Odborný rozvoj a rekvalifikace zaměstnanců

9.5.1

Odborný rozvoj a rekvalifikace zaměstnanců

Jaroslava Pfeilerová, Ing. Marcela Srněnská

Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozena:

• nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele,

• nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti.

Toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.

Podle § 227 ZP péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména:

1. zaškolení a zaučení,
2. odbornou praxi absolventů škol,
3. prohlubování kvalifikace,
4. zvyšování kvalifikace.

Prohlubováním kvalifikace se podle § 230 ZP rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.

Zvýšením kvalifikace se podle § 231 ZP rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Daňové posouzení na straně zaměstnance

Od daňové povinnosti jsou na straně zaměstnanců osvobozeny veškeré výdaje vynaložené zaměstnavatelem na jejich odborný rozvoj, tzn. nejen výdaje vynaložené na prohlubování kvalifikace, ale i výdaje vynaložené na zvyšování kvalifikace, které není považováno zaměstnavatelem za výkon práce, ale za překážku v práci. Podmínkou však je, aby toto plnění bylo poskytováno v nepeněžní podobě. To znamená, že úhrady za vzdělávání zaměstnavatel nemůže poskytnout prostřednictvím zaměstnance, ale přímo příslušnému vzdělávacímu zařízení.

Daňové posouzení na straně zaměstnavatele

Podmínkou daňové uznatelnosti u zaměstnavatele je, aby vzdělávání jeho zaměstnance souviselo s předmětem vykonávané činnosti konkrétní společnosti. Např. stavební firma pravděpodobně daňově neuplatní náklady na studium zaměstnance na DAMU. Naopak vzdělávání v oboru např. zedníků, stavebních inženýrů, ale i ekonomů apod. lze posoudit jako vzdělávání související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Na rozdíl od zaměstnance na daňový dopad u zaměstnavatele nemá vliv to, zda je plnění poskytováno formou finančního příspěvku zaměstnanci (v peněžní podobě), nebo zda jsou úhrady prováděny přímo vzdělávacímu zařízení (nepeněžní podoba).

Od daně ze závislé činnosti však nejsou osvobozena peněžní plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s jeho odborným rozvojem, tj. nejen charakteru mzdy, platu, odměny, náhrady mzdy, ale též například plnění poskytnutá formou peněžního příspěvku na dopravu do vzdělávacího zařízení, nebude-li se jednat o pracovní cestu a o cestovní náhradu v rámci výkonu práce apod.

Zařízení péče o děti předškolního věku

Daňovým nákladem zaměstnavatele dle ust. § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP jsou výdaje v podobě:

• výdajů na provoz vlastního předškolního zařízení,

• příspěvků na provoz předškolního zařízení provozovaného jiným subjektem pro děti vlastních zaměstnanců.

Z hlediska zaměstnance se jedná o plnění, které je v souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

 NahoruMotivační příspěvek

Zaměstnavatel může do daňových nákladů zahrnout motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi, který se pro zaměstnavatele připravuje na výkon profese.

Daňové posouzení na straně zaměstnance

Z hlediska studenta se motivační příspěvek posuzuje jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti podle ust. § 6 odst. 1 ZDP. Tento příjem zdaní poplatník ve vlastním daňovém přiznání nebo prostřednictvím budoucího zaměstnavatele. V této souvislosti je dobré připomenout, že pokud student bude mít příjmy pouze z titulu přijatého motivačního příspěvku (nebude mít jiné zdanitelné příjmy), pak mu po uplatnění základní slevy daňová povinnost nevznikne.

Odvodům sociálního a zdravotního pojištění příspěvek nebude podléhat, protože v době poskytování příspěvku student není zaměstnanec (není poplatníkem pojistného). Zákonnému pojistnému bude podléhat až příjem dosažený zaměstnancem po uzavření pracovní smlouvy (zpětně nebude pojistné odváděno).

Daňové posouzení na straně zaměstnavatele

§ 24 odst. 2 písm. zu) ZDP stanoví maximální výši daňově uznatelného motivačního příspěvku v částce 5 000 Kč měsíčně a v případě studenta vysoké školy v maximální výši 10 000 Kč měsíčně. Částka motivačního příspěvku poskytovaná nad stanovený limit není pro zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem).

Motivačním příspěvkem se rozumí: stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, na jízdné do místa vzdělávání, příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.