Škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a škody vzniklé v důsledku živelních pohrom
Jaroslava Pfeilerová
Právní úprava:
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 24 odst. 2 písm. l) – daňově uznatelný výdaj
-
§ 24 odst. 2 písm. c) – zůstatková cena hmotného majetku
-
§ 24 odst. 10 – živelní pohroma
-
§ 25 odst. 1 písm. n) – daňově neuznatelné náklady
-
§ 25 odst. 2 – škoda
-
§ 29 odst. 2 – zůstatková cena
-
§ 4 odst. 1 písm. d) – přijatá plnění osvobozená od daně
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 24 – Způsoby oceňování
-
§ 11 – Účetní doklady
-
ČÚS pro podnikatele
-
č. 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob
-
č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
-
č. 015 – Zásoby
-
č. 017 – Zúčtovací vztahy
-
č. 019 – Náklady a výnosy
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
Pokyn GFŘ D-22
Popis operace:
1. Škody způsobené neznámým pachatelem
Základní vymezení škody v ust. ZDP definuje škodu jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Zákon jednoznačně nestanoví, že se za škodu považuje také odcizení movité věci. Poplatník však pozbyl zcizením určité věci nezávisle na své vůli možnost nakládat s touto věcí, kterou pořídil za účelem dosažení zdanitelných příjmů. Při hodnocení obecných souvislostí tedy můžeme posoudit zcizení movité věci jako zvláštní druh škody.
Zákon o daních z příjmů stanoví, že škodu způsobenou podle potvrzení policie neznámým pachatelem lze daňově uplatnit. V Pokynu GFŘ D-22 je dále upřesněno, že daňovým výdajem je škoda způsobená neznámým pachatelem, pokud poplatník obdrží potvrzení od policie ve stejném zdaňovacím období, kdy ke škodě dojde, nebo v následujícím roce, avšak do termínu pro sestavení účetní závěrky pro předchozí rok. Pojem "potvrzení policie" není nikde blíže vysvětlen. To znamená, že z dokladu musí být zřejmé pouze to, že jej vystavila policie a že došlo ke škodě na majetku určité osoby, kterou způsobil neznámý pachatel. Není stanovena konkrétní forma potvrzení ani určen orgán policie, který by měl s odvolávkou na úkony podle trestního řádu doklad vystavit. Pokud ke škodě dojde mimo území ČR, musí být správci daně předloženo potvrzením vystaveným orgány zahraniční policie.
Jako škodu způsobenou neznámým pachatelem lze uvést např. škody způsobené vloupáním, poškozením majetku, žhářstvím, zcizením hotovosti či movitého majetku.
2. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom
Pro účely zákona o daních z příjmů se za živelní pohromu považují: nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení. Bližší konkrétní výklad jednotlivých pojmů, které jsou vymezeny jako živelní pohromy, zákon nepodává. Z uvedeného vymezení však vyplývá, že se za živelní pohromu považuje jen událost, která nebyla způsobena (zaviněna) lidským činitelem.
Zákon dále požaduje prokázání výše škody posudkem od pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. V praxi je při posuzování, zda došlo k "živelní pohromě" využíváno posouzení Českého hydrometeorologického ústavu v Praze případně v jeho krajských pobočkách (např. zda došlo k vichřici s určitou sílou větru apod.).
Souvztažnosti:
Analytické účty:
Účetní jednotka v rámci syntetických účtů vytváří účty analytické. Při vytváření analytických účtů postupuje účetní jednotka podle požadavků pro sestavení účetní závěrky a také podle svých potřeb. Účetní jednotka bere v úvahu zejména členění podle jednotlivých druhů majetku, podle odpovědných osob a míst uložení majetku. Pohledávky účetní jednotka člení podle doby splatnosti. Účty nákladů a výnosů je nutné členit pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů.
Účetní doklady:
Účetními doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat náležitosti stanovené § 11 ZoÚ. Při účtování o škodách způsobených neznámým pachatelem postupuje účetní jednotka v souladu se zásadami stanovenými vnitřním předpisem. Podkladem pro účtování budou zejména vnitřní účetní doklady, zápisy o vyřazení majetku, potvrzení vystavené policií, rozhodnutím pojišťovny o přiznání náhrady apod.
Nejčastější chyby:
Poměrně často se chybuje v případech, kdy zaměstnanec odcizil svému zaměstnateli např. zásoby a zaměstnavatel se mylně domníval, že vzniklou škodu může daňově uplatnit. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o škodu způsobenou neznámým pachatelem, nemůže být hodnota odcizených zásob daňově uplatněna. Pouze v případě, kdy zaměstnavatel obdrží za odcizené zásoby náhradu od pojišťovny nebo od zaměstnance, může daňově uplatnit škodu do výše náhrady podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP.
Podnikatelé občas opomíjejí, že náhrady přijaté od pojišťovny je nutné zahrnout do zdanitelných výnosů. Přijatá náhrada škody je osvobozena pouze u fyzických osob, které obdržely plnění z pojištění majetku, který nebyl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti.
Poměrně hodně nejasností vzniká při účtování a daňového uplatňování škod způsobených pachatelem, kterého se podařilo vypátrat. Podnikatelé mnohdy chybně uplatňují do nákladů celou výši vzniklé škody. Tato situace je pro poplatníka mnohdy nevýhodná, neboť mohou daňově uplatnit pouze škodu do výše náhrad.
Někteří účetní se občas mylně domnívají, že na daňové posouzení nákladů má vliv skutečnost, zda majetek byl či nebyl pojištěn. V případech, kdy se jedná o škodu způsobenou neznámým pachatelem (potvrzení od policie), je možné do nákladů daňově uplatnit celou zůstatkovou cenu majetku. Skutečnost, že od pojišťovny poplatník neobdrží žádné plnění, nemá na daňové posouzení nákladů žádný vliv. Případné plnění od pojišťovny je nutné zahrnout do zdanitelných výnosů.
V případech, kdy je odcizen předmět…