Posuzování hlavního zdroje příjmů ve zdravotním pojištění

2023.10.4

Posuzování hlavního zdroje příjmů ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro tento účel nelze zjednodušeně porovnat prostý objem příjmů ze zaměstnání a z podnikání, například i z toho důvodu, že v případě samostatné výdělečné činnosti může být s ohledem na charakter podnikání výše příjmů OSVČ v rámci rozhodného období kalendářního roku nepravidelná. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že pojištěnec může mít i další příjmy (třeba z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů), které společně s příjmy ze zaměstnání považuje za hlavní zdroj svých příjmů.

 NahoruPřihlášení pojištěnce jako OSVČ

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Oznamovací povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Souběh zaměstnání s podnikatelskou činností patří ve zdravotním pojištění mezi tzv. přípustné souběhy. Nejčastěji se vyskytující alternativou je situace, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pak zdrojem příjmů vedlejších. Zaměstnavatele totiž fakticky začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat až v případě, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy anebo je taková částka příjmu sjednána při nástupu do zaměstnání.

Pokud je pojištěnec zaměstnancem s odvodem pojistného zaměstnavatelem, nemůže jako podnikatel vstoupit do paušálního režimu.

 NahoruRozhoduje prohlášení pojištěnce

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení, přičemž se vychází z aktuální situace nebo i očekávaného vývoje. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu (dále jen "Přehled") za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

 NahoruZálohy placené OSVČ

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

 NahoruNutnost dodržení zákonného minima při souběhu příjmů

Jestliže pro pojištěnce platí povinnost dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (to znamená, že není vyjmenován v některé ze zákonných výjimek), pak musí být toto minimum v jedné z vykonávaných činností dodrženo, v podstatě bez ohledu na výši příjmů, následovně:

1) Hlavní zdroj příjmů – zaměstnání

• v zaměstnání činí v roce 2023 vyměřovací základ alespoň 17 300 Kč a zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc,

• v rámci své samostatné výdělečné činnosti nebude tato osoba (není povinna) platit měsíční zálohy a vyměřovacím základem pro odvod pojistného za daný kalendářní rok je sazba 50 % daňového základu bez nutnosti respektovat minimum platné pro OSVČ.

Poznámka:

Kdyby došlo například k situaci, že při tomto souběhu by jedno zaměstnání skončilo třeba 29. 3. a do dalšího by zaměstnanec nastoupil 1. 4., musela by být v rámci samostatné výdělečné činnosti zaplacena za měsíc březen alespoň minimální záloha 2 722 Kč (a tudíž dodržen minimální vyměřovací základ za tento měsíc), protože zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc březen. Tento postup legislativně vyplývá z ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., včetně dovětku.

2) Hlavní zdroj příjmů – samostatná výdělečná činnost

• tato osoba platí v roce 2023 alespoň minimální zálohy 2 722 Kč,

• v zaměstnání bude zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který tak může být i nižší než 17 300 Kč. Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet do minima, vystaví zaměstnanec zaměstnavateli čestné prohlášení o tom, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

 NahoruOsoby, za které platí pojistné stát

Tyto zaměstnané nebo podnikající osoby jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v tom smyslu, že nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii "hrazené státem" trvá v případě zaměstnání po celý kalendářní měsíc, u OSVČ pak po celý kalendářní rok.

Je-li taková osoba zaměstnána, odvádí zaměstnavatel vždy pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího…