§ 7a ZDP - Daň stanovená paušální částkou

Komentář

Od 1. ledna 2001 bylo poplatníkům fyzickým osobám umožněno stanovit daň z příjmů fyzických osob paušální částkou. Účelem tohoto ustanovení je zjednodušení stanovení daně zejména u poplatníků, kteří provozují podnikatelskou činnost v malém rozsahu.

Aby mohl poplatník daně z příjmů fyzických osob využít stanovení daně paušální částkou, musí splnit všechny následující podmínky:

• kromě příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných srážkovou daní mu plynou pouze příjmy podle § 6 a § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tedy: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, včetně úroků z vkladů na účtu, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání poplatníka [ § 8 odst. 1 písm. g) ZDP, tj. z úroků plynoucích z peněžních prostředků na účtu, z nichž není prováděna srážka daně];

• v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích jeho roční výše příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP nepřesáhla částku 5 mil. Kč; je třeba zdůraznit, že se posuzuje výše příjmů, nikoli základ daně;

• musí provozovat podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob kromě spolupracující manželky;

• nemůže být společníkem společnosti (NOZ zavedl nový pojem společnost, který nahrazuje dřívější institut sdružení bez právní subjektivity).

Postupem podle tohoto paragrafu lze stanovit daň pouze na základě žádosti poplatníka, která musí být podána nejpozději do 31. 1. běžného zdaňovacího období (tj. období, za které má být paušální daň stanovena). V žádosti, která se podává místně příslušnému finančnímu úřadu poplatníka, je nutno uvést veškeré údaje rozhodné pro stanovení paušální daně, jako je předpokládaná výše příjmů a výdajů a další skutečnosti uvedené v tomto paragrafu.

Pokud poplatník provozuje podnikatelskou činnost za spolupráce druhého z manželů, může také tento spolupracující manžel požádat o stanovení daně paušální částkou. Předpokládané příjmy a výdaje se na manžele rozdělí poměrem stanoveným v § 13 ZDP (tj. na druhého manžela max. 50 % a rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji smí činit nejvýše 540 000 Kč ročně, pokud je spolupráce vykonávána po celé zdaňovací období, nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce). Slevy na dani si každý z manželů uplatní ve svém daňovém přiznání.

Je otázkou, zda se může toto ustanovení vykládat tak, že při spolupráci manželů může o stanovení daně v paušální výši požádat jen podnikající manžel a spolupracující manžel může zahrnovat do svého základu daně skutečné příjmy a výdaje stanovené poměrem uvedeným v § 13 ZDP nebo zda jeho smyslem je, aby si poplatník zvolil, zda rozdíl mezi předpokládanými příjmy a výdaji z jeho podnikání bude tímto způsobem zdaňovat on sám nebo i druhý z manželů. Oba výklady jsou zřejmě možné. Je rovněž nutné si uvědomit, že pokud o stanovení daně paušální částkou požádá spolupracující manžel, musí i on splňovat stanovené podmínky pro tento způsob stanovení daně.

Pro stanovení daně paušální částkou je určující výše předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů poplatníka za příslušné zdaňovací období. Výše předpokládaných výdajů musí dosáhnout alespoň výše výdajů, které by byly stanoveny z předpokládaných příjmů v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP.