Přiznání k dani z příjmů FO 2013

2014.0304.2

Přiznání k dani z příjmů FO 2013

Ing. Martin Děrgel

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

Předmětem našeho zájmu bude přiznání k dani z příjmů fyzických osob ("DPFO") za zdaňovací období kalendářního roku 2013, k čemuž slouží oficiální tiskopis 25 5405 MFin 5405. Pro tyto účely byl vydán – ostatně jako každý rok – nový vzor tiskopisu č. 20 (4 strany), který se sice příliš neliší od loňského vzoru č. 19, nicméně pro přiznání daně za rok 2013 by měl být využit jen k tomu účelu vytvořený nový vzor č. 20.

Na pomoc poplatníkům byly vydány Pokyny k vyplnění tohoto přiznání (tiskopis 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 21, 4 strany). V případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen "ZDP"), je nutno vyplnit i Přílohu č. 1. Pro vyčíslení dílčího základu daně z pronájmu (§ 9 ZDP) nebo z ostatních příjmů (§ 10 ZDP) je nezbytná Příloha č. 2 a má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž uplatňuje metodu zápočtu daně, použije Přílohu č. 3. Přiložit je nutno také další přílohy požadované k doložení určitých skutečností uvedené v přiznání a v pokynech k jeho vyplnění – např. potvrzení o příjmech ze zaměstnání, doklad o poskytnutém daru, rozpis daňových ztrát.

 NahoruNovinky DPFO za rok 2013

Pro sestavení přiznání k DPFO za rok 2013 je stěžejní znění ZDP účinné k 31. 12. 2013. Tento zákon je oblíbeným předmětem novelizací, kterých bylo – s účinností v roce 2013 – celkem 12. Navíc daně z příjmů jsou provázány s řadou dalších právních předpisů, jejichž novely je proto třeba také vzít v potaz. Co se týče předmětu našeho zájmu – přiznání k DPFO za rok 2013 – připomeňme hlavně těchto 10 významnějších meziročních změn:

1. Solidární zvýšení daně "bohatých“ zaměstnanců a podnikatelů:

   • Pokud úhrn příjmů ze zaměstnání a dílčího základu daně z "podnikání" přesáhne limit 1 242 432 Kč za rok 2013, podléhá přesah solidárnímu zvýšení daně 7 %. Tito poplatníci (včetně zaměstnanců) navíc musejí vždy podat daňové přiznání.

2. Stropy výdajových paušálů neživnostníků a pronajímatelů:

   • Populární neprokazované paušální výdaje se shora omezují pevnou částkou: u pronájmů dle § 7 a 9 ZDP na 600 000 Kč, a u podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP – kromě živností a zemědělského podnikání – na 800 000 Kč.

3. Konec slev na dani za manželku a děti u paušálistů:

   • Pokud se paušální výdaje z pronájmu a "podnikání" týkají více než 50 % základu daně, nelze uplatnit slevu na dani za manželku (24 840 Kč) a za děti (á 13 404 Kč).

4. Zrušení základní slevy na dani u starobních důchodců:

   • Pokud poplatník k 1. lednu daného roku pobíral "státní" starobní důchod, nemá nárok na základní osobní slevu na dani 24 840 Kč ročně (ani jde-li o zaměstnance).

5. Konec zdaňování důchodů aktivních důchodců:

   • V letech 2013 až 2015 se neuplatní zdanění důchodů (§ 4 odst. 3 ZDP) kvůli součtu příjmů ze zaměstnání a dílčích základů daně z podnikání a pronájmu přes 840 000 Kč.

6. Zavedení důchodové spoření (II. pilíř):

   • Vstup sice dobrovolný, ale pak (prozatím) nelze vystoupit. Pojistné je 5 %, z čehož se 3 % převedou z důchodového pojištění (I. pilíř), a další 2 % si připlatí sám poplatník.

7. Zavedení doplňkového penzijního spoření (III. pilíř):

   • Dobrovolné spoření na stáří formou fondového investování vložených peněz. Je podpořeno státním příspěvkem až 230 Kč měsíčně podle výše úložky a umožňuje tzv. předdůchody. Jde o nástupce penzijního připojištění, které již nově sjednat nelze.

8. Vyšší osvobození příspěvků zaměstnavatele na stáří:

   • Příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění zaměstnance jsou osvobozeny až do 30 000 Kč za rok.

9. Změny registrační povinnosti k DPFO:

   • Přihlášku k registraci k DPFO je nutno podat do 15 dnů od zahájení pronájmu nebo "podnikatelské“ činnosti, resp. od přijetí příjmu z "podnikání", nebo pronájmu.

