Rodič na mateřské nebo na rodičovské dovolené si jistě
rád finančně přilepší. Přivýdělek však musí být dosažen za stanovených
podmínek, aby rodič o peněžitou pomoc v mateřství nepřišel. Od zvolení
příslušného druhu pracovněprávního vztahu se také odvíjí postup zdanění
dosaženého příjmu.
Poznámka: V textu je problematika přivýdělku popisována z
hlediska, kdy je příjemce dávky žena. O peněžitou pomoc však mohou požádat také
muži, kteří ovšem musí okresní správě sociálního zabezpečení doložit písemnou
dohodu uzavřenou s matkou dítěte, že dítě převzali do své péče.
Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována po dobu, kdy
má žena nárok na dávku nemocenského pojištění. Jedná se o kompenzaci za
výdělek, který žena kvůli těhotenství a následné péči o dítě nemůže
dosáhnout.
NahoruPráce pro původního zaměstnavatele
Pokud by žena v průběhu pobírání peněžité pomoci v
mateřství chtěla pracovat u původního zaměstnavatele na základě dříve uzavřené
pracovní smlouvy (to znamená, že by vykonávala stejnou práci, jako byla
činnost, ze které jí plyne nárok na peněžitou pomoc v mateřství), dostane za ni
mzdu, ale za odpracované dny nedostane mateřskou. Z této informace vyplývá
skutečnost: aby žena o peněžitý příspěvek v mateřství nepřišla, musí u
původního zaměstnavatele vykonávat jinou práci - na základě jiné pracovní
smlouvy.
Příklad č. 1 - Práce u původního zaměstnavatelePaní Holá je na mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství
je jí vyplácena na základě nemocenského pojištění u společnosti Alfa, u které
před narozením dítěte pracovala v pracovním poměru ve funkci konstruktérky
nářadí. Paní Holá si u svého původního zaměstnavatele chtěla přivydělat. Aby
však za dny výkonu práce nepřišla o mateřskou, uzavřela se společností dohodu o
provedení práce, ve které byl sjednán předmět činnosti - obchodní zástupce.
Jedná se tedy o jinou smlouvu a rozdílnou činnost.
NahoruPodnikatelská činnost
Pokud žena před nástupem na mateřskou podnikala a z
této činnosti si platila nemocenské pojištění (ze kterého je mateřská čerpána),
nesmí v této činnosti osobně pokračovat. Výjimku tvoří případy:
kdy podnikatelská činnost probíhá bez osobní účasti ženy na
mateřské (např. prostřednictvím spolupracující osoby nebo zaměstnanců),
nebo
v případě, kdy si žena podnikáním pouze
přivydělávala souběžně s klasickým zaměstnáním.
Příklad č. 2 - Vedlejší činnostPaní Chmelařová před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala
u společnosti Beta ve funkci hlavní účetní a současně si přivydělávala psaním
odborných příspěvků. Po nástupu na mateřskou dovolenou v psaní příspěvku do
odborných časopisů pokračovala. Vzhledem k tomu, že před nástupem na mateřskou
bylo psaní příspěvků vedlejší činností, může v něm pokračovat a o peněžitou
pomoc v mateřství nepřijde.
NahoruPráce pro jiného zaměstnavatele
Pokud si zaměstnankyně bude chtít přivydělat u jiného
zaměstnavatele, je nezbytné pamatovat na ustanovení
§ 304 odst. 1 zákoníku práce. Podle něho
platí, že pokud zaměstnankyně bude chtít vykonávat výdělečnou činnost, která je
shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnána, může tak
učinit jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Jak vyplývá z předchozích příspěvků, je možnost
přivýdělku žen na mateřské dovolené značně omezena. Z toho důvodu se v praxi
nejčastěji setkáváme s případy, kdy si žena na mateřské dovolené přivydělává na
základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
NahoruDohody o provedení práce
Dohodu o provedení práce upravuje ustanovení
§ 75 a následující zákoníku práce. Dohoda
musí být uzavřena písemně a musí obsahovat minimálně následující ujednání:
dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá,
sjednaný pracovní úkol,
vymezení pracovního úkolu v hodinách (maximálně 300 hodin v
kalendářním roce),
výši odměny (která nesmí být nižší než aktuální hodinová
minimální mzda).
Vzhledem k tomu, že se pro účely zdanění stále vychází
ze superhrubé mzdy, je potřebné při stanovení základu daně z dohody o
provedení práce zohlednit, zda odměna podléhá nebo nepodléhá odvodům zákonného
pojistného. V současné době nepodléhá odvodům pojistného měsíční odměna do výše
10 000 Kč.
Nyní se podíváme na možnosti zdanění:
Pokud zaměstnankyně podepíše u zaměstnavatele daňové
prohlášení, bude odměna z dohody o provedení práce zdaněna zálohovou daní s
možností uplatnění slev a daňového zvýhodnění.
Jestliže zaměstnankyně nepodepíše u zaměstnavatele daňové
prohlášení, bude měsíční odměna z dohody o provedení práce zdaněna konečnou
srážkovou daní, pokud v úhrnu u jednoho zaměstnavatele nepřekročí částku 10 000
korun. Došlo tedy ke sjednocení limitu zdanění srážkovou daní s limitem pro
odvod sociálního a zdravotního pojištění. Od částky 10 001 korun bude odměna z
dohody zdaněna zálohovou daní a v případě nepodepsání prohlášení nebude možné
uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění.
Příklad č. 3 - Postup při zdanění odměn z dohod o provedení
prácePaní Holá v průběhu mateřské dovolené uzavřela s jiným
zaměstnavatelem, než u kterého před narozením dítěte pracovala v pracovním
poměru ve funkci mzdové účetní, dohodu o provedení práce, ve které byl sjednán
předmět činnosti - obchodní zástupce. Postup při zdaňování se odvíjí od toho,
zda paní Holá podepsala tiskopis prohlášení, a také od výše sjednané
odměny.
V prvním případě byla sjednána měsíční odměna ve výši 7 000
Kč a paní Holá podepsala prohlášení. Zaměstnavatel z dosažené odměny srazil
zálohovou daň a…