Kontrolní hlášení - zkušenosti, nejčastější chyby, novinky

2016.1617.1

Kontrolní hlášení – zkušenosti, nejčastější chyby, novinky

Ing. Miroslava Nováková

Od 1. ledna 2016 vešla v účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH), která zavedla novou povinnost pro plátce daně z přidané hodnoty, a to podávat kontrolní hlášení. Nyní již máme za sebou několikeré jeho podání a zvykáme si na starosti, které s kontrolním hlášením souvisí.

Příspěvek shrnuje první zkušenosti s kontrolním hlášením, upozorňuje na nejčastější chyby, které plátci v souvislosti s kontrolním hlášením dělají, a rozebírá rovněž změny, které přináší novela ZDPH v oblasti pokut a lhůt.

235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty

• § 4 - Vymezení základních pojmů

• § 42 - Oprava základu daně a oprava výše daně

• § 43 - Oprava výše daně v jiných případech

• § 44 - Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

• § 46 - Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

• § 71 - Osvobození od daně při dovozu zboží

• § 72 - Nárok na odpočet daně

• § 74 - Oprava odpočtu daně

• § 101a - Elektronická forma podání

• § 101d - Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení

• § 101g - Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

280/2009 Sb., daňový řád

• § 74 – Vady podání

Osoby povinné podat kontrolní hlášení

Povinnost podat kontrolní hlášení se týká téměř všech plátců daně z přidané hodnoty, pokud poskytli či přijali plnění, která se uvádějí v kontrolním hlášení. Dá se říct, že kontrolní hlášení musí podat každý plátce, který má v přiznání vyplněny řádky 1 až 6, 9 až 13, 25, 40, 41, popř. pokud dodal investiční zlato v režimu osvobození od daně (uvádí se na řádku 26 přiznání).

Pokud plátce podává tzv. nulové přiznání, kontrolní hlášení nepodává, rovněž jej nepodává, když má v přiznání vyplněny pouze řádky, jejichž hodnoty se v kontrolním hlášení nerozepisují.

Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení za období shodné s jejich zdaňovacím obdobím – plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím měsíčně a plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím čtvrtletně. Kontrolní hlášení tedy kopíruje údaje v daňovém přiznání.

Právnické osoby bez ohledu na to, jaké mají zdaňovací období, podávají kontrolní hlášení měsíčně. Pokud je právnická osoba měsíční plátce, období pro daňové přiznání a kontrolní hlášení je tedy shodné, právnická osoba se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podává kontrolní hlášení měsíčně, zatímco přiznání čtvrtletně. Právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím mohou v prvních dvou měsících čtvrtletí v kontrolním hlášení uvádět pouze uskutečněná plnění, přijatá plnění mohou uvést souhrnně až v kontrolním hlášení za poslední měsíc čtvrtletí.

Povinnost podat kontrolní hlášení se netýká identifikovaných osob, a to ani tehdy, když mají v přiznání vyplněny řádky, které se v kontrolním hlášení jinak rozepisují.

Způsob podání kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky, a to buď přímo datovou schránkou, nebo přes daňový portál. Jistější způsob podání je přes daňový portál, protože podání je testováno na kritické chyby a systém neumožní podat kontrolní hlášení, pokud by datová zpráva měla vadný formát či strukturu, zatímco podání učiněná přímo datovou schránkou touto kontrolou neprojdou.

Pokud plátce podá kontrolní hlášení datovou schránkou a datová zpráva má vadný formát či strukturu, počínaje kontrolním hlášením podaným za měsíc květen 2016 či za 2. čtvrtletí 2016 je na toto podání hleděno jako na neúčinné, tudíž jako by ani nebylo učiněno, a je nutné jej podat znova, ve správném formátu a struktuře. Pokud je následně správné podání učiněno po lhůtě, je to spojeno se sankcemi (viz dále). Takovýto postup je důsledkem novely ZDPH (č. 113/2016 Sb.) účinné k 1. 5. 2016 (§ 101a odst. 4 ZDPH). Před novelou bylo na takováto podání nahlíženo jako na podání s vadou, plátce obdržel výzvu dle § 74 DŘ, a pokud následně podání učinil správně ve lhůtě stanovené touto výzvou, hledělo se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas.

Pokud je kontrolní hlášení podáno přes daňový portál a plátce nemá elektronický podpis ani datovou schránku, může podání učinit elektronicky i bez tohoto a datovou zprávu potvrdit tzv. e-tiskopisem, který plátce podepíše vlastnoručně a podá správci daně.

