prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D., Ing. Zdeněk Burda
Úvod
Pro běh postupů při správě daní mají zásadní význam lhůty. Má-li řízeními správě daní vykonat formalizovaný úkon daňový subjekt, potom je mu k tomu vždy stanovena lhůta.
Daňový subjekt by měl vždy dbát na to, aby dodržel lhůty stanovené zákonem nebo správcem daně. Lhůty řízeními správě daní jsou nejčastěji určeny ve dnech, mohou být také stanoveny v týdnech, měsících nebo letech. Nově mohou být individuální lhůty i kratší, pak budou například stanoveny v hodinách.
NahoruPrávní úprava
Základní úprava lhůt v daňovém řízení je dána §§ 32 až 37 DŘ, daňového řádu. Tento zákon v dalších ustanoveních stanoví lhůty pro jednotlivé úkony a části postupů při správě daní:
Pokud hmotněprávní předpis (zejména zákon o jednotlivé dani) stanoví lhůtu odlišně, platí tato speciální úprava před ustanovením daňového řádu – viz:
Základní rozdělení lhůt:
-
lhůty zákonné, stanovené přímo zákonným předpisem,
-
lhůty individuální, stanovené daňovému subjektu nebo třetí osobě správcem daně,
-
lhůty pořádkové, které představují doporučený postup pro daňové řízení a s jejichž marným uplynutím není spojen žádný účinek.
NahoruZákonné lhůty
Zákonné lhůty jsou stanoveny zvláštním daňovým zákonem nebo daňovým řádem. Jde například o lhůty pro podání daňového tvrzení, podání opravných prostředků a dalších prostředků obrany, stanovení daně, placení daně apod.
Tyto lhůty plynou nejen daňovým subjektům a třetím osobám, ale i správcům daně.
NahoruIndividuální lhůty
U těch úkonů, jež je povinen provést daňový subjekt, případně třetí osoba, a u kterých není stanovena zákonná lhůta, stanoví lhůtu správce daně individuálně podle podmínek pro daný úkon a řízení. Podle daňového řádu platí, že když správce daně v rozhodnutí ukládá individuální lhůtu pro úkon daňového subjektu nebo třetí osoby, pak délka této lhůty musí být vždy odůvodněna. To platí i pro taková rozhodnutí, která se jinak nezdůvodňují.
Lhůtu kratší než osm dnů lze stanovit pouze u bezodkladných a velmi jednoduchých úkonů.
Na základě první žádosti o prodloužení individuální lhůty má daňový subjekt nárok na její prodloužení alespoň v určitém rozsahu, tj. o tolik dnů, kolik jich v den podání žádosti zbývalo do uplynutí původní lhůty. Proto je žádoucí, aby byla žádost o prodloužení lhůty podána co nejdříve. Pozor je třeba dát i na to, že každá žádost o prodloužení lhůty musí být zdůvodněna. Zákonné minimální prodloužení platí samozřejmě i v případě, kdy správce daně na žádost nebude reagovat anebo ji zamítne.
NahoruPřetržení lhůty
Přetržení lhůty znamená, že splněním vloženého úkonu začne běžet lhůta nová od počátku. Například když správce daně udělá první úkon v daňové kontrole a daňový subjekt se o tom dozví, začne běžet nová lhůta pro stanovení daně a k průběhu původní lhůty se už nebude přihlížet.
Obdobně probíhající daňová kontrola přetrhne lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání a nová lhůta pro jeho podání běží po ukončení daňové kontroly, resp. od právní moci dodatečného platebního výměru vydaného na základě daňové kontroly.
NahoruPřerušení lhůty
Přerušení lhůty znamená, že po ukončení vloženého úkonu doběhne už pouze zbytek přerušené původní lhůty.
Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je třeba zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona, zřízení zástavního práva nebo oznámení rozhodnutí o posečkání.
NahoruPočátek lhůty
Lhůta stanovená ve dnech začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
Obdobně to platí i pro lhůty stanovené v týdnech, měsících nebo letech, kdy prvním dnem lhůty je den následující po dni určujícím počátek běhu lhůty. Jinak vyjádřeno se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, tedy den, který je stanoven jako výchozí den počítání lhůty. To znamená, že lhůta začne běžet až následující den po dni, od kterého se odvozuje.
