Datové schránky v roce 2022 a novinky pro rok 2023

2022.13.2

Datové schránky v roce 2022 a novinky pro rok 2023

MVDr. Milan Vodička

 NahoruStručný historický exkurs

Informační systém datových schránek (dále jen ISDS) byl uveden do provozu v roce 2009 a od té doby představuje jeden ze stěžejních prostředků elektronické komunikace. Je žádoucí dodat, že tak činí naprosto bezchybně, do dnešního dne je mi znám jediný případ, kdy odeslaná zpráva nedoputovala k příjemci v čitelné podobě, to ale bylo způsobeno primárně externím obslužným softwarem. Taková spolehlivost je v světě IT skutečně unikátní.

Statistiky dostupné na webových stránkách provozovatele uvádějí ke dni 10.4.2022, že v ISDS je aktivních více než 1,5 milionu datových schránek, mezi kterými proběhla téměř jedna miliarda datových zpráv. Naprosto drtivá většina z nich (99,3 %) přitom byla doručena přihlášením příslušné osoby.¹ Datové schránky se tedy vyznačují naprostou spolehlivostí, k tomu lze přičíst i nezpochybnitelnou průkaznost základních parametrů komunikace, to znamená, kdy nastaly okamžiky odeslání, dodání a doručení a v neposlední řadě také neměnnost celé datové zprávy ve smyslu "obsahu" zásilky. Tyto funkce zajišťují zabezpečovací prvky v podobě elektronických pečetí a časových razítek, které jsou v tomto ohledu vysoce věrohodné.

Cílovým stavem, ke kterému se pomalu přibližujeme, je učinit z datových schránek univerzální prostředek pro elektronickou komunikaci a doručování, nejen pro oblast veřejnoprávní, ale i pro tu soukromou. O této snaze svědčí např. Parlamentem nakonec neschválená novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která by vedla k automatickému zřízení datové schránky (téměř) každému občanovi České republiky současně s okamžikem nabytí právní způsobilosti, to znamená, při dosažení věku osmnácti let.

 NahoruSoukromo- i veřejnoprávně v ISDS

Aby mohl být naplněn výše uvedený cílový stav ISDS jako univerzálního nástroje elektronické komunikace, musí být datové schránky používány nejen v oblasti veřejnoprávní, ale i v soukromé, tedy k zasílání např. smluv, faktur, nabídek, objednávek a podobných písemností. Pokud srovnáme veřejnoprávní a soukromoprávní použití datové schránky jako komunikačního prostředku, lze shrnout základní parametry následujícím způsobem.

Veřejnoprávní komunikace znamená, že v pozici odesílatele nebo příjemce je orgán veřejné moci (OVM), tedy státní orgán, územní samosprávný celek, notář, soudní exekutor, insolvenční správce anebo fyzická či právnická osoba, které byla svěřena působnost v oblasti veřejné správy. V takovém případě platí, že:

• Prostřednictvím datové schránky je odesílána / přijímána datová zpráva.

• Datové zprávy jsou pro odesílatele i příjemce bezplatné, resp. jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

• Příjem datových zpráv není možné zakázat nebo nějak omezit, orgány veřejné moci proto mají garantovánu jistotu doručení písemností, které prostřednictvím datových schránek odesílají.

• Pokud je orgán veřejné moci v pozici příjemce, nastávají účinky doručení již okamžikem dodání do jeho datové schránky, tedy prakticky okamžitě po odeslání.

• U datových zpráv odeslaných orgánem veřejné moci se uplatňuje tzv. fikce doručení, to znamená, že zpráva je doručena po deseti dnech od dodání, i když se do datové schránky příjemce nikdo nepřihlásí.

• U datových zpráv, u nichž je příjemcem orgán veřejné moci, se uplatní fikce podpisu, resp. úkon prostřednictvím datové schránky má účinky jako písemný a podepsaný.

O soukromoprávní komunikaci hovoříme tehdy, pokud v pozici odesílatele ani příjemce nevystupuje žádný orgán veřejné moci. V takovém případě:

• Prostřednictvím datové schránky jsou odesílány a přijímány poštovní datové zprávy, jedná se o službu České pošty, hrazenou na základě smlouvy nebo pomocí nabitého kreditu. Na jaře roku 2021 byla výrazně snížena cena těchto poštovních datových zpráv, v současné době činí 5 Kč.

• V nastavení datové schránky příjemce musí být příjem poštovních datových zpráv povolen. Od ledna tohoto roku ovšem datové schránky zřízené ze zákona neumožňují příjem poštovních datových zpráv zakázat. V praxi tato změna dopadá na datové schránky právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku a dále fyzických osob vyjmenovaných v § 4 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., v platném znění (daňoví poradci, advokáti, notáři, auditoři a některé další), které se již nemohou vyhnout soukromoprávní komunikaci.

• Další podporou pro využívání datových schránek v soukromoprávním styku je legislativní změna, která s účinností od 1. ledna 2022 zavedla fikci doručení uplynutím desetidenní lhůty od dodání dokumentu i pro poštovní datové zprávy². To znamená, že každá písemnost odeslaná do datové schránky jiné osoby bude vždy považována za doručenou, nejpozději ve zmíněné desetidenní lhůtě pro fikci doručení.

 NahoruVýběr z judikatury

V průběhu let byla řada otázek a situací souvisejících s používáním datových schránek předmětem sporů, které ukončily až rozhodnutí nejvyšších soudů. Vybírám několik z těch zajímavých:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 28/2010–79 z 15.7.2010, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí pod č. 2131/2010 potvrdil, že pokud je učiněno podání vůči orgánu veřejné moci, považuje se za doručené okamžikem dodání datové zprávy do datové schránky příjemce. Tento názor…