Při využití tzv. e-tiskopisu je ale potřeba dát pozor na to, že dle § 101d odst. 2 ZDPH je nutné podat jak datovou zprávu (na daňovém portálu), tak e-tiskopis (na podatelnu finančního úřadu nebo na poštu) ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, tj. do 25 dnů po skončení měsíce či čtvrtletí. Nemusí zde být dodržena 5denní lhůta pro potvrzení datové zprávy e-tiskopisem, ale e-tiskopis musí být podán rovněž ve lhůtě – tj., datovou zprávu je možné učinit např. 10. 9. a e-tiskopis lze podat až 24. 9. (podání učiněná kompletně ve lhůtě se řídí § 101d odst. 2 ZDPH, a nikoli § 71 odst. 3 DŘ). Obdobně se postupuje při podání následného kontrolního hlášení. Pokud plátce zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů podat následné kontrolní hlášení vč. případného e-tiskopisu.

Pokud by plátce podal datovou zprávu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, ale e-tiskopis až po lhůtě, pak se na dané podání hledí jako na neúčinné a je potřeba jej podat znovu. Půjde však již o pozdní podání se sankcemi.

Pokud by plátce na podání kontrolního hlášení zapomněl a podal jej datovou zprávou např. až 29. 9., musí již pro podání e-tiskopisu dodržet 5denní lhůtu vymezenou v § 71 odst. 3 DŘ.

Vazba kontrolního hlášení na daňové přiznání

Je třeba myslet na to, že existují určitá pravidla pro provázanost jednotlivých oddílů kontrolního hlášení na daňové přiznání. Platí, že:

oddíl A.1. kontrolního hlášení = řádek 25 přiznání

oddíl A.2. kontrolního hlášení = řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 přiznání

oddíl A.3. kontrolního hlášení = část řádku 26 týkající se dodání investičního zlata

oddíly A.4. a A.5. kontrolního hlášení = řádky 1 a 2 přiznání

oddíl B.1. kontrolního hlášení = řádky 10 a 11 přiznání

oddíly B.2. a B.3. kontrolního hlášení = řádky 40 a 41 přiznání

Samozřejmě – u plátců, právnických osob, podávajících přiznání čtvrtletně, je potřeba údaje v kontrolních hlášeních za dané tři měsíce pro kontrolu na čtvrtletní přiznání sečíst.

Plátci často zapomínají, že pokud provádějí změny formou následných kontrolních hlášení, kdy se mění hodnoty zde uvedených plnění, je rovněž potřeba tyto změny promítnout formou dodatečného přiznání k dani z přidané hodnoty a naopak.

Neshody vykázané v kontrolních hlášeních a jejich řešení

Hlavním cílem kontrolních hlášení je kontrola, zda nedochází k daňovým únikům, podvodům na dani z přidané hodnoty, jednoduše řečeno, zda daň, u níž si příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně, byla jeho dodavatelem přiznána. Proto správce daně porovnává zejména oddíl B.2. kontrolního hlášení odběratele s oddílem A.4. kontrolního hlášení dodavatele, kdy kontroluje běžná tuzemská plnění u dokladů s hodnotou nad 10 000 Kč. Kontrola u plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti probíhá porovnáním oddílů A.1. (dodavatel) a B.1. (odběratel) kontrolního hlášení. Dále správce daně provádí různé další kontroly provázanosti dat kontrolních hlášení.

Bohužel, v počáteční fázi tuto kontrolní roli komplikuje spousta administrativních chyb, kterých se plátci při vyplňování kontrolních hlášení dopouštějí. Nejčastějšími chybami jsou různé překlepy, kdy zejména překlep v DIČ obchodního partnera způsobí, že se data z kontrolních hlášení nespárují. Dalšími chybami jsou nesprávně vyplňované údaje týkající se data povinnosti přiznat daň. Obecně se dá říct, že ne vždy je postupováno dle pokynů k vyplnění kontrolního hlášení (viz dále – popis častých chyb).

Pokud správce daně zjistí nesoulad mezi daty obchodních partnerů, řeší tyto neshody buďto formou výzev, kde plátci popíše zjištěné neshody a vyzve jej k nápravě formou podání kontrolního hlášení (pokud jej plátce vůbec nepodal) nebo následného kontrolního hlášení. Dalším způsobem je neformální kontaktování plátce za účelem ověření neshod.

