Ing. Aleš Pekárek
NahoruMimořádné opravné prostředky
Právní moc rozhodnutí o vyměření daně - (dodatečného) platebního
výměru - má obvykle za následek, že o daňové povinnosti je rozhodnuto s
konečnou platností. Obdobně jako u jiných správních rozhodnutí lze pravomocně
vyměřenou daň změnit jen mimořádnými opravnými prostředky (obnova
řízení, přezkum rozhodnutí, oprava zřejmých omylů a nesprávností), jejichž
užití je omezeno a je vázáno na splnění striktních podmínek.
NahoruProminutí daně
Mezi mimořádné opravné prostředky je v zákoně o správě daní a
poplatků zařazeno též prominutí daně, přestože o opravný prostředek nejde.
Prominutím daně se totiž nemění vlastní rozhodnutí o dani, ale pouze jeho
důsledky, tj. fakticky jde o daňovou amnestii. Samotnou daň lze prominout
výhradně z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů.
Prominutí daně nelze zaměňovat s prominutím daňového nedoplatku či s prominutím
příslušenství daně.
NahoruProminutí příslušenství daně
Příslušenství daně (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení,
úroky a pokuty uložené podle daňových zákonů) lze prominout nejen z důvodů
nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, ale může být
prominuto z důvodu odstranění tvrdosti.
Podnikatel pan Smutný vedoucí evidenci daňovou náhle zemřel a dědicové v jeho
podnikání nepokračovali. K datu úmrtí evidoval zásoby zboží v pořizovací ceně
několika set tisíc, které byly pro účely dědického řízení ohodnoceny znalcem
jako neprodejné. Právě pro jejich mizivé ocenění je dědicové neuvedli v daňovém
přiznání, které podávali za zemřelého podnikatele. Porušení § 23 odst. 8 ZDP odhalil správce
daně při kontrole a doměřil daň z příjmů fyzických osob včetně sankce
(příslušenství daně).
Přestože lze z lidského hlediska považovat doměřenou daň a
příslušenství za tvrdé postižení dědiců, nejde o nesrovnalost vyplývající z
uplatňování daňových zákonů. Tvrdost daně odstranit nelze a podávat žádost o
její prominutí nemá smysl, protože zákon nedává správci daně žádný prostor
vyhovět. V případě souvisejícího příslušenství je situace jiná a tvrdost tohoto
příslušenství může správce daně odstranit.
NahoruLhůta
Podání žádosti o prominutí není svázáno se zákonnou lhůtou. K
prominutí může dojít v kterémkoli stadiu daňového řízení. K prominutí může
dojít i v případech, kdy je použití jiných mimořádných opravných prostředků
vyloučeno (rozhodnutí o dani je přezkoumáváno soudem nebo o něm již soud
rozhodl, o opravných prostředcích proti rozhodnutí o dani rozhodl ministr
apod.). Zda lze prominout daň či příslušenství, které již byly daňovým
dlužníkem zaplaceny, je předmětem diskusí spojených s výkladem pojmu "daňové
řízení“, zejména v jakém stadiu se daňové řízení nachází po zaplacení daně
včetně příslušenství.
Jsou-li splněny věcné předpoklady naznačující nesrovnalost zákona
nebo tvrdost příslušenství daně, doporučujeme využít zákonných procesních
možností k oddálení platby daně nebo příslušenství, o jejichž prominutí je
žádáno.
NahoruKompetence
Zákonodárce svěřil rozhodování o prominutí daně a jejího
příslušenství Ministerstvu financí a zmocnil je k vydání závazného právního
předpisu umožňujícího přenést toto oprávnění na správce daně. Ministerstvo tak
učinilo v omezené míře u některého příslušenství daně vydáním vyhlášky č.
299/1993 Sb.
NahoruVyhláška
Finanční úřad může prominout zcela nebo zčásti příslušenství daně s
výjimkou exekučních nákladů, a to u jednoho daňového dlužníka a jedné daně až
do výše 600 tis. Kč v běžném kalendářním roce.
Ve výkladu zdánlivě bezesporného ustanovení se lze v praxi setkat
s problémy. Vyhoví-li správce daně žádosti o prominutí, daňový subjekt patrně
nebude namítat překročení kompetence. Jinak tomu pochopitelně může být při
zamítnutí žádosti. Otázkou je, zda je na základě zmíněné vyhlášky správce daně
oprávněn prominout nebo rozhodnout o prominutí a do jaké výše je správce daně
oprávněn rozhodovat. Finanční úřady totiž vykládají své oprávnění tak, že mohou
zamítat žádosti do výše 600 tis. Kč příslušenství za každé jednotlivé zdaňovací
období a daň bez ohledu na to, o jakých částkách již v běžném kalendářním roce
bylo rozhodnuto. Limitní částka pak údajně určuje maximální výši příslušenství,
která může být správcem daně v běžném kalendářním roce prominuta.
NahoruOprávnění správce daně
Podle názoru autora je správce daně oprávněn rozhodnout o žádostech
o prominutí příslušenství až do výše uvedené ve vyhlášce. V běžném kalendářním
roce tak může u příslušenství jedné daně správce daně vyhovět nebo zamítnout
žádosti o prominutí příslušenství až do úhrnné výše 600 tis. Kč. Přesáhne-li
výše žádaného prominutí příslušenství tuto částku, je správce povinen postoupit
žádost ministerstvu.
