10.8.6
Příjmy ze zaměstnání vykonávaného daňovým nerezidentem v ČR pro zahraničního zaměstnavatele na našem území
Jaroslava Pfeilerová
Daňové osvobození
Podle § 6 odst. 9 písm. f) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR plynoucí daňovým nerezidentům ČR od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (nikoliv z činností vykonávaných ve stálé provozovně), pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích (bez ohledu na kalendářní rok).
Daňové osvobození se vztahuje na příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou v ČR daňovými nerezidenty, jestliže vykonávají práci na území ČR výhradně pro zahraničního zaměstnavatele. Například jsou zde na služební cestě nebo pracují v objektu, který není považován za stálou provozovnu (v kanceláři určené pouze pro reklamní či informační účely), nebo pracují na plnění kontraktu, který nevede ke vzniku stálé provozovny, ať již v důsledku charakteru činnosti, nebo z důvodů její délky, příp. v důsledku mezinárodní smlouvy. Nejedná se o příjmy plynoucí daňovým nerezidentům ČR ze zaměstnání vykonávaných na našem území pro české zaměstnavatele, ani z činností vykonávaných na našem území ve stálé provozovně zahraničního zaměstnavatele, ani o příjmy plynoucí zahraničním zaměstnancům v rámci tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly podle § 6 odst. 2 ZDP.
Časové období výkonu činnosti na území ČR
Do časového období souvisejícího s vykonáváním činnosti na území ČR se zahrnují nejen všechny dny fyzické přítomnosti na území ČR včetně dnů příjezdů a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v ČR), ale i dny, které rezident cizího státu stráví mimo ČR, jako jsou soboty, neděle, státní svátky, dovolená a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním, po kterých bylo ve výkonu zaměstnání na našem území pokračováno. Tento způsob počítání dnů se uplatní vždy ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, se kterým ČR nemá dosud v účinnosti smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ve vztahu k daňovému rezidentovi státu, s nímž je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, se postupuje v souladu s konkrétním zněním příslušného článku smlouvy, který buď obsahuje informaci o způsobu počítání dnů, nebo umožňuje zpravidla pouze uplatnění metody tzv. fyzické přítomnosti.
Pokud doba pobytu přesáhne stanovený časový limit, podléhají příjmy ze závislé činnosti zahraničního zaměstnance zdanění v ČR od prvního dne a poplatník (který je v ČR daňovým nerezidentem) má povinnost v ČR podat přiznání k dani podle § 38g ZDP. Nutno ovšem zdůraznit, že podle § 38c ZDP povinnosti plátce daně v tomto případě bude mít v ČR též zahraniční…
