Povodně a související náklady

Povodně a související náklady

RNDr. Ivan Brychta

 Nahoru1. Úvod, právní úprava

 NahoruÚvod

Katastrofické povodně provázené rozsáhlými zátopami, které v poslední době naši republiku postihují, způsobují obrovské škody na majetku občanů a podnikatelských subjektů. Na druhé straně můžeme vidět často nebývale rychlou humanitární pomoc postiženým subjektům. V tomto textu si rozebereme, jak je třeba vzniklé majetkové škody a poskytování darů posoudit z hlediska daňových a nedaňových nákladů.

Další informace pak obsahují viz Manka a škody a Manka a škody – nedaňové, která se zabývají daňovým řešením škod z obecného hlediska. Text viz Dary řeší problematiku snížení daňového základu o hodnotu poskytnutých darů na straně dárce (právnické či fyzické osoby).

 NahoruPrávní úprava

• ZDP – § 24 odst. 2 písm. l), § 24 odst. 10, § 25 odst. 1 písm. n), § 25 odst. 2

• pokyn GFŘ D-6 – k § 24 odst. 2, body 3, 28 a 29

• PVZÚ – § 28 a ČÚS č. 007 – čl. 2

 NahoruDefinice škody

Definici škody nalezneme v § 28 PVZÚ. Škodou se zde rozumí fyzické znehodnocení (neodstranitelné poškození nebo zničení) nehmotného a hmotného majetku, a to z objektivních i subjektivních příčin. Obdobnou definici nalezneme v § 25 odst. 2 ZDP, podle něhož se škodou rozumí "fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen“.

Za škodu se tak nepovažuje poškození majetku v případě, že majetek je opraven. Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska zákona o daních z příjmů, musí být splněny dvě podmínky:

• škoda je způsobena na majetku poplatníka,

• majetek je následkem vzniklé škody vyřazen z obchodního majetku poplatníka (fyzické nebo právnické osoby).

 NahoruManko

Mankem rozumíme inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav sledované veličiny je nižší než stav evidovaný v účetnictví a rozdíl nelze prokázat způsobem stanoveným v zákonu o účetnictví. Manko u peněžní hotovosti a cenin označujeme jako schodek.

 NahoruObecná daňová uznatelnost

Obecně je pro daňové řešení škod směrodatné ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, kde se uvádí, že za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkami uvedenými v § 24 ZDP, konkrétně v odst. 2 písm. l).

V případě, že dojde ke škodě na hmotném majetku (vymezeném v ZDP), který je v důsledku škody vyřazen, lze do daňově uznatelných výdajů (nákladů) zahrnout podle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku, a to opět jen do výše náhrad, příp. celou při aplikaci výjimek v § 24 odst. 2 písm. l). Tento postup se vztahuje i na účetní zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZÚ, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v).

 NahoruDaňová uznatelnost – povodně

Výjimka obsažená v § 24 odst. 2 písm. l) obsahuje tři druhy škod, které jsou zcela daňově uznatelné. Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze považovat podle tohoto ustanovení:

• škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, mezi které povodně také patří,

• škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem (v případě povodní lze takto řešit např. škody vzniklé popovodňovým rabováním),

• škody jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (např. ztráty vzniklé omezením či zastavením výroby v důsledku vyhlášených opatření státní správy v souvislosti s povodněmi).

 Nahoru2. Škody z titulu živelní pohromy

 NahoruŽivelní pohroma

Jak jsme již uvedli, za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat škody vzniklé v důsledku živelních pohrom.

Za živelní pohromu se podle § 24 odst. 10 ZDP považují:

"nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod., povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení“.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro daňové účely lze považovat za živelní pohromu pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem.

 NahoruPovodeň a záplava

ZDP hovoří o dvou pojmech – povodeň a záplava. Chceme-li nějak definovat rozdíl mezi těmito pojmy, můžeme vyjít z technického slovníku naučného, kde se uvádí:

• povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vody ve vodním toku způsobené zvýšením průtoku vody následkem prudkých dešťů, dlouhotrvajících dešťů nebo táním sněhu, resp. náhlým uvolněním vody akumulované v nádržích,

• záplava je stav, kdy dojde k rozlití povodňových, popř. nadměrně vzdutých vod z koryta vodního toku do přilehlého území, a k dočasnému zaplavení půdy a objektů ležících v zaplaveném území.

V souvislosti s povodněmi a záplavami mohou vzniknout další živelní pohromy způsobující škody, např. sesuv půdy a skalní zřícení.

 NahoruDaňová uznatelnost

Podmínkou daňové uznatelnosti škody způsobené živelní pohromou danou zákonem je, že výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny anebo posudkem soudního znalce, a to i v případě, že poplatník není pojištěn. Může se stát, že posudek pojišťovny nebo znalce není co do výše škody shodný s účetním vyjádřením škody, pro účetní jednotku je ale rozhodující, že posudek dokládá rozsah škody a skutečnost, že k poškození skutečně došlo živelní pohromou; účetní jednotka by stejně nemohla uplatnit daňově vyšší škodu, než odpovídá škodě vyčíslené v účetnictví, případně u odpisovaného majetku daňové zůstatkové ceně majetku vyřazeného v důsledku škody.

 NahoruMimořádná inventarizace majetku

Pro vyčíslení výše škody v účetní jednotce je pochopitelně nezbytně nutné nejdříve provést mimořádnou inventarizaci majetku podle §§ 29 a 30 ZÚ. Dále je nutno vyřazování majetku (zásoby, dlouhodobý majetek) poškozeného povodní náležitě dokladovat formou likvidačních protokolů s popisem průběhu likvidace (spálení majetku, odvezení na veřejnou skládku, odevzdání k zešrotování, fyzická likvidace majetku) a s podpisy odpovědných osob za průběh inventarizace a likvidace majetku.

 NahoruÚčtování

Účetně vyčíslíme škody vzniklé v důsledku povodní (a i ostatních živelních pohrom) s použitím účtu 582 – Škody. Podle postupů účtování se tento účet použije pouze pro škody na majetku vzniklé z příčin pro účetní jednotku zcela mimořádných, jako příklad se uvádějí i povodně. Účetní jednotka však zde nebude účtovat o manku, resp. o krádežích majetku, ke kterému mohlo při povodních dojít – viz dále.

Pokud byla společnost pojištěna a obdržela od pojišťovny náhradu, je třeba toto přijaté plnění účtovat taktéž ve prospěch mimořádných výnosů, tj. na účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy.

Náhrady plnění pojišťovny v souvislosti s povodní však nemusí proběhnout do posledního dne účetního období (rozvahový den). V těchto případech, pokud zná účetní jednotka přesnou výši očekávaného plnění od pojišťovny, bude účtovat o výši náhrady na účet 385 – Příjmy příštích …