dnes je 1.11.2024

Input:

Abeceda daňových nákladů

30.10.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 38 minut

Abeceda daňových nákladů

Ing. Jan Ambrož

V tomto článku Vám nabízíme v abecedním pořadí přehled vybraných položek, které posuzujeme, jestli jsou nebo nejsou daňovým nákladem. Nebo se jedná o pojmy běžně používané při testování nákladů, dále je nazýváme jako kategorie. Doplňujeme, že jsme pod písmeno Q zařadili dva tipy na optimalizaci tzv. nedaňových nákladů.

Zdůrazňujeme, že není-li v textu uvedeno jinak, pod pojem "náklad" rozumíme i "výdaj", a to mimo jiné s odkazem na ustanovení § 21h ZDP, zákona o daních z příjmů, příznačně pojmenované "Vztah k účetním předpisům".

Právní úprava

Při výkladu vycházíme z klíčových ustanovení § 24 a 25 ZDP, pro odpisování § 26 a násl. Použijeme také popis pravidel určení základu daně: § 5 pro fyzické osoby, § 20 právnické osoby a obecný § 23, neboť v nich nalezneme texty upravující zdanění a mají shodný vliv jako vyloučení nedaňových nákladů anebo naopak jejich uznání třeba i s porušením principu časového souladu (shodné zdaňovací období).

Na jiná související ustanovení zákona o daních z příjmů a též účetních předpisů odkazujeme přímo v textu. Důležitý je názor daňové správy publikovaný v Pokynu D-59, na který se na několika místech také odvoláváme. Tento Pokyn nahradil předchozí D-22, je účinný od 1. 1. 2023 a lze ho poprvé použít pro zdaňovací období započaté v roce 2023.

Dalšími zdroji jsou názory Finanční správy k některým diskutovaným námětům. Zásadní je například Metodická informace k zaměstnaneckým benefitům od 1. ledna 2024, Informace GFŘ k problematice "nerealizovaných" kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu č. j. 45965/13 aj.

Novely

Samostatně informujeme o úpravách zákona o daních z příjmů přijaté novelami v posledních letech, a to označením podtrženého textu: "novely 2023/2024/20025". K plánovaným novelám, ať už daňových nebo účetních předpisů doplňujeme, že obsahují celou řadu změn názvosloví, aniž by představovaly úpravy věcné.

Na druhé straně by mělo dojít například ke změně v metodice odpisování, výraznému zjednodušení: podle výše vstupní ceny se odvodí období pro časové odpisy, a to na 60, 180 anebo 360 měsíců. Nebo u základny pro odpisování a u technického zhodnocení (nově "dodatečné zhodnocení") se uvažuje o zvýšení limitu na částku 100 000 Kč.

Výklad

Musíme zdůraznit, že rozhodující kritéria pro posouzení daňové účinnosti každého nákladu uvádí zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 1 a jsou podrobně rozebrány v článku Daňové náklady.

Téma daňových nákladů je velmi rozsáhlé a vzhledem k rozsahu textu uvádíme pouze základní náměty. Pokud s konkrétní kategorií souvisí již publikovaný článek, výslovně na něj upozorňujeme (název je podtržen a boldem). Návaznost na jednotlivé kategorie (může být i článkem) je zajištěna v textu jejich označením boldem.

V úvodu si doplníme několik poznámek potvrzujících, jak komplikované téma představují (ne)daňové náklady.

Duplicita daňových nákladů

Obecné principy jsou jasně definovány, náklady alokujeme do příslušného zdaňovacího období, lze je uplatnit jen jednou atd. Existují však výjimky, kdy "náklad" sníží daňovou povinnost dvakrát, viz například kategorie Odčitatelné položky od základu daně.

Časové období

Také pro časové období, tedy zdaňovací období, nalezneme v zákoně výjimku pro fyzické osoby, které zahájily podnikání (§ 7) nebo nájem (§ 9), neboť mohou zohlednit zásoby pořízené v předchozím kalendářním roce – a také "jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti" podle § 5 odst. 7. Viz kategorie Zahájení činnosti.

Pro poplatníky, fyzické i právnické osoby, existuje i varianta posunutí daňových nákladů do budoucna, jedná se o Přerušení odpisování.