Pan Nedbalý neplatil řádně své daňové povinnosti. Vzniklo mu tak
penále (nyní úrok z prodlení) na dani z příjmů fyzických osob ve výši 500 tis.
Kč za rok 2004, 300 tis. Kč za rok 2005, 800 tis. Kč za rok 2006 a na dani z
přidané hodnoty ve výši 100 tis. Kč za každé čtvrtletní zdaňovací období
uvedených kalendářních let, tj. v úhrnu 1 200 tis. Kč. V roce 2008 požádal o
prominutí penále jak na dani z příjmů fyzických osob, tak na DPH.
Jeho místně příslušný finanční úřad zamítl s odkazem na zmíněnou
vyhlášku všechny žádosti s výjimkou žádosti o prominutí penále za rok 2006, o
které musí rozhodnout ministerstvo. Obrana proti takovému nezákonnému postupu
není snadná, neboť proti rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství se
nelze odvolat. Nápravy se lze domoci jen soudní cestou.
NahoruŽádost
Žádost o prominutí daně se podává Ministerstvu financí. Žádost o
prominutí příslušenství se podává u místně příslušného finančního úřadu. Místní
příslušnost se určuje podle druhu daně, jejíž příslušenství je předmětem
žádosti o prominutí.
Byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po
šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V nové žádosti nemohou
být uplatněny stejné důvody, které obsahovala původní žádost, jinak bude bez
posouzení odložena. O odložení nové žádosti musí být žadatel vyrozuměn.
NahoruSprávní poplatek
Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč s
výjimkou podání požadujících prominutí částky 3 000 Kč nebo méně, která
poplatku nepodléhají. Poplatek se nejsnáze platí vylepením kolkových známek na
prvopis žádosti. Lze jej však zaplatit i v hotovosti do pokladny správce daně
nebo bezhotovostním převodem. Matriku bankovního účtu příslušného správce daně
je třeba doplnit předčíslím 3711, variabilním symbolem je DIČ bez úvodních
písmen CZ.
NahoruElektronické podání
Zákon o správních poplatcích přiznává osvobození od správních
poplatků úkonům vyžádaným a provedeným prostřednictvím dálkového přístupu,
které jsou opatřeny elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb,
nepřevyšuje-li sazba poplatku 2 000 Kč. Osvobození by se tak mělo vztahovat i
na žádost o prominutí daně či příslušenství. Správci daně však v současné době
nejsou schopni elektronicky vyžádaný úkon vyřídit obdobným elektronickým
způsobem a vydávají obvyklé papírové rozhodnutí. Sporům mezi žadateli, kteří
splnili všechny podmínky pro přiznání osvobození kladené na ně zákonem, a
státní správou, která tyto podmínky nesplňuje, opakovaně předchází Ministerstvo
financí prominutím těchto poplatků.
Při podání žádosti o prominutí prostřednictvím elektronické
podatelny (společného technického zařízení správců daně) se neplatí správní
poplatek.
NahoruIndividuální rozhodnutí
Rozhodnutí o žádosti o prominutí daně nemusí obsahovat odůvodnění.
Vydaná rozhodnutí však obvykle odůvodnění obsahují, byť mnohdy velmi strohá.
Protože zákon nepovažuje odůvodnění za zákonnou náležitost rozhodnutí, nelze
proti nedostatečnosti odůvodnění nijak brojit a žadatel je značně omezen ve
zjištění úvahy, kterou se správce daně řídil při rozhodování o žádosti.
NahoruHromadná rozhodnutí
Ministerstvo může vydat rozhodnutí o prominutí, které se dotýká více
daňových subjektů. Taková rozhodnutí se považují za doručená zveřejněním ve
Finančním zpravodaji.
Správní poplatky jsou ve smyslu legislativní zkratky obsažené v § 1 ZSDP také považovány za daň.
Ministerstvo spatřilo nesrovnalost vyplývající z uplatňování zákona o správních
poplatcích v tom, že územní finanční orgány nemají vytvořeny technické podmínky
pro provedení zpoplatněného úkonu prostřednictvím dálkového přístupu se
zaručeným elektronickým podpisem, a proto z důvodu na straně správního orgánu
nemůže být přiznáno osvobození při elektronickém podání. Z tohoto důvodu
prominulo poplatky osobám, které zákonné podmínky pro osvobození splnily. Své
rozhodnutí o prominutí daně vydalo pokynem D-316 a doručilo zveřejněním ve
Finančním zpravodaji č. 10/2007.
NahoruSprávní úvaha
Zákonodárce nestanovil v zákoně o správě daní a poplatků žádná
omezení ani pravidla, kterými by se měly MF nebo vyhláškou zmocněný správce
daně řídit při rozhodování o žádosti. Dlouho se proto považovalo za neměnné, že
jde o absolutní uvážení správního orgánu, které není přezkoumatelné soudem.
Není-li zde žádné veřejné subjektivní právo daňového subjektu, do něhož by mohl
správní orgán zasáhnout, není zde ani žádný prostor pro soudní přezkum
rozhodnutí o prominutí. Podávané žaloby proti zamítavým rozhodnutím, z nichž
nebyla zřejmá žádná relevantní kritéria rozhodování, byly soudy odmítány jako
nepřípustné.
NahoruModerní právní stát
Do této soudní praxe zasáhl na počátku roku 2005 rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu svým průlomovým rozhodnutím. Neomezené správní
uvážení v moderním právním státě neexistuje. I rozhodnutí závisící pouze na
volné…
