10.2.2.4
Osvobození od daně
Ing. Miloš Hovorka
Které příjmy budou mít právnické osoby osvobozeny od daně z příjmů
je stanoveno v § 19 ZDP.
NahoruNepodnikatelské subjekty
Nepodnikatelské subjekty
V § 19 ZDP jsou vyjmenovány desítky příjmů,
které budou mít nadace, sportovní kluby, rozpočtové a příspěvkové organizace a
další subjekty, které nebyly založeny za účelem podnikání, osvobozeny od daně z
příjmů.
Jedná se např. o členské příspěvky podle stanov, statutu,
zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími
právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými
sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými
hnutími; příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního
jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku; příjmy plynoucí z pronájmu
uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním
rejstříku; úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou
součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich
prodeje a další.
NahoruPodnikatelské subjekty
Podnikatelské subjekty
Společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a další
subjekty, které byly založeny za účelem podnikání, mají od daně z příjmů
osvobozeny:
§ 19 odst. 1 písm.
d)
-
příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2 plynoucí
penzijnímu fondu nebo instituci penzijního pojištění, která je skutečným
vlastníkem zdaňovaných příjmů podle § 19 odstavce 6,
písm.
h
-
příjmy plynoucí z odpisu závazků při oddlužení nebo
reorganizaci provedené podle zákona č. 182/2006., o úpadku a způsobech jeho
řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou podle
zákona č. 563/1991., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovány ve
prospěch výnosů,
písm.
k
-
podíly na zisku tichého společníka z účasti na
podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách
do původní výše,
-
příjmy plynoucí dlužníkovi, ve zdaňovacím období, ve
kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zákona č.
182/2006., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění
pozdějších předpisů, a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po
zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v
něm nedošlo ke skončení reorganizace.
-
příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z
úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,
písm.
za
-
příjmy z podpory od Vinařského fondu,
písm.
zc
-
příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zákona o odpadech
provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování,
využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a
odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zákona o
odpadech,
písm.
ze
-
příjmy z
-
dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou
společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské
společnosti,
-
převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti
plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo společnosti,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,
NahoruPokyn D-6
V pokynu D-6 je uvedeno, že:
- "1. "1. Okamžikem, ke kterému je posuzováno splnění podmínek
pro osvobození dividend vyplácených českou dceřinou společností, je den
rozhodnutí valné hromady české dceřiné společnosti o výplatě dividendy nebo den
rozhodný pro určení osob majících právo na dividendu, pokud je valnou hromadou
dceřiné společnosti v souladu s předpisy obchodního práva stanoven k jinému dni
než ke dni rozhodnutí valné hromady o výplatě dividendy. To platí i v případě,
postoupení samostatně převoditelného práva na výplatu konkrétní dividendy na
jinou osobu po tomto dni, kdy je pro účely daňového posouzení dividendy
rozhodující režim na straně držitele majetkové účasti k tomuto dni.
- 2. Vyloučení osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) zákona v
případě dceřiné společnosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy, o
jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto
příjmů rozhoduje, po vstupu této dceřiné společnosti do likvidace.
- 3. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1
písm. ze), zf), zg), zh) a zi) zákona se nepoužije, pokud valná
hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, rozhodl o
jejich výplatě ještě před získáním požadovaného minimálního podílu na základním
kapitálu podle § 19 odst. 3 písm. b) a c) zákona,
přestože je tento minimální podíl získán před jejich skutečnou
výplatou.
- 4. Při splnění podmínek § 19 odst. 3 a 4 zákona lze podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona
osvobodit i následující plnění plynoucí do zahraničí ze zdrojů na území České
republiky, která zákon pro své účely posuzuje jako podíly na zisku [§22 odst. 1 písm. g) bod 3
zákona]:
- - zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou
na trhu (§ 23 odst. 7 zákona),
a
- - úroky, které se neuznávají jako náklad podle § 25 odst. 1 písm. w) zákona.“
písm.
zf
- i) příjmy mateřské společnosti při snížení základního
kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen
vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z
vlastních zdrojů společnosti podle obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto
zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,
písm.
zg
- j) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě
smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od
dceřiné společnosti mateřské společnosti,
písm.
zh
- k) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě
smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící
společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,
písm.
zi
- l) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od
dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně
mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území
České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku,
vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v
likvidaci.
písm.
zk
- m) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů,
vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek,
jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných
právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a půjčky“) plynoucí
společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie,
od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé
provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu
Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a
půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3, a dále
na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo:
-
podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu,
nebo
-
změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se
na zisku dlužníka.
