č. 221/1999 Sb., Zákon o vojácích z povolání, ve znění účinném k 30.11.2004
ZÁKON
ze dne 14. září 1999
o vojácích z povolání
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
čá. 83/1999/1 Sb. |
|
|
155/2000 Sb. |
(k 1.1.2001) |
v § 2 doplňuje odst. 3 až 7, mění § 10 odst. 2 písm. e), § 20 odst. 1 písm. b) a c), § 33 odst. 3 a 6, § 34 část věty za středníkem, § 35 odst. 1, § 38 nadpis a odst. 1, § 41 odst. 1, 4 a 5, § 143 odst. 2) |
129/2002 Sb. |
(k 12.4.2002) |
mění § 165 odst. 5, vkládá nový § 165a |
254/2002 Sb. |
(k 28.6.2002) |
mění (102 novelizačních bodů)
|
|
(k 30.11.2004) |
§ 165 odst. 1 až 3 pozbývají platnosti přechodným ustanovením |
309/2002 Sb. |
(k 1.1.2007) |
vkládá § 150a |
362/2003 Sb. |
(k 1.1.2007) |
mění § 143 odst. 1 - dosud neuvedeno |
5
§ 33 zákona č. 218/1999 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsah služebních poměrů vojáků z povolání (dále jen „služební poměr”).
§ 2
(1)
Vojákem z povolání (dále jen „voják”) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.
(2)
Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident”), ministr obrany (dále jen „ministr”) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.
(3)
Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč”) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.
(4)
Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.
(5)
Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby…
