Paušální daň a poznatky z jejího uplatnění

2021.25.1

Paušální daň a poznatky z jejího uplatnění

Ing. Ivan Macháček

 NahoruVstup poplatníka do paušálního režimu

Zákon umožňuje poplatníkovi vstoupit do paušálního režimu k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (§ 2a odst. 1 ZDP), nebo v průběhu zdaňovacího období, pokud zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti v průběhu zdaňovacího období (§ 2a odst. 2 ZDP). Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období:

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.],

• není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a

• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.

V § 2a odst. 2 ZDP nalezneme podmínky možného vstupu poplatníka do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti. Půjde o situace, kdy poplatník zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a má zájem od začátku výkonu této činnosti vstoupit do paušálního režimu, přičemž zahájením činnosti se rozumí i její znovuzahájení po jejím dřívějším přerušení. Přitom se musí jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává. Ustanovení nelze aplikovat v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stane poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

 NahoruPodmínky pro stanovení paušální daně

V § 7a ZDP nalezneme podmínky, za kterých je daň poplatníka rovna paušální dani. Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období:

a) má pouze

• příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně),

• příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

• příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,

b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

 NahoruPlatba a výše paušální zálohy

V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Paušální záloha zahrnuje:

1. zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
2. zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
3. zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

 NahoruDobrovolné vystoupení z paušálního režimu

Z § 38le ZDP vyplývá, že poplatník může z paušálního režimu dobrovolně vystoupit vždy ke konci zdaňovacího období, v průběhu zdaňovacího období tedy z paušálního režimu dobrovolně vystoupit nelze. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Začátek lhůty pro podání oznámení přitom není dán, poplatník jej tedy může podat už v průběhu zdaňovacího období, k jehož konci chce z paušálního režimu vystoupit. Chce-li tedy poplatník v paušálním režimu v roce 2021 dobrovolně vystoupit z paušálního režimu od 1.1.2022, musí tak učinit oznámením správci daně nejpozději do 10.1.2022. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po této lhůtě je neúčinné.

 NahoruOznámení o ukončení paušálního režimu

Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 4 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a DŘ.

 NahoruNevýhody paušální daně

Vše má své výhody a své nevýhody. K nevýhodám paušální daně si uvedeme, že poplatník v paušálním režimu nemůže uplatnit:

• žádné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP;

• žádné slevy na dani dle § 35ba ZDP;

• žádné slevy nebo daňový bonus v rámci daňového zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;

• odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období, kdy uplatňoval skutečné výdaje nebo paušální výdaje;

• odpisy majetku (odpisy se nepřerušují, ale propadají);

• příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba.

Pokud se podnikatele dotýkají některá z výše uvedených omezení, musí si před vstupem do paušálního režimu pečlivě spočítat, zda je uplatnění paušální daně pro něho optimální.