Příklad
Úroky, které se neuznávají jako daňový výdaj podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP jsou
považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP, a
proto se na ně výše uvedené osvobození úroků pro daňové rezidenty jiného
členského státu Evropské unie vztahovat nebude.
Mohou být však, při splnění všech podmínek, osvobozeny jako
překlasifikované podíly na zisku podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1
ZDP.
Zákonem č. 216/2009. však již od zdaňovacího období započatého
v roce 2009 platí, že byla zrušena překvalifikace těchto daňově neuznatelných
úroků na podíly na zisku, pokud jsou hrazeny daňovému rezidentovi jiného
členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský
hospodářský prostor.
NahoruPokyn D-6
V pokynu D-6 je uvedeno, že:
"Podmínkou pro uplatnění osvobození úroků z úvěrů a půjček
podle § 19 odst. 1 písm. zk) zákona je
vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z úroků z úvěrů a půjček podle § 38nb zákona. Toto rozhodnutí se
vydává v případech, kdy příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění umožňuje
zdanit tento typ příjmů v zemi zdroje, a je závazné pro poplatníka i plátce
daně.“
písm.
zl
- n) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném
účtu v bance podle zákona č. 593/1992., o rezervách pro zjištění základu
daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a výnosy ze státních dluhopisů
pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zákona o
rezervách a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku
cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající
prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů,
v případě stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zákona o
rezervách,
písm.
zn
- o) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé
ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a
příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního
předpisu (například podle zákona č. 13/1997., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů),
písm.
zo
- p)
příjmy obdobné úrokovým příjmům, které se podle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP nezahrnují do základu daně u penzijních fondů, plynoucí instituci penzijního
pojištění, která je skutečným vlastníkem zdaňovaných příjmů podle § 19 odstavce 6.
NahoruVymezení některých pojmů § 19 odst. 3
Pro účely ZDP se podle § 19 odst. 3 rozumí:
-
společností, která je daňovým rezidentem jiného členského
státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a
-
má některou z forem uvedených v předpisech Evropských
společenství; tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji
a v informačním systému s dálkovým přístupem, a
-
podle daňových zákonů členských států Evropské unie je
považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo
Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím
státem, a
-
podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním
předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako
daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním
zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost
podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena
nebo si může zvolit osvobození od daně,
-
mateřskou společností obchodní společnost nebo
družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové
společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva či společnost,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a má po dobu
nejméně 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním
kapitálu jiné společnosti,
- dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo,
je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové
společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstvo nebo společnost,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž
základním kapitálu má mateřská společnost po dobu nejméně 12 měsíců
nepřetržitě alespoň 10% podíl,
-
třetím státem stát, který není členským státem Evropské
unie.
Příslušným právním předpisem Evropských společenství, na který je
odkazováno v písm. a) při definici společnosti, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie, je Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.
července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z
různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady
2006/98/ES. Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném
systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií
týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady
2005/19/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3.
června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi
přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady
2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.
V návaznosti na to Ministerstvo financí zveřejnilo ve Finančním
zpravodaji č. 6/2004 "Sdělení k § 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992., o
daních z příjmů“, ve kterém uveřejnilo seznamy společností uvedených
v příloze výše uvedených směrnic a seznamy daní uvedených v těchto směrnicích,
aby bylo možno posoudit, jestli je ta či ona společnost společností, která je
daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie.
Příklad
Pokud by poplatník hledal v přílohách výše uvedených…