"Jiné" daňové náklady

Mezititulek se zdá být trochu matoucí, ale je třeba si vysvětlit, že v zásadě jakékoliv položky, které podle zákona o daních z příjmů snižují stanovení základu daně (u fyzických osob dílčí základ daně), lze považovat za "jiné" daňové náklady (nemáme na mysli vyloučení příjmů z předmětu daně nebo příjmy od daně osvobozené). Viz například Kapitálové příjmy nebo Zaměstnanecké akcie.

A

AKCIE mohou být daňovým nákladem – jejich nabývací cena – podle dále komentovaných pravidel platných pro cenné papíry podle § 24 odst. 2 písm. w). Zde je pro poplatníky daně z příjmů fyzických zajímavé, že se při zjišťování dílčího základu daně podle § 10 musí řídit i účetními zásadami.

AKONTACE, kterou se ve většině případů rozumí záloha na budoucí koupi, zpravidla tomu bývá u finančního leasingu, není a nemůže být daňovým nákladem. Stává se součástí pořizovací ceny, případně – je-li považována za zálohu na nájemné, vstupuje do základny pro výpočet daňově účinného nájemného prostřednictvím časového rozlišení. To platí v plné míře také pro poplatníky s daňovou evidencí.

AKTIVACE NÁKLADŮ je odvrácenou stránkou uznaných nákladů, neboť jde o případy, kdy účtujeme ve prospěch účtové skupiny 58 (po jedné z dřívějších novel účetních předpisů, dříve jsme používali účtovou skupinu 62), a tak je vlastně převádíme do pořizovací ceny majetku (dlouhodobého nebo zásob) podle vnitropodnikové kalkulace. Zdůrazňujeme, že se v této oblasti "spoléhá" daň z příjmů na správnou aplikaci účetních metod.

AUTOMOBIL je spojen zcela oprávněně s celou škálou daňových nákladů, jejichž obsah naleznete v dalším textu. Jedná se především o benzín (ale viz též elektřina), cestovní náhrady, odpisování, opravy, osobní spotřebu, silniční daň aj. Novela 2024 s sebou přinesla zásadní omezení pro Vozidla M1, jak je to popsáno v této kategorii.

B

BENEFITY rozumíme daňové výhody poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům, viz též sociální náklady. U nich zkoumáme 1) z pozice zaměstnavatele, jestli jsou daňově účinné a 2) z pohledu zaměstnance, zda jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Přistupujte k řešení bodu prvního velmi obezřetně, zpravidla se jedná o nedaňové náklady, jsou-li současně osvobozeny od daně u zaměstnanců. Klíčová je novela 2024, která upravila § 24 odst. 2 písm. j) bod 4., jak je podrobně vysvětleno v příslušném článku.

BENZÍN, přesněji položky vynaložené na pohonné hmoty (i nafta aj.), jsou daňovým nákladem podle dále zmíněných pravidel pro cestovní náhrady. Nelze je samozřejmě kombinovat s paušálem PHM! K pohonným hmotám naleznete doplňující texty v Pokynu D-59 k § 24 odst. 2 bod dvacátý a násl.

BEZPEČNOST a OCHRANA ZDRAVÍ při práci, náklady na splnění těchto zákonných povinnosti, jsou daňové – viz pracovněprávní podmínky a Pokyn D-59 k § 24 odst. 2 bod dvanáctý. V praxi lze využít pro testování účinnosti nákladů ustanovení § 24 odst. 2 písm. p), viz covid.

BEZÚPLATNÁ PLNĚNÍ jsme zařadili, jak je běžným zvykem, pod kategorii dary. Toto téma souvisí též s kategorií nepeněžní plnění. Mohou skutečně být výjimečně i daňovým nákladem.

C

CENA OBVYKLÁ je v řadě v zákoně vyjmenovaných případů hodnotou, která je akceptována jako daňový náklad. Jedná se například o určení dílčího daňového základu podle § 10 odst. 5 u věcí nabytých bezúplatně.

CENNÉ PAPÍRY mohou být daňovým nákladem při jejich prodeji podle podmínek ZDP, tj. § 24 odst. 2 písm. r), nebo například uvedených v § 24 odst. 2 písm. w) pro akcie.

CIZÍ MĚNA, resp. příjmy a výdaje v takové měně se přepočítávají na českou měnu, například též u poplatníka daně z příjmů fyzických osob u daňové evidence. K dispozici je po novele 2024 § 38 a následující ustanovení. Vliv vzniklých kurzových rozdílů, včetně novinky u nerealizovaných, zmiňujeme v příslušných kategoriích. Zohledníme také tzv. funkční měnu v návaznosti na novely 2024 účetních předpisů.

