Ing. Jan Ambrož
Význam daňových dokladů – zdůrazňujeme v tomto případě pro účely daně z přidané hodnoty – je všem daňovým subjektům, ať už plátcům DPH, osobám povinným k dani nebo osobám identifikovaných k dani, jasný. Nicméně je třeba si stále připomínat zásady, které pro jejich vystavování platí.
Nepodceňujte tuto, pro někoho možná formální oblast fungování daně z přidané hodnoty, neboť vazba daňových dokladů na evidenci DPH a účetnictví a DPH je nepoměrně větší, než by se na první pohled zdálo. Výrazně ovlivňují nejen nárok na odpočet DPH. Situace je též v některých případech složitější, protože často odpovídá za kvalitu informací (daňových dokladů) příjemce poskytovaného plnění, dochází-li k přenosu daňové povinnosti, zahraničních plnění atd.
Právní úprava
Základní informace týkající se daňových dokladů jsou v zákoně uvedeny v díle pátém, §§ 26 až 35a ZDPH. Jedná se konkrétně o následující paragrafy.
Ve výše uvedené tabulce se nejedná o vyčerpávající výčet ustanovení zákona o DPH, která řeší problematiku daňových dokladů. Doplňme si například vazby na § 21 a násl. zákona o DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, § 45 ZDPH upravující podmínky opravných daňových dokladů (viz Oprava základu a výše DPH), § 72 a násl. zákona o DPH k problematice nároku na odpočet DPH atd.
Více viz text v následujících kapitolách, zejména úvodní a třetí část, v nichž u některých daňových dokladů upozorňujeme na souvislosti s různými typy plnění, u nichž vzniká povinnost přiznat daň, případně i korekce DPH (mínus, ale i plus z pohledu plátce DPH).
Prokazování
Daňové doklady jsou klíčovými dokumenty pro prokázání na jedné straně nároku na odpočet daně, ale také na straně druhé splnění daňových povinností. S tím souvisí problematika dokazování v daňovém řízení, která je pro oblast daně z přidané hodnoty zpracována v samostatném článku Daňové doklady - prokazování v DPH.
Prokazováním se mimo jiné rozumí vybudování kontrolního systému, tzv. auditní stopě a navazujícímu způsobu uchovávání daňových dokladů.
Výklad
První kapitola se věnuje významu daňových dokladů pro fungování daně z přidané hodnoty. Dále si vysvětlíme základní pravidla pro vystavení daňových dokladů, a jakou mají mít formu (2), následují specifika pro přenos daňové povinnosti (3). Typy daňových dokladů obsahuje závěrečná čtvrtá část. Zvláštnosti pro skupinu a společnost v DPH rozebíráme stručně v páté kapitole.
Nahoru1. VÝZNAM DAŇOVÝCH DOKLADŮ PRO FUNGOVÁNÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Z pohledu plátce daně z přidané hodnoty je význam daňových dokladů nejdůležitější pro nárok na odpočet daně (1.1), souvisí s povinností přiznat plnění (1.2). Neméně podstatné jsou daňové doklady při opravách základu daně (1.3). Kapitolu uzavře krátká zmínka o některých specifických daňových režimech, u kterých platí odlišnosti pro daňové doklady (1.4).
Princip daňových dokladů v DPH
Jak ovlivňují daňové doklady (DD) práva a povinnosti daňových subjektů znázorňuje jednoduše následující schéma.
Nahoru1.1 DD a nárok na odpočet DPH
Plátce má právo uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty podle striktních pravidel uvedených v § 72 a násl. zákona o DPH.
Existence daňového dokladu jako podmínka pro uznání nároku na odpočet DPH, je uvedena přímo v § 73 odst. 1 ZDPH: "...mít daňový doklad...".
Naštěstí pro praxi neschází v zákoně o dani z přidané hodnoty nezbytná benevolence, zmíněna v § 73 zákona o DPH:
Teorie vs. praxe
Vše si vysvětlíme na jednoduchých příkladech.
Měsíční plátce, společnost Alfa, přijal služby od německého partnera s místem plnění v tuzemsku. Na jedné straně je povinností přiznat daň (§ 24), na straně druhé je nárok na odpočet daně podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Zahraniční dodavatel nepředal daňový doklad.
Své povinnosti a také práva musí společnost Alfa splnit, jako důkazní prostředky použije mailovou korespondenci a uzavřenou smlouvu.
