2019.19.1
Paušální výdaje 2019
Ing. Ivan Macháček
V článku nazvaném Uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2018 ze dne 26. února 2019 jsme se zabývali uplatněním paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2018. Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k pozitivní změně pro poplatníky s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP spočívající ve zvýšení limitní výše paušálních výdajů. V důsledku této skutečnosti bude řada poplatníků zvažovat v roce 2019 přechod z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. Půjde i o podnikatele, kteří v návaznosti na negativní dopady zákona č. 170/2017 Sb. přešly v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci, a kteří v důsledku zákona č. 80/2019 Sb. se navrátí zpět k výhodnějšímu uplatnění paušálních výdajů. V článku se zamyslíme nad důsledky tohoto rozhodnutí podnikatelů.
NahoruPostupné zásahy do výše paušálních výdajů od roku 2013
Od roku 2013 docházelo postupně k omezování absolutní výše paušálních výdajů zaváděním jejich limitní výše dle jednotlivých druhů příjmů, a to zákonem č. 500/2012 Sb. a zákonem č. 267/2014 Sb. Současně došlo v novém § 35ca ZDP k omezení možného uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje. K nejvýraznějším negativním změnám u paušálních výdajů došlo zákonem č. 170/2017 Sb., kdy se limit příjmů pro uplatnění paušálních výdajů snížil na polovinu ze 2 milionů na maximální limitní výši 1 milionu příjmů (pro uplatnění paušálních výdajů 30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů). Pozitivním řešením tohoto zákona bylo, že současně s tímto snížením limitní výše paušálních výdajů došlo ke zrušení ustanovení § 35ca ZDP. Zatímco pro zdaňovací období 2017 bylo možno využít "staré i nové řešení" (buď využít odvození paušálních výdajů z limitní výše 2 milionů příjmů s uplatněním § 35ca ZDP, nebo použít již novou limitní výši 1 milionu příjmů a nepoužít zrušený § 35ca ZDP), tak za zdaňovací období 2018 bylo nutno uplatnit již nové řešení – tj. sníženou limitní výši 1 milionu příjmů pro stanovení paušálních výdajů s možností uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění. Řada podnikatelů se zdanitelnými příjmy přesahujícími 1 milion Kč tak houfně přešla za zdaňovací období 2018 z paušálních výdajů na skutečné výdaje (vedení daňové evidence).
A do toho přišla pozitivní zpráva obsažená v zákonu č. 80/2019 Sb., kdy se počínaje zdaňovacím obdobím 2019 navrací řešení paušálních výdajů ke stavu před účinností zákona č. 170/2017 Sb., tedy k uplatnění paušálních výdajů 30 %, 40 %, 60 % a 80 % do výše odvozené z limitní výše příjmů 2 miliony Kč. Současně zůstává možnost pro "paušalisty" uplatnit při dodržení zákonných podmínek jak slevu na dani na manželku, tak daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Není to jednoduchá situace posledních let pro podnikatele, kdy se na jedné straně zdůrazňuje snížení administrativní zátěže podnikatelů, ale na druhé straně se od roku 2016 zmítáme v neustále měnících se podmínkách pro zdaňování podnikatelů s příjmy nad 1 milion Kč. Každá zákonná změna podmínek pro podnikání vede podnikatele logicky k přehodnocení jeho chování tak, aby jeho daňová povinnost byla co nejnižší. A přitom změna z paušálních výdajů na skutečné výdaje (rok 2018) a následně ze skutečných výdajů zpět na paušální výdaje (rok 2019) v důsledku změny podmínek pro uplatnění paušálních výdajů sebou nese nutnou aplikaci § 23 odst. 8 ZDP, úpravu základu daně předchozího zdaňovacího období a podání dodatečného daňového přiznání za předcházející zdaňovací období a podání opravného přehledu na sociální pojištění, tedy další administrativní zátěž. Lze jen ústy podnikatele vyslovit přání: kéž by tato pozitivní změna ze zákona č. 80/2019 Sb. byla pozitivním zásahem s co nejdelší "trvanlivostí".
NahoruPřehled paušálních výdajů poplatníků daně z příjmů fyzických osob v roce 2018 a v roce 2019
NahoruK čemu by měl přihlížet podnikatel při rozhodování?
