Daňové odpisy při nepeněžitém vkladu a vkladu obchodního závodu

3.4.2.2.1.21

Daňové odpisy při nepeněžitém vkladu a vkladu obchodního závodu

Ing. Blanka Jindrová

Zákon o obchodních korporacích v § 19 až 23 ZOK uvádí způsoby, jak dochází k vnesení jednotlivých vkladů, a to:

a) je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, dojde k vnesení na základě předání nemovité věci správci daně spolu s písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci,

b) pokud se jedná o nepeněžní vklad ve formě movité věci, je předmět vnesen předáním věci správci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak,

c) je-li vkladem závod nebo jeho část, je předmět vnesen účinností smlouvy o vkladu,

d) pohledávky jsou vneseny účinností smlouvy o vkladu pohledávky, přičemž vkladatel ručí za dobytnost do výše jejího ocenění,

e) v ostatních případech nepeněžních vkladů, je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů.

Dále již jen o vkladu movitého a nemovitého majetku a závodu. Vstupní cenou pro uplatnění daňových odpisů příjemcem vkladu je nabývací cena podílu. Existují dvě základní možnosti:

• jedná se o nepeněžitý vklad individuálního majetku nebo

• vklad souboru majetku a závazků, tj. závodu či jeho části.

 NahoruVklad individuálního majetku

A) Vklad individuálního majetku

Pro ocenění vkladu movité i nemovité věci se u nabyvatele vychází ze znaleckého ocenění.

U majetku, který podléhá odpisování, sleduje nabyvatel výši uplatňovaných daňových odpisů podle § 26 až 32 ZDP, přičemž tato výše nesmí překročit daňovou zůstatkovou cenu v okamžiku vkladu evidovanou u vkladatele.

 NahoruÚčetní ocenění u nabyvatele

Aby mohlo dojít k vnesení vkladu do společnosti, musí být oceněn znalcem. V této výši ocenění zachytí nabyvatel vklad v účetnictví, a tato hodnota se zpravidla promítne do účetních nákladů společnosti v podobě účetních odpisů. Výší ocenění znalcem není společnost vázána, ale je považována za maximální hranici, která nesmí být překročena. Nepeněžitý vklad tedy může být do společnosti vnesen v nižší hodnotě.

Toto ocenění je také označováno jako obchodněprávní, neboť je rozhodující pro stanovení podílu vkladatele na základním kapitálu obchodní korporace a s tím související práva a povinnosti, mimo jiné podíl na zisku či míra vlivu společníka.

 NahoruÚčetní ocenění u vkladatele

Ocenění u vkladatele je stěžejní pro zaúčtování nabytého podílu na obchodní korporaci. Podle zákona o účetnictví § 25 odst. 1 písm. f) ZoÚ se podíly na příslušné obchodní společnosti oceňují pořizovacími cenami. Ovšem výjimkou jsou právě nepeněžité vklady, kdy podle bodu 3.2. ČÚS č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek stanovuje, že základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková účetní cena. Tato hodnota může být zvýšena o DPH, je-li vklad zdanitelným plněním.

Účetní odpisy vychází z pořizovací ceny vloženého majetku, ve většině případů tedy ze znaleckého ocenění. Způsob odepisování záleží pouze na účetní jednotce, přičemž toto rozhodnutí uvede ve svém odpisovém plánu.

Ocenění pro účely daně z příjmů

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující pro nabývací cenu podílu § 24 odst. 7 ZDP. Na základě tohoto ustanovení se nabývací cenou v případě nepeněžitých vkladů rozumí hodnota nepeněžitého vkladu společníka do vlastního kapitálu. Hodnota nepeněžního vkladu se stanoví odlišně podle vkladatele, a to následovně:

• u právnické osoby v případě odpisovaného majetku ve výši daňové zůstatkové ceny a u ostatního majetku, jako jsou zásoby či pohledávky, ve výši účetní hodnoty,

• u fyzické osoby, která měla předmět vkladu zahrnut v obchodním majetku, ve shodném ocenění jako u právnické osoby,

• u fyzické osoby, pokud neměla předmět vkladu v obchodním majetku a byl pořízen v době delší než 5 let, je nabývací cenou cena podle znaleckého ocenění; pokud byl tento majetek pořízen v době kratší, je nabývací cenou:

  • - pořizovací cena, je-li pořízen úplatně,
  • - vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii.

Nabývací cenou podílu je v případě odpisovaného majetku daňová zůstatková cena, ze které se vychází v případě uplatňování daňových odpisů.

Daňové opisy

U daňových odpisů se účetní jednotka řídí § 30 odst. 10 ZDP, který uvádí, že nabyvatel má povinnost pokračovat v odpisování započatém vkladatelem z původní hodnoty majetku a při zachování způsobu odepisování. Podstatou u nového vlastníka je tedy to, že celkem může do daňových nákladů zahrnout pouze daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku.

Zároveň si nabyvatel podle § 26 odst. 7 písm. b) ZDP může v prvním roce uplatnit pouze poloviční odpis, jelikož polovinu odpisu uplatnil již při vyřazení DHM vkladatel.

Z výše uvedeného vyplývá, že dochází k rozdílu mezi výší účetní a daňové vstupní ceny majetku. Pokud by však vkladatelem byla fyzická osoba, která nemá zahrnut vklad v obchodním majetku, nelze u těchto vkladů pokračovat v odpisování.

 NahoruVklad závodu

B) Vklad závodu

Specifickým nepeněžitým vkladem do obchodní společnosti je vklad závodu nebo jeho části. Zákon definuje obchodní závod jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil, a který slouží k provozování jeho činnosti. Z toho vyplývá, že vkladatel převádí nejen majetek společnosti, ale i závazky, které se závodem souvisí.

Zápisem zvýšení ZK do obchodního rejstříku přejde na nabyvatele vlastnické právo k závodu. Nabyvatel na základě toho, že začne vykonávat podnikatelskou činnost, musí rozšířit účtový rozvrh. U vloženého DHM bude společnost při výpočtu daňových odpisů pokračovat v odpisování započatém u vkladatele. Pro tyto účely musí zachytit v pomocné evidenci pořizovací cenu majetku a daňovou zůstatkovou cenu.

Daňová zůstatková cena může být shodná s účetní zůstatkovou cenou, pokud vkladatel používal v účetnictví daňové odpisy. DHM byl odepisovaný např. zrychlenými daňovými odpisy. (Účetní jednotky by neměly užívat daňové odpisy i pro účetnictví.) Aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, měla by společnost stanovit u každého hmotného majetku účetní odpisy.