Oprava daňového dokladu?
Příjemce neopravuje chybný přijatý daňový doklad, ani nemůže, ale nárok má podle ustanovení § 73 odst. 5 zákona o DPH:
Ve druhém případně má společnost Alfa daňový doklad od tuzemské právní kanceláře, který je však neúplný (viz další výklad). Zde nárokuje daň z přidané hodnoty na vstupu s použitím dalších důkazních prostředků, potvrzenou objednávku služeb a navazující dokumentací o jejím poskytnutí.
Částka na daňovém dokladu
Musíme si uvědomit, že nárokovat lze jen oprávněnou částku, jak to požaduje § 73 odst. 6 ZDPH. Bohužel zde je text zákona příliš striktní, je-li na daňovém dokladu uvedena hodnota nižší, než měla být, je možné nárokovat pouze tuto nižší částku.
Příklad (1)
Společnost Alfa má daňový doklad, na kterém je chybně uvedena částka DPH 22 000 Kč, místo 21 000 Kč. Nárok je ve výši 21 000 Kč.
Příklad (2)
V jiném případě má plátce Alfa na dokladu uvedenu hodnotu 20 000 Kč, správně má být 21 000 Kč. Nárok je jen na 20 000 Kč.
Storno
V praxi se obdobné případy vyřeší snadno komunikací mezi smluvními partnery, provádí se storna daňových dokladů (zpravidla výměna původního dokladu, tj. nikoliv oprava ve smyslu dobropisů nebo vrubopisů) a vystaví se doklad se správnými údaji.
Musí se skutečně jednat o dohodu obou daňových subjektů, aby bylo vše v pořádku, například návaznost na daňová přiznání a kontrolní hlášení.
Používáme v příkladech zavedený pojem "společnost" místo firma, korporace, ale nemyslíme tím "společnost" jako společníka společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) – viz čtvrtá kapitola.
Nahoru1.2 DD a uskutečněné plnění
V článku se věnujeme daňovým dokladům, proto musíme upozornit na situace, kdy jeho vystavením vzniká povinnost přiznat daň z přidané hodnoty na výstupu.
DUZP a služby
Podle ustanovení § 21 odst. 3 ZDPH je dnem uskutečnění zdanitelného plnění při poskytování služeb "...dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu...a to tím dnem, který nastane dříve".
Toto pravidlo se netýká splátkových a platebních kalendářů (4.1).
Realitní kancelář "Byt pro každého" poskytla služby společnosti Alfa během ledna a února 2019. Aktivní paní účetní vystavila daňový doklad poslední lednový den, ke kterému se tak váže povinnost přiznat daň na výstupu.
Vystavení daňového dokladu také ovlivní uskutečnění plnění – dodání zboží do jiného členského státu podle § 22 zákona o DPH a pořízení zboží (§ 25 ZDPH).
Nahoru1.3 Oprava základu daně
Nejdříve se budeme věnovat standardním případům (1.3.1) a následně insolvenci (1.3.2).
Nahoru1.3.1 Běžné opravy základu daně
Jedná se o případy upravené v § 42 a násl. zákona o dani z přidané hodnoty, které jsou podrobně vysvětleny v článku opravy základu daně.
Zásadní význam pro tyto opravy má daňový doklad, nikoliv jeho náležitosti specifikované v § 45 pro tzv. opravný daňový doklad (dobropis, vrubopis), to znamená, že je důležitý okamžik přijetí dobropisu podle § 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH (snížení).
Společnost Alfa si vyřídila oprávněnou reklamaci týkající se koupě nové technologie. Dodavatel měsíční plátce Beta vystavil dobropis (opravný daňový doklad) 30. ledna 2019. Příjemce doklad obdržel na začátku února. Práva a povinnosti k dani z přidané hodnoty určují následující skutečnosti:
-
Beta uplatní nárok na snížení původního odvodu daně z přidané hodnoty až za zdaňovací období únor, v němž odběratel obdržel dobropis.
-
Alfa je povinna odvést daň z přidané hodnoty (menší, než původní nárok) již za měsíc leden.
Doplňme si, že kdyby nebyl býval vystaven dodavatelem opravný daňový doklad, musela by společnost Alfa "vrátit" část daně z přidané hodnoty ve zdaňovacím období leden 2019 podle § 74 odst. 1 ZDPH – jako ve výše uvedeném příkladu.