CESTOVNÍ NÁHRADY jsou různé daňové náklady, ale při jejich využití je třeba vždy vzít v úvahu konkrétní limity, dané nejen zákonem o daních z příjmů, neboť respektujeme Vyhlášky MPSV – viz mj. § 24 odst. 2 písm. zh). Jde o výši stravného, kapesného a náhrad za použití například osobních aut. Výdaje (náklady) na pracovní cesty popisuje v § 24 odst. 2 písm. k). Hodnoty nad zákonné limity neuznáme, viz § 25 odst. 1 písm. j).

COVID, tedy celosvětová pandemie, čínská chřipka, s sebou přinesla nejen lidské tragédie. Náklady jsou daňově účinné. Odvoláváme se na bezpečnost a ochranu zdraví a také obecné ustanovení § 24 odst. 2 písm. p), podle kterého jsou zákonem o daních z příjmů akceptovány: "výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů", máme na mysli přijaté normy kvůli covidu.

Č

ČASOVÁ SOUVISLOST je jedním ze základních kritérií pro uznávání nákladů, jak to vyplývá z § 23 odst. 1 a § 24 odst. 1. Na druhé straně existuje několik výjimek, kdy lze porušit tento princip, viz kategorie pod písmenem "Q*" nedaňové náklady daňovými anebo při zahájení činnosti fyzickou osobou. Typickým příkladem jsou všechny náklady, které jsou uznány dodatečně, je-li u nich podmínka "zaplacení" nebo "uhrazení", pravidlo uvedené v obecné rovině v § 23 odst. 3 písm. b) bod třetí.

ČASOVÉ ODPISY představují specifickou metodu odpisování, a to na konkrétní období podle počtu kalendářních měsíců, zahajují se v měsíci následujícím po uvedení hmotného majetku do užívání. Zákonem o daních z příjmů jsou stanoveny konkrétní typy majetku, kterých se to týká, viz § 30, nejde tedy jen o mimořádné odpisy. Pro tyto odpisy neplatí varianta optimalizace jejich přerušením. Doplňme si, že tak by mělo fungovat daňové odpisování po novele 2025, resp. u nového hmotného majetku pořízeného 1. ledna 2025 a později.

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ představuje účetní metodu rozložení nákladů do více účetních (zdaňovacích) období s tím, že není v některých případech povinné – viz Český účetní standard č. 019, článek 6 (související text v Pokynu D-59 k § 23 odst. 2 je částečně nepřesný). Časové rozlišení se realizuje pro daňové účely vždy u finančního leasingu pro všechny poplatníky. Zdůrazňujeme, že se skutečně týká i těch, kteří nevedou účetnictví, uplatní časové rozlišení s přesností maximálně na kalendářní měsíce i za každý započatý měsíc podle Pokynu D-59, poznámce čtvrté k § 24 odst. 2.

ČINNOST poplatníka, kterou rozumíme podle § 23 odst. 5 definování "druhu" té které "jednotlivé" aktivity má zásadní vliv při posuzování daňové účinnosti nákladů, viz předmět daně a osvobození od daně. Dále též § 24 odst. 3 a trochu duplicitní § 25 odst. 1 písm. i) a kategorie neziskový subjekt.

ČLENSKÝ PŘÍSPĚVEK může být uznán jako daňový náklad podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. d), ale musí být splněno několik podmínek. Například nesmí být osvobozen od daně u příjemce, viz § 25 odst. 1 písm. zo), ale je zde určitá kolize s obecným pravidlem podle § 24 odst. 1, jinými slovy, poplatník by si sám měl posoudit, co představuje text "...nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti..." – je-li tomu tak, jedná se o daňově účinnou položku, aniž je členství "povinné".

D

DAŇ jako daňový náklad je specifické téma, protože zákon o daních z příjmů upravuje několik výjimek pro jejich uznání. Například se jedná o zaplacenou daň z nemovitých věcí. Zvláštností je daň z příjmů fyzických osob, je-li uhrazena za výherce, je daňovým nákladem, a to podle § 24 odst. 2 písm. u). Samostatně posuzujeme daň z přidané hodnoty a silniční daň. Další zajímavou kategorií je zahraniční daň včetně specifického přístupu u závislé činnosti.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY patří podle § 24 odst. 2 písm. ch) mezi tzv. další daně a je akceptována jako daňový náklad, třeba doměřená, aniž by byla podmínka jejího zaplacení. Musíme upozornit, že navazující poznámky k této dani v Pokynu D-59 k § 24 odst. 2 a k § 29 jsou skutečně chybné, neboť nereflektují mimo jiné vývoj zákona o DPH, různé dodatečné průběžné korekce nároku na odpočet daně aj.