Kontroly správce daně se zaměřují na chybějící daň, tudíž nezkoumá se situace, kdy dodavatel uskutečněné plnění uvede do kontrolního hlášení, avšak odběratel nikoli, neboť uplatnění odpočtu daně u přijatého plnění závisí na jeho použití, lze jej uplatnit i v pozdějším období apod. Zkoumá se tedy situace opačná – zda byla přiznána daň, z níž je uplatňován nárok na odpočet daně.

Plátci jsou někdy zaskočeni tím, že jim byla výzva správce daně doručena jinam, než očekávali. V kontrolním hlášení plátce uvádí jako povinnou položku identifikátor datové schránky nebo e-mail. Dle § 101g odst. 4 ZDPH jsou výzvy související s kontrolním hlášením prioritně zasílány do datové schránky, a pokud tato neexistuje, pak teprve přichází v úvahu zaslání výzvy na e-mailovou adresu uvedenou za tímto účelem v kontrolním hlášení.

Pokud by tedy plátce v kontrolním hlášení nevyplnil ID datové schránky a vyplnil e-mail, pak v případě, že má zpřístupněnou datovou schránku, bude výzva odeslána do této datové schránky, a nikoli na sdělený e-mail.

Pokud má plátce u správce daně uloženu plnou moc, na základě které je zástupce zplnomocněn k převzetí výzev souvisejících s kontrolním hlášením, pak opět záleží na tom, zda tento zástupce disponuje zpřístupněnou datovou schránkou nebo ne. Prioritně jsou výzvy zasílány do datové schránky tohoto zástupce. Pokud je v kontrolním hlášení např. uvedena datová schránka plátce nebo e-mail kohokoliv a plátce pro doručování výzev zplnomocnil zástupce, který má datovou schránku, pak bez ohledu na údaje uvedené v kontrolním hlášení bude výzva odeslána do datové schránky zástupce.

E-mailovou adresu je do kontrolního hlášení vhodné uvádět pouze tehdy, pokud ten, komu jsou zasílány výzvy, nemá zpřístupněnu datovou schránku.

Obecně se dá říct, že výhodnější je, aby osoba, které se výzvy zasílají, datovou schránku měla, neboť pokud daná osoba nemá možnost do datové schránky nahlédnout delší čas, je výzva doručena fikcí až 10. den ode dne jejího dodání do datové schránky. U e-mailu platí dle § 101g odst. 5 ZDPH pravidlo, že se výzva považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Proto pozor na překlepy – pokud plátce uvede např. neplatnou e-mailovou adresu, výzva se považuje za doručenou i v případě odeslání výzvy na tuto e-mailovou adresu.

Lhůta pro odpověď na výzvu správce daně je velmi krátká – kontrolní hlášení je třeba podat do 5 dnů (kalendářních) ode dne doručení výzvy, následné kontrolní hlášení rovněž. U následného kontrolního hlášení byla lhůta pro odpověď na výzvu správce daně prodloužena na 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy novelou, která vstoupila v účinnost dne 29. 7. 2016.

Někdy se může stát, že plátce výzvu dostane i s delším časovým odstupem ode dne podání kontrolního hlášení. Je to způsobeno tím, že fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení čtvrtletně a správce daně má data pro porovnání později, další neshody vznikají pozdním podáním kontrolních hlášení či podáváním následných kontrolních hlášení.

Nejčastější chyby

Datum povinnosti přiznat daň

Velmi častou chybou je nesprávné uvedení data povinnosti přiznat daň (DPPD). U klasických zdanitelných plnění se do kolonky DPPD uvádí datum přijetí úplaty před datem uskutečnění zdanitelného plnění (zálohy) a datum uskutečnění zdanitelného plnění. Nejčastější chybou je, že plátci do kolonky DPPD vyplňují datum, kdy obdrželi daňový doklad či datum vystavení daňového dokladu. Nejvíce plátce zřejmě plete pravidlo uvedené v § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH, které stanoví, že nárok na odpočet daně vzniká plátci až tehdy, kdy má v držení daňový doklad. Toto pravidlo ale pouze určuje, ve kterém zdaňovacím období lze nejdříve uplatnit nárok na odpočet daně, a nijak neovlivňuje datum uskutečnění zdanitelného plnění.

Příklad

Dne 27. 8. 2016 dodal plátce A plátci B zboží, základ daně 20 000 Kč, daň 4 200 Kč. Dne 30. 8. 2016 vystavil doklad č. 123, který odběrateli doručil dne 2. 9. 2016.

