Poslušně hlásím... o přihlašování a odhlašování zaměstnanců ve zdravotním pojištění

     Pokud má právnická nebo fyzická osoba v úmyslu zaměstnávat zaměstnance, musí být u zdravotní pojišťovny, jejíž zaměstnance hodlá zaměstnávat, přihlášen jako zaměstnavatel - hromadný plátce pojistného. V této souvislosti se musí nejprve přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel, a to vyplněním formuláře nazvaného „Přihláška zaměstnavatele - plátce pojistného“.

     V návaznosti na nové pojetí osob, považovaných ve zdravotním pojištění za zaměstnance (účast zaměstnance na zdravotním pojištění již není přímo vázána na jeho účast na nemocenském pojištění), se s účinností od 1. ledna 2008 vychází při přihlašování a odhlašování zaměstnanců ve zdravotním pojištění z novelizovaného ustanovení § 8 odst. 2 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP“). U pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Na následujících příkladech si ukážeme postup zaměstnavatele v nejběžněji se vyskytujících situacích.

     Účast zaměstnance na zdravotním pojištění vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, tedy fakticky dnem, kdy zaměstnanec začne vykonávat práci. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 3. 3. 2008.

     Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce se ve zdravotním pojištění nepovažují ani po datu 1. ledna 2008 za zaměstnance. Z titulu tohoto pracovněprávního vztahu, jdoucího mimo pracovní poměr, nevyplývají pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Jestliže však pojištěnec pracuje například výhradně na dohody o provedení práce, musí mít svůj pojistný vztah řešen v příslušném kalendářním měsíci některou z těchto variant:

• zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, případně s příjmem dosahujícím u vyjmenovaných skupin zaměstnanců částky nejméně 400 Kč [§ 5 písm. a) body 4.- 7. ZVZP],

• osoba samostatně výdělečně činná,

• osoba, za kterou platí pojistné stát.

     Pokud není u pojištěnce (alespoň po část kalendářního měsíce) některá z těchto variant, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v částce 1 080 Kč.

     V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat sjednanou práci. Dnem ukončení zaměstnání je u těchto dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána. V této souvislosti upozorňuji, že pokud zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce hrubého příjmu alespoň ve výši 400 Kč [viz § 5 písm. a) bod č. 6 ZVZP], musí být zaměstnavatelem na daný měsíc odhlášen od placení pojistného.

     Příjmy jednatelů či společníků s.r.o., jakož i komanditistů komanditních společností mají povahu příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zúčtovanými příjmy se tyto osoby považují ve zdravotním pojištění v příslušných kalendářních měsících (tedy v těch měsících, kdy je jim zúčtován příjem) za zaměstnance, tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem - společností.

     Dnem, kdy jednatel s. r. o. začal pro společnost vykonávat práci, je přihlášen u zdravotní pojišťovny. Dnem, ve kterém výkon práce pro společnost ukončil, provede společnost jeho odhlášení. Budou tedy použity kódy „P“ k datu 10. 3. a „O“ k datu 31. 3.

     Pojistné bude ze skutečné výše příjmu (tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima) odvedeno v případech, kdy…