DAŇOVÁ ZTRÁTA vznikne, pokud poplatník vykáže záporný základ daně, viz například § 5 odst. 3, daňově účinné výdaje jsou tedy vyšší než dani podléhající příjmy. Uvedené platí i v případech, když poplatník "měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů".

DARY, které poskytují poplatníci, jsou nedaňovým nákladem, ale mohou být při splnění zákonných podmínek odčitatelnou položkou od základu daně: pro fyzické osoby podle § 15 odst. 1 (zde podle daňové teorie nezdanitelná část základu daně) a právnické osoby § 20 odst. 8. Pro oba typy poplatníků jsou stanoveny konkrétní podmínky, včetně finančních limitů. Výjimky, kdy se dary stávají daňovým nákladem, jsou spojeny s mimořádnými událostmi, například covidem nebo válkou na Ukrajině, což je nutné pečlivě kontrolovat.

DOHADNÁ POLOŽKA pasivní, je-li účtována souvztažně na vrub nákladových účtů třídy 5, je obecně považována za daňový náklad. To není zcela přesné, musí se vždy ještě ověřit věcně, o co se jedná: neuznáme například operaci MD 513/D 389, pokud jde třeba o závazek týkající se reprezentace. Účtování o dohadných položkách, samozřejmě též o vznikajících rozdílech, je součástí účetního výsledku hospodaření, jak je nadbytečně uvedeno v Pokynu D-59, poznámka druhá k § 23 odst. 2.

DOTACE mají přímý vliv na uznávání daňových nákladů, pokud se jedná o investiční, snížíme o ni vstupní (pořizovací) cenu (tedy i daňové odpisy). U provozních dotací v souladu s účetními předpisy vykazujeme "nulový" výsledek.

DROBNÝ MAJETEK řešíme podle účetních předpisů, skutečně se nejedná o daňový pojem a akceptujeme účetní předpisy podle § 24 odst. 2 písm. v), nejčastěji jde o účetní odpisy (alternativou je účtování o zásobách). Váha této kategorie po dřívější novele zvyšující limit pro hmotný majetek a zrušení daňových odpisů u nehmotného majetku velmi nabyla na významu. V některých případech, vyjmenovaných v § 25 odst. 1 písm. zp), takové odpisy neuznáme (nabytý darem, plnění ze svěřenského fondu nebo rodinné nadace).

E

EDITAČNÍ POVINNOST je významným daňovým instrumentem, jak zjistit, nevíme-li si rady, co je či není daňovým nákladem. Zákon o daních z příjmů nabízí tuto možnost – tzv. závazné posouzení – pro klíčování výdajů (nákladů) souvisejících pouze se zdanitelnými příjmy (§ 24a), poměry u nákladů spojených s využíváním nemovité věci (§ 24b), technické zhodnocení (§ 33a).

ELEKTROODPAD – v našem případě dílčí platby příspěvků na odstranění odpadu ze solárních panelů nejsou uznány podle § 25 odst. 1 písm. y). Existuje podle § 11a ZoR, zákona o rezervách, možnost vytvářet daňové rezervy.

ELEKTŘINA představuje v našem výkladu trochu zvláštní pojem, máme na mysli náklady související se spotřebou "...vozidlem, které má elektrický pohon..." podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Více viz samostatný článek Elektromobil.

EXEKUCE, odpis pohledávky z důvodu exekuce, je titulem pro daňový náklad. Související provozní náklady jsou uznány automaticky.

F

FINANČNÍ INVESTICE neuznáváme jako daňový náklad při jejich pořízení, jak vyplývá z dalších kategorií, například obchodní podíl, pořizovací cena, vklady aj.

