Motivační příspěvek na vzdělávání budoucích zaměstnanců
Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.
Popis operace:
Motivace je hybnou sílou, která nás nutí přemýšlet, jak dosáhnout určitého cíle. Mají-li být budoucí zaměstnanci motivováni, je žádoucí vyvolat v nich pocit důležitosti pro podnik a sounáležitosti s ním. Jedním ze základních motivů v pracovním procesu je peněžní motivace, kromě ní však existuje i celá řada jiných motivů (např. benefity). Získání nového zaměstnance příslibem motivačního příspěvku již v době studia je v současné době stále aktuální.
Motivačním příspěvkem na vzdělání budoucích zaměstnanců se rozumí: stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, na jízdné do místa vzdělávání, příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů.
Nezbytné je uzavření smlouvy (dohody) o přípravě na budoucí výkon profese a jde o tzv. nepojmenovanou smlouvu uzavřenou podle občanského zákoníku. K tomu jako pomůcku vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy "Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy" (lze nalézt na https://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/doporuceni-k-zabezpeceni-jednotneho-postupu-pri-uzavirani).
Daň z příjmů a veřejnoprávní pojistné
Daňový dopad motivačního příspěvku je podmíněn smluvním vztahem mezi žákem nebo studentem (dále jen student) a jejich přípravou na profesi potřebnou pro firmu, která příspěvek poskytuje.
Daňové posouzení na straně zaměstnavatele
Zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek zahrnout do daňových nákladů motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu. Pokud student není s firmou vázán smlouvou, nelze příspěvek uplatnit jako daňový náklad. Smlouva je sice podmínkou uplatnění příspěvku jako daňového nákladu, ale není nutné studenta ve smlouvě zavazovat k nástupu do zaměstnání pod sankcí, např. v podobě vrácení příspěvku v případě, kdy student po ukončení školy z nějakého důvodu odejde jinam.
ZDP stanoví maximální výši daňově uznatelného motivačního příspěvku v částce 5 000 Kč měsíčně a v případě studenta vysoké školy v maximální výši 10 000 Kč měsíčně. Částka motivačního příspěvku poskytovaná nad stanovený limit není pro zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Samotné stipendium ani další motivační příspěvky nezakládají pracovní poměr a nenastoupí-li student do firmy, aniž by příspěvky musel vracet, jedná se nadále o daňově uznatelný náklad. Pokud je smluvně ošetřeno vrácení motivačních příspěvků, je třeba o tuto částku zvýšit základ daně zaměstnavatele.
Daňové posouzení na straně zaměstnance
Z hlediska studenta se obdržený příspěvek posuzuje jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti. Osvobozeno od daně je jen stipendium, které plyne z veřejných rozpočtů [§ 4 odst. 1 písm. j) ZDP]. Ke zdanění stipendia se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, kdy konstatoval, že poskytnutí stipendia podmíněné závazkem studenta pracovat po ukončení studia několik let v pracovním poměru u jeho poskytovatele není půjčkou, nýbrž příjmem plynoucím v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP (NSS č.j. 2 Afs 47/2012 – 18 ze dne 9. 8. 2012).
Odvodům sociálního a zdravotního pojištění příspěvek nebude podléhat, pokud v době poskytování motivačního příspěvku nemá student s budoucím zaměstnavatelem uzavřen žádný jiný zaměstnanecký poměr.
Poskytnutí motivačního příspěvku v ostatních případech
V souvislosti s možností daňového uplatnění motivačního příspěvku na vzdělávání se lze v praxi setkat s dotazy, zda tento příspěvek může daňově uplatnit také OSVČ v případě, kdy se její syn (nebo dcera) připravuje na pokračování v rodinném podnikání. Např. fyzická osoba podniká v oboru "umělecký truhlář" a chce z daňových nákladů přispívat na studium syna v tomto oboru. Daňově účinný motivační příspěvek lze poskytnout pouze budoucímu zaměstnanci. To znamená, že motivační příspěvek poskytnutý synovi, který bude později pokračovat jako podnikatel v činnosti svého otce, není daňově uznatelným nákladem, protože nebude navázán vztah zaměstnavatele a zaměstnance. Pokud však bude uzavřena smlouva o poskytnutí příspěvku mezi studujícím synem a podnikajícím otcem jako budoucím zaměstnavatelem, může být příspěvek otcem daňově uplatněn.
Zákon umožňuje poplatníkovi snížit svůj daňový základ o částku představující motivační příspěvek, který může mít i povahu kupónu MHD, stanoví však striktní podmínky. Například advokátní koncipient se nepochybně na výkon profese připravuje, ale daňově uznatelný příspěvek musí být poskytnutý studentovi, a pokud advokátní koncipient, který je zaměstnancem, nemá zároveň status studenta, o motivační příspěvek se nejedná.
Někteří podnikatelé přispívají na studium fyzickým osobám, o kterých deklarují, že se pro ně připravují na budoucí povolání studiem. Občas se lze setkat s případy, kdy ani při největší toleranci nelze studium posoudit jako přípravu na budoucí povolání u konkrétního podnikatele, protože se jedná o studium zcela mimo předmět podnikání zaměstnavatele. Jedná se např. o případy, kdy společnost zabývající se výpočetní technikou přispívá na studium studentovi tělovýchovy, herectví apod.
Nedodržení sjednaných podmínek
Jak již bylo zmíněno, ZDP nestanoví povinnost zaměstnavatele zvýšit základ daně při pozdějším nedodržení podmínek budoucího zaměstnance. V době sepsání a podpisu smlouvy obě strany předpokládají, že student bude řádně studovat a po dokončení studia k zaměstnavateli nastoupí. Zaměstnavatel nemá možnost rozhodnutí studenta nijak ovlivnit. V těchto případech mohou sehrát roli také jiné důvody, které nelze předem očekávat, např. rodinné problémy, nemoc apod.
Zaměstnavatelé mohou na případy, kdy student nedodrží stanovené podmínky, pamatovat příslušným ujednáním ve smlouvě o budoucí pracovní smlouvě.
Souvztažnosti:
Předmětem diskuzí auditorů a účetních je také postup zaúčtování motivačního příspěvku. O motivačním příspěvku lze účtovat jako o mzdovém nákladu, protože podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti, od běžných mezd zaměstnanců v pracovním poměru lze jej odlišit zvláštní analytikou. Rovněž je třeba vést v patrnosti, že jen motivační příspěvky do zákonného limitu jsou daňově uznatelné, takže i tuto skutečnost je třeba pomocí analytických účtů zohlednit.