Správce daně panu Novotnému doměřil daň dodatečným platebním výměrem, který mu byl doručen 5. září. Otázky zní:
Náhradní lhůta splatnosti je stanovena do 15 dnů od právní moci platebního výměru. Jestliže se pan Novotný proti dodatečnému platebnímu výměru neodvolá, náhradní lhůta splatnosti se bude odvozovat od nabytí právní moci dodatečného platebního výměru.
Odvolání lze podat do 30 dnů po doručení rozhodnutí. Poslední den lhůty pro podání odvolání tak bude 5. říjen. Proto prvním dnem pro počítání náhradní lhůty splatnosti bude 6. říjen. Náhradní lhůta splatnosti by se posunula, kdyby pan Novotný proti dodatečnému platebnímu výměru podal odvolání.
Na příkladu lze ještě ilustrovat jednu užitečnou změnu, kterou přinesl daňový řád. Odvolání lze podat i před tím, než začne běžet lhůta pro odvolání, dokonce ho lze podat před doručením rozhodnutí, tedy dříve, než nastane den, od kterého se počátek lhůty pro odvolání vůbec odvozuje.
Splnění lhůty
Lhůta vůči správci daně je splněna, je-li daný úkon uskutečněn nejpozději v poslední den lhůty osobně nebo písemně nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem či prostřednictvím datové schránky.
Podává-li se písemnost k poštovní přepravě, musí být v tento den prokazatelně podána. Podává-li se podání prostřednictvím poštovní přepravy, je lhůta splněna jen za předpokladu, že poštovní zásilka obsahuje příslušné podání, tj. k prokázání podání nestačí jen podací lístek, ale je třeba doložit např. kopii ztracené písemnosti.
Je povinností daňového subjektu řádně prokázat splnění lhůty, a to buď prostřednictvím kopie podání potvrzené podatelnou správce daně, nebo alespoň orazítkovaným podacím lístkem k poštovní přepravě. Podáváme-li jakékoli podání správci daně prostřednictvím poštovní přepravy, vždy by mělo být podáno doporučeně, protože podací lístek je nejlepším důkazním prostředkem nejen o tom, že podáno bylo, ale také, kdy bylo podáno. Když se poštovní zásilka ztratí nebo je doručena poškozená, je velmi obtížné dokazovat, že obsahovala příslušné podání. Rovněž nelze doporučit úsporu formou společného podání několika písemností s jediným podacím lístkem.
Samostatným právním úkonem je u daňového přiznání fyzických osob žádost o vrácení přeplatku na dani, i když je možné tak učinit na příslušném tiskopise. Je-li daňové přiznání zpracováno a podáno na základě plné moci daňovým poradcem, je nutné zvlášť sjednat, kdo má právo požádat o přeplatek (poplatník nebo na základě plné moci třeba daňový poradce).
Sobota, neděle, svátek
Když poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty až následující pracovní den po tom dni, který měl být posledním dnem lhůty.
Podle daňového řádu je formulace poněkud odlišná oproti předešlé právní úpravě. Největší rozdíl však je, že stejné počítání lhůt se v tomto případě týká všech lhůt při správě daní, tedy i lhůt, které plynou správci daně.
Poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k DPH za měsíc listopad 2020 je 25. prosinec 2020. Protože tento den je státní svátek a následující den je také státní svátek, posledním dnem lhůty pro podání tohoto daňového přiznání bude pondělí 28. prosince.
Je-li současně lhůta pro stanovení daně (dříve pro vyměření daně) určena na tři roky od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání, pak lhůta pro stanovení daně z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2017 připadne na 27. prosinec 2020. Den 27. prosinec 2020 však připadne na neděli, a tak posledním dnem lhůty pro stanovení této daně nakonec bude 28. prosinec 2020.
NahoruZachování lhůty
Lhůta bude zachována, i když bude podání podáno jinému než věcně nebo místně příslušnému správci daně, podmínkou však je, že podáno muselo být minimálně v poslední den lhůty.
NahoruLhůta kratší než jeden den
Podle daňového řádu může být individuální lhůta rovněž kratší než jeden den. Pak bude zpravidla počítána v hodinách. Takovou lhůtu lze navrhnout jen v případě, kdy hrozí prodlení.
Pro lhůtu kratší než jeden den jsou stanovena odlišná pravidla pro její počítání. Počítá se už od okamžiku, kdy byla uložena, a nepřerušuje se, ani když se jedná o soboty, neděle nebo státem uznané svátky.