FINANČNÍ LEASING je oblíbenou formou pořizování majetku a daň z příjmů si definuje vlastní atributy v § 21d a dále v § 24 odst. 4 a násl. V každém případě je uznáno nájemného pouze časově rozlišené. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je tato zásada zdůrazněna v textu § 24 odst. 2 písm. h) bod 2. Připomínáme dřívější zpřesnění v § 21d odst. 6, finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování a nehmotný majetek. Novela 2024 s sebou přinesla doplnění v § 24 odst. 6 týkající se Vozidel M1. Více též v článku Automobil.

FINANČNÍ NÁKLADY nejsou jen úroky, jak potvrzuje § 25 odst. 1 písm. w) a § 25 odst. 3. Jsou testovány tzv. podkapitalizací, jejíž parametry jsou podrobně popsány v Pokynu D-59 k § 25 bod pátý a násl. Významným kritériem jsou vztahy mezi spojenými osobami (§ 23 odst. 7).

FKSP – v pojetí jedné z novel, tj. ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr), se jedná o výdaje na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka, sociálního fondu vybraných poplatníků, lze zcela výjimečně – při splnění stanovených podmínek – tyto částky uznat jako daňové.

FOND OPRAV, resp. jeho tvorbu, tj. zdroje, bychom měli automaticky považovat za položky daňově neúčinné! Podle Pokynu D-59, poznámky druhé k § 9 odst. 3, existuje výjimka pro vlastníka jednotky, jestliže nevede účetnictví, neboť jsou uznány "v okamžiku jejích úhrady". Uvedené se netýká položek určených na technické zhodnocení!

G

GARANČNÍ FOND může ovlivnit daňové náklady, jedná se po novele 2024 o specifickou situaci popsanou v § 24 odst. 2 písm. zo), kdy dochází k převodu prostředků z tohoto fondu do fondu zábrany škod.

GOODWILL představuje rozdíl v ocenění při pořízení aktiva obchodního závodu – tzv. oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu – viz § 23 odst. 15 (při záporném rozdílu hovoříme o badwillu). Postupujeme podle účetních předpisů, § 6 odst. 3 písm. c) PVZÚ, což potvrzuje i Pokyn D-59 v poznámce k § 23 odst. 15. Doplňujeme, že tato problematika je složitější, viz další "rozdíly v ocenění" mimo jiné § 25 odst. 1 písm. zh) a písm. zi) ZDP.

H

HMOTNÝ MAJETEK je definován v zákoně o daních z příjmů v § 26 odst. 2 a uznáme pouze daňové odpisy. Musíme v praxi kontrolovat rozdíly mezi účetním pojetím a oceněním – tj. dlouhodobým hmotným majetkem a touto daňovou kategorií. V praxi řešíme pořizovací (vstupní) cenu, optimalizaci odpisů, třeba i jejich přerušení, uznání zůstatkové ceny atd. Převratnou novinkou s dalekosáhlým dopadem byl dřívější novelou zvýšený limit na dvojnásobek, tj. 80 000 Kč, viz drobný majetek.

HOME OFFICE se velmi rozšířil a zjednodušíme si naše téma, položky vynaložené na "provoz" externí kanceláře jsou daňově účinné, neboť to lze odvodit z obecných ustanovení zákona o daních z příjmů, § 24 odst. 1, § 24 odst. 2 písm. b) a také z pravidel zákoníku práce, viz pracovněprávní podmínky. Diskuse na téma možné paušalizace těchto náhrad částečně vyřešily novely 2023.

CH

CHARITA není uznána jako daňový náklad, víz kategorie dary, ale mohou být vynaložené náklady ve vyjmenovaných případech při splnění zákonných podmínek odčitatelnou položkou od základu daně.

CHOV VČEL je jako kategorie daňových nákladů pro mnohé čtenáře určitě překvapením. Nikoliv pro poplatníky daně z příjmů, včelaře, kteří mají příjem z této činnosti, neboť tento zvláštní náklad uplatňují podle novely 2024 maximálně pro 50 včelstev s paušální částkou 1 000 Kč na jedno včelstvo, § 10 odst. 4.

I

INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY jsou i nejsou uznány jako daňový náklad. Hlavní slovo zde nehrají účetní předpisy, nabízející například podle § 58 PVZÚ, účetní vyhlášky, možnost účtování kompenzace u neúmyslných záměn. Další výjimku totiž představuje specifická úprava zákona o daních z příjmů pro manka, přirozené úbytky a ztratné, a to v § 25 odst. 2 ZDP.

