Škody způsobené třetí osobou a škody způsobené třetí osobě
Jaroslava Pfeilerová
Právní úprava:
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 24 odst. 2 písm. c) – Zůstatková cena hmotného majetku
-
§ 24 odst. 2 písm. p) – Daňově uznatelné náklady spojené s úhradou
-
§ 25 odst. 1 písm. n) – Daňově neuznatelné náklady
-
§ 25 odst. 2 – Škoda
-
§ 29 odst. 2 – Zůstatková cena
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 24 – Způsoby oceňování
-
§ 11 – Účetní doklady
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
Pokyn GFŘ D-22
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Podnikateli může třetí osoba způsobit škodu na majetku, kterou je nutné správně zaúčtovat a daňově posoudit. Ale u stejného podnikatele se může celá situace obrátit a také on může způsobit škodu jinému subjektu.
Škoda způsobená třetí osobou
Škoda způsobená třetí osobou může vzniknout např. vinou obchodního partnera, může být způsobena přepravcem, zaměstnancem nebo jinou fyzickou či právnickou osobou.
Při posuzování jednotlivých případů z daňového hlediska je nutné každou událost správně posoudit a postupovat podle definice škody uvedené v zákoně o daních z příjmů. Škodou se rozumí znehodnocení majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Z hlediska daňových předpisů není tedy za škodu považováno poškození majetku, pokud je opraven.
Škoda způsobená třetí osobě
Pokud fyzická nebo právnická osoba způsobila v rámci svých podnikatelských aktivit třetí osobě škodu, je povinna ji nahradit. Zákon o daních z příjmů nemá pro daňovou uznatelnost nákladů vzniklých z titulu odpovědnosti za škody způsobené podnikatelskou činností jiným osobám žádné omezení. To znamená, že náhradu způsobené škody lze v plné výši daňově uplatnit.
Souvztažnosti:
Škody způsobené třetí osobou
Škody způsobené třetí osobě
Analytické účty:
Účetní jednotka v rámci syntetických účtů vytváří účty analytické. Při vytváření analytických účtů postupuje účetní jednotka podle požadavků pro sestavení účetní závěrky a také podle svých potřeb. ÚJ bere v úvahu zejména členění podle jednotlivých druhů majetku, případně místa uložení. Účetní jednotka člení pohledávky podle jednotlivých dlužníků a podle doby splatnosti. Účty nákladů a výnosů je nutné členit pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů. V případech, kdy je daňově uznatelná výše škody do výše náhrad, je pro potřeby daňové uznatelnosti vhodné vytvářet tzv. "párové účty". To znamená, že k účtům 5. a 6. účtové skupiny účetní jednotka vytváří analytickou evidenci se shodným číslem podle jednotlivých případů.
Účetní doklady:
Účetní jednotka účtuje o vzniklých i způsobených škodách v souladu s ujednáním v kolektivní smlouvě (nařízením stanoveným vnitřním předpisem). Účetními doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat náležitosti stanovené § 11 ZoÚ. Podkladem pro účtování budou zejména vnitřní účetní doklady, zápisy o vyřazení majetku, potvrzení vystavené policií, rozhodnutím pojišťovny o přiznání náhrady apod.
Nejčastější chyby:
V praxi je občas opomíjeno, že je nutné rozlišovat škodu v obecném pojetí a škodu definovanou zákonem o daních z příjmů. Jedná se zejména o případy, kdy konkrétní majetek není v důsledku škody vyřazen. Podnikající fyzické nebo právnické osoby tak mohou ve svůj neprospěch posoudit náklady spojené se zprovozněním (např. havarovaného automobilu) jako škodu, kterou nelze daňově uplatnit.
Obdobně jako v předchozím případě může nastat případ, kdy podnikatel ve svůj neprospěch daňově neuplatní náhradu škody, kterou v rámci podnikání způsobil jiné osobě Náklady spojené s touto úhradou, však jsou daňově uznatelné.
Vzhledem k tomu, že škody způsobené třetí osobou lze daňově uplatnit pouze do výše náhrad, je nezbytné jednotlivé případy posuzovat samostatně. Poměrně častou chybou je nedostatečné analytické členění výsledkových účtů, které ztěžuje správné daňové uplatnění škod.
Někteří podnikatelé pro daňové účely chybně vycházejí z účetní zůstatkové ceny majetku vyřazeného z důvodu škody způsobené třetí osobou. Pro stanovení daňového základu je však nutné vycházet z daňové zůstatkové ceny vyřazeného majetku.
Daňové dopady:
Škoda způsobená třetí osobou
Způsobí-li poplatníkovi škodu třetí osoba, je možné její výši daňově uplatnit pouze do výše náhrad. To znamená, že mohou nastat následující situace:
-
Poškozený obdrží náhradu škody v plné výši a uplatní celou hodnotu vzniklé škody do daňových nákladů.
-
Poškozený neobdrží žádnou náhradu a do daňových nákladů nemůže uplatnit žádnou škodu.
-
Poškozený obdrží částečnou úhradu vzniklé škody a daňově uplatní část škody, která odpovídá přijaté náhradě.
Jak již bylo uvedeno, škodou se rozumí neodstranitelné poškození nebo zničení majetku. To znamená, že pokud lze majetek opravit, neposuzují se související náklady jako škoda, ale jako oprava,…