10. Změny výše cestovních náhrad:

    • Pro rok 2013 platily nové limity cestovních náhrad (vyhláška č. 472/ /2012 Sb.), což se netýká jen zaměstnanců, ale i daňových výdajů podnikatelů (OSVČ) a pronajímatelů.

 NahoruKdy podat přiznání

Přiznání k DPFO za rok 2013 je nutno podat nejpozději v úterý 1. dubna 2014. Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, ani když přiznání podají až následující úterý 8. dubna 2014. V souladu s § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. ("DŘ") totiž platí jistá doba hájení. Pozdější podání ale již bude "odměněno" pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty za každý následující den prodlení (nejvýše však 5 % daně, resp. ztráty), přesáhne-li tato sankce 200 Kč.

Pokud poplatníkovi zpracovává a podává daňové přiznání poradce (tj. daňový poradce nebo advokát) prodlužuje se lhůta pro podání do úterý 1. července 2014, jestliže příslušná plná moc je uplatněna u správce daně do 1. 4. 2014. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, což se ale osob fyzických prakticky netýká. O tato prodloužení se nežádá.

Kromě toho může poplatník a jeho zástupce požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání přiznání, čemuž ale nemusí být vyhověno a žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Toto správcovské prodloužení lhůty pro řádné daňové přiznání může činit až 3 měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, kdy může být lhůta prodloužena až do konce října 2013.

DPFO je splatná ve výše uvedených lhůtách pro podání daňového přiznání, přičemž i zde je tolerováno až pětidenní zpoždění úhrady, po němž následuje sankční úrok z prodlení, ve výši 14,05 % p. a. Pokud poplatník nemá dostatek peněz, může požádat správce daně o posečkání úhrady daně nebo o povolení její úhrady na splátky, což obnáší správní poplatek 400 Kč Výhodou je nižší úrok z posečkané částky 7,05 % p.a. a nehrozí daňová exekuce dlužné částky. Pozor, od roku 2013 mají finanční úřady (dále jen "FÚ") nové bankovní účty!

 NahoruJak podat přiznání

Přiznání i k DPFO je možno platně podat místně příslušnému FÚ pěti různými způsoby:

1. Osobně na podatelně finančního úřadu,

2. Klasickou papírovou poštou,

3. Jako přílohu e-mailového podání do elektronické podatelny FÚ se zaručeným elektronickým podpisem,

4. Odesláním dokumentu vyplněného tiskopisu přiznání z datové schránky,

5. Odeslání příslušné datové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu nebo faxem, kdy je ovšem nutno tento úkon do 5 dnů, potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených čtyř způsobů.

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit přiznání k DPFO, pak lze doporučit jako nejjednodušší a uživatelsky nejpřívětivější řešení volně dostupnou aplikaci Ministerstva financí na Daňovém portále – www.daneelektronicky.cz nebo přes www.financnisprava.cz (záložka tiskopisy). Nejenže nabízí "Průvodce krok po kroku", a dílčí výpočty provádí automaticky, ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a upozorňuje na případné chyby. Tuto službu klidně může využít i ten, kdo nemá datovou schránku ani zaručený elektronický podpis, postačí, když do 5 dnů po "neověřeném" elektronickém odeslání takto vyplněného přiznání podání potvrdí předložení jedné stránky vygenerované přímo touto aplikací s podpisem na FÚ. Případně lze samozřejmě tiskopis vytisknout a celý v papírové podobě s podpisem odevzdat nebo poslat na FÚ.

 NahoruKdo podává přiznání

Podle § 135 DŘ je řádné daňové tvrzení alias přiznání povinen podat daňový subjekt:

• kterému to zákon ukládá nebo

• který je k tomu správcem daně vyzván.

Poznámka: Speciálními pravidly podání přiznání z důvodu insolvenčního řízení nebo úmrtí (dědicem) se zde nebudeme zabývat, protože tento příspěvek se týká řádného přiznání k DPFO za kalendářní rok 2013.

V této souvislosti je vhodné upozornit na poměrně novou povinnost uloženou daňovým subjektům registrovaným k DPFO, kterým ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost. Podle § 136 odst. 5 DŘ musejí tuto skutečnost sdělit správci daně, a to ve lhůtě pro podání přiznání.