J

JINÝ MAJETEK je samostatnou kategorií popsanou v zákoně o daních z příjmů v § 26 odst. 3 a uznáme daňový odpis. Patří sem – podle písm. c) – například akontace, tvoří-li součást ocenění pořizovaného hmotného majetku po finančním leasingu. Doplňující poznámky naleznete v Pokynu D-59 k § 26 v bodech sedm a osm.

K

KAPESNÉ je možné akceptovat jako daňový náklad, souvisí-li s pracovními cestami, ale vždy podle zásad platných pro cestovní náhrady.

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY poplatníků daně z příjmů fyzických osob podle § 8 máme spojeny zejména s variantou zdanění srážkovou daní. Není tomu tak ve všech případech, proto se setkáme i se specifickým daňovým nákladem snižujícím dílčí daňový základ třeba u plnění z penzijního připojištění podle § 8 odst. 6, kterým jsou mimo jiné zaplacené příspěvky.

KURZOVÁ ZTRÁTA je daňově účinný náklad podle § 10 odst. 5, novely 2024, u Ostatních příjmů, jde-li o směnu peněz "soukromého" účtu vedeného v cizí měně, při splnění dalších podmínek.

KURZOVÉ ROZDÍLY jsou jako nákladová položka uznány (výnosové jsou zdaněny), což je uvedeno též v Pokynu D-59 k § 23 odst. 2 bod třetí: "... bez ohledu na to, k jakému výdaji nebo příjmu se vztahují". Jako v řadě jiných případů se aplikují účetní předpisy ovlivňující i daňový režim, například kurzové rozdíly nejsou součástí pořizovací ceny, jak je potvrzeno v § 47 odst. 1 PVZÚ.

KURZOVÉ ROZDÍLY NERALIZOVANÉ posuzujeme na základě rozhodnutí poplatníka podle § 23i a násl. ZDP! Jestliže si totiž zvolí novelou 2024 nabídnutý režim "vylučování kurzových rozdílů", nejsou "nerealizované" nákladové a ani výnosové součástí základu daně.

L

LIKVIDACE majetku, třeba zásob, může být daňově účinná. Poplatník musí splnit striktní podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. zg). Na druhé straně často je zůstatková cena likvidovaného hmotného majetku (stavebního díla) součástí vstupní ceny, viz § 29 odst. 1.

M

MANKO je záporným rozdílem mezi stavem účetním a skutečným, zjištěným řádně provedenou fyzickou inventurou. Přesto může být daňovým nákladem, neboť ve vymezených případech "není" mankem pro daň z příjmů podle § 25 odst. 2, přestože se jedná o záporný inventarizační rozdíl a v účetnictví jsou jako "manko" vykázány.

MIMOŘÁDNÉ ODPISY řeší zákon v § 30a a novela 2024 velmi zpřísnila podmínky, pro hmotný majetek pořízený 1. ledna 2024 až 31. prosince 2028 se musí jednat o bezemisní vozidlo, definované v § 21b odst. 6.

MZDOVÉ NÁKLADY jsou bez problémů uznány jako daňově účinné – viz komplex článků k závislé činnosti; výjimkou by snad mohl být případný časový nesoulad.

N

NABÝVACÍ CENA PODÍLU v obchodních korporacích podléhá zvláštnímu testování podle § 24 odst. 7, který je velmi komplikovaný, například je zde zmíněna i daň z přidané hodnoty.

NÁJEMNÉ je daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. h) s omezením pro pacht obchodního závodu (§ 32b) a nájmu uměleckých děl podle § 25 odst. 1 písm. za). Samozřejmě je nutné zvláštní posuzování finančního leasingu a různých nepeněžních plnění souvisejících s nájmem (§ 23 odst. 6). Nepřesná je poznámka v Pokynu D-59 k § 23 odst. 2, bod první, pro povinné časové rozlišení nájemného. Naopak správné je odsouhlasení daňových nákladů vynaložených na správu nemovitostí a související užívání najaté věci.

NÁHRADY PRO ZAMĚSTNANCE různého druhu se musí posoudit podle věcné podstaty, například uznáme provozní náklad, přestože mohou být paušalizované částky, položky související s opotřebením vlastního nářadí zaměstnanců. Navíc je tento příjem pro zaměstnance vyjmut z předmětu daně podle § 6 odst. 7 písm. d).

