Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018

2019.5.5

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2018

Ing. Jiří Vychopeň

 NahoruPoplatník DPPO

Podle § 17 ZDP jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob všechny právnické osoby, ale dále také např.:

• organizační složky státu,

• podílové fondy a podfondy akciových společností s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

• svěřenské fondy podle občanského zákoníku,

• jednotky, které jsou podle právního řádu státu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, poplatníkem.

 NahoruPředmět DPPO

Podle § 18 ZDP jsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy poplatníka z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak (viz § 18 odst. 2, § 18a odst. 1 a § 18b ZDP).

Podle § 20 odst. 1 ZDP postupují poplatníci daně z příjmů právnických osob při stanovení základu daně podle ustanovení § 23 až 33 ZDP a ustanovení § 20 odst. 2 až 6. U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33 ZDP.

 NahoruVeřejně prospěšný poplatník

Podle § 17a odst. 1 ZDP je veřejně prospěšným poplatníkem poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Podle § 17a odst. 2 ZDP ale veřejně prospěšným poplatníkem není:

1. obchodní korporace,
2. Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
3. profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
4. zdravotní pojišťovna,
5. společenství vlastníků jednotek a
6. rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond,

1. které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo

2. jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.

U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně:

• příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší;

Podle § 18a odst. 3 ZDP se splnění uvedené podmínky posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností; pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

Podle § 18a odst. 4 ZDP je veřejně prospěšný poplatník povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny; obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů). Pokud tato povinnost nemůže být splněna organizační složkou státu nebo obcí u jejich jednorázových rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

• dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů;

• podpora od Vinařského fondu;

• výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji;

• úplata, která je příjmem státního rozpočtu za:

  1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi,
  2. nájem a prodej státního majetku;

  • příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

U veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy:

1. příjem z reklamy,
2. příjem z členského příspěvku,
3. příjem v podobě úroku,
4. příjem z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.

Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou může základ daně zjištěný podle § 20 odstavce 1 snížený o položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Uvedená možnost snížení základu daně se ale nevztahuje na obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů.

Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 ZDP dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

V pokynu GFŘ D-22 je k tomu uvedeno, že pokud veřejně prospěšný poplatník uplatní v daňovém přiznání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona a následně dosaženou úsporu využije v souladu se zákonem pouze zčásti, je povinen zvýšit základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 8. zákona o poměrnou část snižující položky, ze které byla vygenerována nevyčerpaná úspora.

 NahoruPříjmy osvobozené

V § 19 ZDP jsou obecně vymezeny příjmy, které jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny, např.:

• příjem z nájemného družstevního bytu nebo družstevního nebytového prostoru a z úhrady za plnění poskytované s užíváním tohoto bytu nebo nebytového prostoru plynoucí na základě nájemní smlouvy mezi bytovým družstvem a jeho členem; obdobně to platí pro společnost s ručením omezeným a jejího společníka a pro spolek a jeho člena;

• příjmy z podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem České republiky, mateřské společnosti; toto osvobození se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky;

• příjmy z podílu na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem České republiky, a stálé provozovně mateřské společnosti, která není daňovým rezidentem České republiky a je umístěna na území České republiky; toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly, podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně;

• příjem z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky.

V § 19b ZDP jsou vymezeny bezúplatné příjmy osvobozené od daně z příjmů právnických osob, např.:

• bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu;

• bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u:

  1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
  2. vypůjčitele při výpůjčce a
  3. výprosníka při výprose;

• přijatý dar u veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území České republiky, pokud jej poplatník využije pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení;

• bezúplatný příjem plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel.

 NahoruPOVINNOST PODAT PŘIZNÁNÍ K DPPO

Podle § 38m ZDP je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, kterým je podle § 21a ZDP:

1. kalendářní rok,
2. hospodářský rok,
3. období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
4. účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.

V § 38ma ZDP jsou vymezeny případy, kdy musí být podáno daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za speciálně stanovené období, např.:

• za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

• za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno,

• za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky.

 NahoruVÝJIMKY Z POVINNOSTI PODAT PŘIZNÁNÍ K DPPO

Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je veřejně prospěšným poplatníkem, nemá povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokud má pouze:

• příjmy, které nejsou předmětem daně (viz § 18 odst. 2 a § 18a odst. 1 ZDP),

• příjmy od daně osvobozené (viz § 19 a 19b ZDP) nebo

• příjmy, z nich je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (viz § 36 ZDP), a nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8 ZDP.

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob nemá také…