Podle pravidla "...za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl".
Tuto opravu v daném případě, nemá opravný daňový doklad, tzv. jiným dokladem, jehož náležitosti nejsou v zákoně o DPH nijak specifikovány. Proto je vhodné, aby obsahoval údaje obdobné jako tomu je u opravných daňových dokladů.
Vrubopis
Existuje také opravný daňový doklad zvyšující částku nároku na odpočet DPH. Příjemce může tento nárok podle § 74 odst. 3 zákona o DPH uplatnit na základě přijatého daňového dokladu, ale nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě.
Ostatní opravy
Jestliže plátce nebo identifikovaná osoba přiznala vyšší, než zákonnou daň na výstupu, může podle § 43 odst. 1 ZDPH provést opravu – tzv. v "jiných případech". Pokud byla povinnost vystavit daňový doklad, vystaví se opravný daňový doklad.
Oprava se provádí nejdříve ke dni, kdy příjemce původního plnění obdržel opravný daňový doklad. V situacích, nebyla-li povinnost vystavit daňový doklad (a tím ani opravný DD), oprava je přípustná v návaznosti na korekci provedenou v záznamní evidenci.
Nahoru1.3.2 Insolvence a opravy základu daně
Tato problematika je podrobně popsána v článku DPH a Insolvence.
Význam daňových dokladů je nesporný, například podle § 44 odst. 4 stále podle zákona o DPH platí, že se kopie přikládají k daňovému přiznání.
Nahoru1.4 Zvláštní daňové režimy
Výklad si doplníme v následující tabulce, v níž naleznete méně obvyklé režimy daně z přidané hodnoty s poznámkou týkající se daňových dokladů.
Daňovým dokladům pro přenos daňové povinnosti se věnuje třetí kapitola.
Nahoru2. OBECNÁ USTANOVENÍ O DAŇOVÝCH DOKLADECH
Tuto kapitolu jsme rozdělili na čtyři části: formy daňových dokladů (2.1) a způsoby vystavování (2.2), náležitosti daňových dokladů (2.3). Text uzavírají poznámky obecného rázu týkající se cizí měny, kvality a archivace dokladů (2.4).
Nerozebíráme doklady vystavované celními orgány, jejichž výklad naleznete v článcích Dovoz a vývoz zboží, zmíníme je stručně v části 4.3.
Nahoru2.1 Formy daňových dokladů
Paragraf 26 ZDPH je věnován základním pravidlům, která jsou stručná a velmi srozumitelná – daňový doklad ("DD") může mít:
-
listinnou nebo
-
elektronickou podobu.
Nahoru2.1.1 DD v listinné podobě
Nejběžnější forma daňových dokladů, které ve většině případů jsou standardními fakturami, účetními doklady. Bez jakýchkoliv problémů jsou také akceptovatelné pro daň z příjmů, ať už fyzických nebo právnických osob (viz úvod čtvrté kapitoly).
Nahoru2.1.2 Elektronický DD
Podle zákona o DPH jde o rovnocenný daňový doklad, není například podmínkou ověřený elektronický podpis. Viz též Elektronický podpis.
Nejvíce se řeší otázka dokazování, což je prezentováno v zákoně o DPH pojmy věrohodnost, neporušenost a čitelnost daňových dokladů (2.3).
Zákon uvádí v § 26 odst. 3 ZDPH doplňující podmínky pro daňové doklady v elektronické podobě, kterými zjednodušeně rozumíme dokumenty vystavené a zasílané elektronicky. Zásadní je, že:
Představme si, že z účetního systému jsou generovány doklady v elektronické podobě, třeba ve tvaru x.pdf. Má-li dodavatel souhlas svého obchodního partnera, posílá je pouze elektronicky a jde o hodnověrné daňové doklady.
V takových případech je samozřejmě nutné zajistit základní prvky ochrany účetních dat zasílaných v elektronické podobě. Například je vhodné stanovit u všech komunikujících stran zodpovědné osoby (vč. konkrétních e-mailových adres pro odesílání a přijímání zpráv).
To platí beze zbytku též pro situace, kdy odběratelé získají přístupová práva například ke svým dokladovým řadám, tj. vystaveným fakturám dodavatele (daňovým dokladům).