NÁHRADA ŠKODY, resp. majetkové újmy – položky vynaložené poplatníkem, pokud souvisí s podnikatelskými aktivitami, naplňují obecná kritéria § 24 odst. 1, jsou proto daňově účinné. Nesmí však dojít k záměně s jinými kategoriemi, tj. sankcemi a škodou jako takovou. Typickým příkladem je třeba spoluúčast poplatníka při opravě vozidla po havárii apod.

NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA se po novele z roku 2023, ale s právem volby poplatníka již pro zdaňovací období započaté 1. ledna 2022, řeší podle § 30d.

NEHMOTNÝ MAJETEK posuzujeme po dřívější novele jinak než hmotný majetek. Byl zrušen § 32a a uznáme vynaložené položky jako jednorázový provozní náklad (pokud se účetní jednotka nerozhodne pro účetní odpisy). Pouze připomínáme přechodná ustanovení, nový výhodný režim se netýká před zmíněnou novelou pořízeného majetku. Doplňme si, že se nejedná o věcnou změnu pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, jestliže nevedou účetnictví, neboť měli již dříve výjimku podle § 24 odst. 2 písm. zn).

NEPENĚŽNÍ PLNĚNÍ je důkladně testováno zákonem o daních z příjmů s přímými dopady na uznávání nákladů, viz § 23 odst. 6. Existují výjimky, například jsou daňovým nákladem, jde-li o podporu Ukrajině (při stanovení zákonných podmínek).

NEPENĚŽNÍ PLNĚNÍ PRO ZAMĚSTNANCE, kterým rozumíme podle § 25 odst. 1 písm. h) taková plnění, která jsou poskytována zaměstnavatelem zaměstnancům, například různé příspěvky, viz benefity, jsou nedaňovým nákladem. Typickým nepeněžním plněním je poskytování nealkoholických nápojů, které není uznáno podle § 25 odst. 1 písm. zm) – ale podle Pokynu D-59 k § 25 bod 15. se toto omezení netýká pitné vody.

NEZISKOVÝ SUBJEKT, jako vzorek se můžeme odvolat na veřejně prospěšného poplatníka, testuje náklady, zda jsou nebo nejsou daňově účinné, podle specifických kritérií, což potvrzuje mimo jiné § 23 odst. 5, viz kategorie činnost, a doplníme si odkaz na § 24 odst. 3.

O

OBČERSTVENÍ NA PRACOVIŠTI je nyní, po novele 2024 a výkladu Finanční správy, zmíněném v úvodu článku., posuzováno jako daňový náklad (a současně se nezdaní v závislé činnosti, viz kategorie vybavení pracoviště). Nesmí se samozřejmě jednat o nabídku nahrazující závodní stravování apod. Viz též § 24 odst. 2 písm. j) bod 4.

OBCHODNÍ PODÍL řešíme při jeho prodeji a uznáváme tzv. nabývací cenu podle ustanovení § 24 odst. 7, která je zpravidla shodná s pořizovací cenou podle účetních předpisů, ale nemusí tomu být vždy.

OBLEČENÍ PRACOVNÍ uznáváme jako daňový náklad, ani se nemusí jednat pouze o ochranu a bezpečnost při práci. Na druhé straně, zejména u nevýrobních profesí, je vhodné dodržovat Pokyn D-59, poznámky k § 6 odst. 7 písm. b) a § 24 odst. 1 bod čtvrtý, aby bylo využíváno zaměstnanci pouze pro zajištění zdanitelných příjmů, tj. nebylo zaměnitelné a používáno pro soukromé účely.

OCENĚNÍ MAJETKOVÉ ÚČASTI znaleckým posudkem (tržní hodnoty) se po novele 2025 (resp. dříve přijaté, ale byla odsunuta její účinnost) bude řešit u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, pokud překročí limit pro osvobození ve výši 40 000 000 Kč.

ODČITATELNÁ POLOŽKA OD ZÁKLADU DANĚ není daňovým nákladem, snižuje již stanovený základ, ale je vhodné zdůraznit, že zde ve vyjmenovaných případech dochází k duplicitnímu využití daňových nákladů. Například podle § 34g poplatník využije při snížení své daňové povinnosti i 110 % vstupní ceny majetku, přestože je současně daňově odpisován!

ODPIS POHLEDÁVEK může být uznán jako daňový náklad, jestliže poplatník splní podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. s) u cese pohledávky a § 24 odst. 2 písm.

Nahrávám...
Nahrávám...