Datové schránky v roce 2022 a novinky pro rok 2023

2022.13.2

Datové schránky v roce 2022 a novinky pro rok 2023

MVDr. Milan Vodička

 NahoruStručný historický exkurs

Informační systém datových schránek (dále jen ISDS) byl uveden do provozu v roce 2009 a od té doby představuje jeden ze stěžejních prostředků elektronické komunikace. Je žádoucí dodat, že tak činí naprosto bezchybně, do dnešního dne je mi znám jediný případ, kdy odeslaná zpráva nedoputovala k příjemci v čitelné podobě, to ale bylo způsobeno primárně externím obslužným softwarem. Taková spolehlivost je v světě IT skutečně unikátní.

Statistiky dostupné na webových stránkách provozovatele uvádějí ke dni 10.4.2022, že v ISDS je aktivních více než 1,5 milionu datových schránek, mezi kterými proběhla téměř jedna miliarda datových zpráv. Naprosto drtivá většina z nich (99,3 %) přitom byla doručena přihlášením příslušné osoby.¹ Datové schránky se tedy vyznačují naprostou spolehlivostí, k tomu lze přičíst i nezpochybnitelnou průkaznost základních parametrů komunikace, to znamená, kdy nastaly okamžiky odeslání, dodání a doručení a v neposlední řadě také neměnnost celé datové zprávy ve smyslu "obsahu" zásilky. Tyto funkce zajišťují zabezpečovací prvky v podobě elektronických pečetí a časových razítek, které jsou v tomto ohledu vysoce věrohodné.

Cílovým stavem, ke kterému se pomalu přibližujeme, je učinit z datových schránek univerzální prostředek pro elektronickou komunikaci a doručování, nejen pro oblast veřejnoprávní, ale i pro tu soukromou. O této snaze svědčí např. Parlamentem nakonec neschválená novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která by vedla k automatickému zřízení datové schránky (téměř) každému občanovi České republiky současně s okamžikem nabytí právní způsobilosti, to znamená, při dosažení věku osmnácti let.

 NahoruSoukromo- i veřejnoprávně v ISDS

Aby mohl být naplněn výše uvedený cílový stav ISDS jako univerzálního nástroje elektronické komunikace, musí být datové schránky používány nejen v oblasti veřejnoprávní, ale i v soukromé, tedy k zasílání např. smluv, faktur, nabídek, objednávek a podobných písemností. Pokud srovnáme veřejnoprávní a soukromoprávní použití datové schránky jako komunikačního prostředku, lze shrnout základní parametry následujícím způsobem.

Veřejnoprávní komunikace znamená, že v pozici odesílatele nebo příjemce je orgán veřejné moci (OVM), tedy státní orgán, územní samosprávný celek, notář, soudní exekutor, insolvenční správce anebo fyzická či právnická osoba, které byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy. V takovém případě platí, že:

• Prostřednictvím datové schránky je odesílána / přijímána datová zpráva.

• Datové zprávy jsou pro odesílatele i příjemce bezplatné, resp. jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

• Příjem datových zpráv není možné zakázat nebo nějak omezit, orgány veřejné moci proto mají garantovánu jistotu doručení písemností, které prostřednictvím datových schránek odesílají.

• Pokud je orgán veřejné moci v pozici příjemce, nastávají účinky doručení již okamžikem dodání do jeho datové schránky, tedy prakticky okamžitě po odeslání.

• U datových zpráv odeslaných orgánem veřejné moci se uplatňuje tzv. fikce doručení, to znamená, že zpráva je doručena po deseti dnech od dodání, i když se do datové schránky příjemce nikdo nepřihlásí.

• U datových zpráv, u nichž je příjemcem orgán veřejné moci, se uplatní fikce podpisu, resp. úkon prostřednictvím datové schránky má účinky jako písemný a podepsaný.

O soukromoprávní komunikaci hovoříme tehdy, pokud v pozici odesílatele ani příjemce nevystupuje žádný orgán veřejné moci. V takovém případě:

• Prostřednictvím datové schránky jsou odesílány a přijímány poštovní datové zprávy, jedná se o službu České pošty, hrazenou na základě smlouvy nebo pomocí nabitého kreditu. Na jaře roku 2021 byla výrazně snížena cena těchto poštovních datových zpráv, v současné době činí 5 Kč.

• V nastavení datové schránky příjemce musí být příjem poštovních datových zpráv povolen. Od ledna tohoto roku ovšem datové schránky zřízené ze zákona neumožňují příjem poštovních datových zpráv zakázat. V praxi tato změna dopadá na datové schránky právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku a dále fyzických osob vyjmenovaných v § 4 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění (daňoví poradci, advokáti, notáři, auditoři a některé další), které se již nemohou vyhnout soukromoprávní komunikaci.

• Další podporou pro využívání datových schránek v soukromoprávním styku je legislativní změna, která s účinností od 1. ledna 2022 zavedla fikci doručení uplynutím desetidenní lhůty od dodání dokumentu i pro poštovní datové zprávy². To znamená, že každá písemnost odeslaná do datové schránky jiné osoby bude vždy považována za doručenou, nejpozději ve zmíněné desetidenní lhůtě pro fikci doručení.

 NahoruVýběr z judikatury

V průběhu let byla řada otázek a situací souvisejících s používáním datových schránek předmětem sporů, které ukončily až rozhodnutí nejvyšších soudů. Vybírám několik z těch zajímavých:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 28/2010–79 z 15.7.2010, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí pod č. 2131/2010 potvrdil, že pokud je učiněno podání vůči orgánu veřejné moci, považuje se za doručené okamžikem dodání datové zprávy do datové schránky příjemce. Tento názor potvrdil také Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 3518/11 z 10. ledna 2012.

Judikatorně musela být potvrzena…