2024.1800.2
Neziskové organizace a DPH – 2.část
Ing. Olga Hochmannová
Předcházející část článku
V minulém článku věnovaném uplatňování DPH u neziskových subjektů jsme se zabývali vymezením předmětu daně, co je či naopak není předmětem daně u neziskových subjektů podle ZDPH, směrnice i judikatury SDEU.
V tomto článku se zaměříme na vysvětlení, kdy neziskovému subjektu může vzniknout povinnost registrovat se k DPH – a to buď jako plátce, nebo jako identifikovaná osoba. Jak bylo uvedeno již v první části, připravené články mohou sloužit pouze pro základní orientaci v této problematice a mohou zachytit jen hlavní principy uplatňování DPH společné všem neziskovým subjektům.
NahoruČinnosti, které jsou u neziskových subjektů předmětem daně a okolností, za nichž těmto subjektům vzniká povinnost registrovat se k DPH
Jak bylo dovozeno v minulém článku, předmětem DPH je podle §§ 2 a 5 ZDPH činnost vykonávaná za úplatu v rámci ekonomické činnosti osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Činnost, která není poskytována za úplatu, ale je financována např. z příspěvků, dotací, není předmětem DPH.
NahoruRegistrace plátce DPH
Podmínky, za nichž se osoba povinná k dani musí registrovat jako plátce DPH, jsou stanoveny v §§ 6 až 6e ZDPH. Všeobecně známé jsou důvody v § 6 ZDPH, kdy povinnost registrovat se jako plátce vzniká z důvodu překročení stanoveného limitu obratu 2 mil. Kč. Ostatní důvody povinné registrace plátce, jako např. nabytí obchodního závodu nebo přeměna formy právnické osoby (§ 6b ZDPH), prodej zboží na dálku nebo prodej dovezeného zboží na dálku (§ 6c ZDPH) se neziskových subjektů zpravidla netýkají.
Nahoru§ 6 ZDPH – registrace plátce z důvodu překročení obratu
Jak je uvedeno výše, povinnost registrovat se jako plátce vzniká z důvodu překročení obratu 2 mil. Kč za nejvýše 12 po sobě jdoucích bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců. Tato povinnost registrace však nevznikne, pokud osoba povinná k dani uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. K objasnění tohoto pravidla je nutné ještě uvést, jak se uvedený obrat počítá.
Nahoru§ 4a ZDPH – obrat
Ačkoliv formulace v § 4a ZDPH definuje obrat prostřednictvím přijatých úplat, z celé definice vyplývá, že do obratu se v podstatě zahrnuje hodnota uskutečněných plnění (což odpovídá i definici v čl. 288 směrnice), a to hodnota zdanitelných plnění, plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně a z plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se do obratu pro účely DPH zahrnují pouze finanční činnosti (podle § 54 ZDPH), pojišťovací činnosti (podle § 55 ZDPH), dodání nemovité věci (§ 55 ZDPH) a nájem nemovité věci (§ 56a ZDPH), pokud ovšem nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se nezahrnuje dodání dlouhodobého majetku.
Pokud např. obec má příjmy z pronájmu bytů občanům ve výši 2,5 mil. Kč ročně, tyto příjmy se do limitu obratu zahrnují, neboť se jedná o činnost soustavnou (příjem z ní plyne soustavně). Pokud by však obec nevykonávala žádnou jinou ekonomickou činnost a měla z ekonomické činnosti pouze tyto příjmy (které jsou podle § 56a ZDPH osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně), povinnost registrace by jí podle výše uvedeného § 6 ZDPH nevznikla. V praxi však zpravidla obce uskutečňují i jiné ekonomické činnosti než jen zmíněný nájem bytů občanům (dodání vody, služby související s recyklací odpadu, nájem nebytových prostor, na který lze uplatnit daň aj.).
Pokud by např. zdravotnické zařízení, které poskytuje výhradně osvobozené zdravotní služby, utržilo za tyto služby od zdravotních pojišťoven i případných samoplátců za 12 kalendářních měsíců částku 4 mil. Kč, povinnost registrace jako plátce by mu nevznikla, neboť zdravotní služby osvobozené podle § 58 ZDPH se do obratu nezahrnují, jak vyplývá z § 4a ZDPH.
Je možná i dobrovolná registrace plátce podle § 6f ZDPH, pokud osoba povinná k dani hodlá uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně.
NahoruRok 2025 – výpočet obratu a registrace plátce podle návrhu novely ZDPH
Informace dále uvedené vycházejí z návrhu novely ZDPH, který se v červnu 2024 začal v poslanecké sněmovně projednávat pod č. tisku 726. V návrhu jsou mj. zapracována nová pravidla pro povinnou registraci plátce ze zákona, kterými se implementuje směrnice Rady (EU) 2020/285, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Na základě této novely směrnice bude i v ZDPH stanoveno několik úrovní výše obratu s různým dopadem na vznik povinnosti registrovat se k DPH. Při překročení prvního limitu ve výši 2 000 000 Kč vznikne plátci povinnost se registrovat, avšak s odloženým dnem registrace nebo možností se dobrovolně registrovat již bezprostředně po překročení obratu. Při překročení druhého limitu ve výši 2 536 500 Kč vznikne povinnost se registrovat bezprostředně po překroční obratu. Výpočet obratu zůstává obdobný, pouze s menšími doplněními.
NahoruRok 2025 – skupinová registrace
V návrhu novely ZDPH ve sněmovním tisku 726 jsou také doplněna pravidla pro skupinovou registraci. Možnost skupinové registrace je stanovena v §§ 5a až 5c ZDPH již několik let. Podle dosavadních pravidel mohou skupinu vytvořit personálně nebo kapitálově spojené osoby. Od r. 2025 má být do § 5a ZDPH výslovně doplněno, že za kapitálově spojené osoby, které mohou vytvořit skupinu, se budou považovat i organizační složka státu a jí zřízené příspěvkové organizace nebo územně samosprávný celek a jím zřízené příspěvkové organizace. Skupinová registrace není a nebude povinná, je jen možností, kterou uvedené osoby mohou využít, pokud se tak rozhodnou. Pokud se několik osob personálně nebo kapitálově spojených rozhodne registrovat jako…
