyšší než 510 Kč. Organizace
budou postupovat obdobně jako postupovaly při přepočtu denního vyměřovacího
základu k 1. 1. 2006.
2.1 Změny ve vyměřovacím základu
Znění odstavce
1 a 2 ustanovení § 5 je nahrazeno novým
zněním, podle něhož se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují příjmy,
které:
zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci v souvislosti se
zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění,
jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona
o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,
nejsou uvedeny v odstavci 2 jako příjmy
nezapočitatelné.
Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je
na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a
které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v
jeho prospěch. Zúčtovaným příjmem je proto jen takové plnění, o jehož hodnotu
ubyly zaměstnavateli prostředky a ve stejné hodnotě tyto prostředky přibyly
zaměstnanci tím, že je obdržel přímo (například mzdu) nebo nepřímo tak, že byly
zúčtovány v jeho prospěch (například zaslány na účet zaměstnance u penzijního
fondu).
Účtem zaměstnavatele se pro účely započitatelnosti
příjmu do vyměřovacího základu rozumí jakákoliv evidence příjmů zaměstnance
zúčtovaných mu zaměstnavatelem, rozumí se jím jak účet zaměstnavatele, který
vede účetnictví, tak i daňová evidence u zaměstnavatele, který nevede
účetnictví. V případě, že zaměstnavatel uplatňuje výdaje paušální částkou, je
účtem evidence, v níž jsou zaznamenány příjmy zaměstnance (mzdový list, doklad
o převzetí či zaslání plnění apod.).
Do vyměřovacího základu zaměstnance se podle
§ 5 odstavce 2 nezahrnují tyto
příjmy, které zúčtoval zaměstnavatele zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
které založilo účast na nemocenském pojištění, a které jsou předmětem daně z
příjmů a nejsou od této daně osvobozeny:
náhrada škody podle zákoníku práce,
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná
na základě zvláštních právních předpisů,
věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983
Sb.,
odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o
vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu
nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k
překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní
pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné
události,
plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění
poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a
důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení
zaměstnání.
Příklad:
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo i pro
soukromé účely. 1 % z ceny motorového vozidla činí 5 000 Kč.
Částka 5 000 Kč je nezúčtovanou částkou, o tuto částku
zaměstnavateli žádné prostředky neubyly. Pojistné se z této částky neplatí.
Zaměstnavatel koupil automobil za 500 000 Kč, zůstatková
cena je 250 000 Kč, tržní cena stanovená znalcem je 400 000 Kč. Zaměstnavatel
toto auto prodal zaměstnanci za 200 000 korun. Zúčtovaným příjmem zaměstnance
je 50 000 Kč, tj. rozdíl mezi účetní hodnotou 250 000 Kč a prodejní cenou 200
000 Kč.
Pojistné se platí z 50 000 Kč. Pokud by zaměstnavatel prodal
automobil zaměstnanci za 250 000 Kč nebo za cenu vyšší, zaměstnanci by se žádné
plnění z důvodu tohoto prodeje nezapočítalo do vyměřovacího základu pro odvod
pojistného.
Peněžní ústav poskytuje úvěr za 10% úrok, svým zaměstnancům
účtuje jen 6% úrok.
Rozdíl mezi cenou obvyklou (10 %) a cenou „prodejní“ (6 %)
není příjmem zúčtovaným. Z částky, která podléhá zdanění ve výši 4% úroku z
výše úvěru, se proto pojistné neplatí.
Zaměstnavatel poskytuje k padesátinám zaměstnanců 5 000
Kč.
Jde o příjem zúčtovaný, který je předmětem daně, není od daně
osvobozen a není uveden mezi nezapočitatelnými příjmy. Částka 5 000 Kč se
zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, odvede se z ní
pojistné.
Zaměstnavatel přispívá všem zaměstnancům, kteří se
přihlásili k penzijnímu pojištění se státním příspěvkem, 100 Kč
měsíčně.
Je-li tato částka nižší, než činí 5 % z vyměřovacího základu
zaměstnance, je od daně osvobozena, pojistné se proto z ní neplatí.
Bude-li příspěvek na penzijní připojištění poskytován i za
dobu, v níž zaměstnanec nemá započitatelné příjmy, nebude osvobozen od zdanění,
protože je vyšší než 5 % vyměřovacího základu, a proto se z něho musí odvést i
pojistné. Roční zúčtování nepřichází u pojistného v úvahu.
Zaměstnanec skončí pracovní poměr 31. 12. 2006, od 1. 1.
2007 je mu přiznán starobní důchod. Zaměstnavatel poskytuje v souvislosti s
odchodem do starobního nebo plného invalidního důchodu 5 000 Kč. Tato částka
není od daně osvobozena.
Byla-li částka 5 000 Kč zúčtována do prosince 2006,
neplatí se z ní pojistné na sociální pojištění, pojistné na zdravotní pojištění
se z ní platí.
Bude-li částka 5 000 Kč zúčtována do ledna 2007, platí
se z ní pojistné na sociální a na zdravotní pojištění. Důvodem pro poskytnutí
této částky je nejen odchod do důchodu, ale i rozhodnutí zaměstnavatele
poskytovat toto plnění (obsažené v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu
zaměstnavatele). Nelze proto na tento případ aplikovat ustanovení
§ 5 odst. 2 písm. f)
zákona č. 589/1992 Sb. ve znění od 1. 1. 2007.
Upozornění: Změny od 1. 1. 2007 v započitatelnosti příjmů do
vyměřovacího základu pro odvod pojistného platí ve stejném rozsahu i pro
zdravotní pojištění. Uvedený výklad platí tedy i pro odvod pojistného na
zdravotní pojištění.
2.2 Změny v penalizaci
Od 1. 1. 2007 činí sazba penále 0,05 % (platí i
pro zdravotní pojištění) a ve splátkovém režimu 0,025 % z dlužné částky
pojistného za každý den prodlení. Snižuje se tedy na polovinu.
Jestliže dluh na pojistném na sociální nebo na
zdravotní pojištění k 31. prosinci 2006 i k 1. lednu 2007 činí 100 000 Kč,
penále za 31. prosince naběhne ve výši 100 Kč a za 1. ledna ve výši 50 Kč.
Penále se nově neplatí
za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do
dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo
zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru.
Příklad:
OSSZ zjistila při kontrole dluh na pojistném ve
výši 100 000 Kč. Ke dni 30. červnu vydala platební výměr na částku dluhu na
pojistném 100 000 Kč a na penále, které z tohoto dlužného pojistného naběhlo do
30. června ve výši 30 000 Kč. Zaměstnavatel obdržel platební výměr 4. července.
Do 15 dnů od obdržení platebního výměru je povinen dluh uhradit. Zaměstnavatel
dluh uhradil 10. července. V případě, že tento případ nastal:
v roce 2006, tak zaplacením částky 130 000 Kč se
organizace neoddlužila, za období od 1. do 10. července nadále nabíhalo penále
z dlužného pojistného (z částky 100 000 Kč) za každý den ve výši 100 Kč, celkem
tedy za 10 dnů 1 000 Kč. Toto penále byla organizace povinna si vypočítat a
uhradit.
v roce 2007, tak zaplacením částky 130 000 Kč se
organizace oddlužila. Platební výměr byl uhrazen ve stanovené lhůtě, a proto
podle nové úpravy penále z…