NahoruPředběžné podání
Uvedli jsme, že lhůta je dodržena, je-li písemnost doručena v její poslední den přímo správci nebo podána na poště. Další variantou, kterou zákon připouští jako elektronické podání, je elektronické doručení nesplňující zákonné podmínky (tedy není doplněno zaručeným elektronickým podpisem ani podáno prostřednictvím datové schránky), případně za použití jiných přenosových technik, např. telegraficky či faxem.
Bylo-li takto podáno včas, bude toto neplnohodnotné podání považováno za včas podané, když bude nejpozději do 5 dnů od jeho doručení správci daně učiněno opakovaně příslušným způsobem (písemně nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem či prostřednictvím datové schránky) nebo ústně do protokolu (§ 71 odst. 3 DŘ).
Podmínkou toho, aby elektronické podání bylo účinné i bez zákonných podmínek, je, že musí být pro správce daně čitelné.
Pan Jiříček uvažoval, kdy nejpozději může podat přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2020. Byl si vědom toho, že 25. červenec 2020 připadá na sobotu. Posledním dnem lhůty pro podání je tak až pondělí 27. července.
Po báječném víkendu byl pan Jiříček unaven a přiznání dokončoval až během pondělí. V sedm hodin večer, kdy byl hotov, už měli na poště i na finančním úřadě zavřeno. Rozhodl se tedy zaslat přiznání na FÚ elektronickou poštou, ačkoli si dosud nevyřídil elektronický podpis. Bude tak mít dalších pět dnů na to, aby přiznání podal opakovaně - buď písemně, anebo třeba s použitím správcem daně registrovaného zaručeného elektronického podpisu, který si mezitím vyřídil. Pokud to splní, dodržel původní lhůtu.
Lhůta pro opětovné podání se neodvozuje ode dne předběžného podání, ale až ode dne jeho doručení správci daně, a tak podá-li daňový subjekt v pátek k poštovní přepravě a správci daně bude podání doručeno v pondělí, stačí, když plnohodnotné podání bude předáno v sobotu. Jde dokonce vyvodit, že díky tomu, že posledním dnem lhůty je právě sobota, stačí předat plnohodnotné podání následující pondělí.
NahoruTýdny, měsíce a roky
U lhůt, které jsou stanoveny v týdnech, měsících nebo letech, je prvním dnem lhůty den následující po dni, kdy došlo k události určující běh lhůty (např. den doručení). Posledním dnem takové lhůty je den, který má stejné jméno nebo číselné označení jako den, který je prvním dnem lhůty, např. opět den doručení. Pokud tak vysoké číslo dne v daném měsíci není, končí lhůta posledním dnem měsíce.
Správce daně stanovil daňovému subjektu lhůtu pro odstranění technických překážek v evidenci DPH na čtyři měsíce ode dne doručení rozhodnutí. Pan Ryšavý si toto rozhodnutí vyzvedl 30. července 2020.
Prvním dnem lhůty je 31. červenec. Posledním dnem lhůty je 30. listopad 2020, i když by to měl být 31. den v měsíci (tj. den se stejným číselným označením, jako má den, který je prvním dnem lhůty).
NahoruPřerušení lhůty
Někdy správce daně, kterému běží lhůta pro jeho úkon, potřebuje vložit jiný úkon. Například má správce daně rozhodnout o žádosti daňového subjektu, ale žádost je neúplná a správce daně potřebuje od daňového subjektu další informace. V takovém případě vydá výzvu k doplnění. Dnem vydání této výzvy, obecně jakékoli výzvy k součinnosti, se zastavuje běh lhůty pro rozhodnutí správce daně. Zbytek lhůty pak doběhne až po dni, kdy daňový subjekt vyžadovanou součinnost splní.
Daňový subjekt podal žádost o vrácení vratitelného přeplatku na dani, v žádosti však neuvedl účet, na který má být přeplatek převeden. Správce daně je povinen vratitelný přeplatek vrátit do 30 dnů od obdržení žádosti o jeho vrácení. Protože však jde o registrovaný daňový subjekt, žádost o vrácení přeplatku měla obsahovat informaci o tom, na který z účtů uvedených v přihlášce k registraci má být přeplatek vrácen, proto správce daně vydá výzvu k doplnění podání.
