Ostatní osvobozené příjmy

9.5.6

Ostatní osvobozené příjmy

Jaroslava Pfeilerová, Ing. Marcela Srněnská

 NahoruBezplatné nebo zlevněné jízdenky

§ 6 odst. 9 písm. e) ZDP

Toto daňové osvobození je uplatnitelné pouze za předpokladu, že se bude jednat o zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu osob, přičemž se vztahuje jen na vlastní zaměstnance zaměstnavatele a jejich rodinné příslušníky, a musí být zachována nepeněžní forma plnění. Toto osvobození se nevztahuje na žádná další zvýhodňující plnění související s dopravou poskytovanou zaměstnancům.

Rodinní příslušníci

Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnancem fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.

 NahoruPříjmy daňových nerezidentů

§ 6 odst. 9 písm. f) ZDP

Osvobozeny jsou také příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích. Mimo tuzemské daňové zákony je pro účely zdanění nezbytné vycházet také z příslušného článku mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, který zdaňování příjmů ze zaměstnání řeší (obvykle článek 14 nebo článek 15 příslušné smlouvy).

Osvobození se nevztahuje na příjmy daňových nerezidentů z činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2).

Způsob počítání dnů

Do časového období souvisejícího s vykonáváním činnosti nerezidenta na území České republiky se zahrnují nejen všechny dny fyzické přítomnosti daňového nerezidenta na území České republiky včetně dnů příjezdů a odjezdů (všechny započaté dny pobytu v České republice), ale i dny, které zahraniční rezident případně stráví mimo Českou republiku, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním nerezidenta na území České republiky, po kterých bylo v jeho zaměstnání na území České republiky pokračováno.

V mnohých případech nelze daňové rezidentství na základě bydliště a doby pobytu jednoznačně určit. Pokud není s příslušným státem uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, může fyzické osobě vzniknout dvojí daňové rezidentství a z toho důvodu také neomezená daňová povinnost ve více státech. ČR však smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřela s celou řadou státu. V případě osoby ze smluvního státu bude s využitím příslušného článku (obvykle článku 4) daňové rezidentství (tedy neomezená daňová povinnost) určeno pouze v jednom státě.

 NahoruSportovci a umělci

Příjmy z osobně vykonávané činnosti sportovců a umělců – daňových nerezidentů na území České republiky podléhají v České republice vždy zdanění podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. uplatní se zvláštní sazba daně ve výši 15 %, a to bez ohledu na to, po jaké období je tato činnost na území České republiky vykonávána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to, komu takové příjmy plynou [§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2. ZDP]. Tím je umožněno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé činnosti, popř. příjmů z nezávislého povolání.

V případě, že nerezident (sportovec nebo umělec) bude ze státu mimo EU, se kterým ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu o výměně informací, bude jeho příjem zdaněn sazbou daně ve výši 35 %.

Ustanovení § 36 odst. 7 ZDP umožňuje daňovým nerezidentům členských států EU a EHP podat po uplynutí zdaňovacího období daňové přiznání, ve kterém si uplatní související náklady, odpočty a slevy, na které jim vznikne nárok. Daň sražená plátcem bude započtena na daň vypočtenou v daňovém přiznání. V těchto případech často vznikají přeplatky, které správce daně na žádost nerezidenta vrátí.

 NahoruPříjmy příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 6 odst. 9 písm. h) a ch) ZDP

Od daně z příjmů jsou dále osvobozeny:

• peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních předpisů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,

• náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů.

 NahoruHodnota přechodného ubytování

§ 6 odst. 9 písm. i) ZDP

Od daně z příjmů je osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to do výše 3 500 Kč měsíčně.

ZDP limituje výši osvobození hodnoty přechodného ubytování u zaměstnanců částkou ve výši 3 500 Kč měsíčně. Hodnota ubytování nad stanovený limit podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti a odvodům zákonného pojistného. Výjimku tvoří případy, kdy zaměstnanec nadlimitní částku zaměstnavateli uhradí. Na straně zaměstnavatele budou výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců plně výdaji daňovými, a to za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. jako plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Hodnota tohoto přechodného ubytování je pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů fyzických osob pouze za předpokladu, že budou splněny všechny stanovené podmínky současně, tj.:

• musí se jednat o přechodné ubytování mimo pracovní cestu,

• hodnota ubytování musí být zaměstnanci poskytnuta zaměstnavatelem nepeněžní formou,

• ubytování je poskytováno v souvislosti s výkonem práce a

• obec ubytování zaměstnance nesmí být shodná s obcí jeho bydliště (trvalého pobytu).

Výdaje na ubytování zaměstnanců v zařízeních zaměstnavatele jsou daňovým výdajem, a to bez ohledu na příjmy dosažené v těchto zařízeních. Ztráta z titulu přechodného ubytování zaměstnanců je ztrátou daňovou. Případné úhrady od zaměstnance jsou součástí zdanitelných výnosů zaměstnavatele.