Povinnost podat přiznání k DPFO stanovuje zejména § 38g ZDP. Podle jehož prvního odstavce obecně platí, že přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně:

• přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o:

  • - příjmy od daně osvobozené, nebo
  • - příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (ve smyslu § 36 ZDP),

• nebo sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Druhý odstavec § 38g ZDP stanoví výjimku z obecného pravidla týkající se poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 ZDP, které obvykle zdaňuje zaměstnavatel. Tito poplatníci, i když jejich příjmy přesáhnou 15 000 Kč za rok, nemusejí podávat daňové přiznání, pokud tyto příjmy mají:

• pouze od jednoho a nebo

• postupně od více plátců daně (tj. od zaměstnavatelů), včetně doplatků mezd.

Podmínkou ovšem je, že poplatník:

• podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a

• vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP),

• nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP (tj. z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů) vyšší než 6 000 Kč.

Dále není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze (pozor na slovíčko "pouze“!) příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. K tomu je třeba doplnit zmínku o § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého je umožněna fikce vynětí příjmů ze zahraničí pro případ, že se jedná o příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě (s nímž Česko uzavřelo smlouvu o zamezení dvojího zdanění) plynoucí od tamních daňových rezidentů, případně od tamních stálých provozoven, pokud tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. A to, i když příslušná daňová smlouva stanoví metodu zápočtu.

Přiznání je ovšem povinen vždy podat poplatník, kterému byly vyplaceny (obdržel) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky za uplynulá léta po 31. lednu roku jejich zúčtování plátcem daně. Dále také poplatník uplatňující nezdanitelnou částku z titulu darů poskytnutých do zahraničí. A od roku 2013 rovněž poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Ať už zaměstnanec podává přiznání povinně či dobrovolně – což může učinit vždy – znamená to zákaz ročního zúčtování záloh zaměstnavatelem za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Speciální pravidla se týkají daňových nerezidentů (§ 2 odst. 3 ZDP), kteří jsou povinni podat daňové přiznání (kde samozřejmě uvedou jen příjmy mající zdroj na území ČR podle § 22 ZDP), pokud chtějí uplatnit:

• slevu na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (tedy vyjma slevy základní a za studium),

• daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP nebo

• jakoukoli nezdanitelnou částku podle § 15 ZDP (např. odpočet úroků z úvěrů na bydlení).

Na tyto položky ale nemá nárok každý daňový nerezident, byť by splnil věcné podmínky, tj. např. by měl manželku v domácnosti bez příjmů nebo vyživované dítě. Dodatečnou podmínkou u nich totiž je, že úhrn příjmů ze zdrojů na území Česka činí nejméně 90 % jejich celosvětových příjmů (vyjma příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny anebo z nich byla daň vybrána tzv. srážkovou daní).

 NahoruVýpočet DPFO

Než se vrhneme do tiskopisu přiznání DPFO za rok 2013 a posléze také do příkladu včetně vyplnění přiznání, tak si stručně shrňme základní metodiku DPFO. Předmětem této daně je pět kategorií příjmů občanů:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (blíže vymezené § 6 ZDP),

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 ZDP),

3. příjmy z kapitálového majetku (ve smyslu § 8 ZDP),

4. příjmy z pronájmu (definované § 9 ZDP),

5. ostatní příjmy (kde jsou zbylé příjmy, které nepatří mezi výše uvedené, viz § 10 ZDP).

Zjednodušené schéma výpočtu daňové povinnosti poplatníka v přiznání k DPFO vypadá následovně:

Poznámka: ¹⁾ Pro přehlednost neuvažujeme tzv. solidární zvýšení daně o 7 % z úhrnu – příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a dílčího základu daně ("DZD") z podnikání – přesahujícího limit 1 242 432 Kč.

 NahoruPrůvodce tiskopisem přiznání

Naznačme si schematicky strukturu přiznání k DPFO za rok 2013 a provázání jeho základní části s Přílohami č. 1 až 3, na nichž se provádí určité dílčí výpočty a uvádějí některé další doplňující údaje.

 NahoruZákladní část přiznání

Základní část daňového přiznání k DPFO 2013 (dále také jen "DAP") – tiskopis 25 5405, vzor č. 20 – má čtyři strany a musí být vyplněna vždy, přičemž se ale samozřejmě vyplňují pouze ty kolonky, pro které má poplatník věcnou náplň, ostatní se nechají prázdné, případně je lze proškrtnout (aby na nějakou nezapomněl).

