Ing. Michal Jelínek Ph.D.
Smluvní výrobci jsou typicky společnosti založené nadnárodní skupinou za účelem výroby konkrétního výrobku, resp. portfolia výrobků. Sami nerozhodují o tom, co budou vyrábět a v jakém objemu, ale jsou v těchto aspektech rozhodování odkázáni na mateřskou společnost nebo jinou ovládající osobu. Zpravidla neprovádějí výzkum a vývoj, ale výsledky výzkumu a vývoje získávají od mateřské společnosti. V této souvislosti je vhodné podotknout, že smluvní výrobci mohou a někdy také vykonávají výzkumné a vývojové činnosti pro své mateřské společnosti či svou skupinu jako celek. Konají tak ale jako smluvní poskytovatelé výzkumu a vývoje, jednají tedy na pokyn a dle zadání skupiny a veškeré náklady na výzkum a vývoj mají od skupiny uhrazeny.
Smluvní výrobci nevykonávají žádné prodejní ani marketingové aktivity v rámci transakcí se spojenými osobami, ve kterých vystupují jako smluvní výrobci. Jak bylo uvedeno výše, funkční profil se neurčuje za společnost jako celek, ale v každé transakci zvlášť. Je proto běžné, že u smluvních výrobců nalezneme marketingové oddělení, tým obchodních zástupců a vybudovanou distribuční síť. Tedy takové skutečnosti, které bychom u smluvního výrobce neočekávali. Je totiž obvyklé, že smluvní výrobci (tedy výrobci, kteří jsou smluvní ve vztahu ke své mateřské společnosti nebo jiné spojené osobě) vykonávají plnohodnotné výrobní a prodejní funkce ve vztahu k nezávislým odběratelům.
Pokud se například americká nadnárodní skupina rozhodne zřídit smluvní výrobu v České republice za účelem produkce výrobků pro svou americkou mateřskou společnost, může zároveň vedení nově založené české výrobní společnosti pověřit také prodejem výrobků na českém, potažmo evropském trhu. Taková společnost pak krom smluvní výroby pro svou americkou mateřskou společnost bude vystupovat jako plnohodnotný výrobce vůči svým odběratelům třetím stranám, které získala vlastní obchodní a marketingovou činností. Tato společnost pak ve vztahu k mateřské společnosti vystupuje jako smluvní výrobce v pozici limited risk, zatímco vůči třetím stranám je v pozici plnohodnotného výrobce, tj. full risk. Tato skutečnost se také odráží v cenové politice podniku. Zatímco mateřské společnosti budou ceny kalkulovat nejpravděpodobněji na bázi metody nákladů a přirážky, ceny vůči nezávislým odběratelům jsou určovány cenovým vyjednáváním na volném trhu.
Tabulka níže uvádí typický funkční profil čistého smluvního výrobce.
Legenda:
