JUDr. Pavla Blažková, Ing. Ivana Pilařová
NahoruPrávní úprava
Vzhledem k tomu, že rekodifikace práva rozdělila obchodní korporace na dvě skupiny, bude i úprava rezervního fondu z tohoto pohledu odlišná. Ve vztahu k zákonu č. 90/2012 Sb., zákonu o obchodních korporacích (dále ZOK), se obchodní korporace dělí takto:
1. Obchodní korporace vzniklé po 1. 1. 2014 a obchodní korporace, které se podřídily na základě § 777 odst. 5 ZOK zákonu o obchodních korporacích v plném rozsahu (tzv. "rekodifikované").
2. Obchodní společnosti vzniklé podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodníku zákoníku (dále ObchZ), které se ZOK nepodřídily (tzv. "nerekodifikované").
Právní úprava zřízení rezervního fondu, jeho doplňování a způsob použití se liší podle výše uvedených skupin.
Pro první skupinu ZOK – "rekodifikované" nestanoví žádnou povinnost tvorby rezervního fondu. Pokud se obchodní korporace z první skupiny rozhodne pro dobrovolnou tvorbu rezervního fondu, je zcela na jejím uvážení, jak bude rezervní fond tvořen a k čemu bude sloužit. U obchodních korporací vzniklých podle ObchZ, které však k ZOK přistoupily a jsou tedy také "rekodifikované", je možné postupovat i tak, že původně povinný rezervní fond zůstane dál vlastním zdrojem společnosti za původně platných podmínek. Nebude se však již jednat o povinný, ale pouze o dobrovolný rezervní fond. Obchodní korporace vzniklé podle ObchZ, které k ZOK přistoupily, si zpravidla svůj původní povinný rezervní fond neponechávají, ale přistupují k jeho zrušení.
Pro druhou skupinu obchodních společností (nerekodifikované obchodní korporace) se nic nemění a i nadále postupují ohledně tvorby a použití rezervního fondu podle ObchZ, a to i přesto, že samotný obchodní zákoník byl již zrušen.
NahoruI. NEJPRVE SI PŘIPOMENEME POSTUPY PLATNÉ PODLE OBCHZ
NahoruPodmínky tvorby podle ObchZ
Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost, tedy tzv. kapitálové společnosti. Pro ostatní obchodní společnosti obchodní zákoník nestanoví povinnost zřizovat zákonný rezervní fond.
Zdroji rezervního fondu jsou zisk běžného účetního období po zdanění nebo jiné vlastní zdroje (pokud to zákon nevylučuje), které může společnost použít podle svého uvážení.
I když již mnoho let neplatí povinnost vytvářet rezervní fond již při vzniku společnosti, lze jej vytvořit dobrovolně, a to příplatky společníků nad výši vkladů nebo příplatky akcionářů nad emisní kurz akcií. Obdobně lze vytvořit rezervní fond vkladem souběžně při zvyšování základního kapitálu.
Zdrojem vytváření rezervního fondu může být rovněž snížení základního kapitálu s využitím ustanovení § 216a odst. 1 písm. b) ObchZ, kdy se základní kapitál snižuje za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty.
NahoruPodmínky čerpání
Vyžaduje-li obchodní zákoník zřízení rezervního fondu, lze jej v rozsahu, ve kterém je povinně vytvářen, použít pouze ke krytí ztrát společnosti.
To znamená, že obchodní zákoník nestanoví společnosti povinnost uhradit ztrátu s použitím rezervního fondu, ale pouze stanoví možnost prostředky rezervního fondu k úhradě ztráty použít.
NahoruSpolečnost s ručením omezeným
Obchodní zákoník ukládá společnosti s ručením omezeným upravit ve společenské smlouvě dobu vytvoření a výši rezervního fondu, které musí respektovat ustanovení o minimální přípustné výši a přídělech do rezervního fondu.
Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to:
Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však o 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu.
Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.
O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé, nejde-li o případy, kdy o tom má v souladu se zákonem rozhodovat valná hromada.
NahoruAkciová společnost
Obchodní zákoník stanoví pouze minimální přípustnou výši rezervního fondu a minimální roční příděl z čistého zisku k jeho naplnění do požadované výše.
Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to:
Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou stanovami, nejméně však 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách, nejméně však do výše 20 % základního kapitálu.
To neplatí, jestliže společnost rezervní fond již vytvořila příplatky nad emisní kurz akcií.
Takto vytvořený rezervní fond do výše 20 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, neurčují-li stanovy nebo ObchZ jinak.
NahoruZvláštní rezervní fond
V případě, že akciová společnost nabude vlastní akcie nebo zatímní listy a vykáže je v rozvaze v aktivech, musí vytvořit podle ustanovení § 161d ObchZ zvláštní rezervní fond ve stejné výši.
Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy. Pokud společnost vlastní akcie či zatímní listy ve svém majetku zcizí nebo o jejich hodnotu sníží základní kapitál, může prostředky vázané ve zvláštním rezervním fondu využívat bez jakéhokoli omezení.
Společnost nemusí vytvořit zvláštní rezervní fond v případě, že vlastní akcie či zatímní listy ve svém majetku zcizí do dne, v němž bude poprvé po jejich nabytí sestavovat účetní závěrku.
Zdroje používané pro vytvoření zvláštního rezervního fondu jsou stejné jako zdroje, kterými je tvořen zákonný rezervní fond. Přednostně se tyto zdroje použijí pro vytvoření zákonného rezervního fondu a teprve po jeho naplnění se zbývající zdroje použijí k naplnění zvláštního rezervního fondu.
NahoruDružstva
Obchodním zákoníkem je družstvu stanovena povinnost vytvořit při svém vzniku nedělitelný fond, nejméně ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu. Tento fond se následně doplňuje nejméně o 10 % ročního čistého zisku, a to až do doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne poloviny hodnoty zapisovaného základního kapitálu.
Stanovy družstva mohou stanovit i vyšší horní hranici nedělitelného fondu.
Kromě omezení, že nedělitelný fond se nesmí za trvání družstva použít k rozdělení mezi členy, neobsahuje obchodní zákoník žádné jiné ustanovení, které by určovalo, k jakému účelu či do jaké výše lze prostředky nedělitelného fondu použít. Nedělitelný fond lze tedy použít i k úhradě ztráty.
Svým charakterem představuje nedělitelný fond obdobu rezervního fondu.
NahoruMetodika účtování u nerekodifikovaných obchodních společností
Pro účtování rezervního fondu je určena účetní skupina 42 – Rezervní fond.
Poznámka: vzorový účtový rozvrh je připraven ZDE.
Společnost Alfa, s. r. o., byla založena dvěma společníky v roce 2013; její základní kapitál činí 200 000 Kč. Společenskou smlouvou byla uložena povinnost příplatku společníků nad výši vkladů do základního kapitálu na vytvoření rezervního fondu v celkové výši 20 000 Kč. Pokud nedošlo k podřízení se zákonu o obchodních korporacích, bude s. r. o. stále rezervní fond nejen mít, ale také čerpat a následně tvořit podle ObchZ
Společnost Beta, a. s., byla založena v roce 2013; její základní kapitál činí 2 000 000 Kč. Ve stanovách určila výši rezervního fondu v minimální zákonné výši, tj. 400 000 Kč (20 % základního kapitálu). Společnost při svém vzniku netvořila rezervní fond. V roce 2013 vykázala ztrátu, v roce 2014 vykázala čistý zisk 1 200 000 Kč, v roce 2015 vykázala čistý…