Jestliže daňový subjekt žádost o vrácení přeplatku podal 6. dubna k poštovní přepravě, předpokládejme, že správci daně byla doručena 7. dubna. Od tohoto dne se odvozuje třicetidenní lhůta pro vrácení přeplatku. Měl by být tedy odepsán z účtu správce daně nejpozději 6. května 2020.
Správce daně však 13. dubna vydal výzvu k doplnění podané žádosti. Tato výzva byla daňovému subjektu doručena 14. dubna. Daňový subjekt dne 16. dubna podal doplnění k poštovní přepravě, správci daně bylo doručeno 17. dubna. Za předpokladu, že podání již bude úplné, daňový subjekt splnil výzvu dne 16. dubna. V období mezi 13. a 16. dubnem byla lhůta pro vrácení přeplatku přerušena, a tak posledním dnem lhůty, kdy musí správce daně přeplatek odeslat ze svého účtu, bude až den 11. května 2020.
NahoruDůležité lhůty
S řadou lhůt se daňový subjekt setkává v daňovém řízení velmi často. Přestože některým z nich je věnována pozornost v samostatných článcích, uvedeme zde alespoň ty nejdůležitější.
NahoruDaňová přiznání
Níže uvádíme schematický přehled některých lhůt pro podávání daňových přiznání. Přesné termíny naleznete v daňovém kalendáři.
*) V době přípravy tohoto článku probíhal legislativním procesem návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, jehož schválení se předpokládá.
**) Na základě novely daňového řádu od 1. 1. 2021 dochází ke komplikovanější úpravě lhůt pro podání daňového přiznání k dani z příjmů.
U daně z příjmů je obvykle lhůta pro podání řádného daňového přiznání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Protože jde o lhůtu počítanou v měsících, je posledním dnem této lhůty až den následující po dni, od kterého se začátek lhůty odvozuje, a tím je poslední den zdaňovacího období. U daně z příjmů fyzických osob bude tedy posledním dnem lhůty 1. duben, u daně z příjmů právnických osob je to složitější.
Je-li jejím zdaňovacím obdobím kalendářní rok, pak posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání bude rovněž 1. duben, půjde-li o právnickou osobu s povinným auditem, bude posledním dnem lhůty 1. červenec. Obdobně se termíny stanoví u hospodářského roku.
Nahoru1. Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů v případě jeho elektronického podání
V případě elektronického podání daňového přiznání nebude lhůta pro jeho podání tříměsíční, jako doposud, ale čtyřměsíční.
Paní Janáčková podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob "papírově" (nemá datovou schránku ani zplnomocněného daňového poradce).
V takovém případě se pro ni zůstává stávající termín pro podání přiznání do 1. dubna.
Pan Janata se rozhodne podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob "elektronicky" (např. datovou schránkou nebo přes EPO nebo přes daňovou informační schránku). Nemá daňového poradce. Daňové přiznání za uplynulý rok podá 20. dubna:
- elektronicky
- papírově.
Pokud podal elektronicky, učinil tak včas, neboť nově se mu lhůta automaticky prodlužuje z 1. dubna do 1. května. (Nemusí skutečnost, že bude podávat elektronicky, dopředu oznamovat finančnímu úřadu).
Pokud podal "papírově", podal přiznání pozdě, protože nedodržel lhůtu 1. dubna a hrozí mu pokuta za opožděné tvrzení daně, popř. i úroky z prodlení za pozdní zaplacení daně.
Nahoru 2. Přiznání podané daňovým poradcem
Paní Bohatá se rozhodne podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob pomocí zplnomocněného daňového poradce a chce využít prodlouženého termínu do 1. července.
Plnou moc na finanční úřad však neuloží do 1. dubna, ale bude na finanční úřad zaslána např. až 30. června spolu s daňovým přiznáním.
Zatímco při dosavadní právní úpravě by šlo o pozdní podání daňového přiznání, nově bude takový postup v pořádku a daňové přiznání bude podáno včas.
NahoruSplatnost daně
Lhůta splatnosti daně je totožná s posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, pokud ji zvláštní daňové zákony nestanoví jinak. Tak je tomu u následujících daní:
NahoruStanovení daně
Lhůta pro stanovení daně vystřídala v daňovém řádu dřívější lhůtu pro vyměření daně, její základní výměra se sice nezměnila, lhůta se však odlišně odvozuje, čímž se změnila i její délka.
Základní lhůta pro stanovení daně je tři roky od posledního dne lhůty pro podání…