První strana slouží k identifikaci poplatníka a jeho DAP. Zpravidla zde nebude problém, již z textu formuláře je jasné, co se má do bílých okének vyplnit. Není-li poplatník registrován k DPFO u finančního úřadu, což bude případ zejména poplatníků s příjmy pouze ze závislé činnosti, nemá DIČ, takže se bude identifikovat jen podle rodného čísla. Kolonka "Kód přiznání" se vyplňuje jen u výjimečných důvodů pro podání přiznání (např. při úpadku), nikoli u běžného DAP za rok 2013 (viz Pokyny). Pouze u dodatečného DAP je nutno uvést den zjištění důvodů pro podání, které by mělo být z měsíce předcházejícího dni podání, jinak hrozí sankce.

Výpočet daně probíhá na 2. a 3. straně. Nejprve je nutno vyčíslit všechny dílčí základy daně (DZD):

• DZD podle § 6 (obvykle tzv. superhrubá mzda včetně povinného pojistného zaměstnavatele)

• DZD podle § 7 (údaj převzatý z Přílohy č. 1)

• DZD podle § 8 (tj. z kapitálového majetku, příjmy bez výdajů, až na okrajovou výjimku)

• DZD podle § 9 (údaj převzatý z Přílohy č. 2)

• DZD podle § 10 (údaj převzatý z Přílohy č. 2)

Do přiznání se neuvádějí následující druhy příjmů:

• příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, § 6 odst. 7 ZDP,

• příjmy osvobozené od daně podle § 4 odst. 1, § 6 odst. 9 nebo § 10 odst. 3 ZDP,

• příjmy zdanění "konečnou" (až na výjimky) tzv. srážkovou daní podle § 36 ZDP.

Z nich sestavený základ daně ("ZD") je poté možno snížit odpočty od ZD (podle § 15 a § 34 ZDP):

• Daňová ztráta z minulých let (nejvýše 5 let zpátky), nelze o ni snížit DZD ze zaměstnání

• Za poskytnuté dary (i nepeněžní, minimálně 1 000 Kč, maximálně 10 % základu daně)

• Zaplacené úroky z úvěrů na bydlení (až 300 000 Kč za celou domácnost)

• Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění/pojištění/doplňkové spoření (až 12 000 Kč)

• Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění (až 12 000 Kč)

• Zaplacené odborové příspěvky (až 3 000 Kč)

• Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (až 15 000 Kč)

Z takto sníženého a na celé stokoruny dolů zaokrouhleného základu daně se jednotnou sazbou daně 15 % vypočte DPFO. Pro roky 2013 až 2015 zavedl § 16a ZDP navíc tzv. solidární zvýšení daně ve výši 7 % z nadlimitního součtu – (hrubých) příjmů ze "zaměstnání“ podle § 6 ZDP a DZD z "podnikání“ podle § 7 ZDP – převyšujícího 48násobek průměrné mzdy stanovené pro účely pojistného na sociální pojištění. Pro rok 2013 je limitem 1 242 432 Kč. Nejde o druhou sazbu daně, neboť se týká jen zmíněných dvou druhů příjmů.

Takto vypočtenou daň je možno snížit o nejrůznější slevy na dani (podle § 35a až § 35c ZDP):

• "Podnikatelské“ slevy na dani podle § 35 až § 35b ZDP:

  • - Za zaměstnance se zdravotním postižením (á 18 000 Kč, u těžších postižení á 60 000 Kč)
  • - Z titulu tzv. investičních pobídek dle zákona č. 72/2000 Sb. (u FO jsou výjimečné, neboť jsou podmíněny značnými investicemi a tedy rizikovými, pročež je vhodnější s. r. o. či a. s.)

• "Osobní“ slevy na dani podle § 35ba ZDP:

  • - Základní na poplatníka (24 840 Kč), vyjma osob pobírajících k 1. 1. 2013 starobní důchod
  • - Na "vyživovanou“ manželku/manžela s příjmy do 68 000 Kč ročně (24 840 Kč), na níž ale nemají nárok poplatník uplatňující paušální výdaje u více než 50 % základu daně
  • - Za invalidní důchod 1. nebo 2. stupně (2 520 Kč)
  • - Za invalidní důchod 3. stupně (5 040 Kč)
  • - Za průkaz ZTP/P (16 140 Kč)
  • - Za studium poplatníka do 26, případně 28 let (4 020 Kč ročně)

• Daňové zvýhodnění za vyživované děti poplatníka podle § 35c ZDP:

  • - 13 404 Kč za každé nezletilé nebo studující dítě do 26 let žijící v domácnosti, za podmínky, že poplatník neuplatňuje paušální výdaje u více než 50 % základu daně
  • - pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daň po slevách, má formu daňového bonusu, který (při splnění podmínek) dostane vyplacen poplatník od správce daně (jako "zápornou daň")