DAŇ Z PŘÍJMŮ VYBÍRANÁ SRÁŽKOU - 2. část

Předchozí část článku

V minulém čísle Zpravodaje jsme Vás seznámili s výší tzv. srážkové daně a s termínem jejího odvodu. Dotkli jsme se také příjmů, z nichž se odvádí. V dnešní části dokončíme jejich výčet.

     Příjmy z kapitálového majetku fyzických osob podle § 8 zákona, které plynou ze zdrojů na území České republiky, jsou většinou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona, kterou sráží a správci daně odvádí příslušný plátce daně. Zákon v § 8 odst. 3 stanoví, že příjmy uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele § 8 odst. 1 písm. h), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), a to ve výši 15 %.

     Příjmy uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až f) jsou:

1. podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“),

2. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

3. úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,

4. výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

5. dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení podle § 8 odst. 6 ZDP,

6. plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení podle § 8 odst. 7 ZDP.

     Příjmem uvedeným v § 8 odst. 2 písm. a) je rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání. V případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu.

     Příjem z vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců, je počínaje r. 2001 příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů, a to v případě, kdy zaměstnavatelem není banka. Bude-li zaměstnavatelem banka, bude úrok z úsporných vkladů zaměstnanců zdaňován zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ve výši 15 %.

     Příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona jsou dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem. V souladu s § 36 ZDP se u dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem uplatní zvláštní sazba daně ve výši 15 % a u odbytného sazba ve výši 25 %. Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

     Příjmem z kapitálového majetku je v souladu s § 8 odst. 1 písm. f) ZDP plnění ze soukromého životního pojištění. V souladu s § 36 zákona se u plnění ze soukromého životního pojištění uplatní zvláštní sazba daně ve výši 15 % a u odbytného sazba ve výši 25 %. Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.

Příjem z úroku z depozitní směnky dani podléhá, ZDP v § 4 odst. 1 písm. w) stanoví mimo jiné, že osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8).

Bude-li držitelem dluhopisů při splatnosti daňový rezident, zahrne si příslušný výnos do základu daně v daňovém přiznání a zdaní podle § 16 ZDP.

Bude-li držitelem dluhopisů poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP, tj. daňový nerezident, jsou podle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP úrokové příjmy z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v ČR nebo Českou republikou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

Zaměstnanec ani zaměstnavatel nic dodatečně zdaňovat nebudou. Poplatníkovi v daném případě náleží odbytné. Částka odbytného nebude snížena o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance. To znamená, že příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance budou na straně zaměstnance zdaněny v rámci odbytného 25% srážkovou daní podle § 36 ZDP.

     Zákon o daních z přííjmů v § 9 odst. 3 stanoví mimo jiné, že příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, tj. daňovým nerezidentům, je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

     Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP jde o daň ve výši 25 %, a to z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 1 písm. c). Podle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP činí daň z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci pouze 1 % z příjmu.

     Podle § 10 odst. 8 ZDP příjmy podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), a to ve výši 15 %. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. Jde o:

• podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu;

• vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva.

     Pro úplnost je třeba se zmínit o způsobu zdaňování příjmů ze zděděných členských práv na družstvech a podílů na obchodních společnostech. V praxi se velmi často stává, že poplatník neovládající podrobně problematiku daňového zákona a obchodního zákoníku tyto příjmy zdaní dvakrát, a to daní dědickou a poté ještě znovu daní z příjmů, aniž by se přihlédlo k výdajům na jejich dosažení. Problém spočívá ve skutečnosti, že si mnoho poplatníků dostatečně neuvědomuje rozdíl mezi zděděným členským (obchodním) podílem a vypořádacím podílem.

     Dojde-li např. k úmrtí člena družstva nebo společníka obchodní společnosti a právní nástupce zemřelého, tj. dědic se nestane členem družstva či obchodní společnosti, mohou nastat tyto situace:

1. předmětem…