Podíly na zisku

Podíly na zisku

Ing. Ivana Pilařová

 Nahoru1. Úvod, terminologie

Podíl na zisku je příjem člena obchodní korporace, a to jak v kapitálových, tak i v osobních společnostech. Pojem dividenda, který užíval jako název pro výnos z akcie obchodní zákoník, se již v zákonech nepoužívá, slangově však stále "dividendy" zmiňujeme jako výnos z držby akcie. Výnosy z akcií i podílů na s.r.o jsou oficiálně nazývány jako "podíly na zisku". Zákon o obchodních korporacích umožňuje vyplácet podíly na zisku také (kromě společníků) i nespolečníkům, pokud se jedná o společnost, která se podřídila zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5 ZOK), a pokud je tato možnost výslovně připuštěna ve společenské smlouvě dotyčné obchodní společnosti. Výplaty podílů na zisku nespolečníkům jsou naprosto ojedinělou záležitostí, která se v běžné praxi nevyskytuje.

Poněkud odlišné postupy platí u podílů na zisku ve veřejné obchodní společnosti. V případě komanditní společnosti se jedná o kombinaci podílů na zisku kapitálové společnosti (ve vztahu ke komanditistům) a veřejné obchodní společnosti (ve vztahu ke komplementářům).

 Nahoru2. Podíl na zisku v.o.s.

Veřejná obchodní společnost

Ve veřejné obchodní společnosti se zisk dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zvláštností u v.o.s. je především skutečnost, že přestože je samostatnou účetní jednotkou účtující v podvojném účetnictví, zdaňují se podíly na zisku v.o.s. v případě společníků fyzických osob jako jejich příjmy z podnikání dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, a to bez ohledu na to, zda a v jaké výši byly podíly na zisku skutečně vyplaceny. V případě společníků – právnických osob vstupuje do jejich daňového základu též část daňového základu v.o.s. stanovená dle poměru rozdělování zisku v.o.s. Podíl na zisku v.o.s. tedy vždy přímo vstupuje do daňového základu jednotlivého společníka v.o.s. Odlišná je však technika – u účetní jednotky (právnické osoby) se tak musí stát přes účetní výsledek hospodaření a jeho následnou transformaci na základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob společníka, v případě společníků, kteří jsou fyzické osoby, se transformovaný podíl zisku či ztrátě napřímo uvede jako dílčí základ daně podle § 7 ZDP.

 Nahoru3. Podíly na zisku v kapitálových obchodních společnostech

 Nahoru3.1 Podmínky a pravidla pro výplatu podílu na zisku

Základní předpoklad pro výplatu podílů na zisku, splatnost podílů

Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. To znamená, že bez předchozího schválení účetní závěrky není možné přistoupit k rozdělení zisku, ani úhradě ztráty. Svolat valnou hromadu za účelem schválení účetní závěrky za uplynulé účetní období je povinností jednatele či představenstva, a to do 6 měsíců od rozvahového dne.

Pro větší právní jistotu a v souladu s aktuální judikaturou zákon přímo stanoví, že na základě této účetní závěrky je možné rozdělit zisk do konce účetního období následujícího po účetním období účetní závěrky. Nejsou vyloučena opakovaná rozdělení již schváleného zisku v průběhu celého účetního období (§ 34 odst. 1 ZOK). Z uvedeného pro praxi odvodíme závěr, podle kterého řádná účetní závěrka pro účely stanovení podílu na zisku platí po celé následující účetní období, a to bez ohledu na to, kdy v průběhu tohoto období bude o podílech na zisku rozhodováno.

Rozlišme dvě skutečnosti – rozhodování o podílech na zisku a samotnou výplatu podílu na zisku. Jedná se o dva momenty. Rozdělení zisku na podíly na zisku schvaluje valná hromada. O skutečném vyplacení (peněžním toku) rozhoduje statutární orgán (jednatel, představenstvo) na základě splnění zákonem uvedených podmínek. Pokud splněny nejsou, podíly se nevyplatí, a to i přesto, že tak valná hromada rozhodla.

Splatnost podílu na zisku je stanovena do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady, ledaže společenská smlouva či valná hromada rozhodnou jinak (§ 34 odst. 4 ZOK). V praxi se jedná o běžnou situaci, kdy nejvyšší orgán společnosti rozhodne o splatnosti podílů v odlišných lhůtách. Může se jednat o jednu lhůtu, nebo i o více výplatních termínů.

Podmínky omezující a regulující výplatu podílů na zisku

Pro možnost rozdělení zisku a pro následnou výplatu podílu platí řada pravidel, která stanoví ZOK (§ 34 a 40 ZOK). Pokud by nejvyšší orgán společnosti rozhodl o rozdělení zisku v rozporu se zákonem, pak se na rozhodnutí hledí jako na neplatné (jako by nebylo přijato) a není možné podle něj podíly na zisku vyplatit. V neposlední řadě je nutné připomenout, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře (§ 34 odst. 3 ZOK).

Nyní se podrobněji zaměříme na jednotlivá pravidla stanovující možnost a maximální výši podílu na zisku.

Test na maximální výši podílu

Základní podmínka definující maximální částku k rozdělení je společná pro výplatu podílů na zisku a výplatu z jiných vlastních zdrojů. Jedná se o jeden "souhrnný roční limit" pro oba druhy výplaty. Je logické, že pro účely výplaty podílu na zisku je možné do výpočtu zahrnout jen ty účty, které kumulovaný či aktuální výsledek hospodaření obsahují (tj. účet 431, 428 po zohlednění účtu 429 a 427).