I když má uplatnění paušálních výdajů své prokazatelné výhody (daňové i administrativní), nesmí podnikatel při svém rozhodování o přechodu na paušální výdaje zapomenout na následující skutečnosti:
-
Po dobu uplatnění paušálních výdajů nelze uplatnit daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku, ani nelze přerušit daňové odpisy hmotného majetku (datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i datem vyřazení majetku z obchodního majetku). Při uplatnění paušálních výdajů nadále probíhá daňové odpisování hmotného majetku a tyto odpisy jsou vedeny pouze evidenčně a při ukončení uplatnění paušálních výdajů a přechodu na skutečné výdaje je nutno pokračovat v odpisování, přičemž neuplatněné odpisy za období, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje, již nelze uplatnit.
-
Pokud poplatník s příjmy dle § 7 ZDP zakoupí hmotný majetek ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, nemůže jej zařadit do obchodního majetku (tento při vedení paušálních výdajů neexistuje), a tudíž nemůže zahájit odpisování hmotného majetku ani evidenčně. V případě, že v následujícím zdaňovacím období bude poplatník uplatňovat výdaje ve skutečné výši a povede daňovou evidenci, bude mít obchodní majetek a zakoupený hmotný majetek v období, kdy uplatňoval paušální výdaje, může vložit do obchodního majetku a zahájit daňové odpisování v prvním roce odpisování ze vstupní ceny stanovené dle § 29 ZDP.
-
Při uplatnění paušálních výdajů nelze navíc uplatnit paušální výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, protože v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.
-
Uplatnění paušálních výdajů má negativní dopad po ukončení finančního leasingu hmotného majetku, kdy převedený hmotný majetek za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci nemůže poplatník zařadit do obchodního majetku, a tím není splněna podmínka daňové účinnosti úplaty za dobu trvání finančního leasingu dle § 24 odst. 4 ZDP (za dobu, kdy poplatník ještě neuplatňoval paušální výdaje).
-
Poplatník při uplatnění paušálních výdajů nemůže vytvářet rezervu na opravu hmotného majetku.
Příklad 1.
Podnikatel provozuje řemeslnou živnost. V podnikání se mu daří a jeho zdanitelné příjmy se v jednotlivých zdaňovacích obdobích pohybují v rozmezí 1,5 až 1,9 milionu Kč. S ohledem na výši jeho výdajů uplatňoval 80% paušální výdaje z dosažených příjmů. Z důvodu snížení limitní výše pro uplatnění paušálních výdajů na základě zákona č. 170/2017 Sb. přešel v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci. Vzhledem k tomu, že se rozhodl k této změně již před odevzdáním daňového přiznání za rok 2017, promítl úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 ZDP již v daňovém přiznání za rok 2017. Podnikatel dosáhne za rok 2019 zdanitelné příjmy ve výši 1 720 000 Kč a daňově uznatelné výdaje ve výši 1 250 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá.
Optimalizační porovnání zdanění v roce 2019
V daném případě je jednoznačně výhodné v roce 2019 přejít z daňové evidence na paušální výdaje. Poplatník však nesmí zapomenout na případnou úpravu základu daně z příjmů za rok 2018 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
Pozitivním výsledkem přechodu na paušální výdaje v roce 2019 je i snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Při uplatnění paušálních výdajů je u poplatníka za rok 2019 nižší základ daně z příjmů než při uplatnění skutečných výdajů, což má dopad na jeho odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to snížení o částku 0,5 x (470 000 Kč – 344 000 Kč) x 0,427 = 26 901 Kč. V daném případě poplatník přechodem na uplatnění paušálních výdajů v roce 2019 sníží své daňové zatížení o 18 900 Kč a pojistné zatížení o 26 901 Kč.
NahoruÚprava základu daně při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje
Při přechodu z uplatnění prokazatelných výdajů na uplatnění paušálních výdajů se na poplatníka vztahuje úprava základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Základ daně je nutno upravit za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo, a to:
- u poplatníků, kteří vedou účetnictví - § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP
-
zvýšení základu daně o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., o výši přijatých záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, a dále o výnosy příštích období a výdaje příštích období,
-
snížení základu daně o zaplacené zálohy, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, a dále o příjmy příštích období a náklady příštích období,
-
nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období;
- u poplatníků,…