Informace GFŘ
Generální finanční ředitelství publikovalo Informaci GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH. Jde o podrobný popis dané problematiky s řadou zajímavých námětů.
Souhlas k elektronickým dokladům
Jak je uvedeno výše, neměl by teoreticky být rozdíl mezi daňovým dokladem v listinné nebo elektronické podobě. Úplně tomu tak samozřejmě nemůže být.
Teorie vs. praxe
Zpravidla všichni obchodní partneři o těchto dokladech účtují, hradí své závazky atd. Jak je též uvedeno v Informaci GFŘ, jedná se vlastně o tzv. tichý souhlas a vše je v pořádku.
Písemný souhlas?
Z předchozího výkladu je zřejmé, že není bezpodmínečně nutný písemný souhlas. Ten je požadován pouze u plné moci k vystavování DD za obchodního partnera (viz další text).
Dojde-li k diskuzi o "souhlasu" s daňovými doklady v elektronické podobě, neměl by vzniknout žádný problém. Stačí doložit, že smluvní partner DD přijal, zaúčtoval plnění (a věcně ho převzal, akceptoval), uhradil svůj závazek atd.
Nahoru2.2 Vystavování daňových dokladů
Zásady jsou uvedeny ve dvou paragrafech:
-
určení obecných podmínek (§ 27 ZDPH),
-
pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku (§ 28 ZDPH).
Připomínáme, že u daňového dokladu za jeho správnost a jeho vystavení ve stanovené lhůtě vždy odpovídá osoba, která plnění uskutečňuje (§ 26 odst. 4 ZDPH).
V prvním odstavci § 27 je zdůrazněno, že vystavování daňových dokladů na standardní plnění podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění.
Ve druhém odstavci se doplňuje pro subjekty z EU a ze třetích zemí, že se respektují jejich pravidla, je-li mimo tuzemsko místo plnění.
V dalším textu si stručně vysvětlíme povinnosti plátce a osoby povinné k dani (2.2.1), jakých plnění se vystavení daňových dokladů týká (2.2.2), procesní pravidla (2.2.3).
Nahoru2.2.1 Plátce a povinnost vystavit DD
Povinnost vystavit daňový doklad pro osoby povinné k dani a právnické osoby nepovinné k dani, je uvedena pro plátce v § 28 odst. 1 ZDPH. Nemusí tak činit jen u osvobozených plnění od daně bez nároku na odpočet daně.
Společnost Alfa poskytla následující typy plnění:
-
běžné zdanitelné plnění v tuzemsku, například poradenské služby pro osobu povinnou k dani,
-
pronájem nebytových prostor zdaňovaný po dohodě s nájemcem (plátcem),
-
pronájem bytu neplátci,
-
prodej zboží neplátci.
Podle zákona musí být daňový doklad vystaven na první dva případy. Daňový doklad není povinen plátce vystavit pro neplátce.
Doporučujeme na běžná zdanitelná plnění, i když je příjemcem neplátce, automaticky vystavovat daňové doklady. Je pro dodavatele obtížné posuzovat, jestli jde skutečně o "neplátce", a nikoliv o osobu povinnou k dani.
Osoby povinné k dani
Také osoby povinné k dani jsou v některých případech podle § 28 odst. 2 ZDPH povinny vystavit daňový doklad. Například u přenosu daňové povinnosti do jiného členského státu.
Pro tyto subjekty je nepříjemné ustanovení § 108 odst. 1 písm. j) zákona o DPH – uvedou-li na vystaveném daňovém dokladu daň, musí ji odvést – a podat daňové přiznání podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. c) ZDPH.
Nahoru2.2.2 Typ plnění
Daňové doklady se vystavují na plnění specifikovaná v § 28 a samozřejmě se týkají i inkasa zálohy, resp. přijaté úplaty na budoucí zdanitelná plnění (Zálohy a DPH).
Přehled plnění odpovídá činnostem podle terminologie zákona o dani z přidané hodnoty, jde například o:
Nahoru2.2.3 Procesní pravidla
Kdy musíme daňový doklad vystavit, zda máme právo zmocnit jinou osobu, si vysvětlíme v následujícím textu.
Termíny
Platí běžná lhůta 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona o DPH.
Druhým termínem je 15 dnů od konce kalendářního měsíce, a to podle § 28 odst. 5 ZDPH. Uveďme si některé příklady těchto situací: dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje…