Maximální souhrnná částka k rozdělení zisku či výplaty z jiných zdrojů je dána rozdílem následujících hodnot (§ 34 odst. 2 ZOK):

(+/-) Výsledek hospodaření aktuálního posledního skončeného období

(+/-) Výsledek hospodaření minulých let

+ Ostatní fondy, které nejsou účelově vázány ohledně svého použití

- Příděly do rezervních a jiných "povinně" tvořených fondů ze zákona či podle společenské smlouvy

Vzhledem k tomu, že používané pojmy nejsou v ZOK definovány, je třeba podrobnějšího rozboru obsahu pojmů:

• - pojem "výsledek hospodaření aktuálního posledního skončeného období" závisí především na tom, zda rozhodování o podílech je přijímáno na valné hromadě schvalující účetní závěrku (pak účet 431), nebo až následně na jiné valné hromadě (pak je účet 431 již nulový),
• - pojem "výsledek hospodaření minulých let" je roven kumulaci zůstatků účtů 428 – Nerozdělený zisk minulých let, 429 – Neuhrazená ztráta minulých let a 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let,
• - pojem "ostatní fondy, které nejsou účelově vázány", odvodíme pomocí účtů, na kterých jsou ostatní fondy zachyceny. Mezi zdroje, které nejsou účelově vázány, řadíme tyto účty:

412 – Vkladové či emisní ážio

413 – Kapitálové fondy

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

dále pak fondy tvořené ze zisku, které jsou účtovány na účtové skupině 42 – Fondy ze zisku

Fondy tvořené ze zisku do skupiny "účelově vázaných" nepatří v případě, kdy je účetní jednotka tvoří k volnému použití a tento zdroj neváže k předem definovanému účelu. Tyto fondy je možné označit jako volný, disponibilní zdroj k rozdělení.

• - obsahem pojmu "vázané zdroje" jsou fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis (například § 316 ZOK v případě fondu na držbu vlastních akcií), či jsou tvořeny podle zakladatelského dokumentu společnosti (například rezervní fond tvořený podle společenské smlouvy či stanov společnosti),
• - "příděl" do povinně tvořeného fondu stanoví pouze zdroj, podle kterého je tento fond tvořen – tedy zákon, nebo zakladatelský dokument. Povinnou tvorbu rezervních fondů na úhradu ztráty ZOK nestanoví, nicméně se tak může stát na základě společenské smlouvy. V praxi jsou příděly do rezervních fondů velmi ojedinělou záležitostí.

Test na výši vlastního kapitálu

Kapitálová společnost nesmí rozdělit zisk, pokud k poslednímu dni posledního účetního období vlastní kapitál z řádné nebo mimořádné účetní závěrky není vyšší než upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které jsou účelově vázány a účetní jednotka s nimi nemůže volně disponovat (§ 40 odst. 1 ZOK). Stejný stav musí být zachován i po rozdělení zisku. Výslovně je třeba upozornit, že pravidlo se vztahuje nejen ke "každoročnímu" rozdělení aktuálně vytvořeného zisku předchozího účetního období, ale i na rozdělení kumulovaného zisku na účtu 428 – Nerozdělený zisk minulých let.

Test na hodnotu nákladů na vývoj

Tento test se provede podle § 40 odst. 2 ZOK, a to nejen v okamžiku vyplacení podílu na zisku, ale i v okamžiku samotného rozdělení zisku. Podstata pravidla spočívá v porovnání neodepsaných nákladů na vývoj (uvedených v aktivech rozvahy) s hodnotou zisku případně jiných vlastních zdrojů k rozdělení. Neodepsané náklady na vývoj pak snižují částku k rozdělení (§ 34 odst. 2 ZOK).

Test na úpadek

Na základě tzv. "protiinsolvenčního" pravidla (§ 40 odst. 3 ZOK) obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku, ale ani zálohy na podíly na zisku, pokud by si tím přivodila úpadek. Úpadkem se rozumí stav, kdy by byla ohrožena schopnost plnit splatné závazky nebo by došlo ke snížení hodnoty majetku, bylo by ohroženo pokračování provozu obchodního závodu.

Pravidlo není uplatňováno v momentě rozhodování nejvyššího orgánu společnosti o rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů, ale v momentě realizace skutečné výplaty (tj. k datu splatnosti), která se od data rozhodování orgánu schvalujícího výplatu může zásadně lišit.

Propadnutí práva na podíl na zisku

Na často se vyskytující časovou proluku mezi rozhodnutím valné hromady či jediného společníka v působnosti valné hromady a mezi výplatou podílu na zisku pak navazuje možnost "propadnutí" práva na podíl na zisku (§ 40 odst. 4 ZOK). Právo na podíl na zisku, který nebyl z důvodu protiinsolvenčního pravidla vyplacen do konce účetního období, zaniká. K takové skutečnosti může dojít právě v případě, kdy valná hromada podíly na zisku schválila, nicméně statutární orgán (jednatel či představenstvo) podíly následně k datu jejich splatnosti odmítl vyplatit z důvodu ohrožení splnění protiinsolvenčního pravidla. Nevyplacený podíl na zisku se vrací na účet nerozděleného zisku minulých let, a to z důvodu, aby se dále nevyskytoval jako závazek společnosti vůči společníkům.

Ačkoliv účetní zachycení tohoto propadnutí práva na podíl účetní legislativa přímo neřeší, je pravděpodobné, že k tomuto účelu lze využít Interpretaci Národní účetní rady I – 15 – Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku. Nebude tak využita metoda ČÚS 019, bod 4.1.3, na základě které se právně zaniklé dluhy zaúčtují do provozních výnosů.

Pravidla pro vrácení neoprávněně vyplaceného podílu na zisku

I přes nesplnění výše uvedených zákonných pravidel je možné,…