Plátce A:

Plátce B:

Správná volba oddílu kontrolního hlášení A.4. x A.5., B.2. x B.3.

Do oddílu A.4. (dodavatel) a B.2. (odběratel) se zahrnují doklady s hodnotou nad 10 000 Kč. Dodavatel do oddílu A.4. uvádí pouze doklady nad 10 000 Kč u plnění poskytnutých osobě povinné k dani (osobě uskutečňující ekonomickou činnost). Výjimku tvoří pouze doklady týkající se oprav daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 44 a 46 ZDPH), kdy se do oddílů A.4. a B.2. uvádějí i doklady pod 10 000 Kč.

Hodnota 10 000 Kč se posuzuje dle celkové hodnoty uvedené na daňovém dokladu, tj. základ daně i daň. Do posuzované hodnoty vstupují veškerá plnění uvedená na daňovém dokladu, i ta, která do kontrolního hlášení nevstupují, protože jsou například osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, pokud jsou tato na daňovém dokladu uvedena společně se zdanitelnými plněními.

V konečném důsledku se tedy může stát, že se v oddílech A.4. a B.2. kontrolního hlášení uvedou i hodnoty menší než 10 000 Kč.

Příklad

Dne 27. 8. 2016 poskytnul plátce A plátci B dodání zboží – základ daně 2 000 Kč, daň 420 Kč a dodání stravenek (není předmětem daně) za 10 000 Kč. Dne 30. 8. 2016 vystavil doklad č. 123, který odběrateli doručil dne 2. 9. 2016. Do kontrolního hlášení se uvede jen ta část daňového dokladu, která se týká zdanitelných plnění.

Plátce A:

Plátce B:

Zálohy

Značný výskyt chyb se objevuje rovněž při uvádění plnění, u nichž jsou předem poskytnuty zálohy. Chybují zejména odběratelé v oddíle B.2. Často odběratel uplatňuje nárok na odpočet daně najednou, až po uskutečnění plnění, nikoli postupně při zaplacení zálohy a následně po uskutečnění plnění. Zapomíná však, že je potřeba zálohu a zúčtovací doklad rozepsat samostatně dle jednotlivých daňových dokladů v souvislosti s daným plněním vystavených.

Příklad

Dne 27. 8. 2016 dodal plátce A plátci B zboží v celkové hodnotě základ daně 100 000 Kč, daň 21 000 Kč. Dne 6. 7. 2016 byla zaplacena záloha – základ daně 20 000 Kč, daň 4 200 Kč.

K záloze byl dne 8. 7. 2016 vystaven doklad č. 5550, který byl odběrateli doručen 9. 7. 2016. Po datu uskutečnění zdanitelného plnění byl dne 30. 8. 2016 vystaven doklad č. 7770, který byl odběrateli doručen dne 1. 9. 2016 – doplatek základ daně 80 000 Kč + daň 16 800 Kč.

Plátce B se rozhodl uplatnit odpočet daně najednou až po uskutečnění plnění.

Plátce A:

Plátce B:

Platební kalendáře

Obdobné chyby jako u zálohových daňových dokladů a zúčtovacích dokladů se vyskytují u platebních kalendářů (týkajících se dodávek energií apod.). Při rozhodování se, zda jednotlivé zálohy rozepisovat do oddílu A.4. či A.5. a B.2. či B.3., je podstatné, zda celkový součet na platebním kalendáři rozepsaných záloh je nad 10 000 Kč (pak přichází v úvahu oddíly A.4. a B.2.) nebo do 10 000 Kč (pak přichází v úvahu oddíly A.5. a B.3.). U konečného vyúčtování se pak pro posouzení hranice 10 000 Kč vychází z rozdílu konečné hodnoty plnění oproti zaplaceným zálohám, tj. zda doplatek či přeplatek je nižší či vyšší než 10 000 Kč.

Pokud se odběratel rozhodne uplatnit nárok na odpočet daně až při konečném vyúčtování, nesmí zapomenout, že je potřeba každou platbu rozepsat samostatně (viz příklad k zálohám).

Příklad

Platební kalendář – doklad č. 123, rozpis plateb (takto i bylo placeno):

• 15. 7. 2016 10 000 Kč + 2 100 Kč

• 15. 8. 2016 10 000 Kč + 2 100 Kč

• 15. 9. 2016 10 000 Kč + 2 100 Kč

Zúčtovací doklad č. 666: celkové plnění má datum uskutečnění zdanitelného plnění 